Školní dilema. Má o přijetí žáka rozhodnout ředitel, nebo ministerská bodová hranice?
Kdo má mít při přijímání nových žáků rozhodující slovo? Ředitel školy, nebo anonymní ministerská bodová hranice, která odděluje úspěšné od neúspěšných?
Kdo má mít při přijímání nových žáků rozhodující slovo? Ředitel školy, nebo anonymní ministerská bodová hranice, která odděluje úspěšné od neúspěšných?
Ministerstvo školství připraví do několika týdnů návrh, jak by mohlo vypadat bodování při přijímacích zkouškách na střední školy. Stanovení minimální bodové hranice pro přijetí do maturitních oborů požadují kraje. Navrhované kroky pro zavedení by měla 19. listopadu projednat tripartita. Na tiskové konferenci po jednání celostátní tripartity s krajskými tripartitami to v pondělí řekl ministr školství Robert Plaga (ANO).
V Praze se v druhé polovině září uskuteční kampaň Pěšky do školy. Chystá ji nezisková organizace Pražské matky, která tak chce upozornit na to, že rodiče dnes velmi často dovážejí děti do školy autem. Podle organizace má tento trend řadu nevýhod a škodí zdravému vývoji dětí. Kampaň jim má pěší cestu nabídnout jako příležitost, kdy mohou něco zažít.
Inkluze by měla být na českých školách omezena, shodli se dnes experti na školství při jednání s prezidentem Milošem Zemanem v Lánech. Podle nich inkluze nesmí být útokem a likvidací praktických a speciálních škol, uvedl ke schůzce mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček. Ministr školství Robert Plaga (ANO) dnes ČTK řekl, že speciální školství je nedílnou součástí školské soustavy, ale že je podfinancované. Hlasy, které mluví o zániku speciálních škol, nejsou podle Plagy pravdivé.
>Důležitost rodičovské lásky má připomínat láskyplná zóna Pac a pusu před Základní školou Kladská v Praze 2. Prostor před školou označuje zelený pruh, který by měl rodičům každý den připomenout, aby se při odvádění dětí do školy na chvilku zastavili a vyjádřili dětem objetím či polibkem lásku. Týden praxe však ukázal, že rodiče zónu spíše ignorují.
Čeští středoškoláci mají potíže s porozuměním zprávám a neumí je kriticky hodnotit. Zhruba polovina studentů středních škol nepozná rozdíl mezi komerčním a zpravodajským sdělením. Vyplývá to z výzkumu, který pro vzdělávací program Jeden svět na školách společnosti Člověk v tísni udělala agentura Median. Ve čtvrtek o něm informovala mediální koordinátorka programu Táňa Abrhámová. Výsledky průzkumu mimo jiné ukázaly, že takzvaná mediální gramotnost ovlivňuje to, jak lidé vnímají novináře.
Vláda Andreje Babiše během skládání vlády slibovala zvyšování platů pro nejrůznější skupiny zaměstnanců. Po planých slibech zdravotníkům, kterým Babiš později vzkázal, že pouze fandí zvyšování platů, se ozývají i učitelé. Ti požadují růst platů o patnáct procent od září. Vláda minulý pátek ale s odbory dohodla, že růst platů o požadované množství bude až od ledna příštího roku. To se nelíbí Asociaci ředitelů gymnázií a Unii školských asociací, které požadují růst platů od září nebo kompenzaci za čtyři následující měsíce do konce roku.
Začal nový školní rok. Učitelé se mohou těšit na růst platů. V časech prosperity by se tak konečně tato pro budoucnost země zásadní profese mohla postupně začít posouvat na důstojnější úroveň, aby přitahovala víc schopných, motivovaných a nadaných lidí, kterým jde skutečně o to, aby toho děti co nejvíc uměly. Babišův ministr školství Robert Plaga si zafilozofoval, že učební plány ve školách by se měly „provzdušnit“. V tom má pravdu. Je nejvyšší čas přestat děti zatěžovat všemožnými ekologickými, občanskými a sexuálními výchovami.
Prezident Miloš Zeman v pondělí popřál prvňáčkům v Základní škole T. G. Masaryka v pražském Břevnově, ať se brzy naučí číst. Knihy jsou podle něj nejkrásnější věcí na světě. Zároveň v první školní den poznamenal, že vždy nerad vstával a že by bylo lepší, aby se do školy chodilo o hodinu později. Několik rodičů mělo na oblečení připevněné na znamení protestu proti Zemanovi malé červené trenýrky.
