Evropě se podařilo zažehnat nejhorší dopady energetické krize a sehnala dostatek ropy a zemního plynu, aby zvládla překonat nadcházející zimu. Mnohem větší náklady ale ponesou nejchudší země světa, které byly z trhu se zemním plynem vyloučeny náhlou dravou poptávkou Evropy
Berlín chce i přes nesouhlas států Evropské unie vynaložit v následujících letech na regulaci cen energií pro domácnosti a své firmy v přepočtu několik bilionů korun. To ale někteří pokládají za nepřijatelné, protože Německo by tím podle nich neférově zvýhodňovalo své podniky a narušilo rovnováhu evropského trhu. Kromě zástupců dalších zemí na tom má zájem i Česká republika, pro níž je sousední Německo klíčový obchodní partner.
Německo se v příštím roce chystá vynaložit na regulaci cen energií pro domácnosti a firmy přibližně 83 miliard eur (dva biliony Kč). Vyplývá to z hospodářského plánu spolkového ministerstva financí, na který se odvolává agentura DPA. Německo v reakci na vysoké ceny energií zřídilo fond v objemu až 200 miliard eur (4,9 bilionu Kč), ze kterého chce hradit kompenzační opatření do roku 2024. A to i přesto, že řada evropských zemí proti německému plánu protestuje,
Návštěva Číny německého kancléře Olafa Scholze podle expertů ohrozila jednotu EU a je v rozporu se strategií německé vlády. Současná koaliční vláda totiž dříve slíbila, že změní svůj přístup k Číně, a to včetně snížení své závislosti na asijské velmoci. Kritici poukazují na to, že návštěva Pekingu dokazuje, že Německo svou politiku vůči Číně ve skutečnosti nezměnilo, píše server DW. Scholz se v pátek setkal s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, cestu do Pekingu německý kancléř absolvoval i přes mezinárodní skepticismus.
Státy EU podle premiéra Petra Fialy (ODS) považují za nepřijatelné, aby Německo jednostranně zvýhodnilo svůj průmysl. Podle kritiků by chystané uvolnění až 200 miliard eur (téměř pět bilionů Kč) na stabilizaci cen energií mohlo znevýhodnit ostatní země unie. Evropská komise nepřipustí to, aby některá země v rozporu s unijními pravidly zvýhodněným způsobem podporovala své podniky, řekl dnes senátorům Fiala, když je informoval o závěrech říjnové Evropské rady.
Nová víčka na lahvích od Coca-Coly sklízí rozsáhlou kritiku z řad německých spotřebitelů. Plastové uzávěry jsou nově pevně přidělané k láhvi kvůli nařízení EU a ochraně životního prostředí. Po otočení a otevření láhve se víčko „přilepí“ k hrdlu a nelze odejmout. „Je to jedno z nejzbytečnějších a nejotravnějších ‚vylepšení‘, jaké jsem kdy viděl,“ stěžují si občané na sociálních sítích. Společnost Coca-Cola představila novinku před několika měsíci v Německu a od té doby sklízí na internetu kritiku, píše deník Bild.
EU by podle eurokomisařky Věry Jourové měla být schopná předvídat dezinformační kampaně a zabránit jejich šíření dříve, než se objeví. Bude k tomu potřebovat spolupráci s velkými internetovými platformami, mezi které patří například Facebook či Google. Jourová to řekla na konferenci o budoucnosti internetu v Praze. nInternet podle Jourové potřebuje smysluplnou regulaci, aby bylo možné čelit propagandě, která jej využívá jako nástroj. Evropa podle ní v současnosti čelí ruské propagandě při agresi Ruska na Ukrajinu
Minulý týden zafungoval český veřejný prostor, tuzemská politika a mediální diskurz, navlas stejně jako před čtyřmi měsíci. Podruhé za letošní rok se na unijní úrovni konalo klíčové jednání o zákazu registrace „fosilních“ aut (na benzin a naftu) nejpozději k roku 2035. A zprávy o tom přicházejí až ex post. V červnu radikální návrh místopředsedy Komise Franse Timmermanse posvětila Rada ministrů životního prostředí, tento čtvrtek pak návrh prošel další etapou, dohadováním mezi Radou EU a EP.
Evropské návrhy na stanovení limitů na cenu zemního plynu jsou „pokrytecké“, řekl katarský ministr energetiky Saad Al Kaabi v rozhovoru pro Bloomberg. Evropská komise má v úmyslu navrhnout strop cen plynu pomocí dynamického cenového mechanismu, který by mohl být zaveden již letos v zimě, a to ve snaze omezit nestálé náklady na palivo. Kaabimu se ale nelíbí, že zasahování do trhů je v rozporu s pravidly hospodářské soutěže, která Evropa dříve uplatňovala na výrobce.
Česko je jednou ze zemí, kde zdražování dopadá na domácnosti i podniky nejbolestivěji. Tuzemskou inflaci, která je jedna z nejvyšších v EU, táhnou nahoru z velké části vysoké ceny energií. Čerstvá data ukazují, že cena elektřiny nikde nerostla tak rychle jako u nás. Způsobil to hlavně dlouhodobý laxní přístup vlády a vyčkávání se zavedením systémových opatření na zlevnění energií pro spotřebitele.
