Výročí EET se obešlo bez velkých oslav. Dosluhující ministr financí Ivan Pilný i jeho ohlášená nástupkyně Alena Schillerová sice svolali tiskovou konferenci, kde oznámili, že elektronické pokladny byly úspěch, příliš usilovně se o tom ale nikoho přesvědčit nesnažili. Autor systému elektronických pokladen Andrej Babiš ani nepřišel. Ministr Pilný jenom prohlásil, že se nepotvrdila očekávaná rizika. Systém nezkolaboval, nebyla z něho ukradena data, prý nekrachovali ani drobní živnostníci v oborech, kde byla EET zavedena, tedy v maloobchodě, ani v restauracích a hotelech. Ministr očekává, že do konce roku vynese EET na daních pět miliard korun.

Byl by to bídný výsledek, i kdyby se žádný negativní efekt opravdu neprojevil. Pět miliard znamená 1,35 procenta z výnosu DPH očekávaného v tomto roce. Kvůli tomu byly zaměstnány stovky nových finančních úředníků, stát i firmy investovaly do IT částku v řádu miliard, a i když ministr Pilný tvrdí opak, kvůli pokladnám skončily tisíce malých živnostníků a podniků.

Konjunktura zavřených obchodů a hospod

Proto zůstává nerozřešena otázka, proč vlastně Andrej Babiš a jeho lidé tuto akci podnikli, pokud se veřejnost nespokojí s odpovědí, že prostě chtěli vykázat nějakou činnost. Ještě důležitější by bylo zjistit skutečné dopady pokladen na podnikatelské prostředí v České republice. Tím spíše, že ještě více firem a živnostníků bude nuceno používat EET od příštího roku. Objektivní zhodnocení od ministerstva financí nejde očekávat, přirozeně bude hájit svou akci.

Proto je při prvním výročí EET čas k bilanci všech věrohodných informací. Eurostat nabízí údaje o tom, kolik lidí má jako hlavní zdroj výdělku nějakou živnost nebo vede podnik. Od poloviny minulého roku do letošního června ubylo v Česku devět tisíc živností v maloobchodě a dva tisíce v pohostinství. Přibyly dva tisíce maloobchodních firem se zaměstnanci, naopak ubyly dva tisíce v oboru restaurací a hotelů. V relativních číslech se snížil počet obchodů o šest procent a hospod o jedenáct. Tím se ovšem zachycuje jen část dopadů EET, protože Eurostat nebere v úvahu živnosti, které někdo provozuje jen jako vedlejší činnost, jak bývalo zvykem právě na vesnicích. Celková bilance podniků připomíná spíše období hluboké krize než rychlý ekonomický růst.

Přiškrcený maloobchod

Veřejně dostupná data ministerstva financí nepřesvědčují, že EET nějak zlepšilo výběr daně z přidané hodnoty, i když na druhou stranu tuto možnost ani nevylučují. Za prvních jedenáct měsíců roku 2017 se inkaso DPH zvýšilo o devět procent, přitom Český statistický úřad zjistil, že tržby maloobchodu neočištěné od inflace vyrostly o sedm procent. To je lepší bilance než v předchozích letech, kdy výběr DPH rostl o tři procenta, zatímco maloobchodní tržby o 6–7 procent. Vedle toho, že zafungovaly pokladny EET, ovšem existuje i jiné vysvětlení. Ministerstvo financí zvláště v roce 2014 zadržovalo podnikatelům miliardové částky tzv. nadměrných odpočtů, v uplynulých dvou letech je pak muselo vracet. To opticky zlepšuje bilanci pro letošní rok, nic to však nemění na skutečnosti, že výběr DPH v období Sobotkovy vlády pokulhával za růstem tržeb maloobchodu.

Za argument pro EET někdy slouží také samotná data o tržbách. Za tím účelem nejdou použít údaje o maloobchodu, který roste od zavedení EET meziročním tempem o necelá čtyři procenta, zatímco v předchozích dvou letech to šlo dvakrát rychleji. Obhájci pokladen se proto raději zaměřují na restaurace, u nichž letos vyrostly tržby v běžných cenách oproti loňsku o dvacet procent. Pokud pokladny něco dokázaly, pak zajistily kvalitní evidenci tržeb u restaurací, tvrdí i nezávislí ekonomičtí analytici. Může to být do určité míry pravda, ale ani tento efekt nemá smysl přeceňovat. Pokud se tržby očistí od inflace a vlivu, který mělo snížení sazby DPH na stravovací služby v hospodách, rostl obrat hospod po zavedení EET jen o deset procent, ve třetím čtvrtletí už jen o tři procenta. Část z těchto zvýšených tržeb přitom mohli inkasovat dodavatelé, kteří stejně jako mnozí hospodští využívali poprasku s pokladnami ke zdražení.

Dopady EET na podnikatele, jejich tržby a na výběr daní se jistě budou zpřesňovat. Z dostupných dat je zatím nejpravděpodobnější výklad, že šlo o samoúčelné rozšíření byrokracie na účet zvláště malých firem.