Dosavadní průběh vpádu na Ukrajinu představuje obrovskou ránu pro reputaci Ruska nejenom v morálním, ale také jaksi praktickém smyslu. Ruská armáda se v prvních dnech války nepředvádí jako hrozivě efektivní síla, ale jako nemotivovaný, chaoticky jednající sbor se špatným velením. Podobná situace je i na „propagandistické frontě“. I ta je přitom velice důležitá, bojuje se v ní o „srdce a mysl“ nejenom světové veřejnosti, ale především vlastních lidí. Zvláštní.
Ruská armáda bude pokračovat ve speciální operaci na Ukrajině až do dosažení stanovených cílů, oznámil podle agentury TASS ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Prezident Vladimir Putin požaduje, aby se Ukrajina stala „neutrální zemí“ a vzdala se svých požadavků na začlenění do Severoatlantické aliance a EU. Kyjev má zároveň oficiálně přiznat anektovaný Krym jako ruské území.
Za posledních pár dní se toho v Evropě změnilo víc než za předchozích třicet let. Veřejnosti otevřený Salon Týdeníku Echo v Knihovně Václava Havla se konal v úterý 22. února 2022 večer. V den, kdy Vladimir Putin vyslal ruské jednotky do dvou separatistických oblastí v Doněcku a Luhansku. Napadení Ukrajiny se očekávalo každou hodinou. Nikdo ale přesně nevěděl, kdy přijde a jak bude vypadat. Přišlo ve čtvrtek 24. února 2022 nad ránem.
Jaké závěry má z války na Ukrajině vyvodit Česká republika? Od vypínání „proruských“ serverů přes rozpočet armády až po klimatickou politiku Evropské unie, kdy naplánovaná cesta k uhlíkové neutralitě z větší části stojí na ruském plynu – otázky pro disidenta, později ministra obrany a dnes člena Výboru pro životní prostředí v Evropském parlamentu Alexandra Vondru (ODS).
Čtvrtá, zásadní linie zatím chybí. Chybí proto, že kromě Ruska bude velmi bolet i Evropu. Pokud se má ale Vladimir Putin dostat do úplné ekonomické izolace, která je pro Západ nejlepším základem vyjednávání o příměří na Ukrajině, musí se zastavit tok plynu a ropy na Západ a platby za ně směrem do Ruska. Po týdnu bezradného přešlapování kolem sankcí, kdy se demonstrovala jednota, ale pod její fasádou se v zásadě nezasahovalo ničím, co by Rusko skutečně ohrožovalo, přišel přes víkend obrat. Alespoň částečný.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil uvést ruské jaderné síly do vysokého stupně bojové pohotovosti, uvedly agentury. Podle Putina se tak děje v reakci na agresivní prohlášení vedoucích představitelů členských zemí Severoatlantické aliance na adresu Ruska. Zmíněné odstrašující síly zahrnují balistické rakety a další zbraně s konvenčními bojovými hlavicemi, ale také ruské jaderné zbraně. Rusko ve své strategii až dosud kladlo důraz především na jaderné odstrašování.
Občané Ruska se po víkendu probudí chudší a bez možnosti cestovat do řady zemí. Svět omezil i ruské sportovce, kterým byla zakázána účast na některých kláních. Brněnská Masarykova univerzita oznámila, že vypověděla smlouvy se čtyřmi ruskými univerzitami. To vše jako odpověď na ruskou invazi na Ukrajinu, proti které se demonstruje po celém světě, dokonce i v Moskvě. V sobotu se EU)spolu s USA, Kanadou a Velkou Británií dohodla na snaze odpojit vybrané ruské banky od globálního systému SWIFT
Ruské vojenské jednotky podle Kremlu v pátek pozastavily ofenzivu na Ukrajině, aby umožnily prostor k vyjednávání. Dnes ale boje obnovily, protože podle Ruska Ukrajina vyjednávat odmítla. Podle tiskových agentur to dnes řekl mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov. Mluvčí ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v pátek večer popřel dřívější tvrzení Moskvy, že odmítl nabídku zasednout za jednací stůl.
