Zvláštní rok 2020. Česko je takřka bez sucha, naplnila se i většina pozemních vod
Rok 2020 se zřejmě zaryje lidem do paměti.
Rok 2020 se zřejmě zaryje lidem do paměti.
Přívalové deště a povodně mohou být pro české zemědělství podobně zničující jako sucho.
Počasí v roce 2020 je prozatím ve znamení extrémů. Dubnové sucho vystřídaly přívalové deště a lokální povodně. Podle vedoucího Správy CHKO Český ráj Jiřího Klápště ukazují oba extrémy na nestabilitu krajiny, která není schopná účinně zadržet vodu.
Říci před dvěma měsíci, že bude pršet tolik, až zmizí i poslední známky sucha v krajině, znamenalo vystavit se různým obviněním.
Středočeská hejtmanka a místopředsedkyně hnutí ANO Jaroslava Pokorná Jermanová zaslala koncem května dopis některým ministerstvům a předsedovi vlády.
Dubnové novinové titulky o nejhorším suchu za posledních 500 let vystrašily Česko. V květnu však začalo pršet a v červnu se objevily dokonce i lokální povodně. Je tedy sucho nadále tak hrozivé? Díky dešti skutečně takřka vymizelo z mapy alespoň zemědělské sucho. Nedostatek však nadále zůstává v podzemních vodách, za což může především teplá zima bez sněhové pokrývky, která by se během tání pozvolna vsakovala do půdy.
Sucho je pro Česko důležitějším a zásadnějším problémem než současná krize kolem epidemie nového typu koronaviru, řekl v pondělí v rozhovoru s ČTK prezident Miloš Zeman. Česko by podle něj mělo kvůli suchu vybudovat nové vodní nádrže a přehrady. Zadržování vody v krajině považuje Zeman za nejpodstatnější opatření, protože nyní podle něj voda z republiky odtéká do sousedních zemí bez užitku.
Invaze koronaviru pro nás byla největší zkouškou od světové války, následovat bude nejhlubší ekonomický propad od velké deprese. To není všechno. „Česko zažívá největší období sucha za posledních 500 let, tvrdí vědci,“ ohlašují titulky na internetu a stejnými slovy varoval veřejnost ministr životního prostředí Richard Brabec. Představy o spálené zemi a hrozícím hladomoru vyděsily Čechy ještě víc než SARS-CoV-2. Podle průzkumu Českého rozhlasu se druhé vlny koronaviru „rozhodně obává“ jen třetina Čechů, ovšem plných 54 procent se rozhodně bojí sucha. Nutno dodat, že stejně jako v případě temných vizí s koronavirem stojí poprask s nedostatkem vody na odhadech a neověřených informacích.
Přes nekonečně vlekoucí se koronakrizi se pomalu začíná hovořit o problému, který může mít dalekosáhlejší následky než pandemie nemoci covid-19.
Zemědělské sucho bylo v dubnu prakticky v celém Česku, silné nebo mimořádné sucho bylo také v 80 procentech zdrojů podzemní vody.
Aktuální stav sucha na území České republiky je horší, než tomu bylo v polovině dubna v letech 2019 a 2018.
První měsíce roku 2020 ukazují, že nás nečeká jednoduché období. Kromě pandemie koronaviru nepřestává Česko trápit sucho.
Českou krajinu čeká v příštích několika letech dokonání její zásadní proměny. Z původních smrkových lesů zbude po příštím roce méně než polovina, jak říká studie Czech Forest.
Přestože srážky z minulého a počátku tohoto týdne částečně zvýšily průtoky ve vodních tocích, celkové zásoby vody jsou asi desetkrát nižší než vloni. Problémy dělá totiž nejen nedostatek sněhu, ale i minimální hladiny podzemních vod. Je pravděpodobné, že již během jara se vodní toky dostanou do stavu sucha, menší toky pak mohou vyschnout úplně. O nepříznivé situaci informovalo ministerstvo zemědělství.
Cibule, okurka či brambora za několik korun? Zapomeňte.
V posledních letech se stává sucho v České republice stále zásadnějším tématem.
Sucho či eroze jsou v posledních letech neustále viditelnějšími problémy. Stále jasněji se ukazuje, že nešetrné zemědělské hospodaření má výrazný dopad na životní prostředí. V dobách komunismu bylo potřeba dostat vodu z krajiny, tam dnes ale chybí. Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy (VÚMOP) proto představil studii, jak konkrétními kroky upravit krajinu v povodí vlašimské Blanice, aby nedocházelo k zemědělskému znečišťování řek a voda zůstávala v krajině.
V době, kdy se jako jedno z největších témat řeší otázka sucha a nedostatku vody, hrozí, že by případná těžba štěrkopísku u Moravského Písku naHodonínsku mohla ohrozit zdroj vody pro 140 tisíc lidí. Jde o pátý největší zásobník pitné vody v ČR. Mezi místními panuje obava, že by mohl být zdroj kontaminován třeba během povodní, které zde nebývají výjimečné.
Jihočeský kraj odstartoval kampaň proti vyschnutí pramene Vltavy a za záchranu Šumavy. Důvodem je návrh vedení národního parku, které chce za podpory ministerstva životního prostředí převést dalších deset tisíc hektarů do tzv. bezzásahových zón. Vzrušení je velké, obce na Šumavě i kraj se obávají dalšího rojení kůrovce a dalšího usychání lesů. A nejen obce, nejen kraj. Vědeckou tváří kampaně kraje je docent biologie z Jindřichova Hradce Jan Pokorný.
