Tag: inflace

Články k tagu

Inflace akciím nepřeje

Tento týden jsme se dozvěděli spoustu informací o vývoji inflace napříč Evropou. A nechám na posouzení laskavého čtenáře, zda to, co přinesli statistici, je vlastně „dobře“, nebo „špatně“. Tak například v eurozóně byla meziměsíční inflace za leden potvrzena na 8,6 %, jádrová inflace byla revidována směrem nahoru z předběžných 5,2 % na 5,3 %. Jinými slovy: inflace už moc neroste, ale současně rozhodně nebude klesat tak rychle, jak se ještě koncem minulého roku domnívala většina spekulantů. Je to dobře? Je to špatně?

Inflace v EU klesla na 10 %. Podle Eurostatu v ČR dosáhla 19,1 % a je třetí nejvyšší v unii

Inflace po prosincovém poklesu v České republice podle údajů evropského statistického úřadu Eurostat opět zrychlila. S hodnotou 19,1 procenta byla třetí nejvyšší v celé sedmadvacítce zemí Evropské unie. Průměrná míra inflace v EU přitom klesá. Míra inflace v Evropské unii v lednu pokračovala v poklesu z předchozích dvou měsíců a snížila se na deset procent. Tempo meziročního růstu cen zpomalilo z prosincových 10,4 procenta, oznámil Eurostat.

ČNB hraje nebezpečnou hru. Inflace nám spolkla už čtvrtinu úspor

Vysoká inflace dopadá plošně na všechny a za dva roky lidem stačila spolknout už více než čtvrtinu úspor. Loňská průměrná inflace se vyšplhala nad patnáct procent a i letos se odhaduje nad deseti procenty, tedy velmi daleko od dvouprocentního cíle České národní banky. Jediní, kdo z nynějšího prudkého růstu cen a nízkých úroků těží, jsou dlužníci. Centrální banka si ovšem pod vedením guvernéra Aleše Michla jde svou cestou, kdy nechce prudce ochlazovat ekonomiku.

Stav nouze vlády

Česká vláda, jíž jsme dlouho vyčítali neakčnost až nemohoucnost tváří v tvář zdražování energie a inflaci, se konečně probudila. Ministerstvo financí několik týdnů propočítává možné úspory a nyní vláda schválila návrh zákona, jímž bude valorizace důchodů v červnu ponížena více než o polovinu. Státní pokladna na tomto kroku ušetří 19 miliard korun. V mimořádném režimu by tuto valorizaci vládě měla sněmovna posvětit už za týden. Následující poznámka si neklade za cíl hodnotit samotnou konstrukci mimořádné valorizace.

Začíná nová hra, boj o moc pokračuje

Přichází čas reforem. Vláda Petra Fialy nemohla využít první rok svého vládnutí k uskutečnění reforem nutných k ozdravění státního rozpočtu, který je zatížen obřím dluhem v rekordní výši téměř 300 miliard korun a především kdykoli předtím nepředstavitelnou inflací, která se blíží téměř 18 procentům. Rusko napadlo Ukrajinu, vyvolalo energetickou krizi, která se zásadně na růstu inflace projevila, a pak byly volby, nejdřív komunální spojené se senátními, a hlavně prezidentské, ve kterých panovala obava, že by se na Hrad dostal úhlavní nepřítel vládní koalice Andrej Babiš.

Ekonomika EU se vyhne recesi a bude růst, předpovídá Evropská komise

Evropská ekonomika se v první části letošího roku navzdory pokračujícím dopadům ruské agrese na Ukrajině vyhne dosud avizované recesi a letošní hospodářský růst bude proti původním odhadům vyšší. Ve své zimní makroekonomické předpovědi to uvedla Evropská komise (EK). Hrubý domácí produkt (HDP) zemí Evropské unie tak podle komise letos vykáže růst o 0,8 procenta, což je o půl procentního bodu více, než EK předpovídala na podzim.

