Míra inflace v Evropské unii v květnu výrazně klesla a dostala se na 7,1 procenta, což je o procentní bod méně než v dubnu. Oznámil to dnes evropský statistický úřad Eurostat. Ceny v sedmadvacítce unijních zemí rostou nejpomaleji od loňského února, kdy Rusko zahájilo invazi na Ukrajině. Inflace klesla i v České republice, která ale i tak zůstává s hodnotou 12,5 procenta mezi zeměmi s nejrychlejším růstem spotřebitelských cen.
Druhá největší švýcarská bankovní skupina Julius Baer přišla s poměrně odvážnou prognózou, podle které by inflace v České republice měla příští rok činit už jen 1 procento. Jinak stále vysoké ceny by měly dolů táhnout především zlevňující energie a paliva. Podobně ambiciózní výhled má i Česká národní banka (ČNB) pod vedením Aleše Michla, ta předpovídá, že v druhé polovině roku 2024 by mělo tempo růstu cen dosahovat ideálních 2 procent.
Vysoká inflace ukrajuje už více než rok podstatnou část z úspor domácností. Úroková sazba centrální banky se stále drží na sedmi procentech, úročení vkladů zvyšovaly i komerční banky a spořicí účty tím mnoha střadatelům zatraktivnily. Češi, v investování stále konzervativní, tak více než kdy dřív přelévali peníze z běžných na spořicí účty. Úročení u některých bank dosahuje šesti procent.
nflace sice poslední dobou zpomaluje, stále se však drží dost vysoko. V květnu meziroční růst spotřebitelských cen činil 11,1 procenta, jeho dalšímu snižování teď brání především vysoké ceny energií a dále také potravin, především zeleniny. Oproti loňsku jejich cena mnohdy vyšplhala o desítky procent. Najdou se navíc i úplné meziměsíční extrémy – kupříkladu mrkev podle ČSÚ oproti dubnu podražila asi o 30 procent, brokolice pak dokonce o více než 70 procent.
Prudký pokles reálných mezd, které jsou nyní na úrovni roku 2017, trhy nemile překvapil. Ve vztahu k úsilí snížit stále dvoucifernou inflaci, je to však příznivá zpráva. Zaměstnancům rostly výdělky, nominálně průměrná mzda narostla o téměř devět procent, jejich kupní síla je ale oslabená. Tlak na zvyšování mezd ovšem roste dál a hrozí nebezpečí, že firmy si budou tyto zvýšené náklady opakovaně přenášet do cen a zdražování se bude dál roztáčet. Riziko mzdově-inflační spirály proto určitě nezmizelo.
Veřejným prostorem se občas šíří závan nálady, že Rusko už je vlastně poražené. A pokud ne poražené, alespoň na kolenou. Ekonomicky i geopoliticky. Přes všechnu propagandu – jež je pochopitelně oboustranná, náleží ke každé válce – bychom neměli přestat vidět pravdu zcela. To by nám v ničem nepomohlo. Tak snad jen dva střípky z poslední doby, které zřejmě triumfalistickou náladu zaženou. K čemu by ale byl falešný či předčasný triumfalismus, neopřený o realitu. Začněme ekonomikou. Rusko, zdá se, na tom není špatně, alespoň co se inflace týče.
Opoziční hnutí ANO by podle květnového modelu agentury STEM pro televizi CNN Prima News nyní vyhrálo volby s 33,5 procenta hlasů. Druhá by byla vládní ODS s 14,6 procenta, třetí Piráti s 10,8 procenta. Pod pětiprocentní hranicí pro vstup do Sněmovny byly TOP 09, ČSSD, KSČM i KDU-ČSL. Televize dnes model představila v pořadu Partie Terezie Tománkové, kde se diskuse zúčastnili předseda vlády Petr Fiala (ODS) a expremiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš.
Z různých míst světa přicházejí v posledních dnech celkem uspokojivé signály, že vzedmutá inflace je již globálně za svým vrcholem a nyní bude zpomalovat. Když se začtete do titulků světových tiskových agentur, snadno získáte dojem, že jsme již prakticky z inflačních lapálií venku. Chci ovšem tenhle dojem zbavit emocí, vrátit k pragmatismu a uvést na pravou míru.
