Tag: Stalin

Články k tagu

Hladomor na Ukrajině. Ukrajinský velvyslanec vyzval ČR k uznání genocidy

Jako největší tragédii v dějinách ukrajinského národa označil velvyslanec Jevhen Perebyjnis stalinistický hladomor z let 1932-1933, při kterém zahynuly přibližně 4 milióny lidí. Na úterní konferenci v Senátu proto vyzval obě komory českého parlamentu ČR, aby hladomor uznaly jako genocidu. Již v roce 2007 sněmovna označila řízený hladomor za zločin proti lidskosti. Podle přítomného místopředsedy sněmovny Vojtěcha Pikala (Piráti) připravuje dolní komora parlamentu iniciativ

„EU je sovětské politbyro před rozpadem.“ Soros vyzývá k mobilizaci

Evropská unie má nakročeno stejným směrem jako Sovětský svaz (SSSR) v době svého konce. Takovou vizi předložil americký miliardář a filantrop George Soros ve svém komentáři pro britský deník Guardian. Podobně jako bývalé socialistické impérium je podle něj i současná EU se svým systémem zastaralá a strnulá, nad svými členskými státy navíc ztrácí vliv. Květnové volby do Evropského parlamentu by pak mohly být „revoluční“. Soros je tradičně vnímán jako zastánce evropské integrace.

V sovětských gulazích skončily tisíce československých židů

Sedmdesát let musel čekat profesor Ludovít Végh na to, aby se dozvěděl více o osudu svého bratra. Mikuláš Végh roku 1940 uprchl z nacisty okupovaného Československa na území Sovětského svazu, krátce poté byl však zatčen a v prosinci 1941 odsouzen k 5 letům v pracovních táborech. Jeho příběh i osudy více než dvacítky dalších československých židů v letech 1939–1941 popisuje kniha rozhovorů Židé v Gulagu. „Úmrtnost v těch táborech byla zhruba patnáctiprocentní,“ řekl na představení publikace Jan Dvořák, historik Ústavu pro studium totalitních režimů a jeden z jejích autorů.

Blíženci Moskva a Berlín. Před 77 lety se Ribbentrop a Molotov dohodli na sférách vlivu

Před 77 lety byla v Moskvě podepsána dohoda mezi nacistickým Německem a Sovětským svazem, která přímo vedla k vypuknutí druhé světové války. Hitlerův ministr zahraničí Joachim von Ribbentrop se dohodl se svým sovětským protějškem Vjačeslavem Molotovem o rozdělení sfér vlivu ve východní Evropě. Hitlerovi se tak otevřela cesta k napadnutí Polska.

Nejslavnější stalinský vězeň. Alexandr Solženicyn prošel frontou i gulagem

Slavný ruský spisovatel Alexandr Solženicyn, který zemřel před deseti lety, 3. srpna 2008, ve věku 89 let, svým dílem odhaloval nelidskost sovětského systému, kterou okusil na vlastní kůži. Hrůzy Stalinských koncentračních táborů naplno odhalil ve svém nejslavnějším díle Souostroví Gulag. Po návratu z nuceného exilu na Západě zpět do vlasti ale bývalý disident a neohrožený bojovník za svobodu vzbuzoval kontroverze svou xenofobií a příklonem k ruskému nacionalismu.

Morawiecki: Polsko se dopátrá pravdy o volyňském masakru

Polsko se dopátrá pravdy kolem volyňského masakru, při němž před 75 lety zahynuly počínáním ukrajinských nacionalistů tisíce Poláků. Prohlásil to ve Varšavě polský premiér Mateusz Morawiecki během pietní akce na památku obětí krveprolití z 11. července 1943. Polsko patří k hlavním partnerům Ukrajiny ve snaze o vstup do EU, připomínka masakru však podle polských médií v poslední době vztah obou zemí komplikuje.

Před 70 lety se komunista Gottwald stal prezidentem Československa

Klement Gottwald, kterého před 70 lety, 14. června 1948, Národní shromáždění zvolilo prezidentem Československa, nesl zodpovědnost za politický vývoj v zemi po roce 1948, za nezákonnosti, policejní zvůli i justiční teror. Čtvrtý československý a zároveň první komunistický prezident seděl na Pražském hradě pět let, životní dráha jedné z osudových postav československých dějin, která má na svědomí mnoho nevinných obětí, se uzavřela v březnu 1953.

