Komentáře - 17. května

Spravedlnost pro vítkovské žháře

Dva ze čtyř pachatelů, kteří onu dubnovou noc 2009 hodili Molotovův koktejl na dům, ve kterém spali lidé, byli včera propuštěni z výkonu trestu. Stojí za to připomenout, že útok se odehrál v předvečer narozenin Adolfa Hitlera a že ti lidé, které pak probudily plameny, byli Romové. To druhé se zas tak připomínat nemusí. Nejhůř to odneslo dvouleté dítě, Natálie, kterou oheň popálil na osmdesáti procentech těla. Přes všechnu možnou odbornou péči a zázraky moderní medicíny následky ponese celý život. Zločin ve Vítkově patřil k těm rasovým činům, které neodsoudil jen člověk s mimořádně podlou povahou. Normální člověk musel být otřesen a zhnusen

16. května

Důchod šitý na míru

Nebylo to šťastné aranžmá. Kabinet Petra Fialy se pokusil v jedné show spojit důchodovou reformu, která má být zásadní systémovou změnou na desítky let dopředu, s pokusem o zbrzdění státních dluhů, který je ad hod reakcí na současný stav. Tady a teď. Podařilo se mu dosáhnout toho, že v množství šestapadesáti zásahů do daní, pojistného, dotací a dalších výdajů státu na rok příští a přespříští změny důchodů upozadil. Všude se mluví a píše o změnách, kterým kabinet poněkud eufemisticky říká „kompenzační balíček“, jenž se Petru Fialovi obsahově ani marketingově opravdu nepovedl.

15. května

České veřejné finance jsou v příznivém stavu, říká Moody’s. Vláda ale potřebovala vyburcovat veřejnost

Vláda ve čtvrtek představila konsolidační balíček a důchodovou reformu v 11.55 hodin. Burcovala, že „za pět minut dvanáct“, jinak údajně rozvrácené veřejné finance skončí v bankrotu. Když totiž lidi vyburcuje dostatečně, snáze přijmou nepopulární opatření typu osekání důchodů či zvýšení daní. Slovo „rozvrat“, v souvislosti se stavem veřejných financí poslední dobou často užívané, odpovídá anglickému „breakdown“, „debacle“, „disruption“.

14. května

Nulová daň na knihy – co to znamená?

Návštěvník letošního veletrhu Svět knihy Praha setkal se (alespoň v pátek odpoledne) se zajímavým řešením vstupu: jelikož se veletrh rok co rok mění blíž k literárnímu festivalu, což je příjemný trend, byly letos zřetelněji než dřív odděleny živý umělecký program a autorská čtení od prodejních stánků jednotlivých nakladatelů. A tak bylo lze jít se zdarma podívat na vystoupení neznámých i oblíbených autorů, ale chtěl-li si zájemce pořídit nějaké knihy ve slevě, musel si zakoupit vstupenku. Čili chceš za něco zaplatit, zaplať ještě jednou.

13. května

Loučení

Vzpomínáte na tu scénu z filmu Forrest Gump, kde se hlavní hrdina filmu rozběhl napříč Amerikou a pak, po čase, když už spolu s ním běžela spousta lidí, se najednou zastavil a řekl: „Jsem už unavenej, tak jdu, lidi, domů“? Začal jsem se učit psát fejetony v roce 1991. Byla to rušná porevoluční doba a já jsem se potřeboval nějak vypsat ze svých pocitů a nálad. Fejeton je žánr, který to umožňuje. Můžete do něj namixovat postřehy ze světa kolem a zároveň nešetřit vlastními zážitky. Může to být příběh, vzpomínka, věštba – cokoli.

12. května

Fialova vláda zvýší všechny přímé daně, aby mohla platit dotační byznys

Očekávání bylo velké. Aranžmá teatrální. Za pět minut dvanáct. V této show kabinet Petra Fialy představil svoji důchodovou reformu a recept na snižování státních dluhů, které se kvůli neustálému zvyšování výdajů vymkly kontrole. Nechme teď stranou penzijní reformu, která mění penze na roky dopředu. Zpřísňuje předčasné důchody, odsouvá konec pracovní kariéry a zároveň slibuje speciální podmínky pro některé profese. Zaslouží si to hlubší analýzu a komentář, které přinese Echo v nejbližších dnech.

11. května

Návrat paranoidního stylu

Poprvé to vyhmátl Antonio García Martínez loni v březnu, když napsal článek s titulkem Proč zní Tucker Carlson jako levičák z Berkeley?. Kalifornské Berkeley, sídlo nejznámějšího kampusu univerzity UCLA, je od šedesátých let mytologickým epicentrem amerického radikalismu. García Martínez se tehdy právě vrátil z cesty na Ukrajinu a do Polska a měl na mysli primárně zahraniční politiku. Přístup tzv. nové pravice podle něj charakterizují dva principy.

