Devadesát upaličkovaných srdíček předal Klub paličkování ve Fulneku zdravotníkům z blízké nemocnice v Bílovci. Tři měsíce po vypuknutí epidemie dostali tamní lékaři a sestry odměnu za to, že stáli „v první linii“ boje proti neznámé nákaze. V této chvíli však nelze vyloučit, že upaličkovaná srdíčka a jiné pozornosti budou pro tuzemské zdravotníky jedinou odměnou. Vážně hrozí, že přijdou o část svých platů, případně že se jejich nemocnice a ordinace zruší.

Manažeři nemocnic a soukromí lékaři si to uvědomili jako první. Počátkem června obdrželi návrh tzv. kompenzační vyhlášky, podle níž měli dostat přidáno za mimořádné výkony v době, kdy se národ potýkal s koronavirem. Odměny zdravotníkům za jejich nasazení slíbil premiér Andrej Babiš v dubnu, a jak uvedl minulý týden v Českém rozhlase, svůj slib dokonce přeplnil tím, že „navrhl za tento rok 20 miliard a příští rok dalších 50 miliard, takže to je celkem 73 miliard“. Jak známo, tyto peníze dostanou v průběhu příštích osmnácti měsíců od státu zdravotní pojišťovny a rozdělí je všem, kdo si je zaslouží. Klíč, jak rozdělit peníze, leží v kompenzační vyhlášce, jakémsi doplňku vyhlášky, podle níž pojišťovny platí nemocnicím a soukromým ambulancím v roce 2020. Jenže pak si zdravotníci přečetli, jakou kompenzační vyhlášku ministr zdravotnictví Adam Vojtěch navrhuje.

„Pro řadu zařízení by to znamenalo konec činnosti,“ napsala ministru Vojtěchovi Asociace českých a moravských nemocnic, která zastupuje malé a středně velké špitály. O návrhu vůbec odmítá jednat. Velké ústavy zastupuje Asociace nemocnic, obvykle loajální k ministrovi vzhledem k tomu, že většina členských špitálů patří státu. Ovšem ani jejich manažeři se nezdrželi poznámky, že vyhláška nabízí o desítky miliard korun méně, než by bylo potřeba. O nápravu žádá Sdružení ambulantních specialistů. Pokud začne vyhláška platit, „velká část ordinací specialistů zkrachuje nebo bude krachem vážně ohrožena,“ prohlásil předseda sdružení Zorjan Jojko. Stěžují si praktici, od kterých se to přitom vůbec nečekalo. Ministr zdravotnictví nemusí podle zákona na námitky vůbec reagovat. Stačí, že vyhlášku podepíše, pojišťovny podle ní začnou platit a lékaři buď přežijí, anebo zavřou. Bylo by to však poprvé od vzniku pojišťovenského systému, že ministr při jednání o ceně zdravotnických výkonů ignoroval úplně všechna zdravotnická sdružení. V časech, kdy doktoři a sestry zabránili nemoci covid-19 proniknout mezi obyvatelstvo, to může mít důsledky ve vyšších politických patrech.

Pro laika není snadné pochopit, proč si zdravotníci tak stěžují, když jim premiér Babiš slíbil 73 miliard a 21 miliard pro letošní rok už také uvolnil. Je pravda, že tyto peníze nejsou přímo určeny doktorům a sestrám, ale nahrazují pojišťovnám výpadek odvodů zdravotního pojištění. Ovšem ministr zdravotnictví v kompenzační vyhlášce říká jasně, že náklady na zdravotní péči dosáhnou 346 miliard, tedy stejně, jak se počítalo před koronavirem, a k tomu se přidá ještě osm miliard, ze kterých většina bude „kompenzace nákladů covid“. Do zdravotní péče tedy letos nepůjde navíc dvacet miliard, jak říká premiér, ale skoro polovina to bude. Na co si tedy lékaři a manažeři stěžují?

