Jako největší tragédii v dějinách ukrajinského národa označil velvyslanec Jevhen Perebyjnis stalinistický hladomor z let 1932-1933, při kterém zahynuly přibližně 4 milióny lidí. Na úterní konferenci v Senátu proto vyzval obě komory českého parlamentu ČR, aby hladomor uznaly jako genocidu. Již v roce 2007 sněmovna označila řízený hladomor za zločin proti lidskosti. Podle přítomného místopředsedy sněmovny Vojtěcha Pikala (Piráti) připravuje dolní komora parlamentu iniciativu.

„Pokud vím, tak se ta iniciativa připravuje. Osobně bych řekl, že věcně a fakticky to oznámení sedí, takže bych to podpořil,“ uvedl pro Echo24 místopředseda sněmovny Vojtěch Pikal (Piráti).

Podobně mluvil i moderátor konference historik a poslanec za ODS Pavel Žáček. „Souhlasím s tím, že se k tomu ještě budeme muset v Poslanecké sněmovně vrátit, a to právě proto, že usnesení Poslanecké sněmovny z 30. listopadu 2007 neobsahuje pojem genocida,“ řekl pro Echo24. Během konference navíc upozornil, že je na místě srovnávat ukrajinské události s holokaustem. 

V minulém roce tyto události například odsoudil americký Senát. V rezoluci senátoři odsoudili systematické porušování lidských práv na Ukrajině v sovětské éře, včetně práva na sebeurčení a na svobodu slova. „Stalin a jeho lidé spáchali v letech 1932-33 genocidu ukrajinského národa,“ uvádí se v rezoluci, která zároveň vyslovuje soustrast pozůstalým a přeživším. Dokument vyzývá k celosvětovému šíření informací o okolnostech této tragédie.

Snaha demoralizovat Ukrajince

Komunistický režim v SSSR tvrdě vedený Stalinem se rozhodl v roce 1932 vyvolat řízený hladomor na Ukrajině. Vznikl násilným zabavováním potravin, zákazem obchodu v rolnických oblastech i pozastavením zásobování vesnic nebo zákazem migrace. Podle Perebyjnise si Stalin uvědomoval, že na Ukrajině ztrácí moc. Místní obyvatelé byli těmi nejsvobodomyslnějšími v Sovětském svazu. Kladli odpor ke kolektivizaci i rusifikaci. Stalin proto chtěl Ukrajincům zasadit úder a demoralizovat je.

Vyvolaný hladomor podle odhadu historiků způsobil v celém Sovětském svazu smrt až osmi milionů lidí, polovina z nich podle kyjevských badatelů zemřela na Ukrajině. Diktátor Josif Stalin zastavil zásobování venkova potravinami a nařídil jejich násilné odebírání zemědělcům, aby prosadil politiku násilné kolektivizace a získal prostředky pro úhradu dovozu z Evropy.

Vědecká pracovnice Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Daniela Kolenovská upozornila, na drobná ale fatální nařízení sovětské vlády, které hladomor doprovázely. Rolníci nesměli například ani vlastnit mlýnek, aby si nemohli náhodou umlít mouku.

Podle ukrajinského historika Volodymira Tyliščaka bylo Stalinovým cílem „přivést Ukrajince k rozumu“. Upozornil, že se Stalinovi sice nakonec nepodařilo zlikvidovat ukrajinský národ, ale hladomor zásadně změnil jeho mentalitu. Dnes jsou podle něj Ukrajinci post genocidní národ.

Hladomor jako vývojová fáze sovětské kolektivizace

Historik a ukrajinista David Svoboda během konference upozornil, že je pojem genocida složitý. Vysvětlil to na příkladu rozdílu mezi Hitlerem a Stalinem. „Určitá etnika byla na základě Hitlerova vidění světa odsouzena k smrti. Zrůdnost stalinismu ale naproti tomu spočívala v tom, že do těch fixních marxistických vizí dosazoval libovolně a proměnlivě jednotlivá etnika, které pak vystavoval genocidnímu zacházení,“ řekl na konferenci.

Hladomor byl podle něj vývojovou fází sovětské kolektivizace. Sám ukrajinský hladomor za genocidu považuje. Upozorňuje ale navíc, že například v Kazachstánu během kolektivizace zahynulo dokonce až 40 % národa.

Komunistickým režimem vyvolaný hladomor podle odhadu historiků způsobil v celém Sovětském svazu smrt až osmi milionů lidí, polovina z nich podle kyjevských badatelů zemřela na Ukrajině. V nejhorším období hladomoru – v roce 1933, umíralo na Ukrajině až 25 tisíc lidí denně. Sčítání lidu v roce 1937 ukázalo, že se ukrajinská populace od roku 1926 snížila o 15 %.

Perebyjnis navíc upozornil na fakt, že mají události počátku třicátých let zásadní vliv na dnešní ukrajinský konflikt s Ruskem. „Donbas byl jedou z nejpostiženějších oblastí,“ řekl. Na uvolněná místa poté podle něj přicházeli lidé ruské národnosti.

Hladomorem na Ukrajině ve 30. letech se zabývá i nový film polské režisérky Agnieszky Hollandové Obywatel Jones (Pan Jones), který měl světovou premiéru v únoru na filmovém festivalu Berlinale. Ta do centra dění 141 minut dlouhého dramatu, které se natáčelo na Ukrajině, v Polsku a v Británii, staví velšského novináře Garetha Jonese (James Norton), který jako jeden z prvních o hladomoru z let 1932 a 1933 informoval veřejnost.