Z různých míst světa přicházejí v posledních dnech celkem uspokojivé signály, že vzedmutá inflace je již globálně za svým vrcholem a nyní bude zpomalovat. Když se začtete do titulků světových tiskových agentur, snadno získáte dojem, že jsme již prakticky z inflačních lapálií venku. Chci ovšem tenhle dojem zbavit emocí, vrátit k pragmatismu a uvést na pravou míru.
JJsou dvě věci, kterých se ekonomové skutečně obávají. Úzce spolu souvisí a jsou brzdou bohatství a prosperity. První se jmenuje inflační očekávání. Je to stav, kdy lidé nevěří, že ceny budou stabilní. Na to, že se zdražuje, si zvykli jako na nový normál a přizpůsobili tomu své chování. Takže všichni zdražují. A ceny nezvedají zdaleka jen o to, o co jim vzrostly náklady. Zvedají je podstatně víc. Jednak proto, že si to můžou v celkové atmosféře zdražování dovolit. Snadno ze sebe před svými zákazníky udělají oběti a řeknou: Za to my nemůžeme, nám zdražili dodavatelé.
Česká republika se podle jednoho z členů bankovní rady ČNB Tomáše Holuba už částečně propadla do takzvané mzdově-inflační spirály, kdy stoupající ceny vyvolávají požadavky na vyšší výdělky, což znovu roztáčí zdražování. Holub před tím varoval ve své úterní prognóze pro letošní jaro. Jen v poslední době se vedly diskuze o úpravě platů učitelů, ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka zase oznámil, že připravuje změny platových tabulek, kde by měly zmizet odměny pod minimální mzdou a navýšit se platy mladých, nastupujících zaměstnanců.
Z logických, ekonomických i ústavou daných hledisek za inflaci vždy odpovídá Česká národní banka, nikoliv vláda. Pro deník Echo24 to řekl bývalý viceguvernér ČNB Mojmír Hampl. Reagoval tak na dotaz ohledně sporu, v němž se střetli guvernér ČNB Aleš Michl a premiér Petr Fiala (ODS) začátkem května právě ohledně toho, kdo je největším viníkem vysoké inflace. Tento spor zdá se být ukončen, Fiala se totiž ve čtvrtek po společné schůzce s Michlem shodl na tom, že je v boji proti inflaci je třeba pokračovat.
Premiér Petr Fiala (ODS) po jednání s guvernérem České národní banky Alešem Michlem prohlásil, že je třeba pokračovat v boji s inflací. „Bavili jsme se o krocích, které děláme, jak vláda, tak Česká národní banka v boji s inflací. Shodli jsme se na tom, že je potřeba v těch krocích pokračovat, že inflace sice klesá, ale je potřeba v tom úsilí nepolevovat, abychom dosáhli dalšího poklesu,“ řekl. V dubnu spotřebitelské ceny v Česku meziročně vzrostly o 12,7 procenta, tempo růstu ale zvolnilo z březnových 15 procent.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), vedený Petrem Mlsnou, pečlivě prozkoumal, kdo, o kolik a proč zvedl v éře rekordní inflace ceny potravin. Zaměřil se na základní potraviny, jako je mléko, máslo, vejce, mouka a kuřecí maso. ÚOHS potvrdil to, co si každý mohl najít v pravidelných datech Českého statistického úřadu, která srovnávají vzestup cen u zemědělců, výrobců potravin a obchodníků.
Spotřebitelé by měli nakupovat ve slevových akcích, protože obchodní řetězce to přiměje ke snižování cen. Ceny potravin v dubnu již klesly a přispívá to ke snižování inflace. V pořadu Ptám se já na serveru Seznam zprávy to řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Podle Českého statistického úřadu v dubnu klesly například ceny vajec nebo másla zhruba o pětinu a meziměsíčně poprvé ceny klesly od října 2017. Nekula řekl, že svými aktivitami, kdy poukazuje na chování řetězců, vytváří nepřímý tlak.