JJsou dvě věci, kterých se ekonomové skutečně obávají. Úzce spolu souvisí a jsou brzdou bohatství a prosperity. První se jmenuje inflační očekávání. Je to stav, kdy lidé nevěří, že ceny budou stabilní. Na to, že se zdražuje, si zvykli jako na nový normál a přizpůsobili tomu své chování. Takže všichni zdražují. A ceny nezvedají zdaleka jen o to, o co jim vzrostly náklady. Zvedají je podstatně víc. Jednak proto, že si to můžou v celkové atmosféře zdražování dovolit. Snadno ze sebe před svými zákazníky udělají oběti a řeknou: Za to my nemůžeme, nám zdražili dodavatelé.
Česká republika se podle jednoho z členů bankovní rady ČNB Tomáše Holuba už částečně propadla do takzvané mzdově-inflační spirály, kdy stoupající ceny vyvolávají požadavky na vyšší výdělky, což znovu roztáčí zdražování. Holub před tím varoval ve své úterní prognóze pro letošní jaro. Jen v poslední době se vedly diskuze o úpravě platů učitelů, ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka zase oznámil, že připravuje změny platových tabulek, kde by měly zmizet odměny pod minimální mzdou a navýšit se platy mladých, nastupujících zaměstnanců.
Z logických, ekonomických i ústavou daných hledisek za inflaci vždy odpovídá Česká národní banka, nikoliv vláda. Pro deník Echo24 to řekl bývalý viceguvernér ČNB Mojmír Hampl. Reagoval tak na dotaz ohledně sporu, v němž se střetli guvernér ČNB Aleš Michl a premiér Petr Fiala (ODS) začátkem května právě ohledně toho, kdo je největším viníkem vysoké inflace. Tento spor zdá se být ukončen, Fiala se totiž ve čtvrtek po společné schůzce s Michlem shodl na tom, že je v boji proti inflaci je třeba pokračovat.
Premiér Petr Fiala (ODS) po jednání s guvernérem České národní banky Alešem Michlem prohlásil, že je třeba pokračovat v boji s inflací. „Bavili jsme se o krocích, které děláme, jak vláda, tak Česká národní banka v boji s inflací. Shodli jsme se na tom, že je potřeba v těch krocích pokračovat, že inflace sice klesá, ale je potřeba v tom úsilí nepolevovat, abychom dosáhli dalšího poklesu,“ řekl. V dubnu spotřebitelské ceny v Česku meziročně vzrostly o 12,7 procenta, tempo růstu ale zvolnilo z březnových 15 procent.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), vedený Petrem Mlsnou, pečlivě prozkoumal, kdo, o kolik a proč zvedl v éře rekordní inflace ceny potravin. Zaměřil se na základní potraviny, jako je mléko, máslo, vejce, mouka a kuřecí maso. ÚOHS potvrdil to, co si každý mohl najít v pravidelných datech Českého statistického úřadu, která srovnávají vzestup cen u zemědělců, výrobců potravin a obchodníků.
Spotřebitelé by měli nakupovat ve slevových akcích, protože obchodní řetězce to přiměje ke snižování cen. Ceny potravin v dubnu již klesly a přispívá to ke snižování inflace. V pořadu Ptám se já na serveru Seznam zprávy to řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Podle Českého statistického úřadu v dubnu klesly například ceny vajec nebo másla zhruba o pětinu a meziměsíčně poprvé ceny klesly od října 2017. Nekula řekl, že svými aktivitami, kdy poukazuje na chování řetězců, vytváří nepřímý tlak.
V loňském roce Češi zažili největší pád životní úrovně a nejrychlejší zdražování od vzniku samostatné republiky. Reálné mzdy se propadly o téměř osm procent, neměly šanci vyrovnat se s loňskou průměrnou patnáctiprocentní inflací. A je to především střední třída, která zchudla nejdramatičtěji, mimořádný růst cen se jí dotýká mnohem více než nejchudší a naopak nejmajetnější vrstvy. I letos se očekává minimálně tříprocentní propad reálných mezd a opravdu přilepšovat si české domácnosti začnou nejdříve až v roce 2026.
