Petr Holub (*1958) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy a stáž v Sociologickém ústavu Akademie věd. Jako novinář pracuje od roku 1992, naposledy v denících Aktuálně.cz a MF Dnes, a úzce spolupracuje s Českým rozhlasem. Zaměřuje se na ekonomický rozměr politiky a na změny ve společnosti, které nastaly po pádu komunistického režimu. Žije v Praze a Českých Budějovicích.
Prezidentskými volbami se Česko posune buď na Západ, nebo na Východ. Rozhodnutí je na hraně, protože žádný z předvolebních průzkumů nedává jasnou přednost „západnímu“ Drahošovi ani jeho soku Zemanovi, který je příznivcem východních autoritářských vládců. Tento pohled na víkendové volby razí zahraniční média.
Spojení politiky a ekonomiky funguje. Dokázal to svou lesnickou ofenzivou podnikatel Andrej Babiš. Do vlády vstoupil v roce 2014 a za čtyři roky se jeho firmě Uniles podařilo na trojnásobek rozšířit počet zakázek, které má od státní firmy Lesy ČR. Tyto zakázky jsou hlavním zdrojem příjmů pro Uniles i sesterskou firmu Wotan Forest. Vzestup těžařů z holdingu Agrofert dokumentují výsledky tendrů pro letošní rok, které státní lesní podnik zveřejnil v minulém týdnu.
Česko se stává zemí bez průzkumů, během prvního týdne po prvním kole prezidentských voleb nevyšel žádný.
Čtrnáctého května roku 2012 byl zatčen David Rath s krabicí od vína naplněnou penězi.
Zemanovsko-babišovská koalice zaměřená proti dosavadnímu systému parlamentní demokracie utrpěla překvapivou porážku. Málokdo to čekal necelé tři měsíce poté, co suverénně vyhrála volby do sněmovny. V říjnu získaly antisystémové strany ANO, SPD a KSČM společně 48 procent hlasů, což stačilo k suverénní většině poslanců. Minulý víkend měl jejich prezidentský kandidát Zeman o deset procent méně. Kam se tyto hlasy ztratily? Tak zní klíčová otázka před druhým kolem prezidentské volby, doprovázená ještě podotázkou, proč se na stranu současného prezidenta nepřidali někteří voliči sociální demokracie, jejíž levicové křídlo netají zemanovské sympatie. Odpověď rozhodne druhé kolo prezidentské volby.
Ve volbách hluboko propadly klasické demokratické strany, na kterých stál polistopadový režim. Včetně TOP 09 dostaly necelých 30 procent hlasů, přitom do roku 2010 to vždy byly alespoň dvě třetiny, ještě před čtyřmi lety polovina. Může se trend obrátit, anebo je to definitivní konec stranického systému, jak ho známe z let 1992–2017?
Byla hloupost zavést přímou volbu českého prezidenta v podobě, kdy zároveň nebyly omezeny jeho ústavní pravomoce.
Žádost o podporu Farmy Čapí hnízdo byla podvodem, pokud byli jeho majitelé spřízněni s koncernem Agrofert nebo jeho vlastníkem Andrejem Babišem. Na otázku, kdo tedy byli majitelé, detailně odpovídá zpráva z vyšetřování evropské agentury OLAF. Zprávu publikoval server iHned.cz a příběh o tom, komu Čapí hnízdo patřilo, je v ní hlavním motivem.
První kolo prezidentských voleb vyhraje Zeman, shodují se čtyři průzkumy veřejného mínění. Neví se, kolik přesně dostane hlasů, ale může to být někde mezi třiceti a 43 procenty. Druhý bude Drahoš. Jen není jisté, jestli překročí metu dvaceti procent, případně zda se dokonce nepřiblíží třicítce. Třetím kandidátem, který by teoreticky ještě mohl proniknout do druhého kola, mohou být podle různých předpovědí Michal Horáček, Mirek Topolánek či Pavel Fischer.
Andrej Babiš je podezřelý z podvodu, protože on sám nebo jeho lidé v žádosti o dotaci na Čapí hnízdo uvedli nepravdivé údaje, zejména že příjemce dotací Farma Čapí hnízdo není součástí holdingu Agrofert.
V kavárně malého města dopíjejí své šálky dvě dámy, pak požádají číšníka a majitele v jedné osobě o účet. Vytiskne ho z pokladny EET a položí na stůl. „Co to děláte? Účtenku musíte zákazníkovi dát do ruky!“ vykřikne jedna ze zákaznic. Druhá mezitím paragon studuje a upozorní, že v údaji o čase chybí vteřiny. „Tak zaplatíte dva tisíce korun,“ shrnuje bilanci návštěva z finančního úřadu.
Zbývá jen pár dnů, než bude zveřejněna závěrečná zpráva agentury OLAF o Čapím hnízdě.
