Daniel Kaiser

/

Vystudoval Pedagogickou fakultu UJEP v Ústí nad Labem a posléze německá a rakouská studia na Fakultě sociálních věd UK. Ještě během studií pracoval v zahraničněpolitickém odboru prezidentské kanceláře. Od roku 1998 působil v Lidových novinách, v české redakci BBC a opět v LN. Několik let prožil v Německu a Británii. Je autorem politického životopisu Václava Havla do roku 1989 „Disident“ (Paseka). Druhý díl, který obsáhne Havlovo prezidentství, má vyjít v roce 2014.

Články autora

Rok po Majdanu, týden po Mnichovu. Hrozí druhý Vietnam

Pozvání do diskusního Salonu Týdeníku Echo přijali bývalý ministr Zemanovy vlády a pozdější velvyslanec České republiky v Rusku Jaroslav Bašta, politolog Michael Romancov a diplomat Štefan Füle, který měl v Evropské komisi na starosti jednání s Ukrajinou o asociační dohodě, než jednání v listopadu 2013 zkrachovala a následoval Majdan. (O Fülem se spekuluje jako o budoucím členu týmu evropského prezidenta Donalda Tuska.) Bouřlivá byla i diskuse v Salonu a nevyhnutelně došlo i ke sporu o příčinách a dosavadním průběhu krize na Ukrajině.

Vyhoďte toho provokatéra

Téměř po celý svůj profesní život byl podle vlastních slov „zkušený mechanik“ politického a ekonomického provozu spolkové republiky, vyšší řadový úředník na spolkovém ministerstvu financí a od roku 2002 regionální politik.

Muž, kterému nebylo dopřáno dorazit SSSR a komunismus

Těsně před Vánocemi přinesl Volvox Globator na český trh knihu nejslavnějšího sovětského disidenta Vladimira Bukovského Moskevský proces. Je to historie posledních zhruba dvaceti let sovětského režimu před kolapsem, podaná na základě tajných dokumentů Ústředního výboru KSSS, zápisů z jednání politbyra a ovšem i autorova historického výkladu občas podávaného hodně sarkasticky.

Tragédie evropského Jihu

Loni touto dobou vyhlašoval tehdejší šéf Evropské komise José Manuel Barroso sebevědomým hlasem konec krize eurozóny. V českém veřejném prostoru byly výroky Barrosa a dalších potentátů se stejným názorem na věc ještě doprovázeny úlevnými výdechy našich domácích eurooptimistů, že už teď snad konečně ti skeptici přestanou umanutě mluvit o krizi eurozóny, když prošla zkouškou ohněm a je silnější než předtím.

Drážďany proti islamizaci Západu

V pondělí 15. prosince odpoledne se centrum Drážďan, od hlavní nákupní třídy, Prager Strasse, přes slavné vánoční trhy na Altmarktu až k obnovené barokní dominantě města, Frauenkirche, hemží stovkami Čechů. O pár hodin později tamtéž probíhá masová, údajně xenofobní demonstrace. Nejde při ní ale o Čechy, nýbrž o přistěhovalce z muslimského světa, ještě přesněji o „islamisty“.

Na počátku byl Walesův podpis

Polsko je už deset roků ve středovýchodní Evropě podobnou anomálií, jakou představovaly české země někdy do roku 1996 – po implozi postkomunistů u našich severních sousedů chybí silná levicová strana, a tak se politické drama odehrává uvnitř občanského, řekněme pravicového, tábora. Konflikt, dlouho personifikovaný jmény Donald Tusk a Jaroslaw Kaczynski, má hluboké kořeny a vine se vlastně od prvních měsíců svobody.

Úspěšná společnost s nefunkčním státem

Při pohledu zvenčí má Polsko pověst země, jejíž elity se ve věcech zásadního významu dokáží shodnout, kde panuje národní konsensus. Přitom jsou ale intelektuální, kulturní a politické kruhy u našich severních sousedů rozhádané tak, že spolu velké skupiny lidí nejsou schopny vůbec mluvit.

Věda na klíč

Možná si čtenář toho jevu už všiml, příležitostí bylo docela dost: konkrétní směrnice, zákony a nařízení na pomoc přírodě, zvířatům, planetě přicházejí často opentleny fatálním zdůvodněním: nedá se nic dělat, je to věda, z vědeckých studií vyplývá, že normu je potřeba přijmout. Současně patří k obecně sdíleným předpokladům, že věda není politická, že v ní jde o popis reálného světa a vyvozování souvislostí.

Orbánův žalobce

Některé společnosti jsou z povahy svého jazyka zvenku téměř neproniknutelné, a kdo si myslí, že k těmto smolařům patří Česká republika, měl by se krátce zamyslet nad situací Maďarů. V takto extrémních případech jsou extrémně důležití lidé, kteří z dané kultury vyšli, v jiné se usadili a jsou veřejně činní.

Musíme si odpustit

Pětadvacet let od konce něčeho tak nehorázného, jako byla normalizace, není tak dlouhá doba. V západním Německu pětadvacet let po porážce nacistů – tedy v roce 1970 – právě odezníval výbuch generační vzpoury tzv. osmašedesátníků, kterou odstartoval skutečný a dodnes nevyčerpaný zájem o Hitlerovu éru. U nás ve stejném časovém rozmezí kritický zájem o komunismus naopak dramaticky ustupuje.

Zeman je bezpečnostním rizikem pro stát. Kdepak, jen zaplňuje volný prostor

K debatě o Miloši Zemanovi, jeho výkonu funkce a jeho pojetí zahraniční politiky jsme pozvali dva bývalé velvyslance v Moskvě – Luboše Dobrovského a Petra Koláře, sociologa Ivana Fišeru, který kdysi poslance Zemana přivedl do sociální demokracie, kde se s ním brzy rozkmotřil, a vlivného advokáta Miroslava Janstu, který pětadvacet polistopadových let strávil střídavě v Zemanově přízni a nepřízni (momentálně je v přízni).

Stesk po katakombách

Roger Scruton (70) je autorsky znám především odbornými a esejistickými knihami, ale složil už i dvě opery a neuzavírá se ani próze. V novele Notes from Underground (Zápisky z podzemí; přiznaná výpůjčka od Dostojevského) čerpá ze svých pravidelných cest do husákovského Československa a hned na začátku je třeba zdůraznit, že čerpá víc ze svých vjemů a atmosferických postřehů než z konkrétních situací, historek a incidentů.

Ještě topka nezahynula

Jsou dny TOP 09 sečteny? Po sérii lokálních proher v komunálních a senátních volbách, po zmatku v pražské organizaci, která ztrácí primátora, a po dalším rozvolňování svazku se Starosty (STAN) tomu všechno nasvědčuje.

Novější články Starší články