Česko má uvolněnou měnovou politiku, píše Bloomberg. Řadí se tak k Turecku či Pákistánu

Česká republika má v současnosti jednu z nejvíce uvolněných měnových politik na světě, uvedla agentura Bloomberg. To znamená, že poměrně málo tlumí inflaci. „V režii ČNB se tak ocitá ve společnosti proinflačních ekonomik Turecka, Srí Lanky, Argentiny či Pákistánu,“ upozornil ekonom Lukáš Kovanda. Přehled agentury Bloomberg sestává nejen z nominálních základních úrokových sazeb, které přímo nastavují jednotlivé centrální banky, ale také ze sazeb reálných, které zohledňují inflaci.

Ceny ve Špindlerově Mlýně dohonily Alpy. „Provozovatelé si díky inflaci namastí kapsu“

V Česku jsou v plném proudu jarní prázdniny a lidé se vydali ve velkém do hor. Na sociálních sítích si však mnozí stěžují, že jsou oblíbená česká lyžařská střediska drahá, cenově srovnatelná s alpskými středisky v Rakousku či Itálii, která na rozdíl od zdejších disponují mnohem kvalitnějšími službami i sjezdovkami. Podle ekonoma je třeba lyžování ve Špindlerově Mlýně drahé i proto, že ceny nadsazují provozovatelé střediska i nad rámec inflace, kterou navíc využili jako "příběh kterým by zdůvodnili své zdražování".

Důchody neporostou tak rychle. Vláda se chystá škrtnout část valorizací

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) navrhuje, aby valorizace důchodů už nezohledňovala celou inflaci, ale jen její dvě třetiny. Nová pravidla by měla platit od ledna příštího roku, a to minimálně další dva roky. Uvedla to v sobotu Česká televize (ČT). Vláda chce dohodu na zpomalení růstu důchodů oficiálně představit během několika týdnů. O možné úpravě zákona hovořil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) již minulý týden.

Silná koruna a zásahy státu snížily inflaci. „ČNB musí ve svých snahách výrazně přidat“

Lednová inflace, která dosáhla meziročně 17,5 procenta, byla v souladu s prognózou ČNB. Nejsilnější složkou růstu cen byly regulované ceny, zejména kvůli konci úsporného tarifu na energie. Analytici předpokládají, že od února se bude inflace snižovat. Přispěje k tomu vyšší srovnávací základna loňského roku, ale také slábnoucí domácí poptávka. Inflace, kterou však podle nich snížila hlavně silná koruna a také zásahy státu, zdaleka není definitivně poražena a ČNB by podle řady expertů měla zabrat.

Proč se u nás zdražuje stále násobně rychleji než jinde v Evropě

Téměř ve všech zemích Evropské unie i ve Spojených státech konečně po roce s historicky nejvyšší inflací, která nenastala po desítky let, začal v lednu růst cen zmírňovat. Průměrné zdražování v Unii se v lednu snížilo na 10,4 procenta z prosincových 11,1 procenta. Ve Spojených státech inflace mezi prosincem a lednem klesla ze 7,1 na 6,5 procenta. Pár příkladů z Evropy: v Nizozemsku zpomalilo zdražování z 10,35 na 8,05 procenta.

Čtvrtina domácností v Česku je bez úspor, ukázal průzkum

Více než čtvrtina domácností v Česku nyní svými příjmy sotva pokryje výdaje a úspory nemá na více než dva měsíce. Vyplývá to z lednového průzkumu agentury PAQ Research a Českého rozhlasu. I domácnosti řadící se příjmy do nižší střední třídy nedokážou výdělkem pokrýt rostoucí inflaci, tedy růst cenové hladiny, a přicházejí tak o úspory. Český statistický úřad dnes uvedl, že spotřebitelské ceny v Česku v lednu meziročně stouply o 17,5 procenta. Tempo inflace zrychlilo, v prosinci činila 15,8 procenta.

