Tomu stejnému Zbyňku Stanjurovi přitom chybí v rozpočtu až padesát miliard, které se mu nepodařilo vyjasnit, jak dříve sliboval. A ten stejný ministr financí také rozhodl o tom, že chce zbrojit na dluh.
Ministerstvo financí odeslalo do vnějšího meziresortního připomínkového řízení návrh na zakotvení principů rozpočtové odpovědnosti do ústavního pořádku ČR. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) k tomu uvedl, že jde o klíčový princip nejen pro stávající, ale i budoucí generace. Vláda Petra Fialy (ODS) přitom sama čelí kritice, že pravidla řádného rozpočtování nedodržuje.
Elektronická evidence tržeb (EET) významně přispěla k boji proti daňovým únikům a po jejím zrušení ztratila Finanční správa ČR (FS ČR) důležitý nástroj pro kontrolu tržeb – včetně odhalování jejich krácení – a pro kontrolu registrací k DPH. Uvádí to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve své výroční zprávě. O efektivitě EET se dlouhodobě pře šéfka poslanců hnutí ANO Alena Schillerová, která chce EET znovu zavést, a ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Vláda Petra Fialy (ODS) nechá veřejné finance v lepším stavu než vláda Andreje Babiše (ANO), ale v horším, než by bylo záhodno. Shodují se na tom čtyři oslovení ekonomové s tím, že od středopravicové vlády se čekalo větší reformní úsilí. Shodují se, že pozitivním příspěvkem vlády jsou změny v důchodovém systému, naopak problém je to, že si stát nadále půjčuje na běžný provoz. A to ho ještě čekají zvýšené výdaje na obranu.
Nebudeme sahat do důchodového systému ani do sociálního systému, nebudeme ani zvedat daně. Na dotaz deníku Echo24 to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na tiskové konferenci u příležitosti zahájení kampaně koalice Spolu v souvislosti s ambicí vlády Petra Fialy (ODS) zvyšovat výdaje na obranu. Všechny potřebné kroky už podle něj vláda udělala v tomto období. Podobně se pro Echo24 vyjádřil už v pondělí ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Ve světle aktuální nekritické, až fanatické debaty o masivním zadlužování kvůli vyzbrojování Evropy vypadají naše chybějící desítky miliard v českém rozpočtu nicotně. Jenže zaprvé, nikam nezmizely. A zadruhé, zlehčování situace, kdy se postrádá až 50 miliard korun, je vůči daňovým poplatníkům vrchol nevkusu. A toho zlehčování se ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) dopouští opakovaně. O moralizování Miroslava Kalouska si může každý myslet, co chce. Teď má ale jistě pravdu, když Stanjurovo počínání komentuje tím, že vláda dělá z lidí blbce.
Včera se v Bruselu konal pravidelný summit předáků členských zemí, který byl možná pravidelný, ale nikoliv rutinní. Měl několik menších a jedno velké, vskutku nadčasové téma: plán na ohromný vyzbrojovací program. V době vzniku tohoto textu ještě neznáme výsledky summitu, a dokonce ani detaily Bílé knihy, což jsou na papír zanesené představy Evropské komise o vyzbrojení starého kontinentu. Nicméně známe základní rysy Bílé knihy – investice do obrany států EU celkem až za 800 miliard eur, z toho 150 miliard má krýt společný unijní dluhopis.
Opravdu si zasloužíme, abyste z nás dělali blbce? Tuto kousavou otázku pokládá vládě Petra Fialy (ODS) bývalý ministr financí Miroslav Kalousek v souvislosti s chybějícími miliardami ve státním rozpočtu na letošní rok a debatou o výdajích na obranu. Ve rozpočtu v tuto chvíli zřejmě může chybět až 50 miliard korun, vláda přitom argumentuje tím, že jde o zanedbatelné procento výdajů. V souvislosti s vyššími výdaji na obranu si přitom chce kabinet uvolnit ruce změnou zákona o rozpočtové odpovědnosti.
Koalice Spolu s samozřejmě s předvolebními průzkumy intenzivně pracuje a plánuje podle nich svoji kampaň. Pro Echo24 to řekl mluvčí ODS Jakub Skyva v reakci na slova jihočeského hejtmana Martina Kuby (ODS), který uvedl, že průzkumy a obrovský náskok hnutí ANO se nesmí bagatelizovat. Premiér Petr Fiala (ODS) Echu vzkázal, že ambicí koalice je ANO porazit, čemuž bude kampaň uzpůsobená.
Spatřuje-li stále někdo v české windfall tax v provedení Zbyňka Stanjury cokoli jiného než účelové snižování hodnoty ČEZ, bezprecedentní poškozování malých i velkých investorů a vyvádění desítek miliard korun do státního rozpočtu, kdy se těmito penězi „lepí“, co je potřeba, je silně naivní. Stát si loni na mimořádné dani sebral 37 miliard korun. Více než dvojnásobek původně rozpočtované částky.
