RŮST PŘÍJMŮ

Vítězové a poražení inflace a drahoty: kde se nejvíc přidávalo

RŮST PŘÍJMŮ
Vítězové a poražení inflace a drahoty: kde se nejvíc přidávalo

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Vysoká inflace s sebou přinesla daň v podobě obrovského propadu reálných příjmů. Mzdy nemohly předehnat patnáctiprocentní růst cen předehnat, padaly ve všech oborech. Někdo se však měl přeci jen lépe a na vlně zdražování a energetické krize se svezl. Byli to právě pracovníci v energetice. Těm průměrná mzda vyskočila v nominálním vyjádření o více než 23 procent a měli dokonce vyšší příjem než zaměstnanci v IT sektoru nebo finančnictví.

Za první čtvrtletí letošního roku dosáhla hrubá průměrná mzda zaměstnanců v Česku 41 265 korun. To je o 3 265 korun, tedy o 8,6 procenta více než ve stejném období roku 2022. Do toho panuje nadále vysoká inflace, aktuálně 9,7 procenta. Za celý loňský rok dosáhla v průměru patnácti procent, což je masivní vychýlení od dvouprocentního cíle České národní banky. Nominální nárůst mezd proto neznamenal, že si lidé opravdu polepšili, spíše naopak.

„Pokles reálných mezd pokračoval i v 1. čtvrtletí 2023. Průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců vzrostla sice proti stejnému období minulého roku o 8,6 procenta na 41 265 korun, ale po započtení vlivu inflace klesla o 6,7 procenta. Spotřebitelské ceny se totiž v 1. čtvrtletí zvýšily o 16,4 procenta, “ komentuje výsledky Jitka Erhartová z Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Jak ukazují statistická data, meziročně byl nejvyšší růst průměrné mzdy zaznamenán v odvětví výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepla, kde lidem příjmy nominálně vzrostly o 23,1 procenta. Druhý největší růst, o 11, 9 procenta, byl v odvětví veřejná správa a obrana, poté oblast těžby (11,6 procenta) a na čtvrtý největší růst průměrných mezd byl v odvětví ubytování, stravování a pohostinství (11,4 procenta). Naopak nejméně příjmy vzrostly zaměstnancům ve vzdělávání, a to o 3,9 procenta.

Nejvýraznější více než dvacetiprocentní nárůst v energetice je dán tím, jaké zisky díky vysokým cenám elektřiny a plynu tato oblast měla. Průměrná měsíční mzda zde vzrostla na 79 221 korun. Například energetický kolos ČEZ letos navýší svým zaměstnancům mzdy o deset procent, ještě na konci loňského roku navíc dostali odměnu 60 000 korun. Po odečtení průměrné inflace za poslední rok, tedy 16,4 procenta, zjistíme, že průměrná mzda v energetice vzrostla o 6,7 procenta. Ve srovnání s jinými odvětvími to znamená, že pracovníci v tomto sektoru si polepšili a jejich životní úroveň nepadala tak drasticky jako jinde.

Za energetikou zůstávají i tradičně bohaté obory jako jsou IT technologie a komunikace, kde průměrné mzdy vzrostly o 8,4 procenta na 78 503 korun hrubého měsíčně, a finančnictví a pojišťovnictví, kde vyrostly o 4,8 procenta na 75 539 korun hrubého měsíčně.

V sektoru těžby a dobývání, kde statistici zaznamenali třetí nejvyšší nárůst průměrné mzdy, měli zaměstnanci měsíční průměrný příjem 43 836 korun. V oblasti ubytování a gastronomie, která zaznamenala čtvrtý největší nárůst, vzrostla průměrná hrubá mzda na 24 446 korun. Ze všech sledovaných oblastí se také jednalo o nejnižší hrubou mzdu vůbec. Druhá nejnižší průměrná mzda, 29 648 korun, se týká administrativních činností.

 

1. srpna 2023