Petr Holub (*1958) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy a stáž v Sociologickém ústavu Akademie věd. Jako novinář pracuje od roku 1992, naposledy v denících Aktuálně.cz a MF Dnes, a úzce spolupracuje s Českým rozhlasem. Zaměřuje se na ekonomický rozměr politiky a na změny ve společnosti, které nastaly po pádu komunistického režimu. Žije v Praze a Českých Budějovicích.
Za hlavního nepřítele tuzemského vzdělávání bývají až příliš často označováni ministři školství. Z toho je zřejmé, že vlády svou tradiční maximu „děti jsou naše budoucnost“ realizují pouze průběžným zvyšováním sociálních dávek, bez přestávky ovšem roste také její dluh školám a v lednu se ukázalo, že už dosahuje astronomické výšky.
Užívat každého dne, utrácet a nesplácet dluhy. Slavné latinské přísloví Carpe diem se naplňuje ve vládní politice.
Příběh H-Systemu jako příběh rozsáhlého podvodu, který připravil tisíc lidí o úspory a jehož protagonista byl po zásluze potrestán, dostává trhliny. Nabízí se druhý možný výklad, podle kterého se příběh odehrál dle stejných zákonitostí jako konkurzní podvod. Majetek H-Systemu v hodnotě stovek milionů až miliard se v něm dostal za směšně nízkou cenu pod kontrolu jiných podnikatelů.
Napravit společenské poměry v zemi a znovu nastartovat cestu k prosperitě, kdy se bude české hospodářství měřit s výkony Rakouska nebo Německa. Takový úkol má splnit vláda a Josef Středula věří, že to dokáže.
Od nového roku se rodiny mají lépe. Z daní mohou odepsat za druhé, třetí i další dítě ještě víc než dosud, na jedno dítě konkrétně o 2400 nebo 3600 korun navíc. Kromě toho mohou požádat o 8500 korun za poplatky, které loni zaplatili ve školkách. Zmíněné částky se budou zvyšovat v dalších letech.
Ministr dopravy Dan Ťok si nemůže přát lepšího poradce než svého předchůdce Aleše Řebíčka a lepšího náměstka než Jiřího Hodače, který byl Řebíčkovou pravou rukou. Ťok Řebíčka ani Hodače neoslovil, přesto jeho přežití na ministerském postu záleží na tom, jestli se mu podaří uskutečnit plány, které po sobě Řebíček zanechal.
Sociální demokracie má problém a není jenom jeden. Nepřátelé hrozí z vlastní členské základny, zevnitř státu, kterému vládne, i ze zahraničí. Nejstarší tuzemská strana dospěla k nejtěžší polistopadové zkoušce a na tom, jak v ní obstojí, záleží osud demokratického systému. Ve dvou předchozích zkouškách v letech 1938 a 1948 ČSSD selhala, a dokonce byla dočasně zrušena.
Bohulibý úmysl, na kterém se shodnou všechny politické strany, má jméno „podpora investic“. Proto také sněmovna schválí na probíhající schůzi novelu zákona o veřejných zakázkách.
Neexistuje příliš mnoho schopností, kterými Češi vzbuzují obdiv, a dokonce závist celého světa. Tentokrát se je podařilo osvědčit ve zvlášť důležité disciplině, při práci na počítači na úrovni patnáctiletých. Tuzemští osmáci jsou podle uznávaného výzkumu ICILS nejlepší na světě, těsně před Kanaďany a s větším odstupem před Dány, Korejci, Poláky, Němci atd.
Nejde o nic menšího než o informaci, že nacionalistická a radikálně pravicová Národní fronta ve Francii pracuje v žoldu Ruska a jeho prezidenta Vladimira Putina. Přinesl ji francouzský internetový deník Mediapart, který zjistil, že Národní fronta Marine Le Penové získala úvěr devět milionů eur od První česko-ruské banky se sídlem v Praze.
