Tag: film

Články k tagu

Když se remake (ne)podaří

V kinech se hraje animovaná Pyšná princezna, dokonce v 3D provedení. Úspěch filmu těžko predikovat, sází na nostalgii rodičů, kteří snad znají hranou verzi z padesátých let (ostatně trailer novinky byl pečlivě poskládán snad jen ze záběrů kopírujících původní film). A sází možná na předpoklad, že černobílý film malého diváka nezaujme, jelikož jako médium ho už nezná. Zároveň mu film starý skoro tři čtvrtě století může připadat pomalý a znalejším zatížený dobovými reáliemi. Stará filmová pohádka se zkrátka může jevit málo srozumitelná.

Božský Blixa v Arše, nejkrásnější záchodky, sám a bez peněz

Jestli je už jen jeden koncert, na kterém byste do konce roku neměli chybět, je to právě tenhle. Pokusím se vysvětlit proč, ale hudba téhle dvojice je tak jedinečná a podivná, že se vzpíná snad veškerým příměrům. Jejich třetí deska vyšla letos na konci října, jmenuje se Christian & Mauro a pražský koncert se bude týkat především jí, což je dobře, je totiž jejich nejlepší. Na pódiu budou oni dva, německý dekadent a italský skladatel, doprovází je violoncellistka, klarinetistka a smyčcové kvarteto.

Nuda a žraloci v Římě

Karel Marx v našich končinách právem nemá nejlepší pověst. Ale občas ten člověk na něco kápl. Například na jeho poučce, podle níž se historie opakuje nejprve jako tragédie a podruhé jako fraška, něco je a taky je široce aplikovatelná. Dá se uplatnit třeba i na čerstvě premiérovaný film známého režiséra Ridleyho Scotta Gladiátor II. Jistě je možné klást si otázku, zda je fraškovitost toho filmu záměrná, jak se někteří kritici domnívají, nebo se do něj dostala nepozvána v důsledku některých sporných autorských voleb, nadbytku témat, protichůdně působících záměrů, nejednotné stylizace.

Přichází nejpřekvapivější film roku: narkomuzikál Emilia Pérez. Tady Vary potřetí

Celorepubliková přehlídka Tady Vary pokračuje trans-krimi-kartelovým muzikálem Emilia Pérez, který aspiruje na titul „nejpřekvapivější film roku“ a o němž se říká, že hlasitě promluví do výsledků příštích Oscarů. Snímek si odnesl z Cannes Cenu pro nejlepší herečku, kterou poprvé v historii festivalu získaly všechny tři hlavní představitelky najednou – Selena Gomez, Zoe Saldana i transgender herečka Karla Sofía Gascón. Režisér filmu Jacques Audiard získal v Cannes Cenu poroty a po tamní premiéře se Emilii Perez tleskalo devět minut.

Ten Donald není špatný chlap, a bude tu ticho, raketa letí dál

Na novém filmu o byznysových začátcích Donalda Trumpa je fascinující, že se s trochou dobré vůle může líbit jak jeho odpůrcům, tak jeho obdivovatelům. Sám Trump se ve svém stylu vyjádřil k režisérovi a scenáristům, když řekl, že jsou to „strašní, opravdu strašní lidé“, a pokusil se uvedení filmu zastavit. Je dobře, že se mu to nepovedlo. Příběh začíná ve chvíli, kdy je Trump ambiciózní, ale poněkud nervní a vyplašený mladík, a končí na jeho podnikatelském vrcholu, kdy otvírá svůj megalomanský projekt Trump Tower.

Proč jsou umělci často tak mimo

Jak známo, až na výjimky podporoval Hollywood Kamalu Harrisovou a možná i upřímně se děsil Donalda Trumpa. Nejspíš tyto sympatie a antipatie nekončily u herců a hereček, spíš by se dalo předpokládat, že kdo má v Americe blízko k umění nebo se umělcem být cítí, tomu bušilo srdce pro Kamalu. Podle letmých pohledů na sociální sítě to u nás bude podobné, však mi jeden známý režisér, jehož si opravdu vážím, uštěpačně popřál, ať toho Trumpa pěkně v Echu oslavíme.

Pošetilost bezmocných

Americký režisér Sean Baker patří mezi nejvýraznější filmové tvůrce současnosti, je to filmař s velmi osobitým viděním, čímž nemyslím jen styl, formální stránku filmového díla, ale také pohled na svět, který se tím stylem zprostředkovává. V něčem je to typický „nezávislý“ filmař – jeho snímky jsou velice levné, často do nich obsazuje neherce, jeden z jeho filmů (Tangerine, v české verzi Transdarinka) je natočený na iPhone. I témata, která si Baker vybírá, tomu obrazu odpovídají, jeho filmy bývají o lidech ze společenského okraje, nemálo Bakerových postav nějak prodává svoje tělo.