V loňském roce Češi zažili největší pád životní úrovně a nejrychlejší zdražování od vzniku samostatné republiky. Reálné mzdy se propadly o téměř osm procent, neměly šanci vyrovnat se s loňskou průměrnou patnáctiprocentní inflací. A je to především střední třída, která zchudla nejdramatičtěji, mimořádný růst cen se jí dotýká mnohem více než nejchudší a naopak nejmajetnější vrstvy. I letos se očekává minimálně tříprocentní propad reálných mezd a opravdu přilepšovat si české domácnosti začnou nejdříve až v roce 2026.
Evropská komise (EK) dnes mírně zvýšila odhad letošního růstu české ekonomiky, který však i přes zlepšené vyhlídky výrazně zaostane za průměrem celé Evropské unie. Hrubý domácí produkt (HDP) by měl vzrůst o 0,2 procenta, uvedla komise v jarní makroekonomické prognóze. V únorové předpovědi odhadovala růst na 0,1 procenta. Výrazněji pak zlepšila očekávání pro příští rok, kdy počítá s růstem o 2,6 procenta, zatímco dříve odhadovala 1,9 procenta.
Česká republika je dále premiantem Evropské unie v nezaměstnanosti, plná pracovní místa ale nejsou v této době jen dobrou zprávou, varují ekonomové. Nízká nezaměstnanost totiž staví zaměstnavatele do nezáviděníhodné pozice – nemají kde brát nové pracovníky a současně si nemohou dovolit ztratit ty stávající, v době vysoké inflace tak často musí podlehnout tlakům na navyšování mezd, což může celou spirálu zdražování opět roztočit.
Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v dubnu zpomalil na 12,7 procenta z březnových 15 procent. V meziměsíčním srovnání ceny klesly 0,2 procenta, oproti březnu zlevnily zejména potraviny, uvedl dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen zmírnilo potřetí za sebou, inflace je nejnižší od loňského března, kdy rovněž činila 12,7 procenta.
Jsme celkem zvyklí slýchat, že ten či onen ministr je v rukou lobbistů nějakého oboru. Na těch obviněních může něco být, dokonce se dá tvrdit, že je to v jisté míře nevyhnutelné a legitimní. Ale ministr zemědělství Nekula nasadil laťku hodně vysoko, když se stal doslova distributorem slevových letáků jednoho řetězce supermarketů. Z posměchu komentátorů ani některých politiků si asi mnoho nedělá. Ví to, co vědí řetězce – že slevové letáky fungují.
Tento týden to bude přesně rok, co Česká národní banka změnila směr a styl. Prezident Zeman hledal nového guvernéra a členy bankovní rady, kteří v časech historicky nejvyšší inflace odmítnou k jejímu snižování používat základní zbraň, kterou proti ní mají. Úrokové sazby. Zeman nikdy nevysvětlil, proč zvyšování úroků tak urputně odmítá a obsazuje podle toho centrální banku. Jeho referenční skupina v ekonomice byli podnikatelé s obrovskými úvěry jako Andrej Babiš. A u úvěrů, které na rozdíl od hypoték nemají žádné časové fixace, bolí každá desetina procenta.
Premiér Petr Fiala (ODS) zpochybnil slova guvernéra České národní banky Aleše Michla o proinflačním působení deficitů státního rozpočtu. Za inflaci je zodpovědná především ČNB, její guvernér by neměl házet vinu na vládu, řekl ve středu premiér v rozhovoru pro CNN Prima News. Naznačil, že centrální banka by mohla proti inflaci udělat víc. Michl schodek státního rozpočtu, který ke konci dubna vystoupal na 200 miliard korun, dnes zmínil ve vyjádření k možnému dalšímu vývoji úrokových sazeb.
Česká národní banka ve středu zlepšila odhad vývoje ekonomiky pro letošní rok. Očekává zvýšení hrubého domácího produktu (HDP) o 0,5 procenta, zatímco v únorové progpšínóze čekala pokles 0,3 procenta. ČNB ale zároveň zvýšila odhad celoroční inflace, podle ní dosáhne průměrně 11,2 procenta. V únoru očekávala 10,8 procenta. Na tiskové konferenci po dnešním jednání bankovní rady o tom informoval guvernér ČNB Aleš Michl. Pro příští rok ČNB očekává hospodářské oživení, HDP by měl růst o tři procenta.