10. května

Co byla před válkou poslední kapka pro Putina?

Velké anglosaské noviny často přinášejí zákulisní informace, které sice nepotvrdí nikdo na jméno, ale redakce se odvolá tu na pět, někdy na sedm, i deset různých zdrojů. Je zvykem přistupovat k nim jako k regulérní, plnokrevné zprávě, byť za tím občas budou spíš politické hry té které vlády nebo zpravodajské hry tajných služeb. Před několika dny v rusky psaném médiu svým dosahem nesrovnatelně menším, což ovšem neznamená, že méně důvěryhodným, opoziční, na Západě žijící novinář Ilja Žegulev zveřejnil zajímavý příspěvek k otázce: Proč se Vladimir Putin loni v únoru rozhodl zaútočit na Ukrajinu?

09. května

Vítězství, po kterém Rusové dál touží

Máme za sebou další Den vítězství, jak se pořád nemotorně ten výroční den jmenuje. Tisíckrát už bylo napsáno, že to je velmi ironické pojmenování, že je totiž otázka, kdo to vlastně zvítězil, že v případě národů, přes které se převalily Stalinovy armády, lze o nějakém vítězství těžko mluvit, a o osvobození už vůbec ne. Jenže toho si tehdy, v květnu 1945, bylo vědomo jen pár jasnozřivých, většinou těch, kteří měli s Rusy a bolševiky nějakou přímou zkušenost, což byli často právě Rusové etc., kteří před nimi před lety prchli.

08. května

Britská monarchie stále silná

Celkově důstojnost, mystika a tradice byly zachovány. Nemalou roli v tom jistě hrál sám král. Karel je znám svým náboženským založením, které má právě blízko k mysticismu. Během celé ceremonie bylo zřejmé, že antické rituály bere nesmírně vážně a občas zadržoval pohnutí. Slova jako „zkrácená“, „modernizovaná“ a „odrážející dnešní Británii“ v souvislosti s korunovací Karla III. vyvolávala v zavilých monarchistech a tradicionalistech mdloby. Celkově důstojnost, mystika a tradice byly zachovány. Nemalou roli v tom jistě hrál sám král.

07. května

Na český trůn Habsburk pravděpodobně neusedne

Včera proběhla korunovace nového britského krále Karla III. Při této příležitosti upotřebme závěr ze Salonu Týdeníku Echo o české šlechtě, který byl publikován v čísle 12/2023. Poznámky o potenciálu českých zemí stát se znovu monarchií do této chvíle nebyly využity, ale byla by škoda, kdyby spadly úplně pod stůl. Zvlášť když hovoří lidé povolaní: emeritní předseda monarchistické strany Koruna česká Václav Srb a ředitel Českého královského institutu Zdeněk Prázdný.

06. května

Nová dotační pandemie

Slova prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslava Kaly, politickou příslušností levicového sociálního demokrata, že jsme se z tržní ekonomiky proměnili v ekonomiku dotační, nabírají na významu. Vláda Petra Fialy, která by nominálně měla být středopravicová, sama sebe dostává do velmi schizofrenní situace. Na straně jedné slibuje ministr financí Zbyněk Stanjura, že seškrtá na národních dotacích vyšší desítky miliard korun. Sebrat se je chystá mimo jiné zemědělcům. Z druhé strany už se ale hrne nová dotační pandemie. Přináší ji evropské tažení za bezuhlíkovou ekonomiku Green New Deal. Budou to dotace velmi masivní.

05. května

Unabomber věčně živý

„Bydlení nezná ideologii. Bydlet musí každý.“ Těmito slovy oznámil předseda Pirátů Ivan Bartoš program své strany pro bydlení. Naopak lze na máločem tak sledovat ideologii jako na bydlení. Můžeme to vzít historicky, třeba od změny dispozice „servisních“ částí bytu jako kuchyně, což souviselo s postavením žen. Můžeme připomenout komunistické projekty „koldomů“. Můžeme pozorovat, že v některých zemích je větší tendence k vlastnickému bydlení než v jiných, a třeba Margaret Thatcherová, když privatizovala obecní byty, v tom měla ideologicky jasno. V USA žádná strana nezruší rozvinuté státní dotování individuálních hypoték.

04. května

Komu sebere Fialova vláda peníze

Ekonomicko-politické zprávy posledních dní a hodin nejsou dobré. Hned na třech frontách, které jsou mezi sebou pevně svázané. Tou první je dubnový propad státního rozpočtu. 200 miliard korun za první třetinu roku je rekord, který přesahuje všechna pesimistická očekávání. Ministr financí Zbyněk Stanjura dost přesně říká, kde ten obří propad vzniká. Za důchody, sociální dávky a splátky státních dluhů se utrácí výrazně víc než loni. Kvůli velmi vysoké inflaci. Ta automaticky tyto výdaje prudce zvedá. Jsou to všechno systémové věci, které se nezmění.