Ministr financí Andrej Babiš a celá Sobotkova vláda stojí před klíčovým rozhodnutím. Musí se vypořádat s faktem, že ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) koupil v roce 2009 jako ředitel Fakultní nemocnice Ostrava za evropské peníze devět předražených zdravotnických přístrojů včetně jednoho CT tomografu. Jasné předražení dokazují výsledky kontroly, již provedlo Babišovo ministerstvo na žádost Evropské komise. Dosud je tají. Týdeník ECHO však má kontrolní protokoly k dispozici.
Podle tajného plánu ministra průmyslu Jana Mládka se v Temelíně a v Dukovanech postaví čtyři nové atomové reaktory, které prý mohou odvrátit hrozící krach tuzemské energetiky. Jejich hlavním účelem však bude posílení ruského vlivu ve střední Evropě.
Pětadvacet let budování demokracie není úspěch, ale ztracená příležitost. Proslovy k výročí vítězného listopadu mohou připomínat, že v mnohém ohledu žijeme lépe než v dobách reálného socialismu a že existují země, které zvládly postkomunistickou transformaci hůře než my. Víc než oslavy je však na místě kritická reflexe.
Vyvolat paniku, poškodit hospodářství, a pokud možno způsobit konflikt uvnitř Evropské unie. Pokud sledoval Vladimir Putin zákazem dovozu evropských potravin tyto cíle, pak se mu to s přispěním některých zemědělců a Sobotkovy vlády podařilo.
K civilizačním můrám patří představa, že dojde elektřina a nastane tzv. blackout s tisícovkami lidí uvězněnými ve výtazích a vozech metra. Proto patří k úkolům každé politické reprezentace zajistit, aby podobné havárie občany nepostihly, a pokud postihnou, tak aby byly rychle odstraněny.
Evropa i Amerika oslavily klidný průběh ukrajinských voleb, jak se sluší a patří. Přesto vzbuzují oficiální reakce i komentáře předních médií dojem, že jsou publikovány z povinnosti a značně ledabyle. Vítězství proevropských stran se nakonec čekalo a o větší prostor si ve veřejné diskusi říkají ozbrojené konflikty na Blízkém východě, miliony uprchlíků ze Sýrie nebo armádní represe proti islámské opozici v Egyptě.
V nejbližších dnech se rozhodne, jak velkou ztrátu utrpí Česká republika investicí do stavby minihutě Slovakia Steel Mills (SSM) poblíž Humenného na východním Slovensku. Generální ředitel státní pojišťovny EGAP Jan Procházka odhaduje, že státní rozpočet přijde nejméně o 3,9 miliardy korun.
Vítězka pražských voleb Adriana Krnáčová popsala svou vizi. „Je to město, kde lidé komunikují a cítí se v něm jako třeba já dnes v Bubenči. Tam si ráno nazuju papuče a dojdu si pro pečivo. Známe se všichni a mluvíme spolu. Mám tam pocit bezpečí,“ řekla v oficiálním rozhovoru.
Multidetektorový CT tomograf Siemens Definiton AS koupila ostravská fakultní nemocnice v roce 2009 za 28,4 milionu korun včetně DPH, i když tehdy byl k dostání za 18 milionů. Předražení dosahuje 58 procent. Tak zní nejhorší zjištění ministerstva financí při kontrole dotačního programu IOP, kterou podniklo na zakázku Evropské komise. Týdeník ECHO získal data od účastníků kontroly.
V historii komunálních voleb nikdy nekandidovalo tolik stran a hnutí jako tentokrát. Tak velké množství zájemců o vládu nad radnicemi se ovšem přihlásilo pouze z toho důvodu, aby se na radnicích nic neměnilo. Česko tím kopíruje cestu, po níž se už koncem devadesátých let vydalo Rusko, cestu řízené demokracie.