Evropská komise (EK) dnes mírně zvýšila odhad letošního růstu české ekonomiky, který však i přes zlepšené vyhlídky výrazně zaostane za průměrem celé Evropské unie. Hrubý domácí produkt (HDP) by měl vzrůst o 0,2 procenta, uvedla komise v jarní makroekonomické prognóze. V únorové předpovědi odhadovala růst na 0,1 procenta. Výrazněji pak zlepšila očekávání pro příští rok, kdy počítá s růstem o 2,6 procenta, zatímco dříve odhadovala 1,9 procenta.
Česká republika je dále premiantem Evropské unie v nezaměstnanosti, plná pracovní místa ale nejsou v této době jen dobrou zprávou, varují ekonomové. Nízká nezaměstnanost totiž staví zaměstnavatele do nezáviděníhodné pozice – nemají kde brát nové pracovníky a současně si nemohou dovolit ztratit ty stávající, v době vysoké inflace tak často musí podlehnout tlakům na navyšování mezd, což může celou spirálu zdražování opět roztočit.
Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v dubnu zpomalil na 12,7 procenta z březnových 15 procent. V meziměsíčním srovnání ceny klesly 0,2 procenta, oproti březnu zlevnily zejména potraviny, uvedl dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen zmírnilo potřetí za sebou, inflace je nejnižší od loňského března, kdy rovněž činila 12,7 procenta.
Jsme celkem zvyklí slýchat, že ten či onen ministr je v rukou lobbistů nějakého oboru. Na těch obviněních může něco být, dokonce se dá tvrdit, že je to v jisté míře nevyhnutelné a legitimní. Ale ministr zemědělství Nekula nasadil laťku hodně vysoko, když se stal doslova distributorem slevových letáků jednoho řetězce supermarketů. Z posměchu komentátorů ani některých politiků si asi mnoho nedělá. Ví to, co vědí řetězce – že slevové letáky fungují.
Tento týden to bude přesně rok, co Česká národní banka změnila směr a styl. Prezident Zeman hledal nového guvernéra a členy bankovní rady, kteří v časech historicky nejvyšší inflace odmítnou k jejímu snižování používat základní zbraň, kterou proti ní mají. Úrokové sazby. Zeman nikdy nevysvětlil, proč zvyšování úroků tak urputně odmítá a obsazuje podle toho centrální banku. Jeho referenční skupina v ekonomice byli podnikatelé s obrovskými úvěry jako Andrej Babiš. A u úvěrů, které na rozdíl od hypoték nemají žádné časové fixace, bolí každá desetina procenta.
Premiér Petr Fiala (ODS) zpochybnil slova guvernéra České národní banky Aleše Michla o proinflačním působení deficitů státního rozpočtu. Za inflaci je zodpovědná především ČNB, její guvernér by neměl házet vinu na vládu, řekl ve středu premiér v rozhovoru pro CNN Prima News. Naznačil, že centrální banka by mohla proti inflaci udělat víc. Michl schodek státního rozpočtu, který ke konci dubna vystoupal na 200 miliard korun, dnes zmínil ve vyjádření k možnému dalšímu vývoji úrokových sazeb.
Česká národní banka ve středu zlepšila odhad vývoje ekonomiky pro letošní rok. Očekává zvýšení hrubého domácího produktu (HDP) o 0,5 procenta, zatímco v únorové progpšínóze čekala pokles 0,3 procenta. ČNB ale zároveň zvýšila odhad celoroční inflace, podle ní dosáhne průměrně 11,2 procenta. V únoru očekávala 10,8 procenta. Na tiskové konferenci po dnešním jednání bankovní rady o tom informoval guvernér ČNB Aleš Michl. Pro příští rok ČNB očekává hospodářské oživení, HDP by měl růst o tři procenta.
České republice v řadě oblastí patří nelichotivé první místo. Tento týden Eurostat zveřejnil statistiku cen plynu v EU, ze které vychází, že plyn v ČR zdražil meziročně o 231 %. Vůči tomuto číslu se ohradil i premiér Petr Fiala. V pátek pak stejný úřad umístil Českou republiku na první místo i v cenách cukru, který meziročně podražil o 98 %. Průměr EU byl 61 procent, a cukr tak patřil k potravinám, které zdražily nejvíce. Ve své zprávě to v pátek oznámil unijní statistický úřad Eurostat.
