Tag: politika

Články k tagu

Tři funkce najednou? ANO je pod palbou kritiky za kumulace, Piráti vytáhli i obří náhrady

Kumulace politických funkcí se jako téma objevuje pravidelně, stále častěji se o něm nicméně hovoří v souvislosti s kandidaturami politiků ANO. Navzdory dřívější ostré kritice této praxe právě ze strany samotného hnutí se nyní jejich představitelé podle kritiků neostýchají hromadit pozice na několika úrovních, případně kandidovat s už existujícím mandátem. Zejména TOP 09 a Piráti upozorňují na problém s efektivitou a transparentností výkonu takových rolí.

Nový základní plat pro politiky: zákonodárci 109 500 Kč, premiér 294 tisíc, prezident 365 000 korun

Plat řadového poslance a senátora by mohl příští rok vzrůst o 7100 korun na 109 500 korun měsíčně. Vyplývá to z výpočtu z vládní novely, kterou obdržela Sněmovna. Plat prezidenta by příští rok mohl činit 365 000 korun, o 23 800 korun víc než teď. Platy vrcholných politiků se mají meziročně zvýšit podle funkce mezi zhruba 6,9 a 6,98 procenta. Podle původního návrhu ministerstva práce a sociálních věcí by růst představoval přibližně 13,7 procenta.

Platy politiků se zvýší o 7 procent, rozhodla vláda. Středula burcuje k dalším jednáním

Platy vrcholných politiků i soudců a státních zástupců se zvýší o 6,9 procenta. Další peníze, které byly zahrnuté v rozpočtu na původně navrhovaný vyšší růst platů, se využijí na vyšší platy administrativních pracovníků v justici. Ve středu o tom rozhodla vláda, řekl novinářům ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Podle něj zvýšení platů odpovídá vývoji mezd v celé společnosti. Neobává se, že by soudci rozhodnutí vlády znovu napadli u Ústavního soudu.

Spor o peníze pro politiky. Babiš navrhuje zmrazit jejich platy na pět let

Opoziční hnutí ANO navrhlo zmrazit platy politiků na příštích pět let. Na sociální síti X to oznámil jeho šéf Andrej Babiš. O platech vrcholných představitelů státu je teď slyšet především v souvislosti s návrhem zákona, který by zvedl platy politikům podobně jako soudcům, což mnozí vzhledem k deficitu státního rozpočtu kritizovali. Hnutí ANO už dříve tvrdilo, že by se platy měly zmrazit. Vláda Petra Fialy krok odůvodňovala tím, že musí reagovat na Ústavním soudem zrušené rozhodnutí, soud to ale popřel.

Co nám v roce 2025 poví T. G. Masaryk?

V minulých dnech se v médiích (nikoli poprvé) objevila zpráva, že za rok (pro puntičkáře: 19. září 2025) bude otevřena zapečetěná obálka obsahující tajemství: poslední slova umírajícího Tomáše Garrigua Masaryka. V první polovině září (?) 1937 je prý pronesl v Lánech k přítomnému synu Janovi. Ten si je pohotově zapsal a uschoval. Od Jana Masaryka se dostala do rukou právníka Antonína Suma (1919–2006), jeho tajemníka na ministerstvu zahraničí v letech 1947–1948. A JUDr. Sum v roce 2005 předal zapečetěnou obálku s Masarykovými „posledními slovy“ Národnímu archivu.

Kdo je Cobalt? Záhadný politik, kterého měla „volavka“ svést ke spolupráci s Ruskem

Irsko řeší, kdo je Cobalt. Podle médií je tak označován nejmenovaný irský vládní politik, který se prý nechal prostřednictvím krásné agentky zverbovat pro spolupráci s Moskvou. Řada irských zákonodárců tak tento týden raději ujišťovala, že oni Cobaltem nejsou. Dotyčného politika podle médií ze spolupráce s Ruskem dlouho podezírají i irské tajné služby. O totožnosti proradného politika Irové spekulují už několik dní. Debatu vyvolal článek v britském týdeníku The Sunday Times.

Čekání na Grolicha, čekání na porážku

Příští víkend budeme znát jméno nového předsedy lidové strany. Všichni si přejí jihomoravského hejtmana Jana Grolicha. Ten však v příštích sněmovních volbách očekává porážku, takže si chce počkat a pak se rozhodnout, zda má smysl něco zachraňovat, nebo založit něco úplně nového. Většinový lidovecký postoj – čekání na Grolicha – je tak ve skutečnosti čekáním na budoucí porážku. Ale přijde po ní Grolich vůbec? Nejsilnější jihomoravská krajská organizace nominovala na předsedu strany ministra zemědělství Marka Výborného.

