Petr Holub - Autor je komentátor serveru Echo24.cz

/

Petr Holub (*1958) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy a stáž v Sociologickém ústavu Akademie věd. Jako novinář pracuje od roku 1992, naposledy v denících Aktuálně.cz a MF Dnes, a úzce spolupracuje s Českým rozhlasem. Zaměřuje se na ekonomický rozměr politiky a na změny ve společnosti, které nastaly po pádu komunistického režimu. Žije v Praze a Českých Budějovicích.

Články autora

Všichni jsme Avaři

Pár metrů od konečné zastávky tramvaje v Divoké Šárce se z terasy McDonald’s nabízí úchvatný pohled na soutěsku Libockého potoka ohraničenou dvěma mohutnými skalními útvary. Terénní nerovnosti na vrcholu toho vzdálenějšího jménem Kozákova skála jsou dokladem, že tady od sedmého století stálo největší slovanské hradiště v Čechách, než se před koncem devátého století sídlo knížete přesunulo na východ do Levého Hradce a Prahy. Na vrcholu Kozákovy skály nikdy neproběhl systematický archeologický průzkum, přesto nálezy mluví přesvědčivě. Za pozornost stojí kromě mince franského krále Karla Holého z roku 850 dvanáct avarských opaskových kování z 8. století.

Občanská válka s koronavirem

Koronavirus změnil společenské poměry tak, že se staré časy už nevrátí zpátky a místo nich přijde „nová normalita“. Po odražení nákazy přišla krize ekonomická, kterou ministři označují za bezprecedentní, ale slibují, že zařídí restart a nový začátek. Mění se také politika a teď jde o to, jakým směrem. První známky změny přinesly v červnu a červenci celkem šestery volby, prezidentské v Polsku, parlamentní v Srbsku, Chorvatsku a Severní Makedonii, komunální ve Francii a v rakouské spolkové zemi Štýrsko. Pro jejich hodnocení se nabízí znovu oblíbený termín občanská válka.

Operace Zlomený šíp nevyšla

Nad neokonzervativní politikou slunce nezapadá. O tom, že její protagonisté mají problémy, svědčí pád popularity amerického prezidenta Donalda Trumpa během epidemie koronaviru. Také v Polsku se po příchodu nákazy zhoršily perspektivy pro další kariéru prezidenta Andrzeje Dudy ze strany Právo a spravedlnost (PiS). Neokonzervativní projekt šéfa PiS Jarosława Kaczyńského však odolal liberální revoluci a jejímu charismatickému vůdci, varšavskému starostovi Rafału Trzaskowskému.

Polské příkopy se prohloubily, superkonflikt hrozí

Prezidentské volby v Polsku byly katastrofou, na tom se shodne většina evropských i tuzemských médií. Nevyhrál v nich liberální kandidát opoziční Občanské platformy Rafał Trzaskowski a nebude moci blokovat temné úmysly konzervativců z vládní strany Právo a spravedlnost (PiS), která se chystá přestavět demokratický stát, zvláště chce ze soudců udělat své nevolníky a zlikvidovat svobodu médií.

Peklo Wu-chanu

Když slyšíš větu: „Zvládneme to za každou cenu,“ tak si nemysli, že jsi „my“. Ty jsi jenom „cena“. Hořký vtip vystihuje náladu jedenáctimilionového města Wu-chan, které bylo během epidemie nového koronaviru 76 dnů izolováno od okolního světa. Také proto ho ve svém internetovém Wuchanském deníku zaznamenává spisovatelka Fang Fang, která izolaci prožila v domovním bloku ve čtvrti Wu-čchang. Pětašedesátiletá autorka popisovala skutečnost zavřeného města ve střední Číně, tím se stala oponentkou státní propagandy. Deník mezitím vyšel anglicky a německy.

Zadržet vodu

Ještě před dvěma měsíci hovořili znalci o pětisetletém suchu, během pár týdnů ho však vystřídaly přívalové povodně. Půda nedokáže zadržet vodu, která rychle odteče a zanechá po sobě suchou poušť. Stále častěji se proto mluví o tom, že je třeba najít recept, aby půda zničená industrializovaným zemědělstvím zase dokázala vodu udržet. Účinným nástrojem, jak se vrátit do minulosti, je rozčlenit krajinu znovu na menší celky, obnovit meze a malé vodní plochy. To je úkol zeměměřičů a krajinářů sdružených v Asociaci podnikatelů v geomatice a jejich šéfa Martina Hrdličky.

V Karviné na pohodu

V karvinském uhelném revíru se ukázalo, že někdo selhal, a důkazem je prostý fakt, že politici přehazují odpovědnost jeden na druhého. To má ovšem nepříjemné důsledky v tom ohledu, že jim v případě druhé vlny koronaviru nemůže veřejnost věřit.

500 miliard na účet vnuků

Byla to dosud největší facka, jakou hnutí ANO ve sněmovně inkasovalo. Pro návrh odhlasovat třetí novelu rozpočtu v režimu legislativní nouze zdvihli před týdnem ruce pouze jeho poslanci s jedním sociálním demokratem. S vyhlídkou na neodvratnou porážku nakonec svůj hlas nedal ani premiér Andrej Babiš.

Probuzení v první linii

Devadesát upaličkovaných srdíček předal Klub paličkování ve Fulneku zdravotníkům z blízké nemocnice v Bílovci. Tři měsíce po vypuknutí epidemie dostali tamní lékaři a sestry odměnu za to, že stáli „v první linii“ boje proti neznámé nákaze. V této chvíli však nelze vyloučit, že upaličkovaná srdíčka a jiné pozornosti budou pro tuzemské zdravotníky jedinou odměnou. Vážně hrozí, že přijdou o část svých platů, případně že se jejich nemocnice a ordinace zruší.

Strach horší koronaviru

Po Česku se stejně jako v jiných zemích objevují nová ohniska nákazy koronavirem. Přestávají však děsit jako dřív, protože bývají omezena na nějaký podnik, jakým je například OKD, navíc ve velké převaze jsou nakažení bez příznaků a nemusejí do nemocnice. Proto je namístě bilance, jak zhoubná byla nemoc covid-19 a jak úspěšně se jí Evropa dokázala bránit. Nejen tuzemská vláda audit svých aktivit nenabízí, proto se občané musejí zatím spokojit jen se zprávou, kolik lidí na covid zemřelo. Česko patří k zemím, kterých se epidemie v tomto ohledu takřka nedotkla.

Pozdvižení ve Štrasburku: Už ani euro Babišovi

V Česku vládnou podivné pořádky, pokud jde o to, jak přední politici, a zvláště premiér Andrej Babiš, čerpají veřejné dotace. Nutně to nemusí znamenat největší nepořádek v Evropě, přesto je Česko exemplární případ zneužívání. Deklaraci s tímto poselstvím odhlasoval v pátek většinou 77 procent Evropský parlament.

Roušky nejsou potřeba

Použila vláda v obraně proti koronaviru přiměřené a efektivní prostředky? Anebo to naopak přehnala a přispěla tím ke společenské frustraci i ekonomickému propadu? Odpověď na obě otázky by měly nabídnout vlády prakticky všech zemí a nutno dodat, že tuzemský kabinet Andreje Babiše zpětnou kontrolu svých radikálních kroků neplánuje.

Koronavirus radí Babišovi

Stanout v čele národa v boji proti nebezpečnému nepříteli přináší politikům nezanedbatelný profit, pokud nedají najevo slabost. Proto také kancléři Německa a Rakouska, případně premiéři Nizozemska, Norska, Dánska i Portugalska, překvapivě také Itálie a Švédska posílili v časech koronaviru svou popularitu, někdy docela mimořádným způsobem.

961 milionů ve střetu zájmů

Výsměch nebývá součástí statistických přehledů. Přesto výčet evropských zemědělských dotací pro Agrofert za rok 2019 obsahuje ironickou notu. Holding premiéra Andreje Babiše inkasoval v minulém roce 961 milionů korun, zhruba stejnou částku jako v předchozích třech letech. Tím se připomíná večerní zasedání europarlamentu z 12. prosince 2018, na kterém komisař Günther Oettinger oznámil, že Evropská komise už „nevyplatí žádné dotace“ firmám spojovaným s českým předsedou vlády, dokud se nevyjasní jeho střet zájmů. Co víc, žádné dotace nebyly vyplaceny už od druhého srpna, kdy začala v Evropské unii platit nová, přísnější pravidla.

Nad rozlitým mlékem

Tak dlouho se čekalo, až přijde ta špatná zpráva. V zásadě se čeká už od chvíle, kdy se v českých zemích objevil koronavirus. Dlouhé týdny a měsíce se však dařilo veškerá rizika odvracet. Zdravotníci zabránili, aby infekce vstoupila do ústavů sociální péče, nezaměstnanost se drží blízko předkrizové úrovně, bankrotů ani insolvencí nepřibývá, pád koruny se nekoná a většina hospod zase otevřela.

Co zabíjí, je přehnaná reakce

Při konfrontaci s pandemií koronaviru obstálo Česko i další země západního světa jen do určité míry. Za obranu před neznámou infekcí jsme zaplatili vysokou cenu, míní přední český a světový virolog Zdeněk Hostomský, současný ředitel Ústavu organické chemie a bioechemie, který proslavil jeho předchůdce Antonín Holý.

Vůdce smečky

Na titulní stranu magazínu Time se dostali tři rakouští kancléři, Engelbert Dollfuss, Kurt Schuschnigg a Sebastian Kurz. Tuto větu vyslovil koncem dubna ve vídeňském parlamentu jeden z opozičních poslanců a vzbudil tím velké pohoršení. Přirovnal totiž předsedu vlády k politikům, kteří v letech 1933–1938 zavedli režim zvaný austrofašismus. Bylo to neúnosné zvlášť v časech pandemie, kterou kancléř Kurz zvládl za potlesku skoro všech občanů. Opozičník jménem Gerald Loacker své kolegy rozzlobil hlavně tím, že je příliš laciné hledat v kariérách Kurze a diktátora Dollfusse společné rysy. Současný kancléř patří k nejvlivnějším politikům Evropy a jistě by se mohl srovnávat s velkými demokraty.

Sliznice jako cestovní doklad

Brány k zahraniční dovolené se otevírají, dokořán však otevřeny ještě nejsou. Chorvatsko, Řecko, Rakousko, a dokonce Itálie už zvou cizince, aby zachránili skomírající turistický průmysl. Také česká vláda slibuje, že cesty za hranice všedních dnů povolí. K tomu, abychom mohli letos na prázdniny do vzdálenějších destinací, však musí Babišův kabinet splnit jednu nezbytnou podmínku.

Starší články