České republice v řadě oblastí patří nelichotivé první místo. Tento týden Eurostat zveřejnil statistiku cen plynu v EU, ze které vychází, že plyn v ČR zdražil meziročně o 231 %. Vůči tomuto číslu se ohradil i premiér Petr Fiala. V pátek pak stejný úřad umístil Českou republiku na první místo i v cenách cukru, který meziročně podražil o 98 %. Průměr EU byl 61 procent, a cukr tak patřil k potravinám, které zdražily nejvíce. Ve své zprávě to v pátek oznámil unijní statistický úřad Eurostat.
V české společnosti nadále panují silné obavy z rostoucích cen a inflace i z dalšího vývoje v energetice a také nespokojenost s domácí ekonomikou. Oproti loňsku klesla důvěra v Evropskou unii i vládu. Vyplývá to z výsledků celoevropského průzkumu veřejného mínění Eurobarometr z letošního ledna a února, kterou dnes zveřejnilo Zastoupení Evropské komise v ČR. Budoucnost Evropské unie vidí optimisticky 55 procent českých respondentů, což republiku řadí mezi sedm nejpesimističtěji naladěných zemí sedmadvacítky.
Vláda Petra Fialy slibuje, že už co nejdříve představí své plány na reformu penzí. Detailních testovacích balonků včetně odsunutí věku odchodu do penze už vypustila hodně. Zatím ale není zřejmé, jakým směrem zásah do dlouhodobě neudržitelných penzí povede. Už ale avizovala, že je potřeba omezit současný systém pravidelných valorizací, zvyšování důchodů. Ty se vždy zvyšují o inflaci a polovinu tempa růstu reálných platů.
Byla to až absurdní doba. Trvala dlouho. Od roku 2009 do podzimu roku 2021, kdy ji vystřídaly časy rekordního zdražování. Přívlastek nejvyšší má současná inflace téměř ve všech západních zemích, kde se stabilita cen dlouhodobě považuje za jeden ze znaků jejich vyspělosti. Historicky rekordní zdražování je jak u nás (patříme k evropským zemím s nejvyšší inflací), tak ve Švýcarsku, které se naopak s růstem cen o 2,9 procenta řadí k nejméně inflačním ekonomikám. I tam se ale zdržuje na jejich poměry rekordně. Vrchol, jímž bylo v alpské zemi zdražení o 3,5 procenta loni v červnu, je nejvyšší inflace za posledních třicet let.
Když jste před dvěma lety měli našetřeno sto tisíc, dnes mají hodnotu sedmdesáti tisíc. Třicet tisíc požrala inflace. Ukazuje to také bezprecedentní zdražení všech základních potřeb, největší od vzniku samostatného státu. Lidé citelně chudnou. Koaliční vláda Petra Fialy je u moci více než rok a drží se spíš kréda, že kdo nic nedělá, nic nepokazí. Fialova vláda objektivně zdědila státní finance nejprve decimované pandemií čínského viru, na kterou kontinuálně navázala ruská válka proti Ukrajině, ale na chyby předchůdců a vnější neovlivnitelné události se nelze vymlouvat do konce volebního období.
Inflace podle čtvrtečních dat Českého statistického úřadu meziročně zpomalila na 15 procent, podle ekonomů pomohl především pokles cen energií a paliv. Varují však, že vyhráno ještě není, proinflačně mohou v budoucnu působit například stoupající ceny potravin či změny daní, o kterých se v posledních dnech hojně debatuje. Stále se také jedná o jednu z nejvyšších hodnot inflace v Evropě.
ÚHEL POHLEDU: V posledních dnech většinu podnikatelů hodně zajímá fakt, že koruna k euru je nejsilnější od roku 2008. Na konci týdne koruna opět svá maxima posunula, a to až na 23,26 CZK/EUR. Mnoho lidí to považuje za záhadu. Ale vážně? Na korunu působí kombinace dvou faktorů, které by každý sám o sobě neměl moc velký vliv, ale jejich souhra je drtivá. Zaprvé vysoké korunové úrokové sazby nabízejí vysoké úrokové zhodnocení. A současně existuje jen velmi omezené kurzové riziko, protože je známo, že ČNB by začala intervenovat na podporu koruny nejspíš někde kolem 24,50–24,70 CZK/EUR.
