Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) už v pátek avizoval, že plánuje připravit návrh k povinnému příspěvku firem na důchodové připojištění rizikových profesí do konce roku. Poslanecká sněmovna by se úpravou příslušného zákona mohla podle něj začít zabývat v lednu. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) dnes doplnil, že vláda změnu prosadí do června příštího roku s účinností od ledna 2026. Opozice namítá, že vláda toto "nesystémové řešení" uzákonit rozhodně nestihne.

Nový legislativní proces je nutný vzhledem k tomu, že tzv. důchodová reforma z dílny lidoveckého ministra práce Mariana Jurečky, již v pátek schválila sněmovna, výrazně zúžila okruh náročných profesí, které by mohly odcházet dříve do důchodu. To namíchlo jak opozici, tak odboráře, kteří doslova mluví o podrazu.

Podle původního návrhu reformy mělo mít na dřívější důchod bez krácení částky podle počtu odpracovaných směn v rizikovém prostředí nárok asi 12 000 lidí z nejrizikovější čtvrté kategorie a část lidí ze třetí kategorie s prací v chladu, teple, s vibracemi či fyzickou zátěží, tedy asi dalších 108 000 osob. Zaměstnavatel za ně měl platit o pět procentních bodů vyšší odvody. Schválený pozměňovací návrh vládních TOP 09 a ODS třetí kategorii vyškrtnul a omezil tak počet profesí s privilegií předčasné penze na desetinu.

Vláda nicméně slibuje, že lidem s rizikovou prací, kteří nakonec nemají mít nárok na již dříve slíbený předčasný důchod, by měli s rychlejším odchodem do penze pomoci zaměstnavatelé. Konkrétně by svým zaměstnancům měli povinně posílat čtyři procenta ze mzdy do penzijního spoření. Týká se to především sklářů, kovářů, zdravotních sester, ale i mnohých dalších těžších profesí. Ze spoření by si mohli podle představ vlády předčasný důchod dorovnat a do penze, tzv. „předdůchodu“ by mohli chodit až o pět let dřív.

Problém s návrhem mají senátoři, kteří hrozí, že kvůli pozměňovacímu návrhu Marka Bendy (ODS) a Jana Jakoba (TOP 09) vrátí reformu do sněmovny. Ministr Jurečka v České televizi řekl, že věří, že k tomu nakonec nedojde, protože existuje jistá dohoda předsedů koaličních stran, kterou by měli senátoři respektovat. Pokud by k "rebelii" senátorů přece jen došlo, bude to koalice řešit.

K povinnému odvodu zaměstnavatelů Jurečka řekl, že do konce roku bude podle dohody koaličních předsedů hotový návrh a od 1. ledna 2026 vejde změna v platnost. „V první polovině roku to stihneme úplně v pohodě projednat. Důchodová reforma má spoustu prosociálních prvků. Pro tuto skupinu lidí bude to opatření ve třetím pilíři funkční. To řešení principiálně bude fungovat, bude těmto lidem dávat sociální stabilitu. Zaměstnanci v této kategorii budou mít jistotu, že peníze od zaměstnavatele tam jdou a oni s nimi pak budou moci svobodně nakládat,“ uvedl Jurečka.

Podle stínového ministra práce Aleše Juchelky (ANO) nemůže vláda návrh do konce volebního období stihnout. „Nemůže se to stihnout, legislativní proces ještě nezačal. Nalijme si čistého vína, ten pozměňovací návrh překvapil i vládní poslance, proto někteří hlasovali proti, někteří odešli. Já samozřejmě chci, aby se to vrátilo do sněmovny, pevně věřím, že senátoři budou natolik při smyslech, že to vrátí, abychom se mohli ještě o tomto pozměňovacím návrhu pobavit. Čtyři procenta od zaměstnavatelů do penzijního spoření, které je v tuto chvíli nepovinné, způsobí, že se vlastně stane povinným, protože si ho musí zřídit zaměstnanci. Ten návrh ještě neexistuje, je to pouze slib, který musela dát vláda kvůli návrhu dvou poslanců,“ uvedl Juchelka.

Opoziční poslankyně Lucie Šafránková (SPD) řekla, že změnu v žádném případě Okamurova strana nepodpoří. „Smlouvy na penzijním připojištění pro odchod do důchodu musí trvat alespoň deset let a musí tam být naspořeno alespoň 30 procent průměrné mzdy. Když tam zaměstnavatelé budou dávat čtyři procenta, tak ti zaměstnanci nebudou mít šanci odejít do předdůchodu,“ namítla Šafránková. Jurečka argumentoval tím, že ve třetím pilíři jsou ještě státní příspěvky, vlastní příspěvky daného zaměstnance a zhodnocení těchto peněz.

Dohodu koalice kritizují i odboráři. Předseda odborů KOVO Roman Ďurčo uvedl, že vláda doslova zmačkala a zahodila rok vyjednávání, odborných studií a debat profesionálů. „Zvlášť mě tento krok překvapil od ministra (práce) Mariana Jurečky (KDU-ČSL), se kterým jsme původní materiál připravovali, a on popřel vše, co rok dělalo jeho ministerstvo. Je to jen jeho další podraz. Nejdřív nám sliboval, že se nebude zvyšovat věk odchodu do důchodu, potom navrhl kompenzaci v podobě důchodů pro náročné profese. Nic z toho nebyla pravda a začínám uvažovat, zda vůbec má smysl s takovýmto člověkem jednat,“ uvedl. Odbory podle něj budou zvažovat další reakci.

Důchodovou reformu nakonec ve sněmovně odmítli i Piráti, kteří koalici opustili v září. Podle jejich končícího předsedy Ivana Bartoše vláda důchodovou reformu ve Sněmovně „vykostila“ a hodila přes palubu 120 000 lidí – pracovních pozic, které mají náročnou práci a zaslouží si možnost odejít do předčasného důchodu s plnou penzí. „Virtuální řešení skrze příspěvek do třetího pilíře, které politici Spolu a STAN vymysleli, není v tuhle chvíli součástí hlasovaného návrhu. A není ani jasné, jak by se to aplikovalo na pracující, kteří žádný takový pilíř většinu času neměli nebo nemají. Pokud se tedy čtyřkoalice shodla, že náročné profese z reformy vymaže, musí se opřít o hlasy, které dodají jejich vládní poslanci. Reformu, která neodpovídá vyjednanému, tedy s pozměňovacím návrhem ODS a TOP 09, Piráti podpořit nemohou,“ uvedl ještě před hlasováním na sociální síti X.

Poslanecká sněmovna schválila vládní reformu důchodů v pátek. Reforma zahrnuje především postupné zvyšování věku odchodu do penze s věkovou hranicí 67 let nebo třeba změnu výpočtu nových penzí.

Prezident Petr Pavel již vzkázal, že podepíše důchodovou reformu, pokud projde Senátem. Zástupci opozičních ANO a SPD, kteří reformu označili za „asociální paskvil“, naopak slíbili, že pokud se dostanou k moci, velkou část změn v důchodech zruší.