Ruský prezident Vladimir Putin údajně souhlasí s jednáním s kyjevskou vládou v Minsku, současně ale vyzval ukrajinskou armádu k tomu, aby vládu svrhla a převzala vládní moc. Chce tím docílit „snazšího vyjednávání“ a zdá se, že šéf agresorské země není připraven jednat s ukrajinskými úřady, píše agentura Unian. V pátek promluvil Putin k ukrajinské armádě a apeloval na „demilitarizaci a denacionalizaci“ Ukrajiny, ivádí dále zpravodajský web Unian. S armádou se údajně „lépe dohodne“.
Místopředseda Evropské komise Frans Timmermans se domnívá, že válečný útok Ruska na Ukrajinu je jen zástěrkou. Ruský prezident Vladimir Putin podle něj jen chce odvést pozornost od klimatických problémů, jimž svět čelí. Uvedl to v podcastu Betrouwbare Bronnen. Nizozemec Timmermans je v Evropě dlouhodobým a výrazným zastáncem ochrany klimatu, klimatických opatření a elektromobility. Invaze ruských vojsk je podle místopředsedy komise „diverzním manévrem“
Pokud do Česka přestane proudit ruský plyn, dodávky této suroviny nebudou ohroženy. V rozhovoru pro deník Echo24 to řekl vládní zmocněnec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška. Připustil ale, že by plyn mohl ještě výrazněji zdražit. Nejvíce mezi státy EU by nedostatek ruského plynu pocítily Maďarsko a Bulharsko. Bartuška považuje ruského vůdce Vladimira Putina za lháře. Závazek dodávat dál plyn do Evropy mu nevěří.
Americký prezident Joe Biden oznámil „silné“ ekonomické sankce proti Rusku poté, co podle jeho slov zahájilo brutální útok na ukrajinský lid. Cílem Spojených států a jejich spojenců je omezit schopnost Ruska účastnit se globální ekonomiky a odstřihnout jej od velké části dovozů vyspělých technologií, uvedl americký prezident. Nové sankce byly vypracované ve snaze maximalizovat dlouhodobý dopad na Rusko a týkají se mimo jiné dalších ruských bank včetně VTB.
Ruská policie zadržela v Moskvě více než 60 lidí, kteří protestovali či se chystali protestovat proti válce s Ukrajinou, uvedl server BBC na svém ruskojazyčném webu. Podle specializovaného serveru OVD-Info, který monitoruje činnost policie, se zatýká i v dalších městech, kde často demonstrují jen jednotlivci, dožadující se ukončení bojových operací. „Aktivisty zatýkají zejména u sídla prezidentské kanceláře a na Puškinově náměstí. Někteří z nich říkají, že policie přišla k nim domů," napsala BBC.
Projev prezidenta Ruska Vladimira Putina, který dal svolení „ke speciální vojenské operaci“ vůči Ukrajině, přitahuje pozornost coby zrůdné ospravedlňování útoku na svrchovaný stát, plné demagogie. Je z něj cítit ukřivděnost nad upadající rolí Ruska ve světě od rozpadu SSSR. Obsahuje i jasnou výhrůžku: „Ať se nám kdokoli pokusí postavit do cesty nebo tím spíše vytvořit hrozby pro naši zemi a náš lid, musí vědět, že Rusko okamžitě odpoví a následky budou takové, jaké jste v celé své historii ještě nezažili.“
Evropská unie zatím asi nepodnikne kroky k tomu, aby odpojila Rusko od mezinárodního platebního systému SWIFT. Agentuře Reuters to sdělili nejmenovaní evropští diplomaté. EU nyní pracuje na novém balíku sankcí vůči Rusku za jeho útok na sousední Ukrajinu. Pokud by Rusko nemohlo SWIFT vůbec používat, mělo by to zřejmě na jeho ekonomiku devastující dopady. K odpojení Ruska od systému SWIFT vyzvali ministři pobaltských států, další členské země EU se k tomu ale stavějí zdráhavě.