Filmový Berija: groteskní panák brodící se v krvi

Ruské ministerstvo kultury v lednu zakázalo projekce filmu Ztratili jsme Stalina skotského režiséra Armanda Iannucciho, podle ministra Vladimira Medinského se tak stalo z morálních důvodů, protože „mnozí starší občané by film mohli považovat za urážlivé zesměšňování sovětské minulosti“. Moskevské kino Pionýr, které se rozhodlo film uvést i tak, navštívila policie a z projekce tak nějak sešlo. Kdo Ztratili jsme Stalina viděl, docela chápe, proč se tak stalo a čím byl Iannucciho snímek pro ruský establishment – a zdaleka ne jen pro něj – nepřijatelný. Nejde ani tolik o to, že vykresluje Sovětský svaz na konci Stalinových časů jako krvavou hrůzovládu. Vykresluje ty nejmocnější v něm jako groteskní a trapné figurky, ovládané touhou po moci a strachem.

Desítky milionů lidí zemřely kvůli jeho rozkazům. I tak je Stalin pro Rusy hrdinou

Sovětská společnost si sice ještě na desítky let udržela totalitní charakter, smrtí sovětského diktátora Josifa Stalina ale před 65 lety, 5. března 1953, skončila jedna z nejtragičtějších epoch v dějinách lidstva. Vlastním jménem Josif Vissarionoviče Džugašvili vládl neomezenou mocí od roku 1927 a podle mnohých odhadů se stal jedním z největších zločinců 20. století. Podle odhadů byly popraveny v stalinských čistkách, zahynuly v obávaných pracovních táborech (gulazích) nebo v občanské válce a podlehly hladomoru v 30. letech desítky milionů lidí.

Stalinistu Beriju vykreslil dokument na ČT v lepším světle. RRTV žádá nápravu

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) označila za zavádějící dokument odvysílaný Českou televizí o Stalinově muži Lavrentijovi Berijovi, který prováděl ve 30. letech na jeho rozkaz stranické čistky a stál za deportací kavkazských národů. Berija je vyobrazen v lepším světle díky vyzdvihování jeho předností, například organizačních schopností. RRTV to považuje za bagatelizaci jeho zločinů a žádá nápravu.

„Stalinské represe jsou tragédií národa,“ řekl Putin při odhalení Zdi nářků v Moskvě

V centru Moskvy v pondělí odhalili památník obětem stalinismu, nazvaný Zeď nářků. Obřadu se zúčastnil i ruský prezident Vladimir Putin, který stalinské represe rázně odsoudil a označil je za tragédii ruského národa. Podle agentury AP bylo toto prohlášení zatím nejsilnějším odsouzením sovětských represí, které z úst šéfa Kremlu zaznělo.

Největší Rus je Stalin, pak hned Putin

Za největší historickou osobnost považují Rusové komunistického diktátora Josifa Stalina, kterému historici přičítají miliony obětí, v očích veřejnosti je však stále považován za strůjce válečného vítězství. Za Stalinem, jehož jméno v průzkumu nezávislého střediska Levada vyslovilo 38 procent dotázaných, následovali na děleném druhém místě současný prezident Vladimir Putin a básník Alexandr Puškin, oba shodně s podporou 34 procent. Další příčky patřily vůdci bolševické revoluce Vladimíru Iljiči Leninovi a carovi Petru I.

Náš Stalin byl opravdu největší

Stalin už z Letné dávno nehledí na Prahu a to místo patří dlouho skejťákům, hipsterům, venčitelům psů a romantikům různé orientace. Kupodivu nic, žádná informační cedule na místě nenasvědčuje tomu, že tam stál On, nejgeniálnější člověk všech dob, a to v největším provedení na světě. Vlastně je to paradoxní: Češi, kteří mají o sobě představu, že jsou zdrženlivý, skeptický a racionální národ, postavili nad městem molocha, jenž měl překonat všechny ostatní.

Gottwalda a Stalina tu za čestné občany nechceme, volají České Budějovice

Českobudějovické zastupitelstvo bude rozhodovat o tom, zda město zbaví čestného občanství komunistického prezidenta Klementa Gottwalda a sovětského diktátora Josifa Stalina. Navrhla to rada města. Jednalo by se patrně o první případy, kdy by někdo čestné občanství Českých Budějovic ztratil. Návrh na odejmutí tohoto titulu Gottwaldovi však v radě nezískal nadpoloviční většinu.

V Moskvě mají restauraci NKVD, Stalinovy státní bezpečnosti

Nová restaurace NKVD v centru Moskvy nabízí munici pro kontroverzní diskusi. Koneckonců, NKVD (česky Lidový komisariát vnitřních záležitostí) je symbolem krvavých represí v třicátých letech 20. století v Sovětském svazu v čase vlády Josifa Vissarionoviče Stalina. Ochránci lidských práv jsou pobouřeni, jiní za tímto názvem vidí spíše cynický marketing, všímá si mezi jinými ruská televize Vjesti (vesti.ru).