Z povodněmi nejvíce postižených regionů na severu Moravy a v Slezsku začínají přicházet první odhady výše škod, které rozbouřený živel způsobil. A čísla to budou nejspíš znepokojivě vysoká. Už v pondělí odhadoval ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) škody ve výši desítek miliard. Přitom jenom v Ostravě se podle primátora Dohnala odhaduje několik miliard.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) nevylučuje možnost novely zákona o státním rozpočtu na letošní rok kvůli škodám způsobeným povodněmi. Řekl to v pondělí novinářům po jednání s prezidentem Petrem Pavlem. Podle Stanjury bude záležet na celkové výši škod, odhaduje je v řádu desítek miliard korun.
Podle ministra zemědělství Marka Výborného by přehrada v Nových Heřminovech výrazně omezila škody a ochránila by obce Krnov a město Opavu před devastujícími dopady povodní. V současnosti je podle ministra vykoupeno 99 % pozemků. Stavbu však zpomaluje odpor ekologických organizací, například Hnutí Duha, nebo obyvatel Nových Heřminovech, kteří stavbu přehrady v minulosti odmítli v referendu. Ministr financí Zbyněk Stanjura označil odpor proti stavbě přehrady za neoprávněný.
Kdybychom začali psát nějakou novou reformu, tak už se to do sněmovních voleb nestihne schválit, musíme je tedy psát tak, abychom je mohli uskutečnit po volbách. Dramaticky se musí změnit odměňování státních zaměstnanců. Řekl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) pro Český rozhlas. Současný systém podle něj demotivační pro mladé lidi a zbytečně komplikovaný.
Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) nakonec zřejmě dostane miliardy, které požadoval na podporu bydlení. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) bude MMR dostávat peníze operativně, podle aktuální potřeby. Opoziční hnutí ANO nicméně varuje předtím, aby si vláda brala další mimorozpočtovou půjčku.
Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) opakovaně kritizuje návrh státního rozpočtu na příští rok, o němž vláda tvrdí, že je rekordně prorůstový. Schillerová argumentuje tím, že čtvrtina výdajů na investice jde na obranu, což nepřináší nic k růstu HDP. Podle současného ministra Zbyňka Stanjury (ODS) jde však z její strany o „vrchol pokrytectví“, investice do obrany podle něj ekonomiku podporují.
V návrhu rozpočtu na příští rok chybí 20 miliard na podporu obnovitelných zdrojů energie. Ministerstvo financí uvedlo, že ještě zjišťuje, zda dotace neomezit, nicméně stejný návrh vloni nevyšel. Podle opozice jsou v tuto chvíli dvě možnosti: buď to zaplatí průmysl, nebo stát sáhne po další mimorozpočtové půjčce. Na případ upozornil server Seznam Zprávy. V návrhu rozpočtu na rok 2025 chybí 20 miliard korun, které by stát měl podle zákona solárních a jiných dotovaných elektráren.
Aby se mohlo stavět, musí nejdřív fungovat digitalizované stavební řízení. K požadavku předsedy Pirátů Ivana Bartoše na sedm miliard navíc na dostupné bydlení to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). O rozpočtu chce s Piráty dále jednat, nicméně dodal, že „chybějící“ peníze nejsou národní zdroje, ale stát by si je musel půjčit. Bartoš avizoval, že v této podobě pro něj není rozpočet na příští rok přijatelný, už se ozvaly i hlasy, že tedy mají Piráti vládu opustit.
Navrhovaný schodek státního rozpočtu na příští rok ve výši 230 miliard korun odpovídá upravenému výdajovému rámci, který byl odvozen na maximálním možném strukturálním deficitu ve výši 2,25 % HDP. Bude mít zhruba neutrální dopady na dynamiku hospodářského růstu a k většímu snižování deficitu by byla potřeba hledat opatření na příjmové i výdajové straně. Ve svém stanovisku to konstatuje Národní rozpočtová rada (NRR). Vyjádřila se také k pokračování tzv. windfall tax a vyzvala k pokračování konsolidace.
Vláda Petra Fialy (ODS) opět navrhuje rozpočet se schodkem ve výši podobné, jako kdyby pokračovala některá z krizových situací z posledních let. Celá řada expertů a vládních poslanců se však shoduje, že zdaleka nejde o ekonomicky maximum možného. Vláda argumentuje tím, že bude rekordně investovat a že politicky je to naopak nejvíc, čeho šlo dosáhnout. Předložený návrh státního rozpočtu na rok 2025 je sestaven s celkovými výdaji státu ve výši 2316,1 miliard a příjmy 2086,1 miliard.