Po revoluci jsme měli pocit, že můžeme všechno, říká režisérka Třeštíková

Muzeum paměti XX. století pořádá již V. ročník filmového festivalu Nezlomní a obětovaní v pražském kině Atlas od 5. do 8. listopadu. Letos je program věnován 35. výročí sametové revoluce v Československu a ostatních státech sovětského bloku. Režisérka dokumentárních filmů Helena Třeštíková v rozhovoru hovoří nejen o metodě časosběrného natáčení a filmech, které vznikaly v roce 1989.

Jak jsem si jel pro Oscara

Stejnou sošku má Robert Zemeckis, Spike Lee, John Lasseter nebo Jan Svěrák. Cena Student Academy Award, kterou každoročně uděluje americká Akademie filmového umění a věd, je tím nejvyšším oceněním, jaké může získat student filmové tvorby. Je to obrovská čest a současně velká zodpovědnost. A teď jsem se do této vybrané společnosti dostal i já se svým kolegou, režisérem a kameramanem Pavlem Sýkorou.

Dějiny sovětského bloku jsou plné příběhů lidí, kteří se střetli s vládnoucím systémem, říká historik Blažek

Muzeum paměti XX. století pořádá již V. ročník filmového festivalu Nezlomní a obětovaní v pražském kině Atlas od 5. do 8. listopadu. Letos je program věnován 35. výročí sametové revoluce v Československu a ostatních státech sovětského bloku. Program a vstupenky naleznete na stránkách kina Atlas. Historik Petr Blažek, ředitel Muzea paměti XX. století, v rozhovoru přibližuje, jakou transformací si festival během let prošel a proč je důležité si připomínat události roku 1989.

O Horákové. Té, co milovala Juráčka

Včera měl v České televizi premiéru filmový portrét spisovatelky, novinářky, disidentky Dani Horákové. Film režisérky Olgy Sommerové dostal název Juráček je můj osud, což je poněkud zvláštní volba, které ale rozumí lidé obeznámení se životem Horákové – a Pavla Juráčka, filmového režiséra, hvězdy nové vlny, kterého zničil režim i jeho vlastní vlohy.

Ďábel se vrací do Moskvy

V dusném jarním podvečeru se vynořili na Patriarších rybnících dva muži. Pro čtenáře mnoha generací ta věta byla na počátku zkušenosti až iniciační – setkání s velkým dílem světové literatury, jež v nich zanechalo stopu, možná ještě jinou, než člověku přináší setkání s mistrovstvím. Je to první věta románu Michaila Bulgakova Mistr a Markétka, díla vytvořeného v časech strašných represí v Moskvě konce dvacátých a ve třicátých letech. Jeho autor na něm pracoval, jednu verzi spálil.

Bez touhy není nic

Pokud jste ten film ještě neviděli, určitě jste o něm slyšeli. Amerikánka vtrhla po extatickém premiérovém týdnu do kin a vyráží i na mezinárodní kolbiště. Její protagonistka už zdolala dětský domov, pěstounskou péči i pasťák – to vše v době, kdy proti ní stál i totalitní režim tehdejšího Československa. Vizuálně a obsahově výjimečný, důležitý film Amerikánka o jedné cestě za svobodným dospělým životem přivedl na svět režisér Viktor Tauš. Jeho Amerikánku přímo inspirovala dívka, kterou potkal v 90. letech na ulici.

Netflixu se daří. Zdražuje předplatné v Evropě a očekává příliv nových diváků

Streamovací gigant hlásí rekordní čísla. Netflix získal ve třetím čtvrtletí 5,1 milionu nových předplatitelů, čímž překonal odhady Wall Street o více než milion, píše agentura Reuters. Společnost očekává další růst předplatitelů během svátků, kdy se vrátí populární korejský seriál Hra na oliheň. Akcie Netflixu po zveřejnění zprávy o výsledcích vzrostly téměř o 6 procenta, přičemž od začátku roku si připsaly zhruba 47 procent.