Provoz ANO 2011 se nedrží obvyklých principů demokracie a při pohledu zvenku připomíná byrokratický model, podle kterého panstvo spravovalo vesnici v románu Zámek od Franze Kafky. Ukazují to zkušenosti místního sdružení v Praze-Uhříněvsi a okresních sdružení v Lounech a Rakovníku.
Vůdci protestních hnutí dnes nesledují zločinné cíle, jako je vyhlazení celých národů či společenských tříd, se kterými začali po nástupu k moci totalitní vůdci Adolf Hitler a Josif Stalin. Změnila se společnost, ekonomická situace i mezinárodní vztahy, přesto se používají stejné postupy k ovládnutí politické scény. Stále totiž fungují.
Stačí jeden dva kroky a ze společnosti ČSA zůstane jen nálepka, kterou budou používat letadla jiných aerolinií pro některé lety hlavně do východní Evropy. Třetí nejstarší letecká firma v Evropě už přišla o veškerý hmotný majetek a v příštích týdnech svede svůj poslední boj právě o nálepku, která má dosud hodnotu přes pět miliard. Pokud prohraje, pak definitivně zmizí.
V polovině července zahájil soud insolvenční řízení se soukromou společností Jindřichohradecké místní dráhy, provozovatelem slavné jihočeské úzkokolejky. Málokdy za dobu své existence byla poslední česká úzkokolejka tak blízko zániku. Naštěstí majitelé firmy sehnali během čtrnácti dnů peníze a všech sedm věřitelů dokázali vyplatit.
Najít desítky miliard na provoz, anebo nechat zavřít. Tak stojí otázka, co podniknout s padesáti novými vědeckými supercentry, vystavěnými v uplynulých sedmi letech za evropské dotace. Rozhodnutí bude na vládě, přitom obě varianty prosazuje jeden z vicepremiérů. Miliardy žádá Pavel Bělobrádek, na zrušení nepotřebných ústavů trvá Andrej Babiš.
Hesla znějí pěkně: „Vy jste my, my jsme vy“, „Víme, jak na to“, „Pozitivní cestou“, „Budeme zase hrdí na své město“, „Místo ve školce pro každé dítě“. Žádné z nich není zárukou, že se politik, kterého zvolím při komunálních volbách 2014, nestane mým úhlavním nepřítelem a škůdcem.
Inspiraci, jak zlepšit zdravotnický systém, hledal loni v červenci tehdejší ministr Leoš Heger v prostějovské centrále koncernu Agel. Návštěvu si pochvaloval slovy: „Zjistil jsem, jak jsou v zisku, zatímco v jiných krajích jsou nemocnice ve ztrátě. Veškeré poznatky byly velmi zajímavé.“
Nejdůležitější volby polistopadové historie nastanou už za šest týdnů. Hodnotit tak vysoko komunální volby roku 2014 je pochopitelně nadsázkou, není však tak velká, jak by se mohlo zdát. Občané rozhodnou, jak se v příštích čtyřech letech změní jejich nejbližší okolí, v jakém prostředí budou žít v příštích letech.
Členem vládní koalice v Česku by mohla klidně být řecká Syriza nebo jiná radikálně levicová strana ve Středomoří. Ukazuje se to během prvních šesti měsíců existence vlády, která už schválila vyšší dávky, vyšší platy státním zaměstnancům i vyšší minimální mzdu, utrácí rezervy státních podniků a hodlá přísně vymáhat daně od živnostníků. Ještě zbývá zvýšit daně soukromým firmám, snížit věk odchodu do důchodu a zdanit majetek bohatých, ale i o těchto motivech vláda diskutuje.
Hlavní obhájce sociálního státu v Česku znovu zasahuje do událostí ve společnosti. „Sociální dávky nikdy žádný stát nerozvrátily. Někdy se stát rozpadl, když jich bylo málo,“ říká i dnes Vladimír Špidla (63), šéfporadce premiéra Bohuslava Sobotky, který byl dříve také premiérem, kromě toho ještě předsedou ČSSD, ministrem a evropským komisařem.