ODS nemá už nic jiného, než návrh státního rozpočtu, je to zlatý hřeb, uvedla bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v debatě s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou. Zkritizovala ODS za to, že porušila své sliby snižovat rozpočtové schodky o 70 až 100 miliard korun ročně, a uvedla, že představený návrh rozpočtu je na úkor střední třídy. Ministerstvo financí navrhlo na příští rok rozpočet se schodkem 230 miliard korun, tedy jen o dvacet dva miliard méně než letošních 252 miliard.
Pro Piráty není návrh rozpočtu v tuto chvíli přijatelný, konsolidace se nesmí dít za cenu rezignace na program výstavby bydlení, uvedl předseda strany a vicepremiér Ivan Bartoš. Požaduje přidání sedmi miliard korun na zmíněný program, jinak nelze počítat s podporou Pirátů. Bartoš chce také iniciovat další jednání.
Vláda Petra Fialy (ODS) navrhuje na rok 2025 rozpočet se schodkem 230 miliard. Oproti letošku se tak jedná o úsporu ve výši 22 miliard. Ministerstvo financí návrh zveřejnilo nezvykle o půlnoci ze soboty na neděli, tedy v naprosto nejzazším možném termínu. Zveřejnění předcházelo bezprecedentní utajení, které ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) vysvětloval snahou nedělat okolo rozpočtu PR divadlo. Tomu odpovídá i způsob zveřejní v noci ze soboty na neděli.
Za rok touto dobou bude v plném proudu kampaň před sněmovními volbami. Současná vládní koalice toho voličům jistě ještě mnoho slíbí a hodně toho rozdá. Za pár dní vláda zveřejní rozpočet na příští rok, který letos poprvé do poslední chvíle tají a jednání o něm veřejně neprobíhají. Stále zatím nebyla vyřešena ani otázka, zda od letošního září dostanou všichni státní zaměstnanci plošně přidáno. Ministr financí Zbyněk Stanjura teď do médií vzkazuje, že bez překročení plánovaného schodku na to (kupodivu) nemáme a že to nedovolí.
Ministerstvo financí se chystá v pátek, nejpozději v sobotu, předložit vládě návrh státního rozpočtu na příští rok. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) už minulý týden uvedl, že strop deficitu je z pohledu zákona 231 miliard. Pravděpodobný vysoký schodek má celou řadu kritiků, podle bývalého ministr financí Miroslava Kalouska například není takový rozpočet normální.
Dosud absurdní vývoj kolem platnosti mimořádné daně, tedy windfall tax, nabývá dalších rozměrů. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) po svých veřejných slibech, že daň, která postihuje prakticky jen ČEZ, v letošním roce skončí, bez vysvětlení otočil. Přišel s mimořádnými výdaji na energetickou krizi o desítky miliard vyššími, a začal tvrdit, že ani letos nebudou pokryty. A co především, mimořádná dividenda ČEZ prý nemůže vůbec být zahrnuta mezi mimořádné příjmy.
Takzvaná windfall tax (WFT) bude platit i v příštím roce, příjmy z ní nutně potřebujeme. Tak hovoří ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a zbytek vlády. Argumentují tím, že mimořádné výdaje spojené s energetickou krizí totiž podle MF o více než 35 miliard překonají příjmy jak z WFT, tak z odvodu z nadměrných příjmů. Deník Echo24 přináší přehled, za co stát mimořádně peníze vydával a nadále vydává. Pokračování WFT má celou řadu ostrých kritiků.
Konsolidační balíček sice pomohl, Česko však má dlouhodobě strukturální problémy a model ekonomiky založený na levné práci už ztrácí svou účinnost. Pro Echo24 to řekli v reakci na zprávu Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) oslovení ekonomové a shodují se, že je třeba důrazně škrtat ve státní sféře, osekat dotace a digitalizovat.
Odklánění části finančních prostředků do mimorozpočtového Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) zvyšuje státní dluh a snižuje transparentnost hospodaření s veřejnými prostředky. Takto hodnotí praktiku vlády Petra Fialy (ODS) Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Na pochybnost této praktiky poukazovala nejen opozice, ale také prezident Petr Pavel. Podle ministerstva financí jde však o zcela transparentní přístup.
Všichni členové vlády berou na vědomí, že celkový objem platů státních zaměstnanců se zvedat nebude. Uvedl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) s tím, že debata ohledně zvyšování platů je zmatená, neboť se mluví o takzvaných tarifech, které by se teoreticky sice zvednout mohly, ale na zvýšení celkového objemu nemá stát peníze. Podle Stanjury dělá vláda vše proto, aby udržela letošní schválený deficit. Stanjura se během čtvrtečního jednání s novináři vyjádřil i k pokračující debatě o zvyšování platů ve státní sféře.
Sektorová daň na banky nebude. Uvedl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Odůvodnil to tím, že každá vláda by podle něj měla dělat velké daňové změny pouze jednou za volební období. Daň chtěli na banky uvalit především lidovci, hnutí STAN a Piráti. Zdůvodňovali to mimo jiné tím, že se nevydařila takzvaná daň z neočekávaných zisků a také tím, že banky „umí dobře vyvádět peníze“ mateřským společnostem. Ministr Stanjura nepředloží návrh na zavedení sektorové daně na banky.
