Představitelé evropských zemí podporujících jadernou energetiku a odborníci na energetiku ve čtvrtek na summitu v Bruselu vyzvali k obnově jaderné energetiky a snaze obnovit evropský průmysl. První podobné setkání lídrů evropských zemí, jehož se za Českou republiku účastnil premiér Petr Fiala, se neslo ve znamení tlaku na využití jaderné energie.
Může Ruská federace zaplatit zbraně a bojový arzenál, které budou používat ukrajinští obránci? Zástupci EU tvrdí, že je to možné a uvedli, že našli cestu. Od úroků ze zmrazených ruských aktiv držených v Evropě si země EU slibují miliardy dolarů. Jiné způsoby, jak zaplatit nové zbraně, zůstávají nedosažitelné, píše deník The New York Times. Země Evropské unie by měly rozhodnout o použití výnosů ze zmrazených ruských aktiv v Evropě k nákupu zbraní a munice pro Ukrajinu, potvrdil německý kancléř Olaf Scholz
Posledních několik týdnů je ve znamení zhoršených vztahů mezi Prahou a Bratislavou. Iniciátorem je česká strana, odůvodňuje to prostě: nepřijatelnými názory slovenské vlády na rusko-ukrajinskou válku, které se mj. zhmotnily v setkání ministrů zahraničí Slovenska a Ruska při diplomatické konferenci v turecké Antalyi. Vyrazili jsme tedy pořídit rozhovor s předsedou slovenské vlády Robertem Ficem.
Evropa musí v reakci na hrozbu ze strany Ruska posílit své obranné schopnosti a přejít do režimu válečné ekonomiky. Šéf Evropské rady Charles Michel to napsal v článku, který zveřejnil server Euractiv. Evropa musí převzít odpovědnost za svou vlastní bezpečnost a nespoléhat se ve velké míře na podporu zemí, jako jsou USA, uvedl v textu Michel. Ten bude ve čtvrtek předsedat summitu EU, kde vedoucí představitelé čeká jednání o podpoře Ukrajiny, která již přes dva roky čelí ruské agresi.
Evropská unie nikdy neuzná výsledky Ruskem pořádaných prezidentských voleb na okupovaných územích Ukrajiny, uvedla v pondělí v prohlášení unijní diplomacie. Výsledky hlasování na těchto územích jsou podle EU neplatné a ruské politické vedení za ně ponese následky. V Rusku samotné hlasování doprovázel "alarmující nárůst porušování občanských i politických práv", dodává EU, podle níž ruští voliči neměli skutečnou možnost výběru a jen omezený přístup k informacím.
Migrace, bezpečnost a klimatická opatření. To jsou tři klíčová témata, která rozhodnou volby do Evropského parlamentu. Respektive jde o témata, která jsou podle posledního průzkumu agentury Ipsos pro voliče nejdůležitější. A jednotlivé subjekty se tomu snaží přizpůsobit. Po volbách se dají podle expertů čekat změny třeba i v Green Dealu, protože volby mají podle průzkumů vyhrát evropští konzervativci.
Evropská komise už od Česka obdržela návrh k české továrně na penicilin. Pokud jej notifikuje, začne výstavba. V diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct to v neděli oznámil ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). O tom, v jakém kraji továrna vznikne, je podle něj předčasné hovořit.
Evropské volby jsou často na okraji pozornosti společnosti. Podle agentury Ipsos plánuje přijít k těm letošním asi třetina obyvatel s volebním právem. I tak je ale české politické strany berou se vší vážností, což naznačuje i složení kandidátek, které je minimálně „na papíře“ silnější než v minulosti. Evropská témata rozdělují i vládní koalici, na zpolitizovaném tématu přijetí eura se mimo jiné snaží své šance zvýšit především hnutí STAN.
Maďarský premiér Viktor Orbán u příležitosti státního svátku, kterým si země připomíná začátek protihabsburské revoluce z roku 1848, vyzval ke vzpouře proti Bruselu, který se podle něj snaží zatáhnout Maďarsko do války a vnutit mu své představy, které odporují maďarskému cítění. Maďaři podle něj už nejsou ve svém odporu osamoceni, po Slovácích se probouzejí i Češi a další národy.
Evropská komise dnes oznámila vyčlenění 500 milionů eur (12,6 miliardy Kč) na podporu výroby munice pro společnosti v Evropské unii. Komise o tom informovala ve svém prohlášení. Cílem je umožnit evropskému obrannému průmyslu navýšit kapacitu výroby, doplnit tak zásoby zemí EU a zároveň dostat více munice na Ukrajinu.
Ukrajinská pohraniční stráž chtěla právně chránit známý slogan „Ruská válečná lodi jdi do pr****!“. Žádost o ochranou známku předložila Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví. Žádost úřad posuzoval už dvakrát, poprvé o ochranou známku požádal voják, který slavnou větu vyřkl. Úřad to však odmítl, mimo jiné s odůvodněním, že je to nemorální. Informuje například Politico.
