Přes nekonečně vlekoucí se koronakrizi se pomalu začíná hovořit o problému, který může mít dalekosáhlejší následky než pandemie nemoci covid-19. Česko podle odborníků zažívá nejhorší sucho za posledních 500 let. Také vláda již přiznává, že je situace katastrofická. Boj proti suchu byl přitom jedním z hlavních témat, které jsme od vládních činitelů mohli poslední léta slyšet. Konkrétními výsledky se přitom stále kabinet Andreje Babiše (ANO) pochlubit nemůže. Opozice navíc upozorňuje, že jedním z důvodů nebývalého sucha je rovněž vládní zemědělská politika.

Samozřejmě však převládají přírodní důvody a vidíme, že sucho trápí také ostatní evropské státy. K nebývale brzkému příchodu sucha přispěla především zima beze srážek s velmi malou pokrývkou sněhu, který se při tání vsakuje do podzemních vod. Proto je potřeba udělat co nejvíce proto, aby se voda zadržovala v krajině a neodtékala pryč. Všeobecně se mluví o výstavbě remízků, mokřadů, rybníků či vracení narovnaných vodních toků do přírodních koryt.

Zemědělské sucho bylo v dubnu prakticky v celém Česku, silné nebo mimořádné sucho bylo také v 80 procentech zdrojů podzemní vody. Situace je katastrofická, řekl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Do letošního roku vstupuje země v horší kondici než do několika posledních let, které byly následně označené za velmi suché. Kvůli kumulaci srážkového deficitu a zvyšující se teplotě jde o situaci, kterou předchozí generace nezažily.

Situace je o to horší, že je teprve duben, kdy v minulosti tál sníh na horách a toky byly plné vody. Nyní je ve Vltavě v Praze 22 procent měsíčního průměru, v Labi v Ústí nad Labem 28 procent průměru. Na Dyji v Ladné na Břeclavsku je pouze 18 procent průměru, na řece Moravě ve Strážnici na Hodonínsku 23 procent. Parametry jsou tak horší než ve velmi suchém roce 2018.

Zatímco zemědělské sucho může zmizet rychle, půda se nasytí po kratším období dešťů, do spodních pater půdy a hlouběji se voda bude naplňovat dlouho. „V některých krajích nám kumulativně za posledních šest let chybí už více než roční úhrn srážek, celorepublikově nám pak v průměru chybí 60 procent ročního úhrnu srážek. Je to nejenom snižujícím se množstvím srážek, ale také kvůli vyšší průměrné teplotě, a tedy i vyššímu výparu a delší vegetační sezoně,“ řekl ministr.

Podle údajů shromážděných týmem vědců z projektu InterSucho je sucho, kterým Česko prochází od roku 2015 a stále pokračuje, nejhorší za posledních 500 let.

Musí se změnit zemědělská politika, říká opozice

Opoziční politici se shodují, že je potřeba změnit přístup k zemědělství. „Potřebujeme pomoci zemědělcům nejen z hlediska pracovní síly, jak se o tom mluví kvůli koronaviru, ale i přímou podporou a dlouhodobě dělat opatření v boji se suchem. Když jsem končil na ministerstvu, tak jsme měli hotovou inventarizaci závlahových systémů, dali jsme dohromady zemědělce, kteří se závlahami zabývali atd. a měly navázat další kroky, ale od té doby tyto plány asi jen leží v šuplíku,“napsal na Facebook lidovecký předseda Marián Jurečka a někdejší ministr zemědělství.

Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová-Adamová ale zdůrazňuje vliv vládní zemědělské politiky na sucho. „To, že letos nás čeká kritické sucho, natvrdo řekl už i ministr životního prostředí. Ten samý ministr z toho samého hnutí, jehož šéf Andrej Babiš a jeho agropotravinářský holding ždímá z naší půdy kvůli vlastnímu ekonomickému zisku maximum, neštítí se zničit pole menším zemědělcům a obratem hospodaří na mokřadech, které někdo pár dní před tím shodou okolností vysušil. Takže když slyším slova pana ministra o stavbě přehrad, musím se smát. Zatímco stát utratí miliardy za betonová monstra, tak na nekonečných polních lánech, kde se neudrží ani kapka vody, jeho premiér bude i nadále doslova ždímat zisk na úkor vody z celého okolí,“ napsala na Facebooku.

„Dlouho upozorňujeme na to, že dokud nezačneme hospodařit udržitelně a dokud nezavedeme tzv. uzavřený systém hospodaření s vodou, žádné jiné, byť miliardové záplaty nemají valný význam. Jestli chceme v České republice vodu, agrokomplexy se zkrátka musí začít chovat zodpovědně a změnit hospodaření. Vodu samotnou musíme začít recyklovat a znovu využívat. Ale zejména ji musíme udržet v krajině – změnou hospodaření na polích i v lesích, zmenšením polí, tvorbou remízků, tůní a mokřadů. Už není na co čekat," dodala poslankyně.

Podobně mluví také místopředseda TOP 09 Michal Kučera. „Pokud myslí vláda boj se suchem vážně, tak prostě musí zastavit řepkové šílenství, které se tady každoročně odehrává. Třeba ukončením podpory biopaliv 1 generace. A podpořit pestrou krajinu. Tedy krajinu bez nekonečných lánů, po kterých stéká voda jako po asfaltovém parkovišti,“ napsal na Twitter.

Pokud myslí vláda boj se suchem vážně, tak prostě musí zastavit řepkové šílenství, které se tady každoročně odehrává. Třeba ukončením podpory biopaliv 1 generace.
A podpořit pestrou krajinu. Tedy krajinu bez nekonečných lánů, po kterých stéká voda jako po asfaltovém parkovišti. pic.twitter.com/j0zAr9xJi3

— Michal Kučera (@MichKucera) April 29, 2020

Pojďme stavět kanál Dunaj-Odra-Labe, říkají někteří

Dlouhodobí propagátoři takzvaného Zemanova kanálu Dunaj-Odra-Labe zase vidí nastalou situaci jako příležitost pro obnovení projektu, který podle nich v boji proti suchu pomůže. „DOL = řešení nejhoršího sucha, které se na nás řítí nejen za posledních 500 let, ale kterému budeme teď desítky let čelit. Víceúčelovy projekt DOL řeší povodně i sucho, které je nejhorší za posledních 500 let. Brzy se budeme ptát: Kdo a proč dal pokyn ministrům o DOL v těchto dobách ohrožení nemluvit ? Kdo zakázal projednat Studii DOL ve Vládě – je zde předložena ministrem dopravy. Premiér? Řešení: Přehrady, vodní koridory propojující regiony, DOL – vše ihned do přípravy i realizace = jediná možnost,“ uvedl pro Echo24 Jan Skalický z Asociace DOL, který je zřejmě největším lobbistou v otázce takzvaného Zemanova kanálu.