Inflace v Maďarsku se v lednu vyšplhala na 25,7 procenta, je nejvyšší v Evropě

Meziroční míra inflace v Maďarsku se v lednu zvýšila na 25,7 procenta z prosincových 24,5 procenta. Oznámil to maďarský statistický úřad. Inflace v Maďarsku se tak dostala na nejvyšší úroveň od roku 1996 a v současnosti je nejvyšší v EU. Nejvýrazněji podle statistiků vzrostly ceny elektřiny, plynu a dalších paliv, a také ceny potravin. Ceny elektřiny se meziročně zvýšily o 27,7 procenta, ceny plynu stouply o 88,6 procenta. Potraviny meziročně zdražily o 44 procent, prudký růst vykázaly například ceny chleba, vajec a másla.

Číslo, které nepotěší. Inflace zrychlila, ceny za rok poskočily o 17,5 procenta

Spotřebitelské ceny v Česku v lednu meziročně stouply o 17,5 procenta. Tempo inflace zrychlilo, v prosinci byly ceny meziročně vyšší o 15,8 procenta. Vliv měly vzhledem ke konci úsporného tarifu pro domácnosti zejména ceny za energie, zdražilo také teplo, vodné a stočné i potraviny. Proti prosinci byly ceny pro spotřebitele v lednu vyšší o šest procent. Vyplývá to z údajů, které dnes na webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Snižujte konečně inflaci, zní varování pro Česko. Michl mezitím lidem dál znehodnocuje úspory

Přitvrdit v monetární politice je nutné, a i když je třeba dávat pozor na oslabení ekonomiky, jednoznačný zásah proti vysoké inflaci je prioritou. Tak se vyjadřuje Mezinárodní měnový fond (MMF) k růstu cen, který je v Česku stále utržený ze řetězu a je jedním z nejvyšších v EU. Bankovní rada pod vedením guvernéra Aleše Michla je však se svou politikou nezvyšování úrokových sazeb spokojená.

Míra inflace v EU v prosinci výrazně klesla a činila 10,4 procenta

Míra inflace v Evropské unii v prosinci druhý měsíc v řadě výrazně klesla, s hodnotou 10,4 procenta ale pořád zůstává výrazně nad průměrem předchozích let. Tempo meziročního růstu cen se snížilo z říjnových 11,1 procenta, oznámil evropský statistický úřad Eurostat. Inflace po listopadovém zvýšení klesla v posledním měsíci loňského roku i v České republice. Dostala se na 16,8 procenta, a je tak pátá nejvyšší z celé sedmadvacítky zemí.

Cože? Zdražuje se už jen o 15 procent?

Rekordní už více než rok trvající zdražování a nejvyšší pád životní úrovně v historii České republiky je tím, co lidi v této chvíli nejvíc trápí. Nakonec to potvrdily i tři velké debaty prezidentských kandidátů na všech hlavních televizích. Vůbec nejostřejší osobní střet se nakonec odehrál až v samotném finále, ve čtvrtek večer v televizi Nova. Mezi Danuší Nerudovou a Andrejem Babišem. Televizní dramaturgové zamířili debatu správným směrem. Jestli má český prezident nějakou silnou pravomoc, která je jen a jen jeho, nikdo ho v ní nevyvažuje, nekontrasignuje ani ne kontroluje, je to jmenování velmi mocné bankovní rady ČNB.

Inflace konečně zpomaluje

Tento týden opět přinesl ostře sledovaná čísla o spotřebitelské inflaci. Tedy o fenoménu, který se v posledním roce doslova utrhl ze řetězu. Ale po dlouhé době to nejsou zprávy až tak moc depresivní: Především úroveň spotřebitelských cen zůstala v součtu v prosinci stejná jako v listopadu. Neboli tempo meziměsíční inflace dosáhlo v prosinci rovné nuly. Meziročně pak spotřebitelské ceny v prosinci vzrostly o 15,8 %, což bylo o 0,4 procentního bodu méně než v listopadu. Jinak řečeno, inflace nepatrně zpomaluje. Přitom finanční trh v průměru počítal s mírným růstem tempa inflace.