Velký úklid

Minulý týden měli čtenáři deníku Guardian příležitost přečíst si doporučení na jeden z nejlepších válečných filmů, britský film Zulu z roku 1964. Zachycuje dvanáctihodinovou bitvu britské posádky 135 mužů hájících v Jižní Africe osamělou základnu proti čtyřtisícové armádě kmene Zulu. Odehrává se v roce 1879, kdy pušky Britům ještě neposkytovaly takovou technologickou převahu jako později kulomety. Tísnivé drama střetu, jemuž se nelze vyhnout, a nemilosrdné boje muže proti muži jsou zde ztvárněny s nebývalou intenzitou, jakož i společenské vzorce umožňující britské posádce vytrvat.

Vědci strhali „převratný“ film o Kolumbovi. Pochybují o věrohodnosti výzkumu

Přední vědci a experti na genetiku a antropologii kritizují závěry dokumentárního filmu odvysílaného španělskou veřejnoprávní televizí TVE o víkendu, podle kterého Kryštof Kolumbus nepocházel z Itálie. Vědci poukazují na to, že studie DNA, na kterou se film odkazoval, nebyla zveřejněna ve vědeckém časopise, a nemohla být tak podrobena revizi dalších specialistů, píše dnes deník El País. Podle nich není ani jisté, že lze na základě DNA přesně určit etnický původ nějakého konkrétního člověka.

Kafkova milostná romance, ale i Goebbels. Začíná festival německých filmů

Zahajovacím snímkem festivalu německy mluvených filmů Das Filmfest bude ve středu 16. října v pražském kině Lucerna životopisné drama Nádhera života. Akce se uskuteční do 20. října v pražských kinech Lucerna a Edison Filmhub, od 22. do 26. října v brněnském kině Art a od 1. do 5. listopadu v nově zrekonstruovaném sále Central Městského muzea v Olomouci. Vedle Kafkovy milostné romance Nádhera života nabídne 18. ročník festivalu přes 20 německy mluvených filmů.

„Je to doma!“ Český film Krajan získal na studentských Oscarech nejvyšší ocenění

Český film Krajan získal zlaté ocenění na studentských Oscarech. Na slavnostním večeru v Londýně převzali režiséři filmu Pavel Sýkora a Viktor Horák z rukou Jasona Reitmana zlaté ocenění v kategorii Nejlepší narativní film. Krátký film Krajan porazil filmy z Číny a z USA. Režisér Pavel Sýkora poděkoval filmovému štábu a učitelům z Filmové akademie Miroslava Ondříčka. Svůj projev zakončil však v češtině slovy "Je to doma!"

Dantovo peklo s diskotékou

Film Amerikánka režiséra Viktora Tauše není jednoduché nějak definovat. Normální divák k tomu také nemá důvod. Ale kdybychom se o to tady přece jen pokusili, tak je to sociálněkritický snímek z prostředí dětského domova za socialismu, do kterého někdo, tedy tvůrci, nakapali odvar z námelu, prostě nějaký derivát kyseliny lysergové, tuzemské verze LSD. Zasazení do období asi osmdesátých let a do totalitního Československa je vágní a neurčité, i když nutné, aby nějak „fungovalo“ v příběhu.

Závislost je krajní forma lásky

Proslul veselými knihami o smutných věcech. Třeba o tom, jak nějaký čas strávil v dětském domově, nebo o tom, jak žil pod jednou střechou se svým otcem, strýci, babičkou a alkoholem. V češtině nedávno vyšla kniha Mít a být. Pojednává o posmrtné klinice. Projdeme jí všichni: staneme se jejími pacienty, jakmile bude po nás. Naším úkolem bude odvyknout si žít. Komu se nezadaří, spadne do toho znovu. Vrátí se do života a bude žít navlas stejný příběh. Pak zas odvykačka, dokud nepochopí, že nicota je menší zlo než jako blbeček opakovat svůj nevyvedený život. S belgickým spisovatelem Dimitrim Verhulstem jsme mluvili při příležitosti jeho návštěvy uměleckého festivalu Fall, organizovaného pražským kulturním centrem DOX.

Umění pracovat, studentský Oscar zamíří do Česka, milostný dopis Lovecraftovi

Intermediální výtvarník Patrik Pelikán o sobě občas prohlašuje, že není umělcem, ale zedníkem, což je pravda, jelikož tuto profesi vykonává už přes deset let souběžně se studiem na AVU. Pro Pelikána je ostatně proces tvorby důležitější než výsledek, což stvrzuje tělesný aspekt jeho práce, který se přetavuje do úmorné dřiny. Slavný Duchampův výrok „Mým uměním je žít“ bychom v Pelikánově případě tedy měli transformovat do věty „Mým uměním je pracovat“.

