Česko je jednou ze zemí, kde zdražování dopadá na domácnosti i podniky nejbolestivěji. Tuzemskou inflaci, která je jedna z nejvyšších v EU, táhnou nahoru z velké části vysoké ceny energií. Čerstvá data ukazují, že cena elektřiny nikde nerostla tak rychle jako u nás. Způsobil to hlavně dlouhodobý laxní přístup vlády a vyčkávání se zavedením systémových opatření na zlevnění energií pro spotřebitele. Zastropované ceny začnou platit až od nového roku. Krize drahé elektřiny a plynu se ale přesto ukazuje po celé Evropě, kdy se ještě více prohlubuje cenový příkop mezi starým kontinentem a USA, kde lidé platí za energie zlomek toho, co Evropané.

Soustředíme-li se na evropské metropole, v přepočtu podle parity kupní síly měli Pražané v září druhou nejdražší elektřinu. Před námi byl jen estonský Tallin, za námi na třetím místě Riga. Meziměsíčně narostly v září ceny elektřiny v Praze o 23 procent. S ohledem na paritu kupní síly tak lidé v Praze platili za kWh přes 64 centů, zatímco například v Berlíně je to necelých 50 centů. Ve švýcarském Bernu pak necelých 14 centů.

Co se týče průměrné ceny elektřiny v EU, v první polovině roku meziročně prudce stoupla. U nás byl růst největší, činil 62 procent. Za Českem následuje Lotyšsko (nárůst o 59 procent) a Dánsko (plus 57 procent).

I přes nejprudší růst nejsou v Česku ceny elektřiny nejvyšší. V evropském žebříčku jsme na šestém místě. Ceny rostou přitom i přesto, že Česko patří k vývozcům elektřiny a skupina ČEZ patří k největším energetickým uskupením v Evropě, když v loňském roce vyrobila 55,9 TWh elektřiny.

Najdou se však i státy, kde ceny vlivem státních regulací už v první polovině roku klesaly. Nižší ceny elektřiny měly letos v prvním pololetí domácnosti v Nizozemsku (minus 54 procent), Slovinsku (minus 16 procent), Polsku (minus tři procenta) a v Portugalsku a Maďarsku (shodně minus jedno procento). Propady v Nizozemsku, Slovinsku a Polsku souvisely s vládními dotacemi a s povolenkami. V Maďarsku jsou ceny elektřiny regulované.

Krizi extrémně drahých energií v Evropě ruská invaze na Ukrajinu jen ještě více akcelerovala. Již delší dobu však ceny vyhání nahoru hlavně překotná zelená politika a regulace v čele s vysokými platbami za emisní povolenky. Nabízí se proto srovnání se Spojenými státy, kde jsou ceny energií na desetině toho, co v Evropě. A to i pro domácnosti, i pro firmy. O nebezpečí neschopnosti Evropy, která má nejdražší ceny energií na světě, konkurovat na trzích, píšeme také zde. Příkladem je například chemička Draslovka, která přesune do USA kvůli mnohonásobně nižším cenám energií část své výroby.

Podle dosavadních plánů tuzemské vlády by od ledna měly být uplatňovány na ceny elektřiny i plynu pro domácnosti a menší podniky stropy. Dodavatelé tak nebudou moci dodat zákazníkům elektřinu za více než 6000 korun za MWh včetně DPH. V této částce ještě není započítána regulovaná složka, kdy se platí mimo jiné za distribuci. Dohromady by tedy zákazníci neměli platit více než 7000 až 9000 korun za MWh. U plynu činí strop 3000 korun za MWh včetně DPH.

Žádné řešení ovšem nepřichází pro velké odběratele energií v podobě průmyslových podniků, které přestávají obrovské náklady na energie zvládat. Od nového roku mohou naskočit dvě třetiny z nich na spotové ceníky, protože jim končí fixace cen elektřiny i plynu a rozumné nabídky od dodavatelů shánějí jen velmi těžko. Píšeme o tom zde.