Petr Holub (*1958) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy a stáž v Sociologickém ústavu Akademie věd. Jako novinář pracuje od roku 1992, naposledy v denících Aktuálně.cz a MF Dnes, a úzce spolupracuje s Českým rozhlasem. Zaměřuje se na ekonomický rozměr politiky a na změny ve společnosti, které nastaly po pádu komunistického režimu. Žije v Praze a Českých Budějovicích.
Mediální a politické elity musí mít značnou schopnost vyvolávat hysterii, při níž se zapomene na zdravý rozum a uvěří úplnému nesmyslu. Vždyť v říjnových volbách získaly populistické strany ANO, SPD a komunisté celkem 115 poslanců a rozdílovým argumentem bylo varování, že zlí mafiáni z Britských Panenských ostrovů ukradnou, co je cennější než zlato – samotné krušnohorské lithium.
Ve střední Evropě přituhuje, a pokud by to mělo být někde vidět, tak na oslavách sedmnáctého listopadu v Praze.
Tuzemský zákazník zažívá v těchto dnech další šok. Jen se ceny másla vrátily pod padesát korun, tak cena vajec, které nejsou z klecových chovů, překročila v mnoha obchodech čtyřkorunovou hranici. To ještě není nejhorší.
Andreje Babiše je třeba nechat vládnout. Nejlépe tak, že do koalice s ním vstoupí nějaká demokratická strana a bude dohlížet, aby úplně nezdevastoval státní instituce, společnost a celou Českou republiku.
Byl to první rozhovor volebního vítěze s významným zahraničním médiem a největší pozornost zasluhuje samotná otázka, jestli Babiš není nebezpečím pro demokracii.
Tuzemská pravice utrpěla druhou porážku v řadě, nemá věrohodného kandidáta na prezidenta, proto volá na pomoc legendární postavu z minulosti.
Nástup politika, který byl obviněn z trestného činu, do funkce premiéra znamená všem srozumitelné nebezpečí pro právní stát.
Kalouskova výzva k zablokování sněmovny nevypadá sympaticky. Také se zdá, že nebude mít faktický dopad. Jako připomínka, že se v této chvíli hraje o zachování zastupitelské demokracie, však nějaký užitek může přinést.
Bývalí členové KSČ a vůbec lidé, kteří se za minulého režimu cítili dobře, se konečně pomstili těm, kdo reálný socialismus svrhli. Když už se zdálo, že jsou příliš staří, tak to přece jen dokázali a svěřili vládu nad zemí člověku, jenž byl nomenklaturním kádrem a agentem StB.
Proč Miloš Zeman v projevu při předávání státních vyznamenání nic důležitého neřekl? Nechtěl se dotknout převratné události, která proběhne v nejbližších dnech a které se také on účastní, konkrétně převzetí moci Andrejem Babišem.
Nechybělo mnoho, a volby vymazaly sociální demokracii z tuzemské politické mapy. Knokaut v přímém přenosu připomíná neblahé konce, jichž se letos dočkaly partnerské strany v Nizozemsku nebo ve Francii.
Volby mohly dopadnout úplně jinak, kdyby se tzv. demokratické strany naučily používat mechanismus demokratických voleb. Především protestní hnutí v čele s ANO by neměla takový úspěch. Technologie voleb mohou být klíčem k ovládnutí parlamentu, ukázalo se právě o minulém víkendu.
Úvaha o referendu je fascinující. Šlo by vyhlásit o vystoupení z Evropské unie.
Volební výsledek a ještě víc přízeň d’Hondtova přepočtu na mandáty zajistily Andreji Babišovi a jeho hnutí ANO luxusní pozici.
Sebastian Kurz splnil úkol a dovedl lidovou stranu po patnácti letech k volebnímu vítězství. Teď ještě zbývá těžší část úkolu. V roli všeobecně oblíbeného premiéra překonat roztržku, jež se jako bezedná propast otevřela mezi dvěma póly společnosti. Na jedné straně jsou lidé, kteří stále ještě žijí klidný středostavovský život, na druhé ti, kteří už poznali odvrácenou stranu rakouského úspěchu.
Každý věštil v roce 2013 definitivní konec tuzemské pravice, tentokrát je na řadě levice, jak jsme ji znali v posledních pětadvaceti letech.
Výsledku parlamentních voleb, který zaznamenali Slováci loni v březnu, odpovídají takřka do detailu první průběžné výsledky v Česku.