Joker startuje celorepublikový projekt Tady Vary. Zapojí se 70 kin

Znáte princip divadelních abonmá, fungujících od podzimu do léta? Filmové předplatné na stejném principu přinášejí ve druhé sezoně Tady Vary, projekt desítky prestižních filmových premiér, jehož první ročník se loni odehrával v 56 kinech po celé ČR. Letošní ročník bude ještě dostupnější: zúčastní se ho totiž na 70 českých kin. Nově bude program Tady Vary ke zhlédnutí například v Olomouci, Kladně, Opavě či v Českém Brodě. Přidává se také zrekonstruovaný prostor Císařských lázní v Karlových Varech.

Bizarní poklady

Divnosti a jinakosti, to je výmluvný název jedné ze sekcí letošního festivalu Film a architektura, který ke konci září zavítá do desítek měst v Česku i na Slovensku. Součástí této sekce je i dokument Soviet Bus Stops, který představuje fenomén architektury autobusových zastávek v postsovětských zemích. Kanadský fotograf Christopher Herwig podnikl roku 2002 cyklistickou túru z Londýna do Petrohradu. Cestou narážel na malé objekty rozmístěné v krajině i ve městech.

Bez předsudků

Do kin vstupuje dokumentární film, který u nás z pohledu architektury nemá obdoby. Navzdory velmi širokému a obtížně uchopitelnému tématu poválečné architektury v někdejším Československu dokázal režisér Jan Zajíček ve svém snímku představit stěžejní momenty a stavby tří dramatických dekád a citlivě vykreslit životní peripetie a silné příběhy jejich hlavních aktérů.

Film pro naši dobu

Jen málokdy se stane, aby nějaký film vstoupil do mimofilmového kontextu tak nápadně jako Vlny, jež nyní vedou žebříček návštěvnosti kin. Není to vlastně dokonalý „režimní film“? V roli producentů figurují sponzoři prezidentské kampaně generála Pavla. Protagonisty jsou novináři, profese, jež je nyní ostřelována populisty. Film je zachycuje při tom, když sehráli historickou roli docela tak, jak to předestírají dnešní experti na strategickou komunikaci a boj proti dezinformacím: předávali veřejnosti důvěryhodné informace, a zamezili tak tomu, aby se ujala okupanty přichystaná dezinformace.

Kokain a třináct ran do hrudi. Dokument znovu otevírá zapomenutý případ ubodané Anety

Před deseti lety zemřela za podivných okolností třiadvacetiletá Aneta Rodová. Případ budí dodnes kontroverze, přestože policie případ uzavřela s tím, že šlo o sebevraždu a že si dívka třináct ran nožem způsobila sama. Tvůrci dokumentárního filmu, který údajně přichází s novými šokujícími důkazy teď tvrdí, že mohou dosavadní policejní verzi rozbít.

Neměli jsme žádné peníze, jen nápad. A nakonec je z toho studentský Oscar, říká spolurežisér Horák

Filmu režisérů Pavla Sýkory a Viktora Horáka se podařil nebývalý úspěch, po letech získal pro český film ocenění americké Akademie filmového umění a věd. Snímek Krajan porazil řadu zahraničních konkurentů a vyhrál studentského Oscara v kategorii hraných filmů. „Chtěli jsme poukázat na to, že každý pohled a každá strana má nějakým způsobem svůj názor, který pro ně může být relevantní,“ popisuje v rozhovoru s deníkem Echo24 jeden z režisérů a zároveň náš redakční kolega Viktor Horák.

Obří úspěch: mladí čeští filmaři vyhráli studentského Oscara

Česká kinematografie zaznamenala další dílčí úspěch. Krátkometrážní film Krajan mladých režisérů Pavla Sýkory a Viktora Horáka, mimo jiné i redaktora Echa, získal studentského Oscara v kategorii hraných filmů. Tvůrci si ocenění převezmou 14. října na slavnostním předávání v Londýně. Oscar poputuje do písecké Filmové akademie Miroslava Ondříčka (FAMO), kterou oba tvůrci vystudovali a kde film vznikl.

Rozlámaná realita

Mám pro vás dobrou a špatnou zprávu. Chcete jako první třeba tu špatnou? Tak tedy v neděli 8. září skončila ve vídeňské Albertině úchvatná retrospektiva Gregoryho Crewdsona. A teď ty dobré zprávy. V německém Kunstmuseum Bonn bude tatáž výstava k vidění příští rok (od 9. 10. 2025) a do té doby si lze kvalitně ukrátit čas s touto knihou. Ta totiž nabízí mnohem víc než pouhý sborník zmenšených fotografií, dokonce si troufám tvrdit, že lepší publikaci o fotografii si letos asi nepořídíte.