Vysoká inflace s sebou přinesla daň v podobě obrovského propadu reálných příjmů. Mzdy nemohly předehnat patnáctiprocentní růst cen předehnat, padaly ve všech oborech. Někdo se však měl přeci jen lépe a na vlně zdražování a energetické krize se svezl. Byli to právě pracovníci v energetice. Těm průměrná mzda vyskočila v nominálním vyjádření o více než 23 procent a měli dokonce vyšší příjem než zaměstnanci v IT sektoru nebo finančnictví.

Za první čtvrtletí letošního roku dosáhla hrubá průměrná mzda zaměstnanců v Česku 41 265 korun. To je o 3 265 korun, tedy o 8,6 procenta více než ve stejném období roku 2022. Do toho panuje nadále vysoká inflace, aktuálně 9,7 procenta. Za celý loňský rok dosáhla v průměru patnácti procent, což je masivní vychýlení od dvouprocentního cíle České národní banky. Nominální nárůst mezd proto neznamenal, že si lidé opravdu polepšili, spíše naopak.

„Pokles reálných mezd pokračoval i v 1. čtvrtletí 2023. Průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců vzrostla sice proti stejnému období minulého roku o 8,6 procenta na 41 265 korun, ale po započtení vlivu inflace klesla o 6,7 procenta. Spotřebitelské ceny se totiž v 1. čtvrtletí zvýšily o 16,4 procenta, “ komentuje výsledky Jitka Erhartová z Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Jak ukazují statistická data, meziročně byl nejvyšší růst průměrné mzdy zaznamenán v odvětví výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepla, kde lidem příjmy nominálně vzrostly o 23,1 procenta. Druhý největší růst, o 11, 9 procenta, byl v odvětví veřejná správa a obrana, poté oblast těžby (11,6 procenta) a na čtvrtý největší růst průměrných mezd byl v odvětví ubytování, stravování a pohostinství (11,4 procenta). Naopak nejméně příjmy vzrostly zaměstnancům ve vzdělávání, a to o 3,9 procenta.

Nejvýraznější více než dvacetiprocentní nárůst v energetice je dán tím, jaké zisky díky vysokým cenám elektřiny a plynu tato oblast měla. Průměrná měsíční mzda zde vzrostla na 79 221 korun. Například energetický kolos ČEZ letos navýší svým zaměstnancům mzdy o deset procent, ještě na konci loňského roku navíc dostali odměnu 60 000 korun. Po odečtení průměrné inflace za poslední rok, tedy 16,4 procenta, zjistíme, že průměrná mzda v energetice vzrostla o 6,7 procenta. Ve srovnání s jinými odvětvími to znamená, že pracovníci v tomto sektoru si polepšili a jejich životní úroveň nepadala tak drasticky jako jinde.

Za energetikou zůstávají i tradičně bohaté obory jako jsou IT technologie a komunikace, kde průměrné mzdy vzrostly o 8,4 procenta na 78 503 korun hrubého měsíčně, a finančnictví a pojišťovnictví, kde vyrostly o 4,8 procenta na 75 539 korun hrubého měsíčně.

V sektoru těžby a dobývání, kde statistici zaznamenali třetí nejvyšší nárůst průměrné mzdy, měli zaměstnanci měsíční průměrný příjem 43 836 korun. V oblasti ubytování a gastronomie, která zaznamenala čtvrtý největší nárůst, vzrostla průměrná hrubá mzda na 24 446 korun. Ze všech sledovaných oblastí se také jednalo o nejnižší hrubou mzdu vůbec. Druhá nejnižší průměrná mzda, 29 648 korun, se týká administrativních činností.