Tisíce majitelů solárních elektráren nemají pro své zařízení zajištěnou odpovědnost za odchylku. Od července jim kvůli tomu hrozí pokuty za neoprávněné dodávky do sítě, které mohou činit stovky korun měsíčně. Počítá s tím nové legislativní opatření, které se týká zejména fotovoltaik instalovaných před začátkem letošního roku. Upozornila na to dnes energetická společnost ČEZ.
Od února se výrazně promění pravidla dotací na fotovoltaiku. Podmínky upraveného programu Nová zelená úsporám (NZÚ) podle expertů ze sdružení iKomunita povedou ke snížení zájmu o tyto elektrárny, podle dalších představitelů oboru jsou podmínky pro domácnosti diskriminační a nevyvážené. Stát letos sníží podporu pro domácnosti na pořízení solárních elektráren. Nově budou dotace určeny na fotovoltaické elektrárny (FVE) s výkonem maximálně do pěti kilowattů (kW)
Blíží se podpis smlouvy s korejskou firmou KHNP na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany. Tedy pokud k němu v březnu dle plánu opravdu dojde. Vláda před Vánoci projednala model financování druhého z plánovaných dvou nových bloků. Je tajný. Z předběžných informací ale vyplývá, že investorem nebude plně státní společnost. O tom, zda je to dobře, ale také o drahé elektřině, manipulovaném systému emisních povolenek či nedostatečné energetické bezpečnosti Evropy jsme mluvili s Jaroslavem Mílem. Bývalý generální ředitel ČEZ má na přípravě dukovanského tendru zásadní podíl.
Skupina ČEZ chce do roku 2030 investovat do dekarbonizace a modernizace teplárenství 80 miliard korun. Jedná se tak o druhou největší investici společnosti po výdajích do jaderné energie. Částka zahrnuje dotační podporu na modernizaci tepláren v Česku. Na setkání k modernizaci českého teplárenství v Praze to řekl předseda představenstva Svazu moderní energetiky a generální ředitel ČEZ ESCO Kamil Čermák. Na modernizaci tepláren budou do budoucna směřovat stovky miliard korun.
V minulých týdnech mělo na evropské scéně slušný ohlas vystoupení švédské ministryně energetiky Ebby Buschové po Evropské radě. Reagovala na vystřelení cen elektřiny, jež postihlo půlku Evropy následkem Dunkelflaute. Na rozdíl od Zeitenweide, předchozího výrazu, kterým němčina obohatila mezinárodní slovník, tu Dunkelflaute podle klimatologů zřejmě nějaký čas s námi zůstane. Buschová ve zjevné narážce na eurokomisaře Jørgensena poznamenala, že podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny se dá opticky zvýšit i vypnutím jaderných elektráren, ale toto „manipulování statistik“ nám bezpečné dodávky nezajistí. Ale pak už nebyla slušná a řekla jména.
Německý solární sektor, dlouhodobě největší trh s fotovoltaikou v Evropě, se potýká s vážnými problémy. Pokles poptávky po solárních panelech způsobil vlnu bankrotů, propouštění a změn strategií mezi firmami zabývajícími se distribucí a instalací střešních panelů, píší Financial Times. Po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 došlo k prudkému nárůstu poptávky po solárních panelech. Spotřebitelé, kteří čelili rostoucím cenám energií, začali masivně investovat do obnovitelných zdrojů.
Události posledních dní nám ukazují, že letošní rok může být tím, kdy se to začalo lámat. Tím „to“ máme na mysli společný evropský trh s elektřinou v podobě, jakou nyní známe. Takže si shrňme, co se nyní odehrálo a odehrává, a vzhlížejme s malou nadějí k budoucnosti. Stalo se opět to, co na začátku listopadu, jenže tentokrát v ještě větším rozsahu. A mělo to dohru. Že jsme se dostali do stavu, kdy Evropa začíná být v zimě závislá na tom, jestli zafouká, je fakt. V síti upřednostňované zelené zdroje jsou zkrátka nestabilní a odkázané na počasí.