Platy na vládě? Porostou „únosně“, 13 procent je moc, naznačil ministr

Vláda nechce zvýšit platy politiků o 13 % jak navrhuje MPSV po rozhodnutí Ústavního soudu. Na čtvrtečním zasedání vlády o tom sice členové Fialova kabinetu debatovali, ale přímo jednat o návrhem budou až příští týden až skončí připomínkové řízení. Růst by ale měl odpovídat zvyšování platů a mezd v soukromém i veřejném sektoru. Novinářům to po čtvrtečním jednání kabinetu řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

ANO kritizuje možné zvýšení platů vrcholných politiků. Chce schůzi Sněmovny

Opoziční hnutí ANO kritizuje možné zvýšení platů vrcholných politiků, o kterém ve čtvrtek vláda začne jednat. Předseda ANO a bývalý premiér Andrej Babiš na tiskové konferenci stínové vlády avizoval, že poslanci hnutí chtějí k tématu mimořádnou schůzi Sněmovny. Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že rozhodování o platech ústavních činitelů není vůle vlády, ale reakce na rozhodnutí Ústavního soudu. Platy politiků by podle něj neměly růst rychleji než průměrné mzdy, řekl webu Blesk.cz.

Miroslav Kalousek skončil v TOP 09. Spekuluje se o nové straně

Exministr financí Miroslav Kalousek v úterý na síti X oznámil, že po asi 15 letech vystupuje z koaliční TOP 09, kterou spoluzakládal. Svým spolustraníkům poděkoval. Může to souviset s Kalouskovým záměrem oslovit voliče s novou politickou stranou, o níž se v minulosti spekulovalo. Dlouholetý politik krok zdůvodnil odlišnými názory. Ke spekulacím o dalším působení se ovšem nevyjádřil.

Jsem poměrně šťastný nihilista

„Nesměji se, protože v mém životě není nic k smíchu,“ odpovídá se značnou ironií v hlase hudebník a spisovatel Lias Saoudi fotografce na prosbu, jestli by se nemohl tvářit trochu veseleji. Saoudi není, jak ostatně naznačuje příjmení, původem z Británie. Narodil se alžírskému otci a matce z Yorkshiru, nějakou dobu žil ve Skotsku a v Severním Irsku, nakonec zakotvil v Londýně.

Šlachta, Drahoš či Bárta. Česko zná všechny nové senátory, podívejte se

Česká republika zná 22 nových senátorů, kteří doplnili hned pětici, která mandát získala už minulý týden v prvním kole. Svůj mandát v horní komoře obhájili například Jiří Drahoš (STAN), Zdeněk Hraba či Martin Červíček (oba ODS). Naopak nově usednou v senátorských lavicích třeba šéf Přísahy Róbert Šlachta, egyptolog Miroslav Bárta (STAN) či politolog Stanislav Balík.

Zemřel Pavel Klener, významný onkolog a první polistopadový ministr zdravotnictví

Ve věku 87 let zemřel v pátek 20. září významný hematolog a onkolog, pedagog, bývalý prorektor Univerzity Karlovy pro vědu a výzkum Pavel Klener. Oznámily to Česká onkologická společnost a Univerzita Karlova. Klener se angažoval také ve veřejném životě - v prosinci 1989 se jako kandidát Občanského fóra (OF) stal prvním polistopadovým ministrem zdravotnictví.

Americká stochastická politika

Se stoupající dávkou ionizujícího záření stoupá pravděpodobnost poškození organismu (wiki). Stochastický – nový módní výraz amerických komentátorů, jenž má charakterizovat agresivní slovní zamoření veřejného prostoru zvyšující příklon labilnějších osob k terorismu. Po dvou měsících od atentátu na Donalda Trumpa zažila Amerika opět trauma z druhého pokusu o jeho život.

