Vyvolat paniku, poškodit hospodářství, a pokud možno způsobit konflikt uvnitř Evropské unie. Pokud sledoval Vladimir Putin zákazem dovozu evropských potravin tyto cíle, pak se mu to s přispěním některých zemědělců a Sobotkovy vlády podařilo.

Samotné embargo bylo proti Česku pozoruhodně neúčinné. Ukázaly to nejnovější údaje o zahraničním obchodu. Ve třetím čtvrtletí letošního roku se zvýšil export potravin do Ruska skoro na půl miliardy korun, oproti stejnému období loňského roku o čtvrtinu. Tento trend se v září dokonce zrychlil.

Hlavním důvodem je skutečnost, že Putinovy sankce nezasáhly většinu zboží, které Češi do Ruska expedují, tedy především vejce, krmivo pro domácí zvířata a slad. Výjimkou jsou výrobky z mléka, kterých se za loňské třetí čtvrtletí vyvezlo za 50 milionů korun. Nejde o významnou částku a mlékaři své ztráty bagatelizují. „Do Ruska jde z českého exportu jenom půl procenta. Pro mlékařství to neznamená žádný problém, protože ten objem je nízký. Potenciálně by to problém být mohl, protože Rusko je velký trh, o který bychom přišli,“ komentuje dopady místopředseda Českomoravského svazu mlékárenského Oldřich Obermaier. Jediným významnějším případem, kdy byl nějaký podnik citelněji poškozen, je dosud často zmiňovaný výpadek vývozu nivy jihočeskou továrnou Madeta.

„Otázka na výsledky ruských sankcí má krystalicky jednoduchou odpověď, odbytu českých výrobků se to nedotklo,“ shrnuje zemědělský expert Petr Havel.

Mléčná apokalypsa

Tváří v tvář jednoznačným výsledkům exportu proto hledají svazy zemědělců a potravinářů jiné argumenty, aby vzbudily obavu z pádu tuzemského zemědělství, a získaly tak nárok na mimořádnou státní dotaci. Ruskými sankcemi se vysvětluje jakýkoli tržní pohyb, který se rolníkům nelíbí.

Chovatelé krav si stěžují, že klesají ceny mléka, a dávají to za vinu také ruským sankcím. Mléčné embargo zasáhlo jiné země na rozdíl od Česka víc, a cizí zemědělci se proto snaží prodat přebytky na evropském trhu. To přirozeně vede k poklesu cen. „Farmáři budou určitě zvažovat, do jaké míry se jim chov skotu vyplatí, a někteří rozhodně uvažují o tom, že svou činnost skončí,“ komentoval pro televizi Prima předseda Svazu chovatelů holštýnského skotu Karel Horák. V médiích v čele s MF DNES a Novou už zdomácněly obraty jako „mléčná apokalypsa“ nebo „mléčný Armageddon“, jak se označuje masové vybíjení stád.

Bod zlomu, kdy takový Armageddon nastane, však chovatelé přesně neoznačili, protože přežití jednotlivých farmářů záleží na tom, jak mají vysoké náklady. „U řady chovatelů nastává problém,“ uvedl pouze výkonný ředitel chovatelského svazu Jiří Motyčka. Zároveň vypočetl, že poklesem ceny mléka o korunu za litr přijdou chovatelé celkem o dvě a půl miliardy korun ročně. Údaje statistického úřadu zatím apokalypse nenasvědčují. Od dubna skutečně klesala výkupní cena o padesát haléřů, stále se však drží nad devíti korunami za litr, a tedy nad úrovní z roku 2012.

Oldřich Obermaier to jménem mlékárenských firem potvrzuje. Posledních 25 měsíců se podle něj držela extrémně vysoká cena mléka, která se nyní vrací k průměrné hodnotě za posledních deset let. „Pokles cen je jen okrajově způsoben ruskými sankcemi, ceny určují velcí exportéři, jakými jsou Austrálie, Nový Zéland, Spojené státy a Evropská unie,“ vysvětluje místopředseda mlékařů a připomíná, že ceny začaly klesat ještě před ruskými sankcemi. Obavy z dalšího propadu glosuje slovy: „To by byla katastrofa, kdybychom tu měli laciné mléčné výrobky.“

Jablečná záplava

Stejně dramatickou vizi představují veřejnosti ovocnáři, kteří ještě v srpnu varovali, že Česko utone „v záplavě jablek z Polska“. Připomněli tím, že náš severní soused získal loňským exportem 700 tisíc tun jablek do Ruska primát největšího světového vývozce, a předpokládali, že kamiony s ovocem přesměruje k nám. Údaje o zahraničním obchodu ukazují pravý opak. Za třetí čtvrtletí loňského roku Češi od Polska koupili jablka za 60 milionů korun, letos to nebyla ani polovina. „Žádné signály o nadměrných dovozech polských jablek nejsou,“ potvrzuje také mluvčí ministerstva zemědělství Hynek Jordán.