V české společnosti nadále panují silné obavy z rostoucích cen a inflace i z dalšího vývoje v energetice a také nespokojenost s domácí ekonomikou. Oproti loňsku klesla důvěra v Evropskou unii i vládu. Vyplývá to z výsledků celoevropského průzkumu veřejného mínění Eurobarometr z letošního ledna a února, kterou dnes zveřejnilo Zastoupení Evropské komise v ČR. Budoucnost Evropské unie vidí optimisticky 55 procent českých respondentů, což republiku řadí mezi sedm nejpesimističtěji naladěných zemí sedmadvacítky.
Vláda Petra Fialy slibuje, že už co nejdříve představí své plány na reformu penzí. Detailních testovacích balonků včetně odsunutí věku odchodu do penze už vypustila hodně. Zatím ale není zřejmé, jakým směrem zásah do dlouhodobě neudržitelných penzí povede. Už ale avizovala, že je potřeba omezit současný systém pravidelných valorizací, zvyšování důchodů. Ty se vždy zvyšují o inflaci a polovinu tempa růstu reálných platů.
Byla to až absurdní doba. Trvala dlouho. Od roku 2009 do podzimu roku 2021, kdy ji vystřídaly časy rekordního zdražování. Přívlastek nejvyšší má současná inflace téměř ve všech západních zemích, kde se stabilita cen dlouhodobě považuje za jeden ze znaků jejich vyspělosti. Historicky rekordní zdražování je jak u nás (patříme k evropským zemím s nejvyšší inflací), tak ve Švýcarsku, které se naopak s růstem cen o 2,9 procenta řadí k nejméně inflačním ekonomikám. I tam se ale zdržuje na jejich poměry rekordně. Vrchol, jímž bylo v alpské zemi zdražení o 3,5 procenta loni v červnu, je nejvyšší inflace za posledních třicet let.
Když jste před dvěma lety měli našetřeno sto tisíc, dnes mají hodnotu sedmdesáti tisíc. Třicet tisíc požrala inflace. Ukazuje to také bezprecedentní zdražení všech základních potřeb, největší od vzniku samostatného státu. Lidé citelně chudnou. Koaliční vláda Petra Fialy je u moci více než rok a drží se spíš kréda, že kdo nic nedělá, nic nepokazí. Fialova vláda objektivně zdědila státní finance nejprve decimované pandemií čínského viru, na kterou kontinuálně navázala ruská válka proti Ukrajině, ale na chyby předchůdců a vnější neovlivnitelné události se nelze vymlouvat do konce volebního období.
Inflace podle čtvrtečních dat Českého statistického úřadu meziročně zpomalila na 15 procent, podle ekonomů pomohl především pokles cen energií a paliv. Varují však, že vyhráno ještě není, proinflačně mohou v budoucnu působit například stoupající ceny potravin či změny daní, o kterých se v posledních dnech hojně debatuje. Stále se také jedná o jednu z nejvyšších hodnot inflace v Evropě.
ÚHEL POHLEDU: V posledních dnech většinu podnikatelů hodně zajímá fakt, že koruna k euru je nejsilnější od roku 2008. Na konci týdne koruna opět svá maxima posunula, a to až na 23,26 CZK/EUR. Mnoho lidí to považuje za záhadu. Ale vážně? Na korunu působí kombinace dvou faktorů, které by každý sám o sobě neměl moc velký vliv, ale jejich souhra je drtivá. Zaprvé vysoké korunové úrokové sazby nabízejí vysoké úrokové zhodnocení. A současně existuje jen velmi omezené kurzové riziko, protože je známo, že ČNB by začala intervenovat na podporu koruny nejspíš někde kolem 24,50–24,70 CZK/EUR.
Výsledky kontrol potravin České obchodní inspekce (ČOI) a Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) jsou horší, než se očekávalo. Při jednání meziresortní komise k vysokým cenám potravin to na twtiteru uvedl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Na tiskové konferenci poté řekl, že dochází k masivnímu porušování potravinového práva a rovněž zákona na ochranu spotřebitele, a to včetně nekalých obchodních praktik. Kontroly mají podle něj pokračovat.