Politika už v téhle zemi neexistuje

Na rozdíl od seriózních politických komentátorů lidé, kteří se vyjadřují k politice jen z nouze (jsem ten případ), si mohou snad dovolit říct, že v téhle zemi politika už neexistuje. Tedy v nějaké tragikomické podobě existuje, protože pořád se jí věnuje (a vydělává na ní) jistá sorta lidí, skoro každý rok jsou nějaké volby, na internetu se co chvíli odehrává nějaké vzrušení a pohoršení, o němž má někdo pak dojem, že jde o politiku. Ale je to jen dojem. Politika už totiž neexistuje. Nejsou politici, nejsou politické strany (a straníci, ti už vůbec ne), nejsou ani voliči, viz poslední volby s 32 procenty zúčastněných.

Patří ještě Hašek na Hrad?

Jedny z prvních politických vzpomínek, které mám, se váží ke slavnému plakátu Havel na Hrad, který před koncem roku 1989 visel dokonce i u nás v pražských Modřanech, tedy na tehdy pořád ještě čerstvě dostavěném sídlišti určeném primárně pro zaměstnance policie a jejich rodiny, protože přes hlavní cestu sídlila Vysoká škola SNB. Paradox propojení oné školy se zmíněným plakátem mi jako klukovi nedocházel, ale pamatuji si, jak silně na mě působil vizuál plakátu.

Buďme na sebe hrdí, máme na co

Před dvěma dny tu kolega Daniel Kaiser psal o tom, že současná povodňová situace prodlužuje období, které začalo za covidu a trvá dosud, totiž období, kdy žijeme ve zvláštním, neobyčejném, vlastně výjimečném nebo polovýjimečném stavu, což má za následek, že se – vystresovaní z přemíry špatných zpráv  méně, nebo dokonce málo ptáme na to, jak politici spravují věci, které mají spravovat, jako jsou třeba výše inflace nebo daní.

Z povodní se stane hlavní téma voleb. Hejtmani se mohou ukázat, ale i pohořet

Současná povodňová situace se zřejmě stane hlavním tématem voleb v příštím týdnu. Ty mohou nakonec být mnohem více referendem o „kompetentnosti stávajícího hejtmana“ než „referendem o vládě“. Představitelé krajů mohou mít nyní výhodu díky tomu, že jsou častěji v médiích, zatímco jejich konkurenti přerušili kampaně. Pokud se jim ale nepovede krizi zvládnout, může to pro ně také znamenat před volbami velký problém. Pro Echo24 to řekli oslovení experti.

Thukydidova past

Thukydides byl řecký vojevůdce, který nám v 5. století před naší érou zanechal jedno z klíčových děl evropské civilizace, knihu o peloponéské válce. Dodnes jde o jeden ze základních studijních textů univerzit a vojenských akademií zabývajících se praktickou psychologií mezinárodních vztahů. Druhá z postav tohoto příběhu je Graham Allison, dnes čtyřiaosmdesátiletý profesor ze škol, jako je Harvard, a dlouhou dobu jeden z hlavních analytiků amerického ministerstva obrany. Patří mezi nejslavnější žáky Henryho Kissingera a svými přednáškami ovlivnil mnoho amerických generálů.

Žijme zdravě, žijme pro stát

Na lockdowny málokdo vzpomíná rád, takže si asi málokdo pamatuje na jeden konkrétní argument, který se ani tehdy v záplavě jiných příliš neujal. Ale zazněl. Občané by prý měli převzít odpovědnost za své zdraví, zněl ten argument. Jako že si mají sami rozhodnout, jestli zůstat doma, nebo se případně nakazit. Ty lockdowny nejspíš k ničemu moc nebyly, takže můžeme říct, že ti lidé ve jménu požadavku, jenž se ukázal jako správný, sáhli po argumentu, který je poněkud bizarní a těžko nad ním přemýšleli déle než deset sekund. Že má každý převzít odpovědnost sám za sebe a za své zdraví, to jsme naposledy slýchali leda z úst politiků ODS model cca 1995

Dezoláti po dvou letech

Třetího září uplynou dva roky od velkých protivládních demonstrací na Václavském náměstí. Už tehdy bylo jasné, že jde o vystoupení části české společnosti, která má odlišné představy o uspořádání a směřování státu. Pro toho hnutí se vžilo nepřesné označení dezoláti. Dnes jsou rozseti do různých politických skupin a zdá se, že svůj vliv poztráceli. Výrazně však ovlivnili politickou a mediální atmosféru v zemi. Ve prospěch opozice sehráli podobnou roli jako uskupení Milion chvilek pro demokracii pro dnešní vládní koalici.