Výsledky kontrol potravin České obchodní inspekce (ČOI) a Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) jsou horší, než se očekávalo. Při jednání meziresortní komise k vysokým cenám potravin to na twtiteru uvedl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Na tiskové konferenci poté řekl, že dochází k masivnímu porušování potravinového práva a rovněž zákona na ochranu spotřebitele, a to včetně nekalých obchodních praktik. Kontroly mají podle něj pokračovat.
Spotřebitelské ceny v Česku stouply v březnu meziročně o 15 procent, tempo růstu zvolnilo z únorových 16,7 procenta. Inflace je tak nejnižší od loňského dubna. Vliv mělo zlevnění pohonných hmot, zmírnil růst cen zemního plynu. Téměř o čtvrtinu nadále zdražovaly potraviny. Čísla dnes na svém webu zveřejnil ČSÚ. Vývoj inflace odpovídá očekávání analytiků. Meziměsíčně spotřebitelské ceny v březnu vzrostly o desetinu procenta. Oproti březnu 2021 však ceny stouply o 29,61 %.
Češi letos zažijí nejdražší Velikonoce v historii. Zatímco před sedmi lety 10 kusů vajíček stálo necelých 27 korun, dnes je to přes 60 korun. O drahých potravinách hovořili poradce premiéra Petra Fialy (ODS) a hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček a šéf odborů Josef Středula v debatě Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News. Podle Středuly by řešením nárůstu cen bylo aplikování zákona o cenách. Šéf odborů tak chce regulovat marže.
Česká ekonomika má solidně našlápnuto k tomu propadnout se do takzvané mzdově-inflační spirály. Poslední týdny se totiž kvůli rostoucím cenám výrazně tlačí na růst platů ve státním sektoru, k tomu se navyšují i mzdy v soukromých firmách. Přidat by se jen v nejbližší době mělo učitelům či policistům. Hrozí tak, že se společnost ocitne v nekonečném kruhu, kdy se budou stoupající ceny dorovnávat, což ještě více podpoří už tak vysokou inflaci.
Co zastaví zdražování? Zpravidla jen to, že ceny dostoupají do výšky, kdy je zákazníci přestanou být ochotni platit. A obchodníkům nezbyde nic jiného než ceny přestat zvedat, aby zákazníci kupovali. Od určitého momentu už se jim totiž přestane vyplácet méně kupujících při vyšších cenách. Jen toto narovnání dokáže zastavit inflaci. Když ceny prudce rostou a životní úroveň padá, jako to už dlouhé měsíce sledujeme u nás, lidé zpravidla nejdřív začnou omezovat nákupy těch velkých investičních věcí, které jsou největším zásahem do rodinných účtů.
Ropný kartel OPEC+, jehož členem je i Rusko, na mimořádném zasedání v neděli ohlásil snížení těžby o 1,1 milionů barelů denně. Nečekaný krok skokově zvýšil cenu této významné strategické suroviny. Zdražení se pohybovalo mezi 5-7 %. V úterý cena přibližně o procento klesla, ale vysoce nad 80 $ za barel už zůstala. Analytici očekávají zdražení cen benzínu, ale i ztížený boj s inflací. Spojené státy krok kritizovaly.
Evropské země se potýkají s inflační krizí, což způsobuje zdražení základních potravin a stupňování úzkosti z jejich cen. Tento problém vede na národní úrovni k boji o jídlo, protože lidé musí utrácet více peněz za stejné množství potravin. Zatímco inflace v eurozóně se v březnu snížila na 6,9%, ceny potravin v EU vzrostly průměrně o 16 procent. To vede čím dál více evropských vlád k tomu, aby zintenzivnili opatření proti nárůstu ceny jídla. Některé ruší daň z přidané hodnoty, jiné řeší, jak "zastropovat" ceny
Čas od času organizace OECD přijde se zprávou o stavu ekonomiky té které země. Dnes jsme se dozvěděli, co si OECD myslí o vývoji české ekonomiky a o její budoucnosti. Velmi často se OECD utne. Ale i tak lze v jejích zprávách najít mnoho zajímavých skrytých vodítek. A tak je tomu i tentokrát. Podle OECD „je nutné pro boj s inflací udržovat přísnou měnovou politiku“ a dále „vládní podpory by měly být cílené, nikoli plošné, aby inflaci nepodporovaly“.