V uplynulých dnech byl úspěšně dotažen projekt na zředění normy Euro 7 pro auta, který odsouvá konec klasických vozů o několik let. Je to z nemalé části česká iniciativa (Alexandr Vondra, Martin Kupka). A jak se blíží volby do Evropského parlamentu – budou za čtvrt roku – část politické kasty v Evropě prokazuje větší elastičnost. Viděli jsme to jak při ústupcích zemědělcům, na které Green Deal nemá být uvalen tak rychle, tak v zásadním bodu Green Dealu, jímž je zákaz nových spalovacích motorů od roku 2035.
Lídři Evropské unie se pyšnili, že se údajně dohodli na 5 miliardovém fondu na financování nových dodávek zbraní na Ukrajinu. Ve skutečnosti se ale spíše jedná o vychytralé účetnictví a zároveň i způsob, jak obejít Maďarsko, píše web Politico. Původní plán, aby se fond postavil z nové finanční pomoci, která by zaplatila další zbraně pro Ukrajinu, se nakonec změnil na základě německého návrhu.
Čeští zemědělci budou pokračovat v protestech. Připojí se k evropské akce, která se bude konat 20. března, tedy den před summitem premiéru EU. Uvedla to mluvčí Agrární komory Barbora Pánková. Zemědělci plánují protestní jízdy traktorů a další těžké zemědělské techniky v regionech nebo veřejných shromáždění.
Zástupci členských zemí Evropské unie se ve středu dohodli na pokračování společného financování vojenského vybavení pro Ukrajinu. Díky reorganizaci takzvaného Evropského mírového nástroje dostane Kyjev pět miliard eur (126 miliard Kč) na zbraně, munici a další zboží, uvedlo na síti X belgické předsednictví. Shoda se hledala několik měsíců, ještě ji musí schválit členské státy.
Europoslanci schválili nová pravidla pro fungování umělé inteligence. Jde o první pokus na světě o podobnou regulaci této technologie a mohl by podle expertů ovlivnit podobné normy také v zemích mimo Evropskou unii. Nařízení zavádí klasifikaci technologií podle způsobu využití a nastavuje různé úrovně omezení podle míry souvisejících rizik.
Evropa brzy odsoudí svůj tolik potřebný průmysl k zániku. Tvrdými zelenými regulacemi a daněmi totiž podniky zničí nebo je nutí přesouvat výrobu raději pryč, do Asie nebo USA, kde je investorské prostředí vstřícnější. Hlasitě před tím v nedávné době varoval například jeden z nejbohatších lidí světa a zakladatel britského chemického koncernu Ineos Jim Ratcliffe. Podle něj přístup Bruselu ke snižování emisí úspěšně odhání investice z EU a pokud se nezačne nic měnit, nejen z tak důležitého chemického sektoru nezbude už brzy nic.
Rozšíření Evropské unie v roce 2004 o deset států včetně České republiky bylo pro všechny obrovským úspěchem. V rozhovoru s ČTK to prohlásil nejvyšší politický představitel sudetských Němců Bernd Posselt. Ten ale zároveň v Evropském parlamentu hlasoval v roce 2003 proti českému přistoupení. Dnes Posselt nešetří chválou, když hovoří o pokroku ve vztazích Čechů, Němců a sudetských Němců. V rozhovoru označil Česko za jednoho z nejkonstruktivnějších členů unie a Prahu ocenil také za jasnou podporu Ukrajině,
Evropská unie se chystá uvalit daň na dovozy produktů, jejichž výroba za sebou nechává nadměrnou tzv. uhlíkovou stopu. EU tak chce chránit evropské výrobce, kteří musí dodržovat přísná unijní klimatická pravidla, čímž se jim zvyšují náklady a klesá jejich konkurenceschopnost v konfrontaci s dovozy ze zahraničí. Podle serveru Politico však clo představuje zásadní problém pro ukrajinský průmysl, zejména pro tamní ocelárny, které jsou na vývozu do Evropy závislé.
Evropská unie údajně zvažuje zastavení zákazu spalovacích motorů, který je stanoven od roku 2035. Rakouský deník Kronen-Zeitung překvapivě tvrdí, že po "velmi pozoruhodném hlasování v Bruselu v pondělí večer se konec pro spalovací motory blíží ke svému konci." Jedním z důvodů má být právě i to, že navzdory dosavadní klasifikaci už nebudou elektomobily pokládány za emisně neutrální. Mnoho otázek ale zůstává nezodpovězeno.
Jedničkou kandidátky Starostů a nezávislých (STAN) v letošních volbách do Evropského parlamentu bude ekonomka a bývalá prezidentská kandidátka Danuše Nerudová. O hlasy se bude vládní hnutí ucházet pod názvem Starostové a osobnosti pro Evropu, heslem kampaně bude "Aby se v Evropě řešily vaše starosti". Starostové představili kandidátku ve čtvrtek před Café Expo 58 v Praze s výhledem na Vltavu. Nerudová vyzvala voliče, ať na jejich kandidátce kroužkují své preferované kandidáty.
