Česká republika má v současnosti jednu z nejvíce uvolněných měnových politik na světě, uvedla agentura Bloomberg. To znamená, že poměrně málo tlumí inflaci. „V režii ČNB se tak ocitá ve společnosti proinflačních ekonomik Turecka, Srí Lanky, Argentiny či Pákistánu,“ upozornil ekonom Lukáš Kovanda.

Přehled agentury Bloomberg sestává nejen z nominálních základních úrokových sazeb, které přímo nastavují jednotlivé centrální banky, ale také ze sazeb reálných, které zohledňují inflaci. Zejména podle reálných úrokových sazeb se rozhodují investoři či spotřebitelé, neboť vyjadřují skutečnou cenu peněz, respektive úvěrů.

„Česko tak nyní vykazuje sedmou nejnižší základní reálnou úrokovou sazbu na světě. Činí -10,5 procenta,“ uvedl Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank. „To tedy plus minus znamená, že úvěry jsou v Česku reálně stále sedmé nejlevnější na světě. Nové peníze přitom v každé vyspělejší ekonomice vznikají z podstatné míry takzvanou úvěrovou kreací. Tedy vytvářením nových úvěrů. Když ta či ona banka Františku Vomáčkovi schválí hypotéku na dva miliony korun, připsáním těchto peněz na Vomáčkův úvěrový účet u dané banky vznikají v rámci úvěrové kreace nové peníze,“ dodal s tím, že nové peníze jsou zásadním zdrojem inflace.

Inflace v lednu v Česku vzrostla na 17,5 procenta. Proti prosinci se ceny zvýšily o šest procent, uvedl Český statistický úřad. Lednová inflace byla v souladu s prognózou ČNB, která považuje její zrychlení za přechodné a souvisí zejména s růstem regulovaných cen.

„Čím více nových peněz do ekonomiky proudí, tím obtížnější je zbrzdění inflace na uspokojivou úroveň. Co hůře, déletrvající výraznější inflace představuje obrovské přerozdělování celospolečenského bohatství. Toto bohatství se přesouvá od věřitelů a střadatelů k dlužníkům. Často tedy také od osob, které hospodaří zodpovědně, k těm méně zodpovědným. A také od osob chudších, které například nedosáhnou na hypotéku, k těm bohatším, jako je pan Vomáčka. Rapidní inflace se vyplácí dlužníkům, poškozuje střadatele,“ vysvětlil ekonom.

Z dat Bloombergu vyplývá, že ještě levnější jsou reálně úvěry už jen v šesti zemích. „Jedná se o Turecko, stižené pádivou inflací, kde reálná úroková sazba činí -48,68 procenta, a dále o Srí Lanku (-38,78 procenta), Argentinu (-19,80 procenta), Bulharsko (-15,08 procenta), Maďarsko (-12,70 procenta) a Pákistán (-10,55 procenta),“ citoval agenturu Kovanda. „Například v eurozóně činí reální úroková sazba -6 procent, v USA dokonce jen -1,75 procenta. Česko má třetí nejnižší reálnou úrokovou sazbu v EU, po zmíněných Bulharsku a Maďarsku,“ dodal.