V neděli nad ránem končí letní čas. V 03:00 se hodiny posunou zpátky na 02:00, noc tak bude o hodinu delší. Standardní středoevropský čas bude platit do poslední březnové neděle příštího roku, tedy pět měsíců. Původně mělo střídání času ušetřit energie. S nynějšími cenami energií se trend opět vrací, podle ekonoma Lukáše Kovandy jde ale o zanedbatelnou ušetřenou částku, a zastaralý systém změny času by se měl zrušit.
Ministři energetiky členských zemí EU se shodli na přísném omezení nové výstavby od roku 2030.
Lidé by si měli přát co nejrychlejší ukončení války na Ukrajině i kvůli tomu, aby nebyla používaná jako výmluva. Ve špičkách české i mezinárodní politiky ale odvážní lidé, kteří by byli schopni válku ukončit nebo k tomu přispět, chybí. Na pátečním setkání, které v areálu Pražského hradu organizoval Český svaz bojovníků za svobodu (ČSBS), to řekl bývalý prezident českého státu Václav Klaus. Akce se zúčastnili rovněž europoslanci Ivan David (SPD) a Kateřina Konečná (KSČM), poslanec české Poslanecké sněmovny Jiří Kobza (SPD) a ústavní právník Václav Pavlíček. Klaus také vyjádřil obavu, že změna prezidenta republiky po volbách by také mohla znamenat konec setkávání svobodně myslících a jednajících Čechů na Pražském hradě.
Evropský komisař pro vnitřní trh Thierry Breton dnes varoval nového majitele Twitteru Elona Muska a řekl mu, že „pták bude létat podle našich evropských pravidel“.
V zemích Evropské unie má být prakticky nemožné si od roku 2035 pořídit nový automobil na benzín či naftu. Státy EU vedené českým předsednictvím dohodly s Evropským parlamentem podrobnosti nových pravidel, která od zmíněného roku výrazně prodraží jakékoli emise z nových vozů.
Českoamerického ekonoma Jana Švejnara jsme zastihli v lehce bilanční náladě. Ekonomická vysoká škola CERGE na Univerzitě Karlově, kterou v Praze počátkem 90. let zakládal a pak spolu s Národohospodářským ústavem české Akademie věd v rámci společného pracoviště CERGE-EI budoval, oslavuje 30. narozeniny. Pro Švejnarovu politickou nevyhraněnost a širokospektrální přijatelnost se o něm v poslední době dokonce spekuluje jako o černé labuti prezidentských voleb. Jak vidí potíže, před nimiž stanula česká ekonomika, s ní i obyvatelstvo a s ním nakonec i vláda?
Evropská unie má problém. Část peněz z evropských fondů, které mají jít například na mládež, končí u teroristických a extremistických hnutí, zaznělo v úterý v Bruselu na konferenci pořádané europoslancem za lidovou stranu Tomášem Zdechovským. Jde podle něj o desítky milionů eur. Zástupci europarlamentu, evropské policie i pohraniční stráže se shodli, že skryté financování extremistů a teroristů je nutné řešit, stejně jako pokračující radikalizaci evropských muslimů.
Francouzský prezident Emmanuel Macron se rozčílil nad tím, že Američané prodávají plyn do Evropy násobně dráž než svým domácím zákazníkům. „Platit za plyn čtyřikrát víc než vaše vlastní firmy se dá těžko považovat za přátelství.“ Na mezinárodní scénu přenesl debatu, která už nějakou dobu naplno jede v Paříži. Francouzi se obávají, že Amerika díky násobně levnějším cenám energií ekonomicky převálcuje Evropu. Macronův ministr financí Bruno Le Maire v Národním shromáždění ještě ostřeji formuloval obavy, že energetická krize skončí oslabenou Evropou a posílenou Amerikou.
Český premiér Petr Fiala doufá v koordinaci na unijní úrovni s novou italskou vládou, kterou řídí šéfka strany Bratři Itálie Giorgia Meloniová, a s polským kabinetem premiéra Mateusze Morawieckého. Řekl to v rozhovoru, který zveřejnil italský deník La Stampa. Premiéři, kteří vedou italskou, českou a polskou vládu, jsou členy evropské strany ECR, které Meloniová předsedá. Fiala deníku řekl, že se s italskou političkou naposledy setkal v Evropském parlamentu a měl z diskuzí s ní dobrý pocit.
Člověk sledující zblízka evropské dění zažívá nutně při pohledu na dnešní energetickou krizi pocit déjà vu. Tak už je to zase tady! Jen v jiné oblasti, na jiném trhu. Pokolikáté už. Co vlastně? Inu, upřímné zděšení obyvatel, podnikatelů a politiků ze zhroucení něčeho, co doteď nevnímali a neřešili, protože to dlouho fungovalo hezky, spořádaně a celkem levně. Jako právě dodávky energetických surovin na integrovaném evropském trhu. Když se ceny nebo dodávky něčeho rychle a bez varování zcela vymknou z kloubů, začíná boj na úrovni jednotlivých států, kdo zasáhne dřív či silněji.
