Případ Čapí hnízdo se opět přiblížil ke svému vyvrcholení, i když se tuzemské státní a politické instituce snaží zdržovat, jak to jen jde. Mílovým krokem bylo prohlášení Evropské komise v reakci na závěrečnou zprávu agentury OLAF, podle kterého bylo Čapí hnízdo „vyjmuto“ z dotačního programu EU.

Ještě je možné čekat, až bude zveřejněna zpráva OLAF, a pak bude jasné, co přesně v ní stojí. Přesto je to hlavní už zřejmé z komentáře Evropské komise. Projekt Čapí hnízdo nesplnil podmínky pro poskytnutí Evropské dotace, právě proto je nutné ho vyškrtnout z evropského financování. Bude už jen formálním krokem, že Česká republika projekt stáhne, a v takovém případě padesátimilionovou dotaci zaplatí čeští daňoví poplatníci.

Z komentáře Evropské komise se už dá s takřka stoprocentní pravděpodobností odvodit závěr agentury OLAF, že žadatel o dotaci, akciová společnost Farma Čapí hnízdo, byla ve skutečnosti součástí finančního impéria Agrofert podnikatele a dnes premiéra Andreje Babiše. Z toho důvodu neměla nárok na dotaci vypsanou pro malé a střední firmy s ročním obratem do miliardy korun. Pro tuto informaci nemá veřejnost k dispozici příslušný úřední dokument s razítkem, ale dá se s ní už seriózně pracovat.

Muž s anonymními akciemi

Zprávu OLAF ve výše popsané podobě mohou jako přelomový dokument využít vyšetřovatelé a státní zástupci, kteří mají na starost trestní rozměr případu. Získali tak definici škody, kterou státní rozpočet v případu utrpěl, a také popis toho, kdo ve skutečnosti Farmu Čapí hnízdo ovládal. Pokud se mohou opřít o takové důkazy, pak se žaloba bude sestavovat snadněji. Naopak je prakticky nemožné, pokud se v Česku dodržují principy právního státu, zamést případ pod koberec. Pochopitelně bude na soudu, aby případně rozhodl, kdo z jedenácti podezřelých se dopustil trestných činů podvodu a poškození finančních zájmů Evropské unie, a aby tak rozhodl i v případě premiéra Babiše. Přesto je zřejmé, že se vyšetřování dotačního podvodu dostalo dál než málokterý podobný případ. To ukazuje stručný popis jeho historie.

Základním trikem při podezřelém a zřejmě podvodném čerpání dotace byl vznik podniku Farma Čapí hnízdo s akciemi na doručitele v roce 2008, kdy byla také dotace přidělena. U podniků s akciemi na doručitele nebylo možné zjistit, kdo je ve skutečnosti ovládá, a tedy ani to, že jsou součástí velkého koncernu. Také Babiš přiznal, že mu Čapí hnízdo patří, až v roce 2014, kdy byly anonymní akcie zrušeny zákonem schváleným ještě v dobách Nečasovy vlády. O rok později se začaly objevovat v médiích stále častěji články, které v zásadě kladly Babišovi jedinou otázku, zda mu Čapí hnízdo nepatřilo i během čerpání dotace, a zda se tedy tím, že se jako majitel či ovládající osoba skrýval, nedopustil dotačního podvodu. Protože Babiš věrohodně neodpovídal, nebylo to možné zjistit bez vyšetřování, kterého se také v reakci na novinové články ujaly tuzemská policie a OLAF. Teď z dostupných zpráv vyplývá, že akcie na doručitele opravdu zakrývaly Babišovu účast v projektu. Jde o unikátní výsledek. Odhalit člověka, který prostřednictvím anonymních akcií ovládal nějaký podnik, se dosud nikdy nepodařilo. Byl to dotační podvod? Otázka pro soudce najednou zní opravdu vážně.

Mapování tuzemské korupce

Případ Čapí hnízdo se stal už dnes cenným příspěvkem k mapování tuzemské korupce a k roli, jakou v ní hrají velké firmy typu Agrofert. Proč vlastně stejná otázka, jakou v roce 2015 položili novináři, nenapadla nikoho ze státních úředníků, kteří měli v letech 2007 až 2015 rozdělování a kontrolu evropských peněz na starosti? Ještě důležitější však jsou aktuální politické souvislosti. Babiš se vinou Čapího hnízda dostává do zhruba stejné situace, v jaké byl v roce 2008 Silvio Berlusconi.

Tehdy získal absolutní většinu ve sněmovně a stal se premiérem, i když čelil žalobě v případě daňového úniku Mediasetu ve výši 7,3 milionu eur. Soud ovšem proběhl až v roce 2012, po pádu tehdejší Berlusconiho vlády. Pro pořádek: expremiér byl odsouzen ke čtyřem letům vězení, verdikt však byl vzhledem k jeho věku zmírněn na veřejně prospěšné práce.

Také v Česku dnes vypadá dost pravděpodobně možnost, že premiér bude čelit obvinění, nebo dokonce žalobě, z nějakých důvodů však proces proběhne, až jeho vláda skončí. Pro italský společenský život a ekonomiku měla zkušenost s obžalovaným premiérem devastující dopady. Dnešní Česko lze těžko srovnávat s Itálií v těžkých dobách finanční krize, jisté však je, že premiér s trestním stíháním na krku může přinést leccos, jistě to však nebude stabilita.