Západ se rozhodl potrestat Vladimira Putina za vpád na Ukrajinu sankcemi. Dohodl se na nich poměrně rychle. Demonstruje na nich jednotu. Zásadní problém je, že ty sankce nebudou fungovat. Nezaberou, protože jsou slabé. Vladimir Putin se jim směje. Přes mluvící hlavy ze svého okolí vysílá signály, že ho to nepřekvapuje. Že je to přesně to, co očekával. Že je na to připraven. Můžou to být prázdná slova. Nikdo moc neví, co Putin čekal a na co je připraven. V každém případě pokračuje v demonstraci síly.
Je třeba kousnout do kyselého jablka a říct otevřeně, že vyvěšováním ukrajinských vlajek tuto zemi nezachráníme. Ale velmi pravděpodobně Ukrajinu před ruskou agresí nezachrání ani západní sankce, i kdyby k nim existovala vůle. Ukrajina se teď může spoléhat jen na svou schopnost se bránit a na vojenské dodávky zemí, které k tomu jsou ochotné. Což není třeba jen Německo, ale i Izrael, který, jak referovala tamní média, odmítl žádost Ukrajinců o protiraketový systém Iron Dome – aby si nenaštval Rusko. Tak daleko ruský vliv sahá.
Summit mezi americkým prezidentem Joem Bidenem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem není v plánu. Uvedl to Bílý dům. Setkání obou státníků bude podle něj možné, až Rusko sníží napětí na Ukrajině. Tím ztroskotaly snahy francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který se vrcholnou schůzku snažil zařídit. Ochota setkat se s Putinem se v Bílém domě rychle vytratila. „V tuto chvíli to určitě není v plánu,“ uvedla podle agentury Reuters mluvčí Bílého domu Jen Psakiová.
Ruský prezident Vladimir Putin by měl být podle eurokomisařky Věry Jourové první na seznamu sankcí uvalených na Rusko kvůli jeho agresivnímu postupu vůči Ukrajině. Fakt, že Putin na unijním seznamu chybí, je podle Jourové spíše projevem slabosti než diplomatického umu. Jourová, která má v Evropské komisi na starosti hodnoty, transparentnost a dodržování zásad právního státu, vynechání ruského prezidenta kritizuje. „Vladimir Putin by měl být první na seznamu,“ řekla Hospodářským novinám.
Počínání ruské hlavy státu Vladimira Putina ohledně Ukrajiny je chytré a geniální, uvedl bývalý americký prezident Donald Trump. V konzervativním podcastu dál zkritizoval svého následovníka Joea Bidena a řekl, že by za jeho úřadování bylo podobné vyhrocení situace nemyslitelné, píší americká média. Nepodloženě pak Trump dodal, že důvodem, proč se Putin rozhodl k invazi nyní – a nikoliv za jeho vlády – je jeho lepší vztah s ruským prezidentem, než má Biden.
Na ruského prezidenta Putina není možné pohlížet jako na racionálního člověka, končí svůj dnešní komentář kolega Ondřej Šmigol. A jistě – kdo sledoval jeho pondělní projev, ten výčet křivd a jemu předcházející divadlo, během nějž moudrý vůdce vyvolává členy bezpečnostní rady, aby přednesli svoje příspěvky k otázce uznání separatistických „republik“, mu dá snadno za pravdu. Racionality v tom moc nebylo. Nebo přesněji racionality v tom smyslu, jak ji lidé na Západě chápou. A možná byli v době, jež nastavší krizi předcházela, tím omezeným pojetím racionality omezeni.
Je to už téměř měsíc, kdy česká vláda rozhodla o darování 4 000 dělostřeleckých granátů pro ukrajinskou armádu. Tato munice se však dosud podle zjištění deníku Echo24 nachází v České republice a nebyla na Ukrajinu dopravena. České ministerstvo obrany sdělilo, že je připraveno granáty předat, kdy k tomu má dojít, je však stále nejasné. Podle Echo24 se zatím nepodařilo zajistit vhodnou přepravu této výzbroje.
