Íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chamaneí vyzval k prohloubení dlouhodobé spolupráce mezi svou zemí a Ruskem. Po dnešním jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem také řekl, že Teherán a Moskva musejí zůstat "ostražití vůči klamům Západu", informovala agentura Reuters.
Půjde pravděpodobně o dva až tři nejnáročnější měsíce války na Ukrajině, ale pak Putin prohraje. Pokud ustojíme jeho tlak, predikuje ruský opoziční politik Leonid Volkov. Putin má mnoho zbraní, kterými může Evropu vydírat. Velkou hrozbou s ohledem na jaderné zbraně je i podle šéfa britské armády Tony Radakina. Oba se shodují, že Putinovi dochází síly a morálka ruských vojáků padá. To ale ještě nemusí znamenat konec války.
Slovo „prezident“ je západní a moderní výraz, který neschvalujeme. Kremelští poslanci vyzývají k tomu, aby byl oficiální titul prezidenta Vladimira Putina změn na tradiční výraz „pravitel“, což v ruštině znamená vládce. Ruská média uvádí, že se titul pravitel hodí pro Putina mnohem více než ten nynější a oficiální. Vladimir Putin, který vyvolal na konci února smrtící válečný konflikt na Ukrajině, je podle poslanců a spojenců Kremlu pro Rusko spíše vládce než prezident.
Válka na Ukrajině se dostala na další křižovatku a bojovníci na obou stranách se připravují na třetí dějství bojů, které by mohlo zvrátit rovnováhu konfliktu. Na svém webu to píše stanice CNN, která se v analytickém článku zamýšlí nad dalším možným vývojem ruské invaze na Ukrajině. „Je to velmi opotřebovávací boj,“ míní Justin Bronk z britského think-tanku Royal United Services Institute (RUSI). „Je to boj mezi dvěma armádami, z nichž obě utrpěly obrovské ztráty a jsou blízko vyčerpání,“ poznamenal.
Ukrajinský ministr spravedlnosti Denys Maliuska je přesvědčený, že ruští strůjci vojenské invaze na Ukrajinu včetně prezidenta Vladimira Putina a ministra zahraničí Sergeje Lavrova skončí ve vězení. Otázkou není zda, ale kdy, řekl novinářům po příjezdu na úterní jednání se svými protějšky z EU. Podle Maliusky je důležité potrestat nikoliv pouze vojáky, kteří mají na svědomí konkrétní válečné zločiny, ale zejména představitele Ruské federace, kteří jsou kvůli svým rozhodnutím zodpovědní za celou válku a za civilní oběti včetně stovek dětí.
Ruští opoziční představitelé čelí tvrdým represím ze strany moskevské vlády. Tamní prokurátoři v pátek odsoudili k sedmi letům vězení moskevského zastupitele Alexeje Gorinova za to, že nesouhlasil s válkou. Prokurátoři ve čtvrtek navíc navrhli soudům zavřít do vězení známého opozičního aktivistu a dalšího poslance moskevského sněmu Andreje Pivovarova, který se postavil proti Ruskem vedené válce proti Ukrajině, uvedla v pátek agentura Reuters. Ta tyto soudní procesy označila za známku, že represe Kremlu proti disentu pokračují a sílí.
Čínský prezident Si Ťin-pching podle médií odmítl pozvání ruského prezidenta Vladimira Putina přijet na návštěvu do Moskvy. K pozvání mělo dojít během telefonického rozhovoru 15. června. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zprávu dementoval s tím, že Si Rusko navštíví, až se uvolní covidová opatření.
Ruský prezident Vladimir Putin slovy „ať to zkusí“ komentoval tvrzení, že Západ chce porazit Rusko na bojišti. Při setkání s předsedy poslaneckých klubů ruského parlamentu také prohlásil, že Rusko ještě „nic vážného“ na Ukrajině nezačalo a Západ by měl pochopit, že prohrál hned v úvodu ruské „speciální operace“, tedy invaze na Ukrajinu. Rusko neodmítá jednání o míru, ale čím více se tato jednání budou odsouvat, tím těžší bude se s Ruskem domluvit, varoval.