Pravidla nejistoty

Odpověď se skrývá v paragrafech kompenzační vyhlášky a v námitkách, které zdravotníci ministrovi posílají. Mají důvody, proč slibům nevěří. Jak známo, finanční problémy nemocnic a ordinací nezpůsobil boj s koronavirem, ale příprava na tento boj, kterou jim nařídil ministr Vojtěch. Příkaz shora zastavil plánované operace a spolu s nimi se propadly aktivity ambulantních specialistů, kteří pacienty na tyto operace posílají. Zároveň lidé v obavách před „nejhorší epidemií od dob španělské chřipky“ přestali k doktorům chodit. Zdravotníci dokážou vyčíslit, o kolik se jejich výkony propadly. Od počátku března, kdy vláda zavedla opatření proti koronaviru, prováděly nemocnice jen 40 až 60 procent obvyklých operací. Lidé se báli chodit do nemocnic ještě počátkem června a několik dotázaných špitálů uvádí, že prováděly asi 70 procent operací. Zvýšené náklady na nákup hygienických pomůcek, na přesčasy a na testy může zdravotníkům uhradit osm miliard od ministra. Ovšem řada oddělení se zdravotníky ve čtyřiadvacetihodinové pohotovosti neměla žádnou práci, když plánované operace byly odloženy a postižených koronavirem bylo ve srovnání se zablokovanými kapacitami minimum. Nemocnice dnes na svůj provoz dostávají měsíční zálohy, které jsou o něco vyšší než měsíční útrata minulých let. Před koronavirem platila podmínka, že musejí odvést aspoň 97 procent obvyklých výkonů. Hlavním poselstvím kompenzační vyhlášky je slib, že letos bude stačit 82 procent výkonů. Vedle toho ovšem platí, že pouze ty nemocnice, které se dostanou nad úroveň 88 procent obvyklých výkonů, mají nárok na příspěvek za covid. Zřejmě úplně nejhorší vyhlídky mají léčebny dlouhodobě nemocných, do kterých se rodiny bojí vrátit své příbuzné. Proto například asociace menších nemocnic žádá, aby ke stoprocentní úhradě stačily tři čtvrtiny obvyklých výkonů. Ortelem pro řadu nemocnic se může stát případný návrat koronaviru, protože u druhé vlny kompenzační vyhláška s náhradou nepočítá.

Ještě hlasitější jsou ambulantní specialisté. Předseda Jojko vypočítal, že od ledna do května ubylo ordinacím ve srovnání se stejnými měsíci předminulého roku podle specializace 18 až 26 procent práce, rehabilitační lékaři odepsali dokonce polovinu dosavadních výkonů. Ani v červnu ještě lidé nezačali chodit na kontroly stejně často jako v minulých letech. Ministerstvo specialistům zvyšuje platbu za každý výkon, ovšem namísto očekávaných dvaceti procent navíc dostanou jen pět procent. S kompenzací za hygienické prostředky nebo za testy nemohou počítat vůbec.

Sjednotit takřka všechny zdravotníky proti sobě se vládě podařilo tím, že nenašla slíbené peníze na mimořádné odměny personálu. Prémie v řádu desítek tisíc dostali pouze ti lékaři a sestry, kteří se dostali do kontaktu s nemocnými zasaženými chorobou covid-19. Těch je však menšina. Přitom nárok měl i pomocný personál v sociálních ústavech, kde nikdy koronavirus nebyl.