Maďarsko si na čtvrtečním summitu v Bruselu zajistilo výjimku z cenového stropu, který se na dovážený zemní plyn chystá zavést Evropská unie. Oznámil to v pátek maďarský premiér Viktor Orbán. Znamená to, že Maďarsko bude moci nadále dovážet plyn z Ruska na základě dlouhodobé smlouvy, kterou má na 15 let uzavřenou s ruskou plynárenskou společností Gazprom. Uvedla to agentura Reuters. Návrhy Evropské komise (EK) v otázkách energetiky podle Orbána představovaly pro Maďarsko největší nebezpečí.
Prezidenti a premiéři zemí EU se v pátek nad ránem shodli na opatřeních proti vysokým cenám energií. Po zhruba desetihodinovém jednání to oznámil předseda Evropské rady Charles Michel. Série dohodnutých kroků má podle něj snížit ceny energií, zajistit bezpečnost dodávek a omezit spotřebu. Lídři podpořili dobrovolné společné nákupy plynu či mechanismus cenové korekce v případě mimořádného zdražení. Případné zastropování ceny plynu, na něž mají členské země stále různé názory, spojil summit se splněním několika podmínek.
V Bruselu začalo zasedání Evropské rady, jehož hlavním tématem je hledání shody na společném postupu s cílem snížit ceny energií. Očekává se dlouhá debata především o otázce zastropování ceny plynu spalovaného v elektrárnách, která dosud členské země rozdělovala. Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie také projednají další podporu Ukrajině a na dálku se k nim připojí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ve čtvrtek debata lídrů navazuje na úterní návrh Evropské komise.
Míra inflace v Evropské unii v září překonala další rekord, ze srpnových 10,1 procenta se dostala na 10,9 procenta. Oznámil to ve středu statistický úřad Eurostat. V České republice tempo meziročního růstu cen zrychlilo o sedm desetin procentního bodu a s hodnotou 17,8 procenta je míra inflace pátá nejvyšší v unii. Nejvyšší inflaci mají pobaltské státy a po nich Maďarsko. Eurostat zároveň zpřesnil na 9,9 procenta zářijovou hodnotu inflace v eurozóně, kterou v předběžné zprávě před zhruba dvěma týdny odhadl na deset procent.
Europoslanec Alexandr Vondra byl první, kdo otevřel téma, že je potřeba se s Německem na rovinu bavit o jeho podílu na současné energetické krizi a prudkém růstu cen elektřiny. Zlatou medaili za největší příspěvek k prudkému zdražování má Vladimir Putin a Rusko. Stříbrná ale patří Němcům, kteří svými rozhodnutími o odchodu od jádra a uhlí a sázce na levný ruský plyn k situaci velmi přispěli. Na otázky, jak Němci přispěli k energetické krizi a co se s tím dá dělat, s ním diskutují místopředseda BusinessEurope Radek Špicar a diplomat Jan Sechter.
Evropská komise (EK) navrhla vytvořit mechanismus, který by v nadcházející zimě umožnil dočasně omezit velkoobchodní cenu plynu. Jde o součást dalšího souboru opatření, kterými chce unijní exekutiva bojovat proti energetické krizi. Nový plán stanovuje i principy pro společné nákupy plynu a uvolnil by miliardy eur z unijních fondů na pomoc firmám a domácnostem. Nezahrnuje ale dříve diskutované varianty cenového stropu.
Ministerstvo průmyslu a obchodu chtělo do rozšířeného národního plánu obnovy prosadit 2 miliardy korun na „vzdělávací a propagační akce k přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku“. Požadavek se ale nakonec po připomínkách ministerstva školství na seznam mířící do Bruselu nedostal. Česko bude čerpat z evropských peněz v rámci národního plánu obnovy 193 miliard korun.
Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) zahájil vyšetřování nákupů vakcín proti covidu-19 v EU.
Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, neformálně známý jako ministr zahraničí EU, není zrovna pozice, která by se těšila hluboké úctě. A to přestože jde o jednoho z nejvyšších funkcionářů EU. Částečně je na vině fakt, že posledních pár držitelů úřadu nepřesvědčovalo zrovna svou odborností, spíše se z toho stalo odkladiště vysloužilých levičáků.
Představitelé Evropské unie nechali v pátek na závěr summitu v Praze bez odpovědi nespočet otázek a odložili konečné rozhodnutí o boji proti vysokým cenám energií na příští zasedání. Páteční setkání trvalo mnohem déle, než se předpokládalo, což ukazuje na hluboké rozpory mezi zeměmi ohledně toho, jak nejlépe snížit náklady na energie, a nepřineslo žádný konkrétní pokrok v řadě návrhů, včetně kontroverzního stropu pro ceny plynu, uvedl server Politico.