Vzhledem k nutnosti bezprostřední reakce v souvislosti se zvyšováním výdajů na obranu není realistické předpokládat, že by bylo možné provést rychlou kompenzaci těchto zvýšených výdajů redukcí jiných významných výdajových položek, a vše tedy zvládnout v rámci aktuálních pravidel. Uvádí to Národní rozpočtová rada (NRR), která doporučuje revizi pravidel rozpočtové odpovědnosti.
Vývoj v posledních několika týdnech ukazuje na naplnění některých rizik souvisejících s nerespektováním principů řádného rozpočtování. Uvedla to ve svém stanovisku k fiskální a rozpočtové politice Národní rozpočtová rada (NRR). Zvyšuje se totiž například pravděpodobnost nenaplnění výnosů z prodeje emisních povolenek, NRR ale identifikuje i další vážné problémy. Vyzývá, aby vláda Petra Fialy (ODS) dodržovala pravidla tvorby rozpočtu.
Druhým českým zástupcem v Radě guvernérů Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) už zřejmě do budoucna nebude guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl. Místo takzvaného alternáta po boku druhého českého zástupce, ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS), by měl nově obsadit jeho náměstek Marek Mora. Návrh ministerstva financí projedná ve středu vláda.
Do předvolební kampaně sice máme ještě daleko, ale mezi současným strážcem státní kasy a jeho předchůdkyní to permanentně vře na sítích už nyní. Nově ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) kritizoval Alenu Schillerovou (ANO) a ostře se vymezil proti jejímu politickému stylu. Podle něj se více než rozpočtu věnuje populistickým gestům a budování svého mediálního obrazu. Šéfka poslanců ANO si kritiku líbit nenechala.
Ministr financí a místopředseda ODS Zbyněk Stanjura byl hostem Echa Pavla Štrunce. Chce doporučit vládě, aby se výdaje na obranu zvýšily už příští rok, a to zhruba na 2,2 % HDP. Dlouhodobým cílem je navýšení až na 3 až 3,5 % HDP. Kde peníze vezme? „Ani bohatší země nejsou schopny současně platit výdaje na dekarbonizaci a výdaje na obranu. Pro mě je priorita jasná: razantně snížit výdaje na dekarbonizaci a tyto ušetřené peníze investovat do obrany,“ uvedl ministr.
V nejbližších letech budeme muset financovat vyšší výdaje na obranu ze státního rozpočtu. Do budoucna si ale Evropská unie bude muset vybrat, jestli bude dávat šílené peníze na dekarbonizaci, nebo na obranu. Pro Echo24 to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v reakci vývoj posledních dní, kdy od evropských lídrů zaznívá apel na zvýšení výdajů na společnou evropskou obranu.
Vláda Petra Fialy (ODS) chce umožnit penzijním fondům investovat do bydlení. Uvedl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) s tím, že fondy jsou připraveny investovat desítky miliard právě do bydlení. Oslovení ekonomové se shodují v tom, že od navrhované změny nemají velká očekávání. Reálné problémy na trhu s bydlením jsou jinde. V současném dysfunkčním systému stavebního řízení by navíc mohly další investice paradoxně tlačit na zvýšení cen nemovitostí.
O tom, jak budeme v záležitosti vráceného zákona tzv. Lex OZE III, ještě jednáme. Zní to z partnerských stran koalice Spolu, tedy KDU-ČSL a TOP 09. Senát novelu energetického zákona vrátil o patro níž mimo jiné kvůli pozměňovacímu návrhu ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS), který se týká změny kontroly solárních elektráren. Tuto změnu odmítá celá opozice. Sám Stanjura uvádí, že neví, zda podporu najde, podle hnutí ANO ji skoro určitě nenajde. Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) pro Echo24 řekl, že je důležité, aby prošla novela jako celek.
Vláda Petra Fialy (ODS) chce umožnit penzijním fondům investovat do bydlení. Uvedl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) s tím, že fondy jsou připraveny investovat desítky miliard právě do bydlení. Mezi další kroky, které chce vláda ještě stihnout, patří daňový odpočet u družstevního podílu jako u hypoték či zjednodušení pravidel pro převody pozemků na města a obce. Podle Stanjurovy předchůdkyně Aleny Schillerové (ANO) je na podobné změny pozdě.
Nic dramatického se v souvislosti s rozpočtem neděje, doufám, že žádná obchodní válka se Spojenými státy nebude, protože není výhodná pro nikoho. Uvedl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Dodal, že nehodlá rezignovat, pokud neprojde senátní vratka týkající se přísnější kontroly solárních elektráren, kvůli čemuž by zřejmě ve státním rozpočtu letos chybělo zhruba 20 miliard. Nejedná se prý totiž o jeho zákon, ale o zákon předkládaný MPO.
Druhý konsolidační balíček bude po volbách v letošním roce nutnost. Uvedl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Opatření by měla být připravena do konce roku 2026 vládnutí, tedy z pohledu vládního mandátu o něco dříve, než jak tomu bylo v tomto období. Zatímco opozice chce daně snižovat a efektivněji vybírat, současné vládní strany nabízí celou řadu různých řešení. Konsolidaci nařizuje zákon o rozpočtové odpovědnosti.