Verze ovocnářů se zastává bývalý šéf Agrární komory a senátor Jan Veleba argumentem, že záplavu můžeme čekat v dubnu nebo v květnu 2015 – až se Poláci začnou zbavovat staré úrody. Znalec zemědělství Havel to však považuje za dobrodružnou spekulaci: „Polsko musí najít jiné odbytiště, český trh je pro něj příliš malý,“ vysvětluje nečekaný výpadek polského jablečného exportu do Česka.

Také ovocnářům nezbývá při žádostech o státní pomoc jiný argument než tvrzení, že cizí jablka neprodaná do Ruska snižují cenovou úroveň v celé Evropě, a poškozují tedy i zdejší zemědělce. „Je snad jasné, proč nás polská jablka nezavalila. Naši producenti museli přistoupit na nízké polské ceny,“ vysvětluje předseda Ovocnářské unie České republiky Martin Ludvík.

Pokles cen zaznamenal už v srpnu statistický úřad, podle nějž se kilogram jablek vykupuje za 9 korun a 40 haléřů, až o korunu padesát laciněji než v předchozích čtyřech letech. To potvrzují i data Státního zemědělského intervenčního fondu, který nejvyšší propad cen o dvacet procent zjistil u odrůd Florina a Bohemia, také Jonagold zlevnil o patnáct, odrůda Gala však pouze o šest procent. Ovocnáři tvrdí, že ve skutečnosti ceny poklesly až o třicet procent. Podpořil je také ministr zemědělství Marian Jurečka, podle nějž se některé odrůdy propadly až o 40 procent. Ani šéf ovocnářů Ludvík, ani ministr však neuvedli žádný příklad, kdy k takovému propadu došlo.

Deprese z dobré úrody

Zdůvodnit ruským vlivem snížení cen jablek přesto nejde, protože existuje jiná, mnohem pravděpodobnější příčina. Všechny evropské země hlásí nejlepší úrodu od roku 2008. Například italská autonomní oblast a jablečná velmoc Jižní Tyrolsko očekává sklizeň 1,2 milionu tuny jablek – a to je oproti loňsku o 300 tisíc tun víc. To je stejné množství, jaké vyprodukují dohromady Němci a Rakušané, kteří hlásí oproti loňsku o čtvrtinu lepší výnosy. „Po dlouhé a studené zimě došlo k příznivé změně počasí přesně v období, kdy jabloně začaly nasazovat květy. Stromy byly ušetřeny i pozdních mrazíků, které by květy ještě zničily, v následujících měsících trvalo počasí s pravidelnými změnami teplot a dostatečnou vláhou během léta,“ popisuje Zemědělská komora v Severním Porýní-Vestfálsku úspěšný rok.

V Německu budí takové zprávy nefalšované nadšení: „Očekáváme vynikající úrodu, proto se mohou spotřebitelé těšit na kvalitní a cenově výhodnou nabídku jablek,“ slibuje Zemědělská komora v Dolním Sasku. Putinovo embargo nepovažuje za vážný problém, protože Rusové odebírají jen tři procenta tamní úrody. Dolnosaská zkušenost platí pro celou Evropu. Bylo sklizeno o dva a půl milionu tun jablek více než loni a to má větší význam pro situaci na trhu než ruské sankce.

Vysvětlit tuzemskou depresi z kvalitní úrody může fakt, že přece jen nebyla vinou jarních mrazů na jižní Moravě tak skvělá. Podle aktuálních odhadů sklidí zdejší ovocnáři skoro 139 tisíc tun. To je také nejvíc od roku 2008, rozdíl je ovšem pouze v 10 tisících tunách navíc v porovnání s loňským rokem. Pokles cen přitom reaguje na opravdu mimořádný nárůst produkce v okolních zemích a může některým ovocnářům způsobit reálné ztráty. Mohou ještě poděkovat České národní bance, která před rokem oslabila kurz koruny, a brání tak tomu, aby se pokles cen jablek z Evropy přelil do Česka v plné síle.

Vepřové půlky z Belgie

Nejpádnější argumenty o dopadu ruského embarga předložil Svaz chovatelů prasat v Čechách a na Moravě. Také v jejich případě nejde o výpadky českého exportu, nýbrž o potíže jiných vývozců do Ruska, kteří se snaží přebytky umístit v Evropě.

„Belgie je velmi exportně orientovaná a obvykle vyvážela dvě třetiny produkce. Zákaz exportu do Ruska výrazně zvýšil konkurenci, a Belgičani tak přišli o část svých exportních trhů,“ vysvětluje oficiální bulletin Svazu chovatelů prasat Vepřoviny. Také vliv belgických vepřových půlek může být jen nepřímý, protože hodnota vepřového dovozu se z 360 milionů korun v loňském třetím čtvrtletí do letoška snížila o desetinu. Ovšem pokles ceny vepřového od června do října opravdu překvapil. Cena vepřového klesá při každém podzimu, protože končí zahradní party s barbecue, ovšem letošní propad ze 48 korun za kilogram vepřového těsně pod hranici 40 korun je hlubší než jindy. „Jistě je způsoben ruským embargem a s tím souvisejícím převisem nabídky v Evropské unii,“ tvrdí ředitel svazu chovatelů Jiří Stibal.

Odmítá argument, že vývozci mohou nepoužité maso na dlouhou dobu zamrazit a prodat, až poptávka opět vyroste. To může pomoci jen okrajově. „V chovu prasat trvá od zahájení výroby do finalizace na jatkách prakticky rok, a proto se nedá očekávat, že by chovatelé byli schopni rychle snížit, nebo zvýšit nabídku,“ upozorňuje ředitel.

Chovatelé prasat přesto sami upozorňují, že za výpadek odbytu vepřového nemohou srpnové Putinovy sankce, protože zákaz dovozu evropských prasat vyhlásili Rusové už v lednu. „Může za to výskyt afrického moru prasat v některých oblastech na hranicích s Ruskem, Běloruskem a Ukrajinou. Paradoxem je, že mor k nám přišel z Ruska. O tom nikdo z vědců ani praktických lékařů nepochybuje a připouští to i ruská strana,“ popisuje Stibal. Zrušení ruského embarga tedy nezávisí na nejisté politice, ale na ještě méně předvídatelné otázce, kdy se Rusové vypořádají se svou vlastní epidemií afrického moru.

V mantinelech putinovské politiky

Ze zemědělských produktů Česka skutečně klesají ceny mléka, jablek a vepřového, souvislost s ruskými sankcemi se však zatím nepodařilo prokázat. Vláda přesto dala za pravdu stížnostem zájmových skupin potravinářů a rolníků, kteří tvrdí, že za hrozící likvidaci celých zemědělských odvětví může zahraniční politika českého státu. Svou podporou Ukrajiny v konfliktu s Ruskem vyvolal odvetnou reakci ruského prezidenta, a může tedy za všechny potíže.

Ministři proto koncem září schválili nařízení, podle nějž musejí obchodníci s masem, mlékem i některými druhy ovoce a zeleniny každý dovoz 48 hodin předem hlásit potravinářské inspekci. Protidovozní bariéra má údajně ochránit tuzemské produkty před „dumpingovými“ dovozy mléka, ovoce nebo masa z okolních zemí. V Evropské unii takovou ochranu neužívá žádná země. „Opatření platí pár týdnů, a tak zatím není možné říci, jaký mělo dopad na náš dovoz,“ odmítá komentář expert Petr Havel.

První negativní reakce vyvolala ohlašovací povinnost v samotném Česku. Stěžoval si Český svaz zpracovatelů masa, podle kterého vyššími náklady na dovoz podraží tuzemská produkce. „Ztrácíme tím konkurenceschopnost,“ postěžoval si v České televizi ředitel svazu Jan Katina. Poté reagovaly sousední země. Polsko se omezilo na slovní protest, Slováci však zavedli stejnou ohlašovací povinnost na potraviny z Česka. „Je vidět, že podobná opatření nemohou být v delší perspektivě výhodná,“ kritizuje vládní zásah i analytik Havel.

Nejde jen o to, že slovenský zásah bolí Čechy víc, než je tomu naopak. Tuzemský vývoz bývalým partnerům z federace dosáhl ve třetím čtvrtletí osmi miliard a byl čtyřikrát vyšší než opačný pohyb slovenských potravin na české území. Horší je fakt, že obdobné reakce mohou česká ochranářská opatření vyvolat i v dalších zemích. Také tuzemským zemědělcům a potravinářům zajišťuje prosperitu především export. V posledních letech se jim daří v cizině uplatnit stále víc svých výrobků a jenom za posledních šest let vývoz tuzemských potravin vyrostl na dvojnásobek. Vláda tvrdí, že je chce chránit, přesto jim komplikuje hlavní možnost, jak zvýšit zisk.

Vládní představitelé ovšem přiznali, kdo řídí jejich rozhodování. Není to nikdo menší než ruský prezident Putin. „Ohlašovací povinnost bude zrušena okamžitě, jakmile budou zrušeny ruské sankce,“ slíbil ministr Jurečka.