V brzké době by české chmelnice, vinice či ovocné sady mohly být zaplaveny solárními panely. Ty by mohly pomoci zemědělcům mít vlastní zdroj energie a ušetřit tak náklady. S možností instalovat na zemědělskou půdu solární panely počítá novela zákona o zemědělském půdním fondu. Takzvaná agrovoltaika se snaží půdu využít nadvakrát, jak pro zemědělské účely, tak i pro účely energetické.

„Agrovoltaika nabízí možnost využití zemědělského půdního fondu hned nadvakrát – na zemědělskou produkci a pro energetické využití prostřednictvím obnovitelných zdrojů energie. Podmínkou je, že půda bude stále primárně využívána k zemědělské produkci a stavba sluneční elektrárny bude k půdě maximálně šetrná. Vyrobenou energii pak využijí farmy především pro svůj provoz,“ uvedl mluvčí ministerstva životního prostředí Ondřej Charvát k připravené novele, kterou má projednat vláda.

V současnosti zemědělci přímo na půdu využívanou k zemědělským účelům fotovoltaické panely umisťovat nemohou. Pokusy využívat slunce na jednom místě jak pro pěstování, tak pro výrobu energie probíhají už například ve Francii či v Německu. V Itálii připravují podobnou legislativu, která by brzo mohla platit i v České republice.

Podle doktoranda ČVÚT Jířího Bíma je agrovoltaika vhodným doplněním využívání zemědělské půdy u řady plodin. Kromě energie, panely také umožňují stínění plodin, které nepotřebují silný sluneční svit a mohou tak pomoci i proti vysoušení půdy. Mohou však půdu také chrínit před silnýmm deštěm či ptactvem. „Různé druhy agrovoltaických systémů umožňují zemědělcům aplikovat je na různé druhy plodin. Můžeme se tedy bavit o vysoké konstrukci pro ochranu ovocných sadů, ale i vertikálních systémech na povinně zatravněné plochy,“ uvádí doktorand katedry ekonomiky, manažerství a humanitních věd Fakulty elektrotechnické ČVUT Ing. Jiří Bím.

V roce 2017 univerzita v Hohenheimu provedla několik experimentů s agrovoltaikou. Zjistila, že nejlepší výsledky, co se týče výnosů, byly u jetele, kde poklesl v porovnání s plochou bez agrovoltaiky o 5,3 %.U pšenice brambor a celeru byl pokles výnosů do 20 %. Zajímavých výsledků však bylo dosaženo v roce 2018 kdy oblast zasáhlo sucho. V té sezoně byly výnosy u většiny plodin pod fotovoltaikou dokonce vyšší než na referenčním pozemku bez agrovoltaiky. Výnosy pšenice byly vyšší o 3 %, brambor o 11 % a celeru o 12 %. U jetele byl zaznamenám pokles o 8 %, uvádí k citovanému výzkumu Ing Ladislav Jílek v časopise Agromanual. Podle citovaného výzkumu se agrovoltaika hodí především u plodin, kterým vyhovuje zastínění, jako je listová zelenina, ale i například česnek, křest či chmel.

Právě u tzv. trvalých kultur mezi které se řadí vinice, chmel a ovocné sady, počítá novela zákona s možností instalace fotovoltaiky. Mluvčí MŽP Ondřej Charvát pro Echo24 uvedl, že další změny ve vymezených plodinách ministerstvo v současné době neočekává. Zároveň ujistil, že na schválených plochách bude muset stále prioritně probíhat zemědělská produkce a půda s agrovoltaikou nebude vyjmuta z půdního fondu, nedojde, tak k jejímu zmenšení.

„Pokud bychom postavili všechny potřebné solární elektrárny v příštích desetiletích jen na orné půdě a ani jeden panel na střeše, zabere to méně než jedno procento orné půdy,” dodává Jiří Bím.

Přesné detaily budou uvedeny v prováděcí vyhlášce. Zemědělec, který bude chtít agrovoltaiku na svém pozemku vybudovat bude muset poslat žádost na orgán ochrany zemědělského půdního fondu včetně definovaných podkladů. V případě, že orgán záměr schválí bude to moci zemědělec použít v žádosti o stavební povolení.

Zemědělci, kterým by nové možnosti měli pomoci s náklady na energie budou moci požádat o dotace na OZE, stejně jako jiní podnikatelé. Právě před možností, že by na zemědělské dotace mohly dosáhnout i energetické firmy ale v lednu varoval Zemědělský svaz ČR. Požadoval, aby na dotace spjaté s agrovoltaikou mohl dosáhnout pouze aktivní zemědělec, jinak však možnost výstavby agrovoltaiky vítá.

„S rostoucím důrazem na ekologickou udržitelnost a se zvyšujícím se povědomím o přínosu agrovoltaiky pro zemědělství je pravděpodobné, že tato technologie bude v blízké budoucnosti hrát stále důležitější roli,“ uvedl svaz. "Smyslem agrovoltaiky je právě souběh obou činností, tedy v první řadě zachování zemědělské činnosti a k tomu výroby obnovitelné energie. Pokud budou chtít zemědělci čerpat dotace například na solární panely, budou moci žádat v programech určených na podporu OZE stejně jako jiní podnikatelé,“ uvedl k obavám některých zemědělců mluvčí Charvát.