Lidé zvažují každý nákup. Tržby v obchodech dál klesají, hrozí recese

Maloobchodní tržby v Česku klesají v meziročním srovnání sedm měsíců za sebou. V listopadu loňského roku pokles zpomalil na 8,7 procenta z říjnových 9,9 procenta. Tržby se ale zvýšily pouze v prodejnách s kosmetickými a toaletními výrobky. Vyplývá to z revidovaných údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V meziměsíčním srovnání se tržby snížily o 0,3 procenta.

Nejistí obyvatelé EU i Česka. Trápí je zdražování i změny kvůli válce na Ukrajině

Rostoucí životní náklady jsou v současnosti největší starostí obyvatel Evropské unie i Česka. Pouze přibližně třetina lidí v EU je přesvědčena, že jejich vlády či evropský blok dělají dost pro zmírnění dopadů současných krizí. Vyplývá to z nového průzkumu Eurobarometr, který dnes zveřejnil Evropský parlament. Celková podpora EU mezi jejími obyvateli zůstává proti předchozím průzkumům bez velkých změn – za dobrou věc označilo členství své země v unii 62 procent obyvatel. Češi v této otázce patří s 51 procenty tradičně ke skeptičtějším národům.

Inflace v prosinci zpomalila na 15,8 procenta, Pomohlo zlevnění ropy

Spotřebitelské ceny v Česku v prosinci meziročně stouply o 15,8 procenta, tempo růstu tak zpomalilo z listopadových 16,2 procenta. V meziměsíčním srovnání ceny stagnovaly. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Za celý loňský rok byla průměrná míra inflace 15,1 procenta. Šlo o druhou nejvyšší hodnotu od vzniku samostatné ČR. Vyšší byla jen v roce 1993, kdy činila 20,8 procenta.

Vejce ještě v září stálo 3,50. Po řádění ptačí chřipky podraží o několik korun

Nákaza ptačí chřipkou, která trápí nejen Českou republiku, bude mít za následek růst cen už tak zdražujících vajec. Největší chov v zemi totiž nedávno oznámil, že bude muset vybít stovky tisíc slepic a zlikvidovat miliony vajec, což výrazně zasáhne do trhu. Vejce, které tak ještě v září stálo 3,5 koruny, v listopadu poskočilo na 5 korun a růst ještě nekončí. Dle odhadů ceny vystoupají ještě o pár korun.

„Nejdražší a nejchudší Vánoce.“ Češi nechtějí nakupovat, propad je skoro největší od roku 2000

Růst životních nákladů a vysoká inflace se podepsaly i na nákupech Čechů ke konci kalendářního roku. Každý třetí z nich musel podle průzkumu pro firmu Provident Financial omezit své výdaje nebo sáhnout do úspor, více než polovina pak šetřila na nezbytných věcech jako jídlo nebo oblečení, které navíc nakoupila ve slevě. Maloobchodní tržby se tak meziročně propadly o 9,4 procenta, horší výsledek v tomto tisíciletí zaznamenal statistický úřad jen na počátku pandemie.

Vyhnout se za každou cenu recesi? Proč?

Máme za sebou rok největšího pádu životní úrovně a zdražování v historii České republiky. Jak ven z této pasti? A co čekat od roku příštího? V Salonu Týdeníku Echo hledají odpovědi viceguvernér České národní banky Marek Mora, jeho předchůdce ve funkci a současný šéf Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl a hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. Debata se uskutečnila 13. prosince ve čtyři hodiny odpoledne. Ještě před embargem na vyjádření členů bankovní rady před měnovým zasedáním.

Životní úroveň a platy nám dramaticky klesly, měsíčně jsme o tisíce chudší. Co bude příští rok?