Mimořádné výdaje převyšují mimořádné příjmy, takže není prostor pro zrušení takzvané daně z neočekávaných zisků, neboli windfall tax (WFT). Uvedl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) s tím, že s daní se tedy počítá i v příštím roce. Celkem by se mělo jednat na konci roku o 35 miliard v neprospěch mimořádných výdajů, jako jsou úsporný tarif či příspěvek na obnovitelné zdroje energie (POZE). Naopak zavádět se podle Stanjury nebude tzv. sektorová daň.
Česká ekonomika letos podle nové predikce ministerstva financí vzroste o 1,1 % a v příštím roce růst zrychlí na 2,7 %. Inflace se bude po oba roky pohybovat poblíž 2 % a reálné mzdy porostou tempem okolo 4 %. Hospodářský růst v eurozóně bude i letos nevýrazný, v příštím roce by však mohl zrychlit na 1,3 %. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) označil za dobrou zprávu především nízkou nezaměstnanost.
Strop na deficit státního rozpočtu na příští rok je 231 miliard. Novinářům to ve čtvrtek řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na základě nové makroekonomické predikce MF. Definitivní návrh zveřejní vláda do konce srpna. Podle Stanjury je informace o tom, že se plánuje snížení rozpočtu školství, lživá. Každá rozpočtová kapitola nicméně podle něj dostane méně, než by chtěla. Vláda zveřejní návrh rozpočtu do 31. srpna, což je jiná praxe než v minulých letech.
Vláda Petra Fialy (ODS) dosud tají návrh rozpočtu na příští rok. Konkrétní čísla se veřejnost dozví oproti předchozím letům až v nadcházejících dnech, respektive do konce srpna. Tento postup má celou řadu kritiků, kteří upozorňují mimo jiné na to, že zveřejnění mohlo pomoci tlačit na větší snižování deficitu, což je cílem některých koaličních stran. Shodují se na tom jak ekonomové, tak oslovená expertka na politickou komunikaci.
Vláda Petra Fialy (ODS) by znovu mohla využít trik, kdy část peněz přesune do rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) a tím pádem dosáhne nižšího deficitu státního rozpočtu. Tuto praktiku nicméně kritizuje nejen opozice, ale také prezident Petr Pavel. Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) pro Echo24 uvedla, že revize fungování státních fondů bude klíčovým ekonomickým tématem hnutí ANO v příštích volbách.
Ve vládní koalici roste napětí ohledně navyšování platů ve státní sféře. Z jejích řad se totiž stále častěji ozývají hlasy prosazující šetření v již tak ztrátovém rozpočtu. Plánované zvýšení z dílny ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) by znamenalo zvýšení platového základu buď o sedm, nebo deset procent, což by do konce roku představovalo náklady ve výši 4,57 miliardy korun, respektive 6,53 miliardy korun. Ministerstvo financí ale upozorňuje, že pouhé zalepení na dluh dělat nelze. A přidávají se k němu další.
Snížení DPH na potraviny vedlo pouze k vyšším maržím obchodních řetězců. Uvedla to bývalá ministryně financí a šéfka poslanců hnutí ANO Alena Schillerová. Reagovala tak mimo jiné na růst cen potravin o 0,2 procenta, což mimo jiné ovlivnilo inflaci. Současný ministr Zbyněk Stanjura (ODS) reagoval s tím, že naopak snížení DPH na potraviny ceny ovlivnilo pozitivně, podle něj je názor Schillerové nesmysl.
Ministři se svými zvýšenými požadavky na návrh rozpočtu na příští rok zřejmě u ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) nepochodí. Vypadá to tak alespoň z informací, které se dosud objevily ve veřejných zdrojích. Například ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) má na příští rok dostat o necelou miliardu více než letos, žádal přitom asi 20x větší navýšení. Se svým obrovským nadpožadavkem zřejmě neuspěje ani ministr školství Mikuláš Bek (STAN).
Ofenziva Evropské unie proti klimatické změně neustává. Došli jsme na práh stavu, kdy i letargičtější občan pohledem do peněženky zjistí, že Green Deal ho něco stojí. Přímé náklady budou způsobeny tím, že od roku 2027 se evropský systém emisních povolenek ETS rozšiřuje o vytápění domácností, tedy v podstatě bude zavedena daň na plyn, a o pohonné hmoty, tedy bude zavedena další daň na benzin a naftu. V první fázi, ETS 1, musely povolenky kupovat „pouze“ energeticky náročnější obory jako ocelárny, cementárny, uhelné elektrárny či ústřední teplárny. Povolenky na osobní dopravu a vytápění domácností se jmenují ETS 2.
