Za „poslední možnou šanci a důležitou snahu zabránit vážnému konfliktu na Ukrajině“ označil Elysejský palác nedělní rozhovor mezi prezidentem Francie Emmanuelem Macronem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Hovor začal v 11 hodin dopoledne a trval 105 minut. Hned potom si Macron volal s prezidentem Ukrajiny Volodymyrem Zelenským.
Rusko chystá největší válku v Evropě od roku 1945 a chce obklíčit ukrajinské hlavní město Kyjev, je přesvědčen britský premiér Boris Johnson. Řekl to v rozhovoru s BBC na mnichovské bezpečnostní konferenci. Všechno podle Johnsona nasvědčuje tomu, že Rusko už v některých ohledech svůj plán začalo naplňovat.
Když něco fungovalo jednou, proč to nezkusit podruhé? To je evidentně heslo, jímž se momentálně řídí Vladimir Putin. Na Ukrajině se snaží zopakovat scénář, který mu vyšel v roce 2008 během invaze do Gruzie. Tehdy gruzínská vláda skočila do ruské pasti. Separatistická Ruskem podporovaná Jižní Osetie zahájila ostřelování gruzínských pozic. Gruzínci odpověděli vlastní palbou a situace eskalovala.
Nebezpečí ruské invaze na Ukrajinu je velmi vysoké. Řekl to ve čtvrtek americký prezident Joe Biden. Vše podle něj nasvědčuje tomu, že Rusko je připraveno do sousední země vpadnout. Šéf Bílého domu podle agentury Reuters rovněž poukázal na informace, podle nichž Rusko provádí operace, které mají působit jako akce někoho jiného, a tím si vytváří záminku k vojenské akci.
Ruský prezident Vladimir Putin po jednání s německým kancléřem Olafem Scholzem přirovnal situaci ve východoukrajinských separatistických regionech ke „genocidě“. Zároveň vyzval k vyřešení tamního konfliktu mírovým pokrokem v Minsku a dodal, že si válku v Evropě nepřeje. Po úterním setkání s německým kancléřem Putin řekl, že je otevřen k diplomatickému jednání a hodlá stáhnout část vojenských jednotek.
Část amerických a evropských konzervativních intelektuálů (jistě ne většina) a veřejných osobností má značnou slabost pro režim Vladimira Putina – třeba vlivný Tucker Carlson z Fox News, Sohrab Ahmari a další lidé z končin bližších i nejbližších včetně třeba Václava Klause, jehož včerejší dopis premiéru Fialovi ovšem nelze přiřadit k textům intelektuálně či argumentačně významným, nebo aspoň koherentním.
Jeden z největších teoretiků válečných konfliktů Carl von Clausewitz přišel s konceptem takzvané válečné mlhy. Nazývá tak nejistotu, která je přítomna ve všech válečných konfliktech, skutečnost, že si nikdy nemůžete být jisti, co protivník provede, kde má své armády, v jakém složení a za jakým účelem. Svět nyní zažívá praktickou ukázku této mlhy. V okolí ukrajinské hranice se evidentně něco děje. Na sítích se šíří spekulace o přesunech ruských vojsk, provokacích a manévrech. Americké tajné služby to vyhodnotily jako důkaz, že v Moskvě padlo rozhodnutí o útoku.
Jestliže Rusko napadne Ukrajinu, bude následovat rozhodná a rychlá odpověď, řekl podle Bílého domu během sobotního telefonického rozhovoru americký prezident Joe Biden svému ruského protějšku Vladimiru Putinovi. Ruská invaze by s sebou podle Bidena přinesla „rozsáhlé lidské utrpení“, Spojené státy jsou ale připravené na diplomacii i „další možné scénáře“. Kreml zatím telefonát oficiálně nekomentoval. Putinův poradce Jurij Ušakov ale uvedl, že americká hysterie ohledně Ukrajiny „dosáhla svého vrcholu“.
Prezident Francie Emmanuel Macron si odmítl nechat v Rusku udělat PCR test na covid-19, protože nechtěl, aby mělo Rusko vzorek jeho DNA. Z toho důvodu museli mít oba státníci od sebe v pondělí na jednání ohledně situace na Ukrajině značné rozestupy, nad kterými se podivovala některá světová média. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na dva nezávislé zdroje z Macronova okolí. Snímky extrémně dlouhého stolu, u kterého jednání Macrona s Putinem probíhalo, obletěly svět.
Žádné výsledky nepřineslo jednání na úrovni politických poradců nejvyšších představitelů zemí takzvaného normandského formátu, který tvoří Rusko, Německo, Ukrajina a Francie. Ani za devět hodin rozhovorů v Berlíně se ve čtvrtek večer a v noci na dnešek nepodařilo překonat neshody ohledně výkladu minských dohod, řekl novinářům ruský vyjednavač v otázkách Ukrajiny a zástupce šéfa kremelské prezidentské kanceláře Dmitrij Kozak, kterého citovala agentura TASS.
Rusko se nadále domnívá, že diplomacie může pomoci při deeskalaci krize kolem Ukrajiny, řekl ve středu stanici BBC ruský velvyslanec při EU Vladimir Čižov. Moskva podle něj nemá v plánu provést nikam invazi, varoval však, že je důležité nevyprovokovat Rusko ke změně názoru. Rusko opakovaně popírá, že by se chystalo vtrhnout na Ukrajinu, u jejích hranic však shromažďuje desetitisíce vojáků a vojenskou techniku.
Odmyslíme-li si občasné citáty a parafráze slov Vladimira Putina nebo jeho ministra zahraničí Sergeje Lavrova, ruský pohled v diskusích o současné krizi na rusko-ukrajinské hranici naprosto chybí. Proto jsme pořídili rozhovor se Sergejem Karaganovem, profesorem pro mezinárodní politiku v Moskvě. Karaganov sice nikdy nebyl zaměstnán ve vládní nebo politické funkci, přesto je díky svému propojení a vlivu na zahraničněpolitický establishment někdy nazýván „ruským Kissingerem“.
Ruský prezident Vladimir Putin svým ostrým jazykem vyvolal kontroverze, když s odkazem na dodržování minských mírových dohod s Ukrajinou vzkázal svému protějšku: „Líbí, nelíbí, přetrp to, má krasavice.“ Podle Putina se ukrajinskému prezidentovi Volodymyrovi Zelenskému „nelíbí ani jediný bod minských dohod“. Ruská média poté spekulovala, zda tím prezident neodkazoval na sadistickou píseň. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova však šlo jen o to, že závazky se musí plnit.
Francouzský prezident Emmanuel Macron v pondělí vyrazil na jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ohledně krize na Ukrajině. Už po příletu na letiště se ale musel vypořádávat s obtížemi. Nepřijel totiž pro něho doprovod motorových vozidel. Podle některých ruských médií navíc Putin Macronovi tyká. Ruský prezident podle médií zahájil setkání s Macronem větou: „Vážený pane prezidente, drahý Emmanueli, moc rád tě vidím.“
Putinova oblíbená luxusní automobilka Aurus se otřásá v základech. Sériová výroba je nekvalitní, firma mění vedení a zájem o předražené limuzíny je na bodu mrazu. Automobilku financuje Rusko a pro prezidenta Vladimira Putina je to osobní projekt, píše ruský zpravodajský server Drom. Malou útěchou Putinovi tak může být jen to, že se nechal luxusní limuzínou Aurus Senat odvézt i v Pekingu, kde byl na zahajovacím ceremoniálu olympijských her.
Čína a Rusko využili zahajovací den zimních olympijských her v Pekingu k uzavření takzvané bezlimitní dohody. Oficiálně s tak spojili proti „odporu“ Ukrajiny a Tchaj-wanu. Ruský prezident Vladimir Putin a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching se na jednání v Pekingu zavázali k hlubší spolupráci proti Západu, Čína mimo jiné podpořila ruský požadavek, aby Ukrajina nebyla přijatá do NATO. Obě země se chtějí podporovat v řadě oblastí včetně například kontroly internetu.
Francouzský prezident Emmanuel Macron bude v pondělí jednat v Moskvě se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Hned v úterý pak zamíří do Kyjeva, kde se setká s hlavou ukrajinského státu Volodymyrem Zelenským, uvedl v pátek podle agentur Elysejský palác. Rozhovory jsou součástí diplomatického snažení západních lídrů o odvrácení širšího konfliktu s Ruskem kvůli Ukrajině.
Maďarsko počítá s tím, že se dohodne s Moskvou na zvětšení dodávek ruského zemního plynu. Při úterním jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v moskevském Kremlu to řekl maďarský premiér Viktor Orbán. „Vzhledem k tomu, že celá Evropa nyní prožívá energetickou, přesněji řečeno plynovou krizi, bylo velice důležité, že jsme uzavřeli dlouhodobé kontrakty. Děkujeme za to, že jsme je podepsali. Při dnešním setkání bych chtěl dosáhnout zvýšení objemu dodávek,“ řekl Orbán podle agentury TASS.
Británie by v případě nových ruských „kroků proti Ukrajině“ zpřísnila sankce mířící na podniky a osoby s nejužšími vazbami na Kreml. V televizním rozhovoru to v pondělí řekl náměstek na britském ministerstvu financí Simon Clarke. Zároveň se očekává předložení návrhu zákona, který by umožnil rozšíření protiruských sankcí. Kreml v reakci pohrozil odvetou Londýnu za případný "útok proti ruskému byznysu".
Ruský prezident Vladimir Putin v pátečním telefonickém rozhovoru upozornil francouzskou hlavu státu Emmanuela Macrona, že odpovědi Spojených států a NATO na bezpečnostní požadavky Ruska nezohlednily zásadní obavy Moskvy. S odvoláním na Kreml o tom informovala agentura TASS. Oba státníci se podle ní dohodli na pokračování dialogu mezi Moskvou a Paříží o problematice bezpečnosti v Evropě.
Do konce tohoto týdne si budou ohledně situace kolem Ukrajiny telefonovat ruský prezident Vladimir Putin se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Podle agentury TASS to dnes sdělil dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Moskva podle něj s velkým znepokojením sleduje poslední kroky a prohlášení Washingtonu, které prý mají za cíl eskalovat napětí. Spojené státy uvedly do zvýšené pohotovosti 8500 amerických vojáků, kteří mají být připraveni na případné rychlé nasazení v Evropě.
Ruské vyhrožování Ukrajině je neblahé bohužel o to víc, že přichází v době, kdy je Evropa zvlášť neschopná mu čelit. Můžeme si opakovat, že je neoprávněné, ať už ho Putin zdůvodňuje jakkoli. Někdy mu jde o Ukrajinu samotnou, jak o tom svědčí jeho loňský esej O historické jednotě Rusů a Ukrajinců (řada českých politiků byla v roce 1992 ochotna psát eseje o historické jednotě Čechů a Slováků). Jindy mu nejde o Ukrajinu, ale o NATO a USA v Evropě.
Velitel německého námořnictva viceadmirál Kay-Achim Schönbach skončil velmi rychle ve své funkci. Došlo k tomu poté, co se nechal slyšet, že Ukrajina nikdy nezíská zpět poloostrov Krym, Schönbach také vyjádřil obdiv k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Schönbacha zkritizoval mimo jiné ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba, německá velvyslankyně v Kyjevě byla v sobotu předvolána na ministerstvo zahraničí. Ukrajinský ambasador v Berlíně ale prohlásil, že rezignace viceadmirála nestačí.
V únoru bude válka. Tak zní nejcitovanější předpoklad amerického ministerstva obrany. Rusové mají u hranic s Ukrajinou rozmístěno asi 100 tisíc vojáků. Američané odhadují, že na konci ledna jich bude 175 tisíc, dostatečný počet k dobytí Ukrajiny. Podle plánů ruské armády, jež zveřejnil například německý bulvární deník Bild, dojde k ruskému blitzkriegu, kdy se Rusové přeženou přes východní Ukrajinu až k Dněpru.
Včerejší zpráva, že ruský nejvyšší soud rozpustil nevládní organizaci Memorial, připomněla, co je současné Rusko ve skutečnosti za stát. Připomněla to snad především těm, kteří občas mají sklon hledět oním směrem snad s jakousi nadějí, že by Rusko, to impérium, ten pravoslavný Třetí Řím, mohlo představovat alternativu poblázněnému Západu. Putin občas pronese nějaký truismus třeba o tom, že muž je muž a žena je žena, a člověka pomalu dojme, že ještě někde mají rozum.
Rusko v noci na pátek provedlo úspěšný test hypersonické střely Cirkon (Zirkon). Oznámil to prezident Vladimir Putin. Test byl podle něj úspěšný a bezchybný. Prezident podle agentury Interfax také uvedl, že jde o zásadní událost v životě Ruska a o významný krok v posílení bezpečnosti této země a v posílení jeho obranné kapacity. Cirkon je podle dřívějších prohlášení ruské armády schopen dosáhnout až devítinásobku rychlosti zvuku a při doletu až 1000 kilometrů může zasahovat námořní i pozemní cíle.
Budoucí kroky Ruska budou záviset na tom, zda se mu podaří zajistit vlastní bezpečnost, upozornil ve čtvrtek ruský prezident Vladimir Putin. Na tiskové konferenci v této souvislosti zopakoval, že Rusko vnímá jako hrozbu možné rozšiřování Severoatlantické aliance na východ a rozmisťování zbraňových systémů poblíž Ruska, zejména na Ukrajině. Aliance podle prezidenta Rusku v minulosti o svém rozšiřování opakovaně lhala.
Ruským plynovodem Jamal vedoucím přes Polsko přestal do západní Evropy téct plyn. Zástava to může být jen chvilková, třeba už touto dobou plyn opět teče. České republiky se včerejší hlášení z Německa ani přímo netýká, v našich zásobnících je prý plynu k pokrytí poptávky na čtyři měsíce. Nicméně takové apokalyptické zprávy jako tato nutně přispívají k růstu cenové hladiny v Evropě, který se velmi rychle přelévá do našich cen.
Severoatlantická aliance chce v příštím roce co nejdříve zahájit smysluplný dialog s Moskvou. Prohlásil to dnes generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, který zamýšlí v brzkém termínu svolat jednání Rady NATO-Rusko, zejména kvůli napětí u ruské hranice s Ukrajinou. Alianční země v současnosti zvažují, jak se postavit k požadavkům, jejichž splněním Moskva podmínila snížení napětí ze své strany.
Rusko je připraveno přijmout vojenská a technická opatření v odpovědi na "agresivní politiku Západu". Na nikoliv přátelské kroky bude tvrdě reagovat, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin na úterní poradě s vedením ministerstva obrany a ozbrojených sil. Putin podle ruských tiskových agentur vyjádřil také "krajní znepokojení" kvůli zvyšující se koncentraci sil USA a NATO u ruských hranic a rozmisťování prvků americké protiraketové obrany poblíž Ruska. Opět varoval před hypotetickou možností rozmístění západních raket na Ukrajině.
