Vystudoval Pedagogickou fakultu UJEP v Ústí nad Labem a posléze německá a rakouská studia na Fakultě sociálních věd UK. Ještě během studií pracoval v zahraničněpolitickém odboru prezidentské kanceláře. Od roku 1998 působil v Lidových novinách, v české redakci BBC a opět v LN. Několik let prožil v Německu a Británii. Je autorem politického životopisu Václava Havla do roku 1989 „Disident“ (Paseka). Druhý díl, který obsáhne Havlovo prezidentství, má vyjít v roce 2014.
Jak subjektivní jsou čeští soudci? Co je ovlivňuje víc: povaha, momentální kondice, nebo politici? Nebo novináři? V diskusním Salonu Týdeníku Echo se sešli: bývalý místopředseda Nejvyššího soudu Pavel Kučera, bývalý šéf Soudcovské unie, dnes předseda Městského soudu v Praze Libor Vávra, advokát Jan Pavlok a docent Právnické fakulty UK Jan Kysela.
Tématem jako stvořeným pro Sarrazinovu metodu je událost, jíž Německo žilo posledních deset dní.
O kořenech skotského separatismu, jeho povaze a vyhlídkách jak Skotska, tak samotné Británie jsme hovořili s předním expertem na danou problematiku Michaelem Keatingem.
Evu Michalákovou, jíž norská sociální služba Barnevern před čtyřmi lety odebrala dva syny, Denise a Davida (dnes 10 a 6 roků), čeká v září důležitá bitva.
Aranžmá mezi Řeckem a zbytkem eurozóny, které bylo nalezeno na summitu 13. července, vyvolalo různě po světě už dlouho nevídanou kritiku Německa.
Po léta byl Karel Schwarzenberg hlavní totem českých eurooptimistů. Jak dnes, ve chvíli největší krize evropského projektu, předseda TOP 09 vidí potíže Řecka a měnové unie?
Tento týden se mandátový a imunitní výbor sněmovny z formálních důvodů odmítl zabývat stížností poslance Ladislava Šincla na ministra financí Andreje Babiše. I když se ale nad aférou Šincl zavře voda, neboť ministr financí a poslanec se nesejdou, nepodají si ruku a ministr nebude přinucen k odpovědi, odkud tzv. informace o Šinclovi čerpal, neznamená to, že zas bude všechno jako dřív.
Ve všeobecném zmatku, který Evropu zalil po řeckém referendu v neděli, si Týdeník Echo den nato pokusil udělat jasno s Hansem-Olafem Henkelem.
Pod ministrem hospodářství Janem Mládkem (ČSSD) se údajně houpe židle.
Prvního července vstupuje v platnost nový služební zákon. Oficiálně byl přijímán proto, aby se státní správa odpolitizovala a profesionalizovala. Na vývoji v české diplomacii se ale už teď jasně ukazuje, že přinejmenším na dohlednou dobu vede zákon naopak k politizaci a deprofesionalizaci státní správy.
O řecké krizi, bilanci eura a také kondici německého hospodářství hovořil Týdeník Echo s členem vedení Bundesbanky Andreasem Dombretem.
Budou to už dva roky od masivního zásahu policie na Úřadu vlády a dalších místech republiky. V minulých dnech, jakoby k výročí razie, se k soudu konečně dostal první z bodů obžaloby: zneužití Vojenského zpravodajství milenkou premiéra Janou Nagyovou proti tehdejší premiérově manželce Radce Nečasové.
Postkomunistické státy jsou banda nevděčníků, napsal ne přesně těmito slovy, ale v tomto duchu hamburský týdeník Die Zeit.
Odzívaná volební kampaň a o to překvapivější výsledek, po němž zbystřila celá Evropa – to je hlavní charakteristika britských voleb konaných minulý čtvrtek. Velká Británie, ve světě vnímaná jako kolébka konzervativního hnutí, dostála své pověsti a příštích pět roků zemi povládne jednobarevný konzervativní kabinet Davida Camerona.