Nadcházející volby budou nešťastným koncem demokracie, jak jsme ji znali po roce 1989, případně budou zásadní, ovšem nezbytnou revizí dosavadních poměrů. Na tom, že půjde o epochální přelom, se shodnou analytici všech názorů. Liší se pouze v tom, do jaké míry považují nadcházející události za ničivý vpád oligarchů a populistů, anebo spravedlivý trest našeho úpadku.
Pevný třicetiprocentní blok voličů ANO už je minulostí. Důvěra k hnutí Andreje Babiše se pomalu vytrácí a zbývá otázka, kde se propad zastaví. Tak zní jedna z informací od stále víc nervózních výzkumníků.
„To zase byly volby,“ hlásí starý Sepp na chalupě u Dunaje manželce. „Prý měly nejdelší kampaň v historii, a taky nejšpinavější. A budeme mít nejmladšího premiéra v Evropě,“ shrnuje superlativy, které zaslechl.
Za twitterovým účtem Julius Šuman stojí temná skupina dezinformátorů, která s námi hraje podivné hry a vytváří paralelní realitu s cílem ovlivnit volby. Někoho takového je třeba vypátrat, označit a – proč ne – nějakým způsobem potrestat. Tento výklad v uplynulém týdnu nabídlo hned několik titulů z mediálního domu Economia, který patří miliardáři Zdeňku Bakalovi.
Dříve blízký spolupracovník legendárního předsedy lidovců Josefa Luxe, poté jeho nástupce a dnes předseda strany TOP 09, kterou vede v tandemu s Karlem Schwarzenbergem již potřetí do voleb.
Oživit ČSSD vysílenou čtyřmi roky vlády s hnutím ANO a znovu ji přivést na výsluní dostal za úkol jeden z posledních aktivních příslušníků slavné sociálnědemokratické generace ’96.
Koncernu Agrofert účast majitele ve vládní koalici svědčí. Holding vyhrál třetí ze čtyř velkých lesních zakázek, které byly vypsány v období, kdy bylo hnutí ANO Andreje Babiše ve vládě. Počet dlouhodobých zakázek od státní firmy Lesy ČR pro Babišovu lesnickou divizi se během čtyř let zvětšil na dvojnásobek.
S tímto sousedem si opravdu přes plot nekoukáme. V Rakousku nemají ponětí o tom, že české parlamentní volby mohou 21. října fatálně změnit demokratické poměry, ovšem ani Češi netuší, že výsledky rakouských voleb příští neděli nejspíš zařídí největší převrat od druhé světové války. Jediný rozdíl je v tom, že každý informovaný tuzemec volební krizi čeká už dlouhé měsíce, u jižních sousedů to začalo nečekaně.
Socha byla zbořena před skoro sto lety, přesto je polemika nad jejím osudem stále živá. Likvidací sochy jako by ještě zesílilo poselství, které nám měla předat z dávných dob, kdy Čechy ještě byly nezávislým královstvím. Historie umění řadí mariánský sloup na Staroměstském náměstí v Praze do malé skupiny tří podobných monumentů.
Na první pohled to dokazuje jednoznačný úspěch EET. Už na ten druhý ovšem zmíněné události svědčí o tom, jak se ministerstvo financí či hnutí ANO usilovně snaží zakrýt skutečnost, že se vlajková loď při tažení proti daňovým únikům potápí pod hladinu neúspěchu.
Alternativa pro Německo (AfD) je ve skutečnosti import z Česka. Při pohledu na volební mapu nejde k jinému závěru ani dojít. Nejlepší výsledky z celého Německa, přes 30 procent, měla strana odcházející předsedkyně Frauke Petryové v šesti volebních obvodech Saska.
Favoritem voleb je hnutí ANO, zároveň v poslední době roste popularita Pirátů a Okamurovy SPD.
Ve středu byl otevřen další úsek dálnice D3 s názvem Borek–Úsilné. S délkou 3,1 kilometru se zařadil mezi nejkratší stavby, u jejichž otevření asistoval ministr. Připomněl se tím květen 2012, kdy ministr Pavel Dobeš nechyběl při zprovoznění 3,7 kilometru dlouhé trasy Lovosice–Bílinka na D8. Současný šéf resortu Dan Ťok už před pár týdny stříhal pásku na 2,5 kilometru dlouhé dálnici Osičky – Hradec Králové.