Zdravotníci si buď neuvědomili riziko, případně se nechtějí smířit s přístupem, který ministerstvo zdravotnictví zvolilo společně se zdravotními pojišťovnami. „U části veřejnosti se vytvořil dojem, že podnikatelé ve zdravotnictví jsou něco úplně jiného než správci vodovodů, dodavatelé energií či dopravci,“ upozornil prezident Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich s tím, že tento dojem je nesprávný a ekonomická pravidla platí pro každého. V situaci, kdy se zdravotnictví stalo strategickým odvětvím, je možné mírně připlatit za péči, kterou zdravotníci poskytují, ovšem této péče bylo poskytnuto o hodně méně. „Proto by mělo být utraceno méně zdrojů, než se plánovalo,“ vysvětlil Friedrich na svém blogu. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch zatím ujišťuje, že výpadek nehrozí, protože se vyrovná kompenzační vyhláškou. „O jednotlivých parametrech úhradové vyhlášky jsme vedli se zástupci poskytovatelů zdravotní péče mnoho jednání a vždy se jim snažíme na základě objektivních dat vyjít vstříc,“ uvedl ministr. Ambulantním specialistům možná nestačí pět procent navíc za každý výkon, ovšem Vojtěchovi úředníci jsou připraveni jednat o všech námitkách až do konce června, kdy ministr už musí podepsat definitivní verzi vyhlášky.

Nezbytná opatrnost?

Možná bylo všechno nadšení při boji s koronavirem zbytečné, může si říci cynický pozorovatel, ale i on musí připustit, že zdravotníci o výpadku péče nerozhodli, naopak jejich zařízení byla zablokována vládou stejně jako restaurace. Naopak ti, kdo považují covid-19 za zhoubnou nemoc, musejí ocenit, že doktoři, sestry a jejich další spolupracovníci zabránili, aby vznikla ohniska nákazy v nemocnicích, čímž odvrátili kolaps takových rozměrů jako v Lombardii. Proto nedává smysl, že právě po úspěšném zásahu proti nemoci, se kterým se může měřit jen málo evropských zemí, kritizuje premiér Babiš právě ten model zdravotnictví, který se tak osvědčil. Pevná síť praktiků a specialistů, doplněná dosud širokou nabídkou nemocnic na okresech, dokázala zabránit, aby se lidé s koronavirem promísili s ostatními na příjmech velkých centrálních špitálů jako v Itálii. Přesto vláda uvažuje o tom, že se to má změnit. Svědčí o tom Babišovy výroky pro Český rozhlas: „Náš problém je v tom, že máme tady fakultní nemocnice, krajské nemocnice a městské nemocnice. Já jsem tenhle systém nevymyslel, nikdy to takhle nemělo fungovat.“

Stejně je nepochopitelné, proč právě zdravotnictví jako prvnímu z oborů veřejných služeb omezuje vláda na úsvitu ekonomické krize příjmy. Efektivita zdravotnictví bude v časech po koronaviru jedním z hlavních ukazatelů, podle kterých budou světem proudit velké peníze. Využít situace, kdy jsou zdravotníci mimořádně populární, a dohnat zanedbané investice do špitálů se dnes vyplatí, přesto vláda hodlá šetřit i na provozu. Velmi pravděpodobně však nemůže jinak. Hloubku propadu při výběru daní ukážou až podzimní měsíce.

Zdravotní pojišťovny přišly za každý z posledních tří měsíců proti plánu o dvě miliardy korun. To se může v létě mírně zhoršit, ovšem od června stát každý měsíc přihodí tři miliardy. Pojišťovny s rezervami v současné výši 58 miliard si s tím mohou poradit. To však platí jenom v případě, že na podzim nevyroste nezaměstnanost na značku půl milionu, anebo ještě výš. Pak se zdravotní pojišťovny otřesou.

Přihodit dvacet miliard jednomu resortu je ještě možné, víc však při aktuálních ekonomických vyhlídkách není k dispozici, i když si tím Babišovi ministři vyslouží pověst nevděčníků. Ostatní dotační sektory jako školství, sociální služby, policie nebo zemědělství to třeba ještě nevědí, ale propad ekonomiky může být tak hluboký, že se ani pro ně potřebné peníze nenajdou. Ve většině případů zažijí střet s realitou po přečtení státního rozpočtu na rok 2021. Zdravotnictví s průběžným financováním je jenom v první linii.