Mám takovou idealistickou představu, že čtenáři Týdeníku Echo moc neoperují na sociálních sítích. I z dat, která o našich čtenářích máme – tedy překryvu z digitálních platforem mezi Echo24.cz a EchoPrime.cz –, vyplývá, že 40 procent našich čtenářů žije v Praze, zhruba pak po 10 procentech jich je ze Středočeského kraje, Brna a Ostravy, pak naše zastoupení v jednotlivých aglomeracích klesá. To ovšem neznamená, že na méně zastoupená místa země rezignujeme.
Mám takovou idealistickou představu, že čtenáři Týdeníku Echo moc neoperují na sociálních sítích. I z dat, která o našich čtenářích máme – tedy překryvu z digitálních platforem mezi Echo24.cz a EchoPrime.cz –, vyplývá, že 40 procent našich čtenářů žije v Praze, zhruba pak po 10 procentech jich je ze Středočeského kraje, Brna a Ostravy, pak naše zastoupení v jednotlivých aglomeracích klesá. To ovšem neznamená, že na méně zastoupená místa země rezignujeme.
Platy nepedagogických pracovníků ve školství by v příštím roce měly vzrůst o deset procent. Premiér Andrej Babiš (ANO) to dnes slíbil zástupcům školských odborů, uvedla Česká televize. Návrh rozpočtu školství dosud počítal s růstem platů nepedagogů o šest procent. Slibované navýšení o desetinu se netýká ostatních nepedagogických pracovníků ve veřejné správě, pro které vláda navrhuje šestiprocentní růst sumy na platy.
Rusko se nestane první zemí, která ve vesmíru rozmístí zbraně. V rozhovoru pro ruský časopis Meždunarodnaja žizň to řekl náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Své prohlášení označil za „významný signál, který Spojené státy nemohou ignorovat“.
O historii posledního století se děti ve školách učí čím dál více, některým učitelům se ale nedaří žáky při výuce moderních dějin zaujmout. Měli by více podporovat diskusi a samostatné uvažování žáků, shodli se odborníci z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) a portálu Modernídějiny.cz.
Akademické podvádění je staré jako akademie sama. Hrubého plagiarismu, který spočívá v opisování celých odstavců od jiných autorů, se neštítily ani osobnosti, jako byl Martin Luther King. Jeho doktorská práce z roku 1955 obsahuje nepřiznané citace. Bostonská univerzita v roce 1991 konstatovala, že se King dopustil plagiátorství, ale doktorský titul mu posmrtně neodebrala – se zdůvodněním, že práce byla dostatečně hodnotná i tak.
Francouzský parlament v pondělí schválil zákaz používání mobilních telefonů a dalších komunikačních zařízení na školách, které navštěvují žáci zhruba do patnácti let. Informovala o tom agentura AFP. Zákaz byl jedním z předvolebních slibů prezidenta Emmanuela Macrona. Podle opozice se ale jedná jen o kosmetickou úpravu, která nijak neřeší situaci ve školství.
S varovně rostoucím antisemitismem v Německu se rozhodla tamější židovská komunita bojovat vysláním nových „ambasadorů“. Těmi se stalo celkem 90 mladých židovských studentů. Mají ostatním přiblížit svou kulturu i ukázat, že se od jiných teenagerů nijak neliší. Informaci přinesla agentura AP. Centrální rada Židů v Německu, největší organizace spojující místní židovskou komunitu, se ke startu projektu rozhodla v minulém roce.
Je to klasický příklad dlouhého pochodu institucemi, při němž progresivisté dokážou v tichosti díky obsazení důležitých pozic ve státní správě prosazovat věci, které většina společnosti odmítá. Ukazuje se na tom, jak se za úřadování Babišova kabinetu, který velkou část progresivistické agendy v čele se vstřícností k migraci z jiných civilizačních okruhů tvrdě odmítá, skrytě prosazují společensky zásadní věci. Teď aktuálně povinná pokrokářská indoktrinace dětí už od raného školního věku. Progresivně vznešeně se tomu říká „občanské vzdělávání“.
