Druhá největší švýcarská bankovní skupina Julius Baer přišla s poměrně odvážnou prognózou, podle které by inflace v České republice měla příští rok činit už jen 1 procento. Jinak stále vysoké ceny by měly dolů táhnout především zlevňující energie a paliva. Podobně ambiciózní výhled má i Česká národní banka (ČNB) pod vedením Aleše Michla, ta předpovídá, že v druhé polovině roku 2024 by mělo tempo růstu cen dosahovat ideálních 2 procent. Ostatní ekonomové jsou ale skeptičtější – i když přiznávají, že tak výrazný pokles možný je, příliš šancí mu nedávají.

Julius Baer konkrétně prognózuje už pro příští rok tuzemsku inflaci jen 1,1 %. „Nosným heslem dalších sněmovních voleb by tak mohlo být něco ve smyslu ‚Zkrotili jsme Babišovu drahotu‘. Volič se už nebude pídit po tom, co se stalo a kdo, resp. jaké ekonomické zákonitosti a mezinárodní vlivy ve skutečnosti inflaci srazily,“ komentuje ekonom Lukáš Kovanda situaci, která by mohla nahrát premiérovi Petru Fialovi.

Meziroční květnová míra inflace je v tuzemsku 11,1 procenta, což je nejméně od loňského února, pořád jde ale o vysoké číslo. „Inflace byla v květnu výraznější, než se čekalo, zejména proto, že zmírnění zdražování potravin nebylo tak citelné, jak se předpokládalo. Mezi dubnem a květnem citelně zdražilo ovoce, brambory či vejce. Poměrně citelně zdražuje také tvrdý alkohol. Zlevnění másla nebo mléka už nestačilo situaci zvrátit, takže potraviny jako celek meziměsíčně přidaly 0,9 procenta. Meziročně jsou tak dražší o stále výrazných 14,5 procenta,“ dodává Kovanda.

Květnová inflace byla o půl procentního bodu nižší, než odhadovala ČNB. Přispěl k tomu větší než očekávaný pokles cen pohonných hmot a pomalejší růst cen potravin. Centrální banka nicméně plánuje, že za rok má být inflaci v zásadě ideální, téměř stejná, jako předpovídá Julius Baer. Ve 2. čtvrtletí roku 2024 má činit 2,1 procenta, ve 3. čtvrtletí pak už jen 1,9.

Odvážné, říkají ekonomové

K tomu jsou ale ostatní odborníci přeci jen skeptičtí. Podle hlavního ekonoma společnosti Roklen Pavla Peterky je zpomalení růstu cenové hladiny ke kýžené hranici hodně očekávané, záleží však na okolnostech. „Při příznivém vývoji situace je možné, že se meziroční inflace v některých měsících, a to především pak ke konci roku, dotkne hodnoty 1 %. V Roklenu s tímto scénářem prozatím nepočítáme. Naopak jsme obezřetní směrem k rizikům. Debatu ohledně toho, zda hodnota inflace bude 1 %, 2 %, nebo 3 % ponecháváme na dobu, až bude jasné, že se inflaci podaří stlačit zpět k cíli,mohlo“ míní. Podle něj je důležité, jakou politiku zaujme ČNB a zda se zvládne vyvarovat riziku deflace.

V nedělních otázkách Václava Moravce zněly ještě opatrnější prognózy. „Obtížně se mi věří tomu, že budeme na dvou procentech na začátku příštího roku, což centrální banka říká,“ uvedl předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Podle hlavní ekonomky Raiffeisenbank Heleny Horské ČNB zvyšovala úrokovou sazbu pomalu a nyní ji nechává dlouhou dobu na sedmi procentech, což se odráží v inflačním očekávání na vysokých úrovních. „Podle naší prognózy se k těm dvěma procentům bohužel za stavu současného vývoje ekonomiky nejspíš nedostaneme ani v horizontu roku, roku a půl, a spíš se budeme pohybovat kolem tří procent,“ řekla o víkendu.

Hampl dodal, že právě teď se rozhoduje o tom, jestli se ze současné ekonomické situace stane normál, nebo bude ještě možné vrátit se k dřívějšímu stavu. Zdůraznil, že pokud bude tato nerovnováha trvat přes dvě volební období, tak „se zde zabydlí a není z ní cesty ven“. Hlavním nástrojem k regulaci inflace jsou základní úrokové sazby ČNB, ty ale centrální banka v čele s Michlem dlouhodobě odmítá zvýšit a nyní se zdá, že k jejich zvýšení je už pozdě.

I další analytici pak varují, že cesta k dosažení dvouprocentního cíle bude ještě dlouhá. „Nadále očekáváme, že návrat ke dvěma procentům bude jen pozvolný a i v příštím roce se inflace bude držet spíše nad horní úrovní tolerančního pásma,“ soudí analytik Raiffeisenbank Vratislav Zámiš. V příštím roce by podle něj inflace mohla být 3,7 procenta.