Míra inflace v eurozóně v červenci klesla o dvě desetiny bodu na 5,3 procenta, uvedl v rychlém odhadu Eurostat. Pomohl tomu další pokles cen energií. V květnu činila míra inflace 6,1 procenta. Inflace zůstává výrazně nad dvouprocentním cílem stanoveným Evropskou centrální bankou (ECB).

V rychlém odhadu nejsou data za ty členské země Evropské unie, které nejsou zároveň v eurozóně. Tuto širší statistiku zveřejní Eurostat v srpnu.

Nejvíce se zvýšily ceny v kategorii potraviny, alkohol a tabák, kde meziroční růst dosáhl 10,8 procenta. Je to ale zpomalení oproti červnovým 11,6 procenta. Druhý nejvýznamnější vliv na inflaci měly v červenci služby. Růst jejich cen zrychlil na 5,6 procenta z červnových 5,4 procenta. Ceny energií se meziročně snížily o 6,1 procenta, a navázaly tak na červnový pokles o 5,6 procenta.

Z dvaceti zemí eurozóny má nejvyšší červencovou inflaci Slovensko, kde činila 10,2 procenta. Snížila se tak z červnové hodnoty 11,3 procenta. Slovensko je zároveň jedinou zemí eurozóny, která má dvoucifernou inflaci. Výrazně nižší už je inflace také v pobaltských zemích, kde loni patřila k nejvyšším ze zemí platících eurem.

Nejnižší inflaci v eurozóně měla v červenci Belgie, a to 1,6 procenta. Míra inflace v Lucembursku činila dvě procenta a trojici zemí s nejnižší inflací uzavírá Španělsko s 2,1 procenty.

Evropská centrální banka (ECB) ve snaze bojovat s vysokou inflací od loňska zvyšuje základní úrokové sazby. Minulý týden zvedla základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 4,25 procenta. Depozitní sazba, tedy ta, za kterou si mohou banky u ECB bezpečně uložit přebytečné peníze, se zvýšila rovněž o čtvrt procentního bodu na rekordních 3,75 procenta. V názoru na to, zda ECB zvýší úroky i v září, nebo zda je už měnit nebude, jsou však analytici rozděleni.