Máme konečná čísla o stavu ekonomiky za loňský rok. Růst o jedno procento HDP lze vnímat pozitivně. Tedy tak, že je to odražení od pomyslného dna po předloňském propadu o 0,4 procenta. Nebo jako zklamání, protože očekávání byla jiná. Tak či tak, takový „růst“ je dost pravděpodobně nový normál. Doby, kdy se ekonomika zvětšovala tříprocentním tempem, budou prozatím minulostí. Slabý průmysl, na kterém naše hospodářství ještě stále silně závisí, a smutný pohled na Německo jsou v tuto chvíli stěžejním důvodem. Růst se samozřejmě konal kvůli vyšší spotřebě domácností
Plán guvernéra České národní banky (ČNB) Aleše Michla na možnou investici do bitcoinu vyvolal širokou debatu mezi ekonomy i finančními institucemi. Návrh, který by mohl vést k zařazení nejznámější kryptoměny mezi devizové rezervy ČNB až do výše pěti procent, přilákal pozornost nejen tuzemských expertů, ale i mezinárodních institucí, včetně Evropské centrální banky (ECB). Evropská centrální banka se k myšlence začlenění bitcoinu do rezerv staví odmítavě.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na Radě ministrů financí zvedl minulý týden podle svých slov téma zrušení zákazu spalovacích motorů a ustoupení od systému emisních povolenek. Byla to přitom právě vláda Petra Fialy (ODS), která balíček Fit for 55, který tato opatření obsahuje, dojednala a schválila. Za tuto svou otočku tak kabinet schytává kritiku. Stanjura na síti X uvedl, že evropský průmysl může mít brzy vážné problémy.
Banky v loňském roce odvedly na dani z neočekávaných zisků (windfall tax) méně než půl miliardy korun. S odvoláním na údaje Finanční správy o tom v neděli večer informovala Česká televize (ČT). V roce 2023 banky podle ministerstva financí na windfall tax zaplatily zhruba 700 milionů korun. Celkový loňský výnos windfall tax byl 36,7 miliardy korun po 39,1 miliardy korun v roce 2023. Většinu inkasa tvořil v obou letech výběr od energetických firem.
Nejhorší časy jsou pryč. Přesto se výkon ekonomiky, na který jsme si zvykli před covidem a energetickou krizí, v nejbližších letech pravděpodobně nevrátí a růst HDP nebude vyšší než tři procenta HDP. A jen navyšování reálných mezd a spotřeby, respektive větší utrácení, to nezachrání. Táhne nás dolů Německo, což je náš největší exportní trh. Jeho ekonomika se propadla a i v letošním roce má stagnovat. Do toho země čeká na to, jak moc na ni dopadne nová celní politika Donalda Trumpa. Asi dost, protože USA jsou pro Němce největší vývozní trh.
Naše vláda se vzájemně nechválí, jsme jen rádi, že se nám daří dodržovat schválené schodky rozpočtů. Uvedl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v reakci na slova Miroslava Kalouska, že vládu musí sebechvála fyzicky bolet. Stanjurova předchůdkyně Alena Schillerová (ANO) uvedla, že bez rozpočtových triků by deficit dosáhl úrovně 334,4 miliardy korun, byl by horší než o rok dříve a na úrovni covidového roku 2020.
Státní rozpočet loni skončil ve schodku 271,4 miliardy korun. Jedná se o snížení o zhruba 17 miliard korun a o zhruba 10,5 miliardy méně, než kolik čítal novelizovaný rozpočet s ohledem na povodně. Pokud by se rozpočet očistil o výdaje právě na povodně, deficit by dodržen nebyl kvůli vyšším výdajům na obranu. Podle oslovených ekonomů je třeba ocenit snahu rozpočty konsolidovat, nicméně snižování deficitů by podle nich mohlo být rychlejší. Experti pro Echo24 rozebrali výsledek loňského státní hospodaření.
Debatu o přijetí eura určitě povede příští vláda, předpokládám, že to bude ta naše. Na dotaz deníku Echo24 to řekl premiér Petr Fiala (ODS) v reakci na slova prezidenta Petra Pavla v novoročním projevu, že společná evropská měna by pomohla růstu reálných mezd a prosperitě České republiky. Fialova vláda podle slov premiéra poprvé umožnila a otevřela seriózní debatu o přijetí eura. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) nelze jednoznačně ekonomicky rozhodnout, zda je euro výhodné či ne, půjde podle něj čistě o politické rozhodnutí.
Státní rozpočet za loňský rok skončil v deficitu 271,4 miliardy korun. O 10,6 miliardy tak byl dodržen kvůli povodním novelizovaný plánovaný deficit 282 miliard korun. Premiér Petr Fiala (ODS) výsledek okomentoval s tím, že i přes řadu krizí, kterým jeho kabinet čelil, se podařilo provést potřebné úspory. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ocenil, že vláda navzdory kritice opět zvládla udržet plánovaný deficit.