Před pár dny, na začátku summitu NATO v Madridu, britský premiér Boris Johnson prohlásil, že válka na Ukrajině by nezačala, pokud by Vladimir Putin byl žena. Samotná invaze je prý „šílená, macho“ a „ukázka toxické maskulinity“. Je zajímavé, že konzervativní politik v podstatě opakuje feministickou propagandu. S tvrzením, že svět by byl nějak lepší, mírumilovnější a spokojenější, kdyby ve vrcholných funkcích byly ženy, se lze setkat relativně často.
Ruští vojáci se po ostřelování ukrajinskou armádou stáhli ze strategicky důležitého Hadího ostrova v Černém moři. Jinak bezvýznamný kousek země je ale podle ruského ideologa Alexandra Dugina důležitý i z jiných důvodů: poté, co Rusko v únoru na počátku invaze ostrov obsadilo, tvrdil, že se na něm nacházela dávná svatyně boha Apollóna a že ten, kdo ovládá Hadí ostrov, ovládá „běh světových dějin“. Dugin se odvolává na rumunského esoterického filosofa Vasile Lovinescu.
Ruský prezident Vladimir Putin svolal svůj protipól k summitu, který uspořádalo NATO v Madridu. Na tom v turkmenském Ašgabatu se sjeli zástupci zemí sousedících s Kaspickým mořem. Putin nicméně schytal především velký výsměch za obrovský, masivní stůl, u nějž se jednání konalo a u kterého sedělo pouze pět lidí. Ruský prezident od začátku invaze na Ukrajinu proslul tím, že se i se zástupci své vlády scházel u zbytečně velkého stolu. Z tAšgabatu Putin komentoval i summit NATO.
Kdyby byl ruský prezident Vladimir Putin ženou, nerozpoutal by konflikt na Ukrajině. Přinejmenším ne tak šíleně násilný, myslí si britský premiér Boris Johnson. Řekl to v rozhovoru pro německou veřejnoprávní televizi ZDF. Podle premiéra Spojeného království je invaze na Ukrajině perfektním příkladem toxické maskulinity. „Pokud by byl Putin ženou, což zcela evidentně není, opravdu nemyslím, že by způsobil tuhle bláznivou, machistickou válku plnou násilí,“ vysvětloval Johnson německému reportérovi.
Ruský prezident Vladimir Putin se zúčastní summitu největších světových ekonomik G20, který se má konat na podzim v Indonésii. Podle agentury TASS to dnes uvedl Putinův poradce Jurij Ušakov. Západ kvůli ruské agresi vůči Ukrajině tlačil na to, aby Moskva byla z této skupiny vyloučena. Není zatím jasné, zda půjde o Putinovu osobní účast či zda vystoupí prostřednictvím videospojení. Západní země v čele s USA usilovaly o to, aby Indonésie, která letos skupině G20 předsedá, Rusko ze zasedání vyloučila po jeho útoku proti Ukrajině.
Francouzský prezident Emmanuel Macron sklízí kritiku a posměch za opakované snahy vést nadále dialog s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který zahájil 24. února invazi na Ukrajinu. Nyní se dostal na veřejnost asi devítiminutový záznam jejich telefonního rozhovoru z 20. února, tedy jen pár dní před začátkem války. Macron se zřejmě pokouší telefonát prezentovat jako ukázku své iniciativy a vylepšit si tak reputaci, Putin v něm ale Macronovi otevřeně lže a „vodí ho za nos“.
Bití, mučení i vymyšlené prohřešky. Kremlu se ani „pod zámkem“ nedaří vymazat z veřejného prostoru kritika režimu a opozičníka Alexeje Navalného. Ten udržuje kontakt s okolním světem skrze svůj tým a právníky. A kromě politických prohlášení se tak na sociálních sítích dělí například i o mrazivé zkušenosti ze svého pobytu v ruských žalářích.