Rusko provedlo invazi na Ukrajinu a zaplatí za to vysokou cenu. Mimo jiné ve formě sankcí, které budou mnohem tvrdší, než ty dosavadní. Tak se dá ve stručnosti shrnout večerní projev amerického prezidenta Joe Bidena, který v úterý podobně jako evropští lídři oznámil první sadu protiruských sankcí v reakci na kroky Moskvy. Postihy se v tuto chvíli týkají dvou ruských bank, obchodování se státním dluhem na západních trzích a také vybraných ruských „elit“.
Rusko uznalo povstalecké republiky v Donbasu na Ukrajině v hranicích stanovených jejich ústavami, což odpovídá celé Doněcké a Luhanské oblasti. Vyplývá to z úterního prohlášení ruského prezidenta Vladimira Putina. Většinu tohoto území ovšem nyní kontroluje Kyjev. Mírové dohody z Minsku, které měly urovnat konflikt mezi separatisty a prozápadní vládou v Kyjevě a které stanovovaly stávající hranice povstaleckých republik, podle Putina již neplatí, za což podle něj nese vinu Kyjev.
Obě komory ruského parlamentu v úterý hladce schválily dohody s Doněckou a Luhanskou lidovou republikou, které se separatisty podepsal ruský prezident Vladimir Putin. Informovaly o tom agentury. Putin výnosy uznávající nezávislost obou separatistických republik podepsal v pondělí, na základě smluv s jejich vůdci nařídil armádě, aby v regionech zahájila "mírovou misi". Z Kremlu zaznívá informace, že Rusko uzná za nezávislé i ty části „nezávislých“ republik, které nyní kontroluje Ukrajina.
Donětsk a Luhansk se v úterý vzbudily do prvního dne pod dohledem ruských vojáků. O vytržení z válečného napětí se starala jen skupina automobilů s ruskými vlajkami, stejné vlály také při nočním ohňostroji. Z oblasti přicházely zprávy o civilních obětech. Lidé ve městech i na venkově se snaží nevycházet a ukrývají se v krytech. První civilní oběti hlásily separatisté už ráno. Ze smrti tří civilistů obvinil představitel separatistické Doněcké lidové republiky podle agentury "ukrajinské sabotéry".
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil armádě zahájit misi ve dvou povstaleckých republikách na východě Ukrajiny, jejichž nezávislost krátce předtím uznal zvláštními dekrety. Cílem mise má být podpora míru, napsala agentura TASS. V návaznosti na uznání samostatnosti separatistických regionů dnes Putin s vůdci Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky podepsal dohody o spolupráci.
Jedno z klišé, které se v posledních týdnech neustále objevovalo v souvislosti s ukrajinskou krizí, zní „Západ hraje dámu, Putin šachy“. Má vyjadřovat způsob, jakým se ruskému prezidentovi daří lámat ze Západu koncese a zařídit, že kolem něho skáčou světoví lídři. Jakou hru tedy nakonec Putin vlastně hraje? K čemu to celé je? Kdo vyhrává? I když se o Putinovi občas mluví jako o geniálním stratégovi, ve skutečnosti pouze pracuje s faktem, že on je ochoten použít k dosažení svých cílů hrubou sílu, avšak jeho protivníci ne. Na snímku Putina manévrech ruské armády Západ 2021.
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal příslušné dekrety a dohody s vůdci Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky, uznávajícími jejich nezávislost. Tyto dohody podle pozorovatelů mají Rusku poskytnout právní základ pro vyslání vojáků do východoukrajinského Donbasu. Řada státníků to má za hrubé porušení mezinárodního práva. Putin informoval francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a německého kancléře Olafa Scholze o pondělním zasedání ruské bezpečnostní rady,
Za „poslední možnou šanci a důležitou snahu zabránit vážnému konfliktu na Ukrajině“ označil Elysejský palác nedělní rozhovor mezi prezidentem Francie Emmanuelem Macronem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Hovor začal v 11 hodin dopoledne a trval 105 minut. Hned potom si Macron volal s prezidentem Ukrajiny Volodymyrem Zelenským.