Evropská komise navrhla vznik nového programu na podporu evropského obranného průmyslu s 1,5 miliardy eur (38 miliard Kč), který bude financován z rozpočtu EU v letech 2025 až 2027. Vznik programu je součástí první Evropské strategie týkající se obranného průmyslu, kterou komise zveřejnila. Nová opatření mají například podpořit členské státy ve společném zadávání zakázek na obranný materiál. Součástí strategie je i větší spolupráce mezi unijním a ukrajinským obranným průmyslem.
V Severoatlantické alianci i Evropské unii se letos bude rozhodovat o novém personálním obsazení na nejvyšších pozicích. Funkci generálního tajemníka NATO má díky podpoře Washingtonu, Londýna, Paříže či Berlína velkou šanci získat dosluhující nizozemský premiér Mark Rutte. Šlo by už o čtvrtého Nizozemce v této funkci. O místo však projevili zájem i politici z pobaltských zemí a oni i další představitelé střední a východní Evropy se teď ptají, zda jsou pro Západoevropany skutečně rovnocennými partnery, píše bruselský server Politico.
Evropský parlament v týdnu schválil plány na vytvoření digitální identity EU, která lidem umožní identifikovat se a ověřovat online. Občané členských států by se tak jednoduše mohli přihlašovat na úřady, nahradit doklady těmi digitálními nebo využívat jednotnou evropskou digitální peněženku. Novinka podle znalců i politiků přináší značné zjednodušení, současně ale také obavy o bezpečí osobních dat nebo ztrátu soukromí. Kvůli tomu ji nechtějí podpořit například čeští Piráti.
Evropská komise tlačí na své členy, aby zachránili umírající evropský solární průmysl. Apeluje na ně, aby podepsali společné prohlášení, a důrazně dodává, že situace "vyžaduje další opatření", píše web Politico. Země Evropské unie by se tak měly zavázat k oživení solárního průmyslu. Brusel tím podle webu reaguje na nebezpečnou situaci, kdy solární firmy varují před hrozícím kolapsem a čelí silně dotované čínské konkurenci a nadbytku nabídky v EU.
Mnichovská bezpečnostní konference je nejprestižnější událostí svého druhu. Založil ji v roce 1963 německý aristokrat Ewald-Heinrich von Kleist-Schmenzin, poslední přeživší Stauffenbergova spiknutí proti Hitlerovi. Jeho cílem bylo shromáždit největší bezpečnostní experty, kteří by diskutovali, jak zabránit velkým konfliktům, jako byla druhá světová válka. Prvního ročníku se účastnilo 60 hostů, mezi nimi budoucí německý kancléř Helmut Schmidt a Henry Kissinger, tehdy profesor mezinárodních vztahů na Harvardu. Časem konference nabobtnala a stala se oblíbeným místem pro neformální vyjednávání a zásadní vyjádření.
Evropská ekonomika je v období dlouhé stagnace a EU si se zpožděním začíná uvědomovat, že cesta, kterou se rozhodla vydat, bude velmi nákladná. Brzdí ji přemíra regulací, které zdejší podniky poškozují, a spolu s drahými energiemi vznikl velmi nebezpečný mix. Před blížícími se volbami do Evropského parlamentu nyní přichází iniciativa od dvou nejsilnějších států, Francie a Německa, aby unie svazující směrnice a normy přehodnotila.
Co je pod radarem parlamentní debaty, to je čertem. Tento princip můžeme vztáhnout na středeční hlasování sněmovny, jímž vládní většina odmítla návrh uspořádat mimořádnou schůzi k migračnímu paktu EU. Pro mimořádnou schůzi hlasovali všichni přítomní poslanci ANO a SPD, zatímco ani jeden z přítomných poslanců pětikoalice ji nepodpořil. Tohle nebyla tradiční kočkovaná, kdy opozice v parlamentu využívá těžkostí ministrů, tak jako když tatáž sestava před třemi týdny marně svolávala mimořádnou schůzi ke kampeličce, v níž měl Petr Fiala nepřiznaný milion korun.
Americká internetová společnost Google čelí žalobě od české skupiny Prima a dalších 31 evropských mediálních skupin. Firmy po americkém gigantu požadují 2,1 miliardy eur (53,2 miliardy Kč) za to, že podle nich kvůli praktikám Google v digitální reklamě utrpěly ztráty. Vyplývá to z prohlášení jejich právních zástupců Geradin Partners a Stek. Americká společnost žalobu odmítá a hodlá se proti ní bránit.
Počet žadatelů o azyl v zemích EU se v loňském roce meziročně zvýšil o 1,14 milionu, tedy 18 procent, což je nejvíce od migrační krize z let 2015-2016. S odvoláním na dnes publikovanou analýzu Agentury Evropské unie pro otázky azylu (EUAA) o tom píše agentura Reuters. Nové údaje podle ní posílí už nyní ostré debaty o migraci a krajně pravicových náladách před řadou místních a všeobecných voleb v řadě evropských zemí a před červnovými volbami do Evropského parlamentu.