Roky s osmičkou přinášejí změnu. Přijde i letos, kdy se bude rozhodovat o příští podobě zdejšího politického systému. Tandem Zeman–Babiš hodlá posílit roli prezidenta a premiéra na úkor parlamentu a ve své radikální podobě může tento pokus přinést nejen oslabení, ale i konec zastupitelské demokracie.
Babiš se vinou Čapího hnízda dostává do zhruba stejné situace, v jaké byl v roce 2008 Silvio Berlusconi.
Slunečný den po mrazivé noci má kouzlo, ke kterému patří v nížinách romantické výhledy na vzdálené hory, při pohledu z hor zase paprsky odrážející se na hladinách rybníků tam hluboko dole
Ladovské Vánoce zná každý. S koledníky ve sněhu, rozsvícenými kostely, vánočními ozdobami ze slámy a všechno obklopené černými lesy. Nepřipomínají nic, s čím bychom se mohli v běžném životě potkat, mají však připomínat atmosféru, kterou snad měly Vánoce v časech Josefa Lady. Existují někde na zemi taková místa, kde se dá setkat s ladovskou atmosférou ještě dnes?
Ceny vajec překročily hranici pěti korun a stále se nad ní drží. Důvodem je fakt, že náš trh je propojen s Evropskou unií. V Evropské unii jsou ovšem vejce až o polovinu levnější.
Oslavný obraz česko-slovenské jednoty skutečně odvede pozornost od zneklidňující nejistoty spojené s nástupem Babišových ministrů, ovšem jen do té chvíle, než si člověk uvědomí, že v tomto obraze leccos nehraje.
Kvalita vládnutí v Česku klesá, naštěstí nový kabinet Andreje Babiše zajistí obrat k lepšímu. Se slibem designovaného premiéra jsou v rozporu jména ministrů, které navrhuje. Deset z nich bylo v minulé vládě nejméně v pozici náměstků a na úpadku státu se podíleli. Bude úpadek pokračovat, anebo se státní správa zhroutí úplně?
Ekonomika poroste tempem 3– 4 procenta, zvýší se daňová kvóta, jako každý rok dostaneme asi 100 miliard od Evropské unie, poklesne objem investic – a přesto schodek státního rozpočtu nesnížíme.
Hlasovací stroj Babiše, Okamury a Filipa rozdal karty při sestavování sněmovny a otevřel cestu k menšinové vládě hnutí ANO. Tím se Česko vydává cestou národního státu, který je v opozici vůči Evropské unii. Když se za obranu českého národa berou rodáci z Bratislavy a Tokia, pak vyhlídky pro národní věc nejsou nejlepší.
Už o tom není pochyb. Češi se po čtvrtstoletí obracejí zády k Evropě a jejich pohled se obrací na východ, zpátky do časů slovanské vzájemnosti.
Výročí EET se obešlo bez velkých oslav. Dosluhující ministr financí Ivan Pilný i jeho ohlášená nástupkyně Alena Schillerová sice svolali tiskovou konferenci, kde oznámili, že elektronické pokladny byly úspěch, příliš usilovně se o tom ale nikoho přesvědčit nesnažili.
Zastupitelská demokracie bude v Česku fungovat, dokud bude mít Česko sněmovnu. Existence sněmovny je závislá na jejích šesti funkcionářích, předsedovi a pěti zástupcích. Čtyři z nich jsou představiteli nesystémových stran, u nichž není v praxi prověřeno, jestli stávající model demokracie vůbec chtějí.
Nastává něco, co jsme ještě nezažili. Do vysokých státních funkcí nastupují nereformovaní komunisté v míře nevídané od roku 1989. Spolu s nimi zahájili pochod institucemi nacionalisté z hnutí SPD, s nimiž dosud jsou minimální zkušenosti. Kde se rudé a nahnědlé tažení zastaví?
Bude mít Německo v dohledné době kancléře, který by zabezpečil politické předpoklady pro světovou expanzi průmyslových výrobků z celé Evropy?
Miliardář, neonacista a komunista – to je nové vládní spojenectví Česka. Tímto titulkem, doplněným fotografiemi Andreje Babiše, Tomia Okamury a Vojtěcha Filipa, zhodnotil tuzemskou politiku internetový deník Huffington Post.
Od návratu demokracie nebyli extremisté nikdy tak blízko moci. To není výsledek rozhodnutí voličů, protože strany SPD a KSČM, které mají k extremismu blízko, získaly dohromady 37 poslanců, méně než komunisté a Úsvit při minulých volbách.
Katastrofa přišla z neznáma a neočekávaně. Takový dojem vzbudily první reakce na krach jednání o německé vládě.
Mediální a politické elity musí mít značnou schopnost vyvolávat hysterii, při níž se zapomene na zdravý rozum a uvěří úplnému nesmyslu. Vždyť v říjnových volbách získaly populistické strany ANO, SPD a komunisté celkem 115 poslanců a rozdílovým argumentem bylo varování, že zlí mafiáni z Britských Panenských ostrovů ukradnou, co je cennější než zlato – samotné krušnohorské lithium.