Komunisté v dobách masivního rozvoje zemědělství potřebovali dostat vodu z krajiny. Využívali k tomu „drenážní“ (nebo meliorační) systémy, tedy jakési skryté odvodňovací kanály či trubky. Dnes však voda v krajině naopak chybí a úprava těchto systémů se jeví jako možná nejúčinnější způsob boje proti suchu. Problém je, že často neexistují ani žádné mapy, kde všude se meliorační systémy nacházejí. Úpravou se zabývá především Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy. „Řešme příčiny, nikoliv následky,“ upozorňuje ústav, kde se problému věnuje Petr Fučík.
Na Šumavě věroučná předpojatost znamená dokonalou lhostejnost vůči širokoprostorovému vysychání, kterého jinak – globálně – titíž aktivisté mají plnou hlavu. To, že ve značné části Čech, totiž v povodí Vltavy a Labe, je i kvůli Šumavě méně vody, ale přecházejí.
Déšť zmírnil půdní sucho, nyní je jím zasaženo 40 procent území, přičemž na konci července to bylo 75 procent. Nízké vlhkosti půdy přetrvávají v severozápadních a východních Čechách. Vláha pomáhá především vegetaci, stavy hladin podzemních vod jsou i nadále silně či mimořádně podnormální. Uvedla to ve čtvrtek mluvčí Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Martina Součková.
Počasí je stejně populární jako politika. Poslední dva tři roky se skoro každý měsíc stane s počasím něco tak nečekaného, že o tom další týdny hovoříme. Nepamatuji si, že by se kdy za nedávná desetiletí počasí stalo takovým mediálním tématem jako po roce 2017. Psychologové říkají, že rozeznání nějakého jevu má nejprve stadium nedůvěry, pak třeba inflaci nebo klimatickou změnu vezmeme na vědomí, pak ještě uplyne nějaká doba až do momentu, který významný americký klimatolog označil jako „O shit!“, což můžeme zdvořile přeložit jako „Ejhle!“. A od té chvíle, kdy nám dojde, že se skutečně něco děje, začínáme podnikat někdy trochu unáhlené kroky. V té chvíli totiž nepotřebujeme snížit emise, ale zahnat strach. Jeden z oblíbených triků politiků a některých průmyslníků je zachraňovat svět pomocí šetrných technologií a účinnějších strojů.
Vedra a zvlášť sucho pustoší české země, jak se dá dokumentovat na návrzích, kterými hodlají změnit ústavu komunisté, lidovci a Starostové. Pokud novely projdou, bude mít občan právo na pitnou vodu, i kdyby stát musel znárodnit všechny vodní zdroje. Neblahý vliv vedra na autory ze tří parlamentních stran je mimo diskusi.
Sucho se v České republice minulý týden po mírném ústupu znovu rozšířilo, dva nejhorší stupně ze šesti jsou na 30 procentech území. Tropické teploty v tomto týdnu a počasí bez srážek situaci zhorší. Podle předpovědi vědeckého portálu InterSucho by se mělo extrémní a výjimečné sucho rozšířit na 60 procent území, vyplývá z pondělních aktualizovaných dat. V posledních dvou týdnech lze z map také vyčíst zhoršující se kondici vegetace na většině území, zprávy zemědělců lze označit až za pochmurné.
Kilo brambor k třiceti korunám, cibule mnohdy i přes čtyřicet korun. Nepříznivé počasí se nadále odráží v rostoucích cenách potravin, například brambory jsou na svém historickém maximu. Dokazují to nejnovější čísla ČSÚ. Odborníci přitom předpokládali, že ceny přestanou stoupat s příchodem nové úrody. Bohužel se tak nestalo, mohou za to především výkyvy počasí a nedostatek srážek. Pokud v příštích týdnech nezaprší, může se situace ještě zhoršit.
Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) vyrazil po několika týdnech mikrobusem opět do regionů. Zatímco minule zkoumal míru postižení lesů na Vysočině kůrovcem, tentokrát se vydal do středních Čech, kde řešil společně se třemi ministry sucho.
Kdybych byl politickým vůdcem, vyzval bych národ do toho. Být politickou stranou, postavím to do čela programu. Nechť se staneme květinovou zemí! Každý nechť představí svou květinu
Sucho se v posledních letech stává stále výraznějším problémem Česka. Situace se navíc rapidně zhoršuje, jak ukazují čísla Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka, která upozorňují na stále rostoucí vypařování vody z vodních ploch. Stát proto musí urychleně začít stavět nové vodní plochy v takových místech, kde nedojde k vysychání vodních zdrojů. Národní koalice pro boj se suchem slibuje investovat 50 miliard korun.
Stát chce řešit problém sucha výstavbou nových přehrad, které by měly umět zadržet vodu v krajině. Hydrologové však říkají, že výstavba přehrad sice pomůže, ale spíše regionálně. Problém sucha, který v posledních letech trápí Českou republiku, tak přehrady všeobecně nevyřeší. Hydrobiolog Martin Rulík by preferoval spíše takzvaná měkká ale přitom efektivnější řešení, jako například zlepšení zemědělské půdy či vytváření remízků nebo revitalizaci regulovaných toků.