Nějak to nevychází. To lze konstatovat po přečtení nové zprávy provozovatele přenosové soustavy ČEPS, respektive jejího každoročního Hodnocení zdrojové přiměřenosti do roku 2040. A to ještě musíme brát na zřetel, že ČEPS není příliš konzervativní. Tedy že nevychází z těch nejpesimističtějších scénářů, což by se vzhledem k nutnosti zajištění dostupného výkonu pro pokrytí spotřeby dít mělo. Sdělení, že po roce 2025 se z nás dobrovolně stanou dovozci elektřiny, tedy přijdeme o svou stávající pozici vývozce a přestaneme být soběstační, by však nemělo být tím jediným, co si ze zprávy odnést. Když mluvíme o vývozu vyrobené elektřiny, vzpomeňme, co se dělo například 6. listopadu.
Jen devět procent českých domácností plánuje přechod na ekologičtější zdroje energie. Ukázal to nedávný průzkum české komunikační skupiny Knowlimits Group. Ačkoliv většina lidí považuje snižování emisí za důležitý krok k ochraně klimatu, obavy ze zvyšování cen energií brzdí jejich ochotu investovat do ekologických řešení. Většina českých domácností dnes využívá k vytápění plynové kotle (32 %) nebo dálkové teplo (30 %), přičemž centrální zdroje tepla v Česku často spoléhají na fosilní paliva.
Když slibujete něco, co je od začátku pochybné až nesplnitelné, a nakonec se to nepovede, špatně se to přiznává. Přirozené ale je, že člověk se chce takových situací většinou vyvarovat a nenabíhá si. Protože pak se může lehce stát nedůvěryhodným a někdo ho může považovat i za lháře, hlavně když se to stane víckrát. A do takové pozice se teď dostali někteří členové vládní koalice. Je možné, že vláda jen zkouší, kdo si těch polopravd všimne. A ví, že všechno se nakonec dá nějak vysedět nebo se z toho lze přesvědčivě vylhat. Politické dění se v posledním týdnu smrsklo především do odvolání pirátského ministra Ivana Bartoše.
Debata, jak dál s uhelnými elektrárnami, jejichž výroba je víceméně ztrátová (jenže je potřebujeme a žádnou stabilní náhradu za ně v tuto chvíli nemáme), ve stále na stole. Zásadní otázka je to, proč vláda tvrdí, že i kdyby už v příštím roce začaly některé uhelné elektrárny ukončovat provoz (tzv. superkritický scénář), bez uhlí se obejdeme. A do toho vymýšlíme, jak do zákona vložit pojistky a způsoby, které vlastníky uhelných elektráren donutí k tomu, aby je nezavírali.
V návrhu rozpočtu na příští rok chybí 20 miliard na podporu obnovitelných zdrojů energie. Ministerstvo financí uvedlo, že ještě zjišťuje, zda dotace neomezit, nicméně stejný návrh vloni nevyšel. Podle opozice jsou v tuto chvíli dvě možnosti: buď to zaplatí průmysl, nebo stát sáhne po další mimorozpočtové půjčce. Na případ upozornil server Seznam Zprávy. V návrhu rozpočtu na rok 2025 chybí 20 miliard korun, které by stát měl podle zákona solárních a jiných dotovaných elektráren.
Za červnovým požárem s následným výbuchem v rodinném domě v Šonově u Nového Města nad Metují na Náchodsku byl poškozený systém fotovoltaické elektrárny. V době výbuchu v domě nikdo nebyl, nikomu se nic nestalo. Exploze 25. června porušila statiku domu, škoda je sedm milionů korun, informovala mluvčí krajských hasičů Martina Götzová. Šonov spadá pod obec Provodov-Šonov na Náchodsku.