O různicích s Babišem, ale i o pohledu na rusko-ukrajinský konflikt, o jeho názorech na vztahy s USA či na krizi eurozóny hovoří ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD).
Spolkový prezident Joachim Gauck je známý svou zálibou v morálních gestech. Koncem dubna letošního roku učinil jedno takové: jako první vysoký představitel Německé spolkové republiky dal najevo ochotu uvažovat o odškodnění, které vláda Řecka žádá za hrůzy spáchané německými okupanty před sedmdesáti a více lety.
Už v letech 1995 a 2005 se předpokládalo, že to je naposledy, co se výročí konce druhé světové války tak masivně připomíná. Ale přitažlivost této přelomové historické události – v českém případě hlavně otázka: šli jsme v roce 1945 z deště pod okap, tedy rovnou k únoru 1948 – je zřejmě nekonečná.
Pokud se v sobotu 7. února nepodaří zvednout alespoň polovinu Slováků k účasti, nevstoupí možná výsledky referenda o rodině v platnost.
Hudební skladatel Andrew Lloyd Weber (Jesus Christ Superstar) tráví větší část roku mimo rodnou Británii, minulý týden se však na dálku zapojil do volebního boje. Vyzval krajany, aby se probudili a nedovolili vládnout „Milibandovi a Sturgeonové, nejnebezpečnější dvojhře v britské politice“.
Důležitý muž Syrizy, ekonom a koordinátor mezi stranickým vedením, poslaneckou frakcí a vládou Teodoros Paraskevopoulos radí brát zprávy světových novin jen jako součást propagandistické války.
Poslední dva roky nicméně Marta Kubišová zažívá něco jako druhý comeback – což je ten pravý čas na bilanční rozhovor o zvratech a nepravidelnostech v jednom životě. Rozhovor byl veden proti proudu času.
Jiřině Prekopové je 86 roků, loni v květnu utrpěla mozkovou mrtvici a zpočátku nemohla mluvit. Od té doby se zotavila a opět vede psychologické kurzy.
Co v debatě kolem legislativy na podporu biopaliv stojí mimo debatu, je nehajitelnost připravovaných zákonů.
V Evropě jako kdyby přicházela malá doba extrémů. Téměř v každé zemi jdou nahoru nezkušené, často radikální strany, které se nějakým způsobem vymezily proti společenskému konsensu. Tento trend postihl dokonce i Velkou Británii, která bude volit začátkem května.
Veřejnoprávní televize a rozhlas se dostaly pod tlak politiků, jaký v uplynulých letech nemá obdoby. Podle všeho to ale zatím vadí jen oběma generálním ředitelům. Od Břetislava Rychlíka, Olgy Sommerové a dalších kulturních osobností, které se dřív ozývaly už při pouhém podezření, že by někdo mohl v zákulisí vykonávat tlak, zatím žádné razantní prohlášení nepřišlo.
Politická korektnost je americký vynález, který se v devadesátých letech začal přelévat do západní Evropy, poslední léta i k nám. V diskusním Salonu Týdeníku Echo se sešli umělec a dlouholetý rektor pražské AVU Milan Knížák, který ve Spojených státech na přelomu 60. a 70. let žil, emigrant v Americe z druhé poloviny 80. let a později tajemník rady české vlády pro romskou komunitu Roman Krištof a konečně náměstkyně ministra pro lidská práva a rovné příležitosti Martina Štěpánková.
Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) začátkem března znovu dodal atraktivní sousto zpravodajským redakcím: zásah v prostorách ministerstva obrany a na generálním štábu, osm prohlídek, pět zadržených včetně generála Vladimíra Halenky, čtyři obvinění.
Miroslav Kalousek ale zatím nepovažuje neformální spojenectví tradičních stran proti Babišovi za příliš pravděpodobný scénář.
Rozhovor s pražským arcibiskupem Dominikem Dukou se konal měsíc po masakru v pařížském časopise Charlie Hebdo, při kterém útočníci křičeli „Alláh je velký“.