Češi letos zažili největší pád životní úrovně a nejrychlejší zdražování od vzniku samostatné republiky. A i příští rok čeká českou ekonomiku další citelné zdražování, i když cenové šoky už asi nepřijdou takové jako letos a míra inflace má podle optimističtějších očekávání klesat na jednotky procent. Tu zatím nadále táhnou hlavně násobné ceny energií, které nebývale zatěžují výdaje domácností, a také potravin

„Zaručená mzda je automat na inflaci. Svérázný vynález by zasloužil zrušit“

Minimální mzda se od ledna v Česku zvedne o 1100 korun na 17 300 korun. Z osmi stupňů zaručených mezd, které se vyplácejí podle náročnosti, odbornosti a odpovědnosti práce, se upraví jen dva. Nejnižší, který odpovídá minimální mzdě, se tak zvedne na 17 300 korun. Nejvyšší, který je na dvojnásobku minimálního výdělku, se dostane z 32 400 na 34 600 korun. Nařízení schválila ve středu vláda. Zaměstnavatelé oddělení zaručených mezd od minimální mzdy vítají, odbory to kritizují.

Nemáte na dárky? Darujte úsměv

Tak v Česku prý žádná ekonomická krize není, ba ani žádná ekonomicky náročná doba. Bystří pozorovatelé o tom dnes a denně zpravují na sociálních sítích, a leckdy tak stvrzují převládající názor své bubliny. Odhalili to – jako ostatní v jejich bublině – pouhým pohledem do nákupních center a restaurací, které jsou údajně tak plné, že je spíše namístě mluvit dále o prosperitě. Jenže… Posuzovat zdraví ekonomiky a spotřebitelů pohledem do „plných restaurací a obchodních center“ je jako pohledem hodnotit zdraví pacienta.

Co přinese v ekonomice rok 2023?

ÚHEL POHLEDU: Velké investory na Wall Street stejně jako babičku v nejzapadlejší české vesnici bude zajímat, jak moc silně bude v příštím roce kousat inflace. Tady mám dobrou a zároveň špatnou zprávu. Dobrou zprávou je, že tempo inflace se v příštím roce zmírní. Špatná zpráva zní, že ceny dál porostou tempem, které bylo v posledních letech jen těžko představitelné. Zatímco za celý rok 2022 tempo inflace v Česku dosáhne v průměru za celý rok zhruba 15 %, v příštím roce to bude kolem 10 %. První polovina roku 2023 se odehraje v duchu dvouciferné inflace, ve druhé polovině roku tempo inflace zeslábne na jednociferné hodnoty.

Bude líp?

Nebyl to dobrý rok, byl horší než ty dva předchozí s pandemií covidu, který přinesl první vážná existenční znejistění. V únoru přišla ruská válka na Ukrajině. Obě dějinné události vnesly do společnosti už předtím zkoušené kulturními válkami zpochybňování tradičního hodnotového systému, strach a nejistotu. Nejtěžší a nejzdlouhavější je nalezení cesty k pochopení. Na ní stojí zátarasy dobových reálií, v dnešním kontextu zamořující mozek zmrtvujícím informačním smogem. To se ukazuje jako ta nejnáročnější překážka, protože přemíra informací se paradoxně jeví jako největší nepřítel poznání.

Před Vánoci se zřítil Orbánův strop na ceny potravin. V Maďarsku jsou na příděl

Prázdné regály v maďarských obchodech děsí před svátky obyvatele. Plán tamní vlády ochránit Maďary před nejvyšší inflací v Evropě se před svátky zvrtl. Obchodníci začali některé základní potraviny prodávat na příděl, ceny potravin rapidně stoupají. Informuje o tom agentura Bloomberg. Ceny potravin v Maďarsku vzrostly v listopadu o 49 procent. Například řetězec supermarketů Aldi začal omezovat nákup brambor pouze na 1 kilogram za osobu na jednu návštěvu obchodu.