Evropský solární průmysl čelí nebývalé krizi. V souvislosti s čínskou expanzí a dalšími tržními vlivy nevídaně klesla cena solárních panelů a evropským firmám se výroba nevyplácí. Na podzim před problémem varovaly některé solární asociace a obracely se na Evropskou komisi s žádostí o pomoc a s varováním, že současná situace může tento důležitý průmysl pro ekonomickou transformaci na zelenější technologie zcela zlikvidovat. V posledních měsících už oznámila přesun z Evropy či bankrot řada evropských firem v oboru. Informuje například Bloomberg.

O kritické situaci už v září informovala dopisem Evropskou komisi asociace Solar Power Europe. Podobný apel zveřejnila i Evropská komise výrobců solárů. V dopise varovala, že v první polovině roku 2023 cena solárních panelů klesla při přepočtu na watt a cent z 19 eurocentů na 14 eurocentů tedy přes 25 %. Podle asociace se ceny dostaly na rekordně nízkou hladinu z vícero důvodů, které se vyskytly v rekordně krátkém čase rychle za sebou.

Asociace mezi klíčové důvody krize zmiňuje vysoké úroky a velkou byrokracii, která brání evropským firmám vyrábět dostatek solárních panelů pro evropské firmy. Nejsilněji se však na cenovém propadu podepsalo rozhodnutí americké vlády zakázat dovoz solárních panelů a součástek do nich z čínské oblasti Sin-ťiang. V této autonomní oblasti žijí i Ujgurové. Čína je dlouhodobě obviňována západními státy včetně USA z genocidy Ujgurů.

Zákaz ze strany USA vedl k přesměrování velké části čínské produkce do Evropy. V roce 2022 tak do Evropy dorazily solární panely z Číny v hodnotě 7 miliard dolarů. Což přibližně odpovídá celkové hodnotě instalovaných solárních panelů v Evropě v roce 2022. Z Číny v současnosti podle některých odhadů pochází 90 % evropského trhu.

Této vlně levných panelů nejsou schopny evropské formy konkurovat a viní své čínské konkurenty z dumpingových cen. Podle odhadů Bloombergu současné ceny pokryjí firmě Meyer Burger přibližně třetinu nákladů na produkci. Právě tato firma uvedla, že zvažuje přesunutí výroby do Spojených států. Tam se díky subvencím americké vlády, které oznámila v rámci Inflation Reduction Act (Zákon o omezení inflace), může lépe rozvíjet.

Některé další firmy v solárním byznysu však přichází s ještě horšími zprávami. Bankrot v posledním půlroce oznámila například rakouská Energetica Industries nebo norská Norwegian Crystals. Finská Valoe Oyj požádala soud o restrukturalizaci. A například norská Norsun AS oznámila dočasné pozastavení výroby.

Evropský solární průmysl tak doufá, že se například brzy podaří v Německu schválit dotace, které by pomohly firmám vyrovnat se s dumpingovými cenami. Schvalování těchto dotací však pozastavilo rozhodnutí německého ústavního soudu o neústavnosti německého klimatického fondu a pozastavení dotací v souvislosti s chybějícími financemi v německém rozpočtu. Solární průmysl také doufá v brzké schválení evropského zákona O nulových emisích v průmyslu, který by zpřísnil standardy a zavedl další podmínky, které by mohly čínskou expanzi ztížit. Mezi návrhy asociace Solar Power Europe je i zřízení evropské Solární banky.