Plukovník ruské tajné služby FSO Vadim Zimin, který nosíval prezidentský kufřík s kódy k odpálení jaderných zbraní, byl nalezen ve svém bytě s prostřelenou hlavou. Média píší o sebevraždě. Dvaapadesátiletého Zimina našel před pár dny zraněného v bytě jeho bratr, v současnosti je bývalý bodyguard v kómatu a lékaři nehovoří o jeho prognóze optimisticky, uvedl list Moskovskij komsomolec.
Budeme mít zbraňové systémy, které nemají ve světě obdoby. Takto se chlubil ruský prezident Vladimir Putin při tradičním setkání se absolventy vojenských škol v Kremlu.
Mezi Ruskem a Kazachstánem se rozhořela obchodní válka – Rusko nejprve v neděli začalo omezovat vývoz kazachstánské ropy přes přístav v Novorossijsku, zatímco Kazachstán pak pozastavil tranzit ruského uhlí. Napsal to dnes na svém webu běloruský opoziční list Naša Niva, kazachstánské úřady to ale odmítají. Incident se odehrává poté, co kazachstánský prezident Kasym-Žomart Tokajev označil v přítomnosti ruského prezidenta Vladimira Putina lidové republiky na Donbase za „kvazistáty“ a odmítl uznat jejich suverenitu.
Ruský prezident Vladimir Putin má strach, že "jiskra demokracie" přeskočí do jeho země, řekl dnes německý kancléř Olaf Scholz v rozhovoru pro list Muenchner Merkur. Putin se podle něj snaží rozdělit Evropu a vrátit se k politice vlivových zón. "V tom neuspěje," prohlásil kancléř. Scholz reagoval na dotaz, zda Putin přijme fakt, že se Ukrajina přiblíží vstupu do Evropské unie.
Odvolací soud ve Lvově na západě Ukrajiny v pondělí vyhověl žádosti ministerstva spravedlnosti a zakázal hlavní proruskou stranu v zemi. Majetek strany Opoziční platforma-Za život propadne státu. Proti rozhodnutí se lze ještě odvolat k nejvyššímu soudu, uvedl na svém webu list Ukrajinska pravda. K vůdcům strany patří oligarcha Viktor Medvedčuk, pokládaný za blízkého Kremlu, který je v současnosti ve vazbě kvůli podezření z vlastizrady.
Chmurné předpovědi, které Ruské federaci načrtly západní země, se nenaplnily. Rusko odolává bezprecedentním sankcím, které se naopak obrátily proti Západu. V projevu na ekonomickém fóru v Petrohradě to v pátek řekl ruský prezident Vladimir Putin. Míra inflace v některých zemích Evropské unie podle něj přesáhla 20 procent a EU jako celek bude chudší o více než 400 miliard USD (9,4 bilionu Kč) právě v důsledku sankcí, které zavedla proti Rusku.
Ruský prezident Vladimir Putin na ekonomickém fóru v Petrohradu prohlásil, že skončil jednostranný světový řád, podřízený prý Spojeným státům, které se podle něj cítí vyslancem Boha na Zemi, nemají žádné povinnosti, ale jen své vlastní "posvátné zájmy". Tvrdil také, že Evropská unie ztratila globální konkurenceschopnost i politickou svrchovanost. Předpověděl vzestup populismu a výměnu elit v evropských zemích. Ruský prezident také znovu obhajoval své rozhodnutí napadnout Ukrajinu a kritizoval sankce Západu.
Česká Aliance pro rodinu se stala terčem útoku členky Fialova kabinetu. Ministryně Helena Langšádlová se od této malé konzervativní neziskovky distancovala, prý ten spolek „je napojen na Putinův režim“. Konstrukce je to divná už na první pohled, ředitelka aliance je ženou Romana Jocha, který kdysi prezidenta Klause nazval kremlofilní bábou. Nezdá se, že by jinou trpěl doma. Alianci dostala do řečí místopředsedkyně sněmovny Olga Richterová. Ta zřejmě věří všemu, co píše polská Gazeta Wyborcza.
