Vláda Petra Fialy (ODS) tlačí návrh rozpočtu na příští rok legislativním procesem navzdory ostrým výtkám ekonomů, včetně Národní rozpočtové rady. Zádrhel by mohl pro kabinet představovat prezident Petr Pavel, který si Fialu a ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS) pozval kvůli rozpočtu na kobereček. Oslovení experti uvádí, že kromě konkrétních problémů se nabízí ještě jeden – výrazně nadhodnocený růst ekonomiky.

Vládní návrh rozpočtu obsahuje celou řadu nedostatků, na které Fialův kabinet upozornila Národní rozpočtová rada. Jedná se například o příliš přemrštěné výnosy z emisních povolenek či výrazné snížení příspěvků na obnovitelné zdroje, které ale vláda dosud nemá podložené zákonem (bude o nic jednat v pátek). Dále pak třeba podhodnocené výdaje na straně dávek důchodového pojištění a otázka účelného provázání navýšení rozpočtu v důsledku povodní z letošního roku.

Základní parametry rozpočtu, který počítá se schodkem 241 miliard korun, schválila Sněmovna koncem října a už je nemůže měnit. Senát se schvalováním rozpočtu nezabývá, do hry však může vstoupit prezident Petr Pavel.

Ten by měl o svých výhradách k návrhu státního rozpočtu na příští rok jednat s Fialou a Stanjurou po 7. prosinci poté, co se hlava státu vrátí ze zahraniční cesty a poslanci o předloze rozhodnou ve třetím čtení. Prezidentům poradce a hlavní ekonom Deloitte David Marek totiž prezidentovi nedoporučí rozpočet podepsat. Premiér Fiala věří, že si před Pavlem rozpočet obhájí. „Nezdál se mi trochu postup jeho poradců, to je něco z toho, co si řeknu s prezidentem osobně,“ uvedl Fiala, kterému vadilo, že poradci prezidenta výtky k rozpočtu zmínili dříve v médiích, než je konzultovali s ním a se Stanjurou.

Ekonom Petr Dufek z banky Creditas pro Echo24 řekl, že v době před koncem roku už je další debata o rozpočtu trochu pasé. „Vše podstatné už bylo řečeno a na rozpočtu to vůbec nic zásadně nezměnilo. Posun debaty o návrhu rozpočtu nebyl – s ohledem na výtky NRR – rozhodně krokem k lepšímu rozpočtu,“ uvedl Dufek.

NRR podle něj odvedla svoji práci, jak měla, avšak žádný reálný důsledek to evidentně nemělo. „Přitom právě NRR považuji za vysoce odbornou instituci, jejíž slova by neměla být brána na lehkou váhu. Lze se vymezovat vůči ekonomům stojícím mimo vládní struktury, avšak NRR je přece jenom v rozpočtové oblasti těžkou vahou,“ míní Dufek. Sama NRR už dříve uvedla, že jí vadí, když vláda její výtky bagatelizuje.

Ekonomové se obávají výkonu ekonomiky

Hlavní ekonom XTB Pavel Peterka redakci sdělil, že by debatu o státním rozpočtu bych ostrým řezem rozdělil na dvě části. „Ta první část, která je smysluplná a míří na nesoulady v rozpočtu s očekávaným vývojem v dalším roce, a ta druhá, která je debatou nepřínosnou, neboť je veskrze politická. Příkladem té druhé debaty jsou diskuse o rozpočtu pro Úřad vlády, kde opozice navrhuje přesun v řádu nižších stovek milionů do jiných oblastí. Jedná se primárně o symboliku a politický boj. Praktický přínos je nulový, a to i v kontextu, že opoziční návrhy mají jen malou šanci projít. Opozice to ví a nezaměřuje se tak tolik na praktickou stránku věci a případná zlepšení, ale na politický boj. Nejsem politik, takže tu druhou část nechám stranou,“ řekl Peterka.

K výtkám NRR Peterka dodal svou skepsi ohledně výkonu české ekonomiky pro další rok, který byl ještě v srpnové prognóze MFČR odhadován na meziroční růst reálného HDP na 2,7 %. „Listopadová prognóza MFČR prošla revizí o 2 desetiny procentního bodu směrem dolů. ČNB vidí růst v dalším roce dle podzimní prognózy na úrovni 2,4 %. Nižší než ekonomický růst logicky znamená nižší ekonomickou aktivitu a nižší výběr daní. Osobně bych se nedivil, kdyby růst byl ve skutečnosti ještě nižší v důsledku pokračujících problémů německé ekonomiky, které se přelévají a budou přelévat k nám,“ uvedl s tím, situaci nepomůže zvolení Donalda Trumpa – spíše naopak. „Zásadní očekávání nemám ani od možné změny v německé vládě,“ dodal Peterka.

Podobně hovoří také Petr Dufek. „Kromě všeobecně známých nadhodnocených příjmů a podhodnocených výdajů, o kterých referovala NRR, vidím jako problém především očekávaný silný růst ekonomiky. Rizika pro příští rok jsou vychýlená směrem dolů, takže se daňové příjmy nemusí naplňovat tak rychle, jak rozpočet předpokládá. Na místě by proto měla být zvýšená obezřetnost,“ řekl Dufek.

Nižší ekonomický růst povede podle Pavla Peterky k nižšímu výběru daní a pokud výdaje zůstanou na plánované úrovni, tak uvidíme vyšší než plánovaný deficit. „K tomu přičteme vcelku pravděpodobné naplnění scénáře načrtnutého například NRR, který ukazuje na nadhodnocené příjmy a podhodnocené výdaje v řadě oblastech. Schodek rozpočtu tak očekávám velmi pravděpodobně vyšší než avizovaných 241 miliard. Z dosavadních vyjádření politické reprezentace dle mého názoru nezaznělo nic tak zásadního, aby se tento trend obrátil. Snad nás ‚zachrání‘ nad očekávání rychlý ekonomický růst – s tím ale v základním scénáři nepočítáme. Do toho všeho zoufale chybí investice do vzdělání, univerzit, výzkumu a inovací,“ řekl Peterka.