Ve vládní koalici se znovu prohloubily neshody ohledně přijetí společné evropské měny. Klíčovým tématem posledního zasedání vlády byla otázka, zda Česká republika potřebuje národního koordinátora pro euro, který by řídil debatu o možném vstupu do eurozóny. A znovu nic. Vicepremiér Vít Rakušan po jednání oznámil, že vláda se na této potřebě nedohodla. Jeho hnutí STAN přitom na zřízení této funkce dlouhodobě tlačí.

„Mrzí mě to, protože ačkoliv euro (zatím) nemá podporu většiny veřejnosti, nicnedělání je jen zřídkakdy dobrá strategie,“ uvedl Rakušan na platformě X. Podle něj je nezbytné zahájit otevřenou diskusi s experty i veřejností, která by pomohla vyvrátit mýty o euru a připravila zemi na budoucí kroky.

Dvě dobré a jedna špatná zpráva z dnešní vlády.

✅ Shodli jsme se na posílení rozpočtu MMR na obnovu regionů postižených letošní povodní. Až 10 mld. korun půjde ještě letos na obnovu bydlení i obecního a krajského majetku.

✅ Schválili jsme jednorázové odškodnění pro ty, koho…

— Vít Rakušan (@Vit_Rakusan) November 27, 2024

Euro jako strategický cíl

Ministr pro evropské záležitosti Lukáš Vlček (STAN) vyjádřil zklamání nad neúspěchem návrhu na jmenování koordinátora. „Na vládě jsme dnes znovu navrhovali jmenování ‚pana Euro‘, národního koordinátora pro euro. Bohužel náš návrh neprošel,“ napsal Vlček na sociálních sítích. Dodal, že koordinátor by pomohl posunout debatu o společné měně na kvalitativně vyšší úroveň a připravil podmínky pro informovanou diskusi.

„Euro pro nás jako zemi střední velikosti v srdci Evropy přináší řadu výhod. Podnikatelé po něm volají, usnadní každodenní život lidem a většina ekonomů se shoduje, že by naší ekonomice pomohlo. Část veřejnosti však euro odmítá, hlavně kvůli mýtům a nepravdám, které se u nás šíří už více než 20 let,“ dodal Vlček.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na tiskové konferenci připomněl závěry analýzy Národní ekonomické rady vlády (NERV). Podle ní má vstup do mechanismu směnných kurzů ERM II – nezbytného předstupně přijetí eura – trvat co nejkratší dobu a být spojen s jasně stanoveným termínem vstupu do eurozóny. „Pokud by se kurz koruny vůči euru zafixoval, ČNB by musela plnit dva protichůdné cíle – cenovou a kurzovou stabilitu – což je problematické,“ uvedl Stanjura.

Dodal však, že před přijetím eura musí existovat politická shoda i širší společenská podpora. Podle něj je otázka eura méně zásadní pro ekonomickou prosperitu Česka než strukturální reformy a ozdravení veřejných financí.

Lidovečtí ministři se staví proti zřízení funkce koordinátora, zejména s ohledem na blížící se parlamentní volby. Nemá smysl otevírat téma, které by mohlo společnost více rozdělit než spojit, zní z jejich tábora.

Staronové spory

Otázka přijetí eura rozděluje vládní koalici už delší dobu. Už dříve se část koaličních stran, zejména STAN, TOP 09 a Piráti, snažila prosadit alespoň stanovení orientačního termínu pro vstup do mechanismu ERM II. Naopak ODS, která byla tradičně skeptická, tehdy svolila pouze k zadání analýz Národní ekonomické rady vlády (NERV) a Legislativní rady vlády (LRV), které měly přínosy a rizika eura posoudit.

„TOP 09 považuje přijetí eura za klíčový bod hospodářské politiky, ale v rámci koaličních dohod jsme nuceni tento bod odložit,“ uvedli zástupci strany během tehdejších jednání. Spor znovu ožil po novoročním projevu prezidenta Petra Pavla, který označil přijetí eura za „logickou budoucnost“ České republiky. Následná diskuze ukázala, že postoj koalice zůstává roztříštěný, přičemž každá strana zdůrazňuje jiný aspekt této otázky.

Ekonom Lukáš Kovanda však také upozorňuje, že rozdíly mezi členskými státy eurozóny se od jejího vzniku zvětšují. „Jednotná měna může být přínosná jen tehdy, pokud jsou rozdíly mezi zeměmi malé. V eurozóně se však tyto rozdíly trendově zvětšují,“ varoval Kovanda. Podle něj rostoucí makroekonomické rozdíly může ohrozit stabilitu eurozóny a její provoz by se mohl stát neúnosně nákladným.