Ruský prezident Vladimir Putin odvolal bývalou krymskou prokurátorku Natalji Poklonskou z funkce zástupkyně šéfa federální agentury pro spolupráci s krajany Rossotrudničestvo. Poklonská se ještě jako prokurátorka stala symbolem ruské anexe ukrajinského poloostrova, ale po vypuknutí války proti Ukrajině prohlásila, že si nepřeje, aby na Kyjev a další ukrajinská města padaly bomby, a rozpoznávací znak invazních vojsk, písmeno Z, označila za symbol zármutku a tragédie pro oba národy.
Báchorkám o ruské denacifikaci Ukrajiny mohli věřit jen úplní hlupáci, ale ti se vždycky najdou. Těžko od nich očekávat nějakou sebereflexi, ale přece jen pro ně musí teď být poněkud prekérní srovnat si skutečnost, že jejich velký denacifikátor, tedy Putin, před pár dny přiznal, že ve válce, kterou rozpoutal, nejde o nic jiného než o zabrání území, na které má Rusko podle něj nárok.
Aliance pro rodinu zaslala místopředsedkyni Sněmovny Olze Richterové (Piráti) předžalobní výzvu, ve které požaduje omluvu za její výroky. Podle spolku místopředsedkyně šíří lež, když uvedla, že je spolek napojený na miliardy z Kremlu a že je Putinovým hlasem v Evropě. Předžalobní výzvu od tohoto spolku obdržela kvůli svým výrokům před několika dny i ministryně Helena Langšádlová (TOP 09). Pkud nesplní podmínky, které spolek stanovil, bude spor pokračovat soudním řízením.
Ruský prezident Vladimir Putin údajně není v úplně dobré zdravotní kondici, po jednání měl cítit nevolnosti a závratě. Zdravotní komplikace by mohly být i příčinou toho, proč se tento měsíc nebude konat tradiční debata prezidenta s národem v přímém televizním přenosu, jak tomu bývalo v předchozích letech.
Ruský prezident Vladimír Putin patří kvůli invazi na Ukrajinu před válečný soud. Stanout by měl i před soudem v Rusku, protože poslal svou zemi do izolace a uvrhl ji vývojově zpět. V rozhovoru pro ukrajinskou redakci Rádia Svobodná Evropa to řekl český prezident Miloš Zeman. Přepis rozhovoru zveřejnil Pražský hrad na svém webu. Zeman se v minulosti se svým ruským protějškem několikrát setkal a byl znám svým vstřícným postojem k Rusku.
Když francouzský prezident Emmanuel Macron řekne, že „Rusko nesmí být ponižováno“, člověk zpozorní a řekne si, kde na takový velkolepý objev ten člověk přišel. Vykládat to lze zajisté všelijak a lze v tom najít třeba i špetku racionality. Ano, zajisté, Macron to myslel asi nějak v tom smyslu, že nějaký prostor pro vyjednávání je vždy nutné nechat otevřený, a také zřejmě tím myslel, že Rusko je velká země a tou zůstane, i když se chová jako vyvrhel – a zdá se, že je mu v tom dobře.
Přes balíčky sankcí i pomalý postup na Ukrajině si drží Vladimir Putin stále stejně velkou podporu obyvatel. Tvrdí to alespoň ruské agentury, jejichž výsledky je však nutné brát zvláště během probíhajícího konfliktu s rezervou. Ukazuje se však také, že výrazně jiný pohled na situaci mají mladší Rusové, mezi nimiž se projevuje poměrně výrazný odpor k současnému směřování země. Podle ruského nezávislého centra Levada si Putin ke konci května stále drží důvěru 83 % obyvatel.