Další člen vlády premiéra Andreje Babiše má problém se svojí závěrečnou vysokoškolskou prací. Po Táně Malé z hnutí ANO se tentokrát jedná o ministra práce a sociálních věcí Petra Krčála z ČSSD. V bakalářské práci, kterou Krčál napsal v roce 2006 na Institutu mezioborových studií Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, je podle specializovaného programu až 14% shodných s jinou bakalářskou prací. Server Seznam zprávy, který na problém upozornil, našel ale i další shodné pasáže s jinými texty. Ministr nařčení odmítá.
Mateřským školkám odpadne povinnost zajistit místa pro dvouleté děti. Poslanci rozhodli o novele školského zákona, která zrušení povinnosti navrhuje. Se zrušením povinného přijímání dětí mladších tří let přišla opoziční ODS. Občanským demokratům se naopak nepodařilo zrušit povinnost předškolního vzdělávání pro pětileté děti. Neprošel ani návrh podporovaný ODS a Piráty, aby se povinný poslední rok školky týkal jen šestiletých dětí s odkladem povinné školní docházky.
Prezident Miloš Zeman vzal zpět kasační stížnost proti rozsudku, podle kterého má znovu rozhodnout o profesuře fyzika Ivana Ošťádala a uměleckého historika Jiřího Fajta. Původně je odmítl jmenovat. Důsledkem stažení stížnosti je to, že verdiktem Městského soudu v Brně už se nebude zabývat vyšší instance, tedy Nejvyšší správní soud, který řízení zastavil. Usnesení je dostupné na webu soudu.
O víkendu obletěla svět fotografie ze summitu G 7, jež, zdálo se, symbolizovala napjatou atmosféru nejen schůzky, ale celého západního společenství. Levé polovině fotografie dominuje Angela Merkelová, která v mírném předklonu praží pohledem amerického prezidenta. Ten sedí naproti ní s neuctivě založenýma rukama.
Neúčast muslimských studentek na školních lekcích plavání se rozhodlo vyřešit gymnázium v německém městě Herne. Zakoupilo pro dívky 20 kusů tzv. burkin, tedy plavek zahalujících většinu těla. Škola si od nákupu slibuje zvýšení účasti na výuce, informují německé deníky.
Platy českých učitelů jsou značně rovnostářské, navzdory jejich zvýšení na podzim 2017 si učitelé oproti ostatním vysokoškolsky vzdělaným lidem loni pohoršili, ukazuje nová studie vědců z Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA). Daniel Münich a Vladimír Smolka v ní srovnali platy učitelů základních škol a odpovídajících ročníků gymnázií s českým průměrem a také s platy této skupiny lidí v dalších ekonomicky vyspělých zemích. Došli k závěru, že ani slibované navýšení koncem letošního nebo počátkem příštího roku to příliš nezmění.
Rektor AMU Jan Hančil se rozhodl nevyhovět návrhu akademického senátu FAMU na odvolání děkana Zdeňka Holého. Své rozhodnutí zdůvodnil ve svém stanovisku nepřesnými a nepřesvědčivými argumenty, které akademický senát FAMU vznesl. Neshledal rovněž přestoupení děkanských pravomocí. Rektor Hančil přiznává, že uvnitř FAMU existují hluboké rozpory, stále však vidí možnost najít smír mezi rozhádanými stranami.
Téměř polovina afghánských dětí nechodí do školy. Vyplývá to ze společné zprávy afghánského ministerstva školství a Dětského fondu OSN UNICEF. Hlavními příčinami této situace jsou boje, chudoba i předčasné sňatky. Týká se to asi 3,7 milionu neboli 44 procent Afghánců ve věku od sedmi do 17 let. Podle agentury AFP jde o nejhorší výsledek v otázce školní docházky v Afghánistánu od roku 2002.
Ministr školství v demisi Robert Plaga (ANO) by chtěl do podzimu vypracovat návrh změn ve státních maturitních zkouškách. Vycházel by z výsledků debaty, kterou chce nyní otevřít. Řekl to v České televizi v Otázkách Václava Moravce. Novela zákona by podle Plagy mohla zavést například dvě úrovně maturity z matematiky a omezit státní maturitu z češtiny jen na didaktický test. Pokud by změny schválila Sněmovna, mohly by se týkat maturantů, kteří půjdou ke zkoušce na jaře 2020.
Kvůli chybám, které se objevily v letošních maturitních testech z češtiny a přijímacích zkouškách na střední školy, skončil šéf Cermatu Jiří Zíka. V úterý ho odvolal ministr školