V karvinském uhelném revíru se ukázalo, že někdo selhal, a důkazem je prostý fakt, že politici přehazují odpovědnost jeden na druhého. To má ovšem nepříjemné důsledky v tom ohledu, že jim v případě druhé vlny koronaviru nemůže veřejnost věřit.

Víceméně uvolněným dojmem působí ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO), podle kterého zhruba tisíc nových případů nákazy koronavirem v dolech OKD a přilehlém regionu není nic hrozného, a především: „Co se týče úlohy vlády, dnes už to není v její gesci, ale spadá to pod krajské hygienické stanice,“ uvedl v neděli na Novinkách.cz. S tím polemizoval moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák (ANO), který je víc nervózní, protože za tři měsíce bude ve volbách obhajovat křeslo. Situace je podle něho vážná a stále vážnější, kromě toho je ovšem nutné zdůraznit, že o dalším postupu nemůže rozhodovat kraj: „Je to plně v kompetenci krajské hygienické stanice, která je zřizována ministerstvem zdravotnictví,“ zdůraznil. Oba se chtějí pochopitelně zbavit odpovědnosti, protože kvůli nákaze bylo třeba zastavit provoz finančně těžce zkoušenému státnímu podniku, nemluvě o karanténě pro jeho zaměstnance. Hlavní rozpor je však v pohledu na konkrétní okolnosti. V březnu nebo dubnu by nikdo jako dnes ministr nezlehčoval ohnisko koronaviru velikosti tisíce případů s tím, že se nakazili jen mladí lidé, kteří nemají příznaky. Každý přece ví, že nejde o samotné horníky, ale že se jejich prostřednictvím může koronavirus přenést do zranitelných skupin, pro které je nemoc způsobená koronavirem otázkou života a smrti. Třeba ale ministr nepřímo připouští, že to Česko svým dvouměsíčním uzavřením ekonomiky a veřejného života opravdu hodně přehnalo. Přesto dosud nelze úplně vyloučit možnost, že situace je opravdu vážná a Karvinsku hrozí nekontrolované šíření epidemie. Tady zase vzniká otázka, proč hejtman Vondrák ani nikdo jiný před rizikem nevaroval už dávno. Jako riziko ostatně hodnotí situaci v Česku vlády jiných, vesměs východoevropských zemí. Pravda bude nejspíš někde uprostřed, nikdo však neví, kde přesně.

Účet z Německa

Referenční rovina se nabízí u sousedů v Německu; a je pravda, že tamní management boje s koronavirem uznává celá Evropa. Shodou okolností tam zažili v červnu podobný případ v gigantickém masokombinátu, který leží v okrese Gütersloh ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko. Také tam se většina zhruba z tisíce případů omezila na pracovníky kombinátu Tönnies, ovšem podobně jako na Karvinsku byla víc než desetina zachycena v jiném prostředí. Vestfálský premiér Armin Laschet také vysvětloval, že pracovníkům, kteří jsou vesměs nízkého věku, nebezpečí nehrozí. Přesto vyhlásil přísná opatření, konkrétně na dva týdny zavřel fitness centra, kinosály a bary, k tomu přistoupil zákaz sportovat v tělocvičnách a pořádat veškerá kulturní představení. Dodržování karantény kontrolovaly policejní posily vyzbrojené testovacími sadami. Laschet tím zřejmě ztratil šanci stát se nástupcem Angely Merkelové v čele CDU a příštím německým kancléřem, přesto dodržel předpis, že po překročení hranice 50 nakažených na sto tisíc obyvatel jednoho okresu za posledních sedm dní je nutné zasáhnout. V Güterslohu byla v polovině června překročena hranice dvou set nakažených na sto tisíc obyvatel, jako dnes v Karviné, ovšem tuzemská vláda zakázala pouze provoz barů po jedenácté večer. Nakonec na Karvinsku jsou hlavně voliči vládních stran ANO a ČSSD.

Třeba se ministr Vojtěch a celá vláda chovají přiměřeněji okolnostem než němečtí kolegové. Sice je pravda, že srovnatelně nakažených jako Karviná a sousední okresy Frýdek-Místek a Ostrava má v Německu už jen zmíněný Gütersloh, kde už mezitím dostali situaci pod kontrolu, přesto se možná brzy ukáže, že nic nehrozilo ani Čechům, s výjimkou těch, kdo plánovali dovolenou ve Slovinsku a na Kypru. Pak tedy už zbývá jenom otázka, proč se musely od března do dubna tak neprodyšně zavírat hranice a proč bylo tehdy nutné vyhlásit zákaz vycházení všem, kdo neměli roušku.