„Po letech zachraňování Ukrajiny se Kyjev chová k Polsku s opovržením a drzostí“. Kulebův výrok vyvolal skandál

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba byl ve středu hostem diskuzního kampusu "Budoucnost Polska" v severopolském v Olštýně. Setkání s mladými lidmi se zúčastnil i šéf polské diplomacie Radosław Sikorski. Na dotaz z publika Kuleba tvrdil, že při tzv. operaci Visla v roce 1947 bylo ukrajinské obyvatelstvo vyhnáno z "ukrajinských územích." To vyvolalo v Polsku skandál. Podle opozičního poslance PiS Janusze Kowalskeho by Kuleba měl být v Polsku označen jako persona non grata.

James Scott a jeho kronika lidské nečitelnosti

Mezi čtenáři Echa jsou jistě lidé, kteří s gustem naslouchají příběhům o selhání centrálního plánování. Je to pochopitelná a zdravá záliba vlastní i antikomunistům i libertariánům. Vynikajícím zásobníkem těchto příběhů je kniha Vidět jako stát (1998), což napovídá její podtitul: Jak selhaly určité plány na zlepšení lidského údělu. Její autor, americký antropolog James C. Scott, zemřel v červenci ve věku 87 let.

Expolitik kvůli článkům zabil novináře. Dostal doživotí

Porota v americkém státě Nevada shledala bývalého regionálního politika Roberta Tellese vinným z vraždy investigativního novináře Jeffa Germana, který o něm psal kritické články. Porotci následně vyměřili někdejšímu činiteli doživotní vězení s možností propuštění po 20 letech. Informovaly o tom stanice CNN, BBC nebo agentura AP. Telles vinu popřel.

Dávno jsem viděl, kam to se Zelenými spěje

Šlechtic usídlený v krásném renesančním zámku mezi Mnichovem a Alpami, muž v kožených kalhotách s padacím mostem, který Příbram vyslovuje Pšíbram – a přesto také, jak zdůrazňuje, syn „českého nacionalisty“. Rozhovor s princem Erichem Lobkowiczem byl dvojsečný. Mluvili jsme jak o politice, která ve střední Evropě právě vede k viditelnému úpadku ekonomiky, tak o historii Lobkowiczů a šlechty vůbec jak v Čechách, tak ve střední Evropě. I čtenář, který se před šlechticem neplazí v prachu, může být zvědavý, jak příslušník bývalé elity vidí příslušníky elity nastupující.

Domácí násilí u Šichtařové a Pikory. Ozvala se nejstarší dcera, dala za pravdu matce

Nejstarší dcera Barbora se vyjádřila k rozhovoru pro OnaDnes, ve kterém ekonomka Markéta Šichtařová promluvila o údajném psychickém a fyzickém teroru ze strany jejího manžela, ekonoma Vladimíra Pikory, vůči ní i jejich sedmi dětem. Barbora Pikorová ve svém veřejném příběhu na síti Instagram v podstatě potvrdila slova své matky a přidala několik dalších děsivých podrobností o tom, jak se k ní její otec prý choval. Případ vzbudil pozornost, protože Šichtařová na začátku podzimu kandiduje za Svobodné na Praze 4 do Senátu.

Macron se ozval. Zatčení šéfa Telegramu prý nemá politické pozadí, „je to rozhodnutí soudu“

Zatčení zakladatele a šéfa komunikační platformy Telegram Pavla Durova nebylo podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona motivováno politicky, je to rozhodnutí justice, uvedl Macron na sociální síti X. Durova francouzská policie zatkla v sobotu večer na letišti u Paříže a nyní je ve vazbě. Někteří ruští představitelé kvůli tomu Francii kritizovali, že se chová jako diktatura.

Kam kráčí KDU-ČSL?

Před KDU-ČSL jsou zářijové volby, v nich lidovci obhajují 53 krajských mandátů, jedno hejtmanské a dvě senátorská křesla. Pár týdnů nato je čeká celostátní sjezd, možná klíčový. V historii samostatné České republiky už lidovci procházejí třetím přelomovým obdobím. V tom prvním se jejich předseda Josef Lux pokusil, zvlášť v letech 1996–1998, přeformátovat lidovce na hlavní sílu na české pravici. Ostře se tehdy vymezil vůči ODS a Václavu Klausovi, rozehrál velkou hru spojenou s jeho odvoláním z pozice premiéra, ale výsledkem bylo jen necelých devět procent hlasů v předčasných volbách.