Vláda se v horkém červenci zabývá zákony, které obyvatelstvu zdraží pohonné hmoty a topení v domácnostech v přímé souvislosti s unijním Green Dealem. Politický střet kolem zdražování, které začne nabíhat od roku 2027, se vyčerpává ve sporech, jestli za trpnou účast ČRy na této unijní politice může víc tento, nebo minulý premiér. Zástupci hnutí ANO, osvobození od břemene vládnutí, veřejně tvrdí, že Green Deal je hloupost. To soukromě potvrzují i někteří vládní politici. Jakýsi širší rámec pro politiku, jejímž jádrem je expanze tzv. OZE, jsme se pokusili načrtnout se známým „skeptickým ekologem“ Bjørnem Lomborgem.
Poškozený systém fotovoltaické elektrárny v červnu způsobil požár a následně výbuch rodinného domu v Šonově u Nového Města nad Metují na Náchodsku. V době výbuchu v domě nikdo nebyl, nikomu se nic nestalo, ale exploze porušila statiku domu a způsobila škodu sedm milionů korun, uvedla mluvčí krajských hasičů Martina Götzová. V poslední době stoupá počet požárů fotovoltaických elektráren (FVE), jejichž hašení je pro hasiče často až smrtelně nebezpečné.
Ruský prezident Vladimir Putin ve středu uvedl, že Moskva by mohla poskytnout zbraně dlouhého dosahu třetím zemím, které by jimi následně mohly zaútočit na cíle na Západě. Učinil tak v souvislosti s rozhodnutím, kterým západní země povolily Ukrajině použít jimi dodané dalekonosné zbraně k útokům na ruské území. "Je to velmi významná změna v naší zahraniční politice," zdůraznil dnes na síti Telegram Dmitrij Medveděv, místopředseda Bezpečnosti rady Ruska.
Jak moc výhodnou investicí je dnes tepelné čerpadlo? Poté, co stát výrazně zvedl regulovanou složku elektřiny, a naopak ceny plynu klesly, přestalo být pořízení čerpadla tolik atraktivní. Zájem o tato zařízení klesá, lidé se naopak začínají více poohlížet po plynových kotlích. Ze situace nejsou nadšení ani majitelé tepelných čerpadel, ani lidé z oboru. Tlačí proto na ministerstvo průmyslu, aby pro tepelná čerpadla vznikly lepší podmínky.
Jádro a zelené obnovitelné zdroje. Na nich bude Česko podle nové nové státní energetické koncepce z pera resortu průmyslu ministra Jozefa Síkely stavět svou energetiku do roku 2050. Vzhledem k tomu, že i my se vzhledem k plnění cílů evropského Green Dealu musíme energeticky přeorientovat a odstřihnout se od uhlí, počítá současná vláda s jeho koncem v roce 2033. Reálně k němu ale může dojít mnohem dřív.
Česká energetika má do budoucna stát na jaderné energii a obnovitelných zdrojích energie, jejich podíl by se měl v příštích desetiletích minimálně zdvojnásobit. Počítá s tím aktualizovaná Státní energetická koncepce, jejíž návrh dnes ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) vložilo do meziresortního připomínkového řízení. Návrh také počítá s využitím zemního plynu jako přechodného paliva a postupný útlum uhlí do roku 2033. Novináře o tom informovalo MPO v tiskové zprávě. Jde o první aktualizaci koncepce od roku 2015.
Do koaličního soužití přichází po dvou letech život. Ministr vnitra a předseda STAN Vít Rakušan ve videoklipu slibuje, že začne premiéra tlačit k pořádné politice, což hlavně v ODS vyvolává údiv. Přímo uvnitř koalice Spolu je živo především u lidovců. Jejich šéf Marian Jurečka čelí vnitrostranickému tlaku, aby rezignoval po lžích kolem večírku na jeho ministerstvu neblahého 21. prosince. V pozadí nespokojenosti s Jurečkou jsou ovšem i nízké preference strany. Za možného z Jurečkových vyzývatelů je pokládán ministr životního prostředí Petr Hladík.
Evropský solární průmysl čelí nebývalé krizi. V souvislosti s čínskou expanzí a dalšími tržními vlivy nevídaně klesla cena solárních panelů a evropským firmám se výroba nevyplácí. Na podzim před problémem varovaly některé solární asociace a obracely se na Evropskou komisi s žádostí o pomoc a s varováním, že současná situace může tento důležitý průmysl pro ekonomickou transformaci na zelenější technologie zcela zlikvidovat. V posledních měsících už oznámila přesun z Evropy či bankrot řada evropských firem v oboru.
Podíl obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě by měl do roku 2030 stoupnout ze současných asi 18 procent na 30 procent. Růst by měla táhnout zejména solární a větrná energetika. V delším časovém horizontu by měla posílit i jaderná energetika, zejména výstavbou až čtyř nových jaderných bloků. Počítá s tím klimaticko-energetický plán, který dnes schválila vláda. Na tiskové konferenci to řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN). Plán také potvrdil odklon od spalování uhlí do roku 2033.
V brzké době by české chmelnice, vinice či ovocné sady mohly být zaplaveny solárními panely. Ty by mohly pomoci zemědělcům mít vlastní zdroj energie a ušetřit tak náklady. S možností instalovat na zemědělskou půdu solární panely počítá novela zákona o zemědělském půdním fondu. Takzvaná agrovoltaika se snaží půdu využít nadvakrát, jak pro zemědělské účely, tak i pro účely energetické.
Energetici po ročním testování zečtyřnásobili výkon první plovoucí fotovoltaické elektrárny ve Štěchovicích u Prahy. Z původních 21,7 kWp ho zvýšili na 87 kWp a elektrárnu zároveň připojili do sítě, informoval mluvčí ČEZ Martin Schreier. ČEZ instaloval solární panely na hladinu horní nádrže s názvem Homole. Mají ověřit plavební vlastnosti nosné konstrukce pro případné nasazení tohoto typu fotovoltaik v budoucích velkých parcích.
Vládní úsporná opatření, která počítají s omezením dotací, mohou ohrozit celý sektor obnovitelných zdrojů energie. Na úterní konferenci k solární energii v Praze to řekl výkonný ředitel Solární asociace ČR Jan Krčmář. Podle něj by omezení státní podpory ohrozilo tisíce projektů s bankovními úvěry za desítky miliard korun. Podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) bude stát s podporou obnovitelných zdrojů pokračovat.
Každým dnem se posouvají hranice myslitelného. Nejnověji chce české ministerstvo životního prostředí ve svém tažení za takzvanou rehabilitaci fotovoltaiky rozšířit solární panely na vinice, ovocné sady nebo chmelnice. Nový agilní ministr Petr Hladík (Spolu) předkládá příslušnou novelu do vlády už v příštích týdnech. Říkají tomu agrovoltaika a jako by tím chtěli zastrašit obyvatelstvo, aby se při vědomí své odborné nedostatečnosti neptalo, co to zase je.
Energetický regulační úřad (ERÚ) vypsal upravené rozhodnutí, které počítá s podporou výrobců energie z obnovitelných zdrojů v ČR pro příští rok. Předsedkyně úřadu Alena Vitásková ČTK řekla, že dokument ve středu podepsala. Výrobci takzvané zelené energie se tak i v roce 2017 dočkají několika desítek miliard korun.
Evropská komise vydá povolení k podpoře většiny obnovitelných zdrojů energie (OZE) v Česku 28. listopadu. Provozovatelé OZE by na základě toho měli během příštího roku získat přes 40 miliard korun. ČTK to ve středu sdělilo ministerstvo průmyslu a obchodu. Schválením EK podmiňoval výplatu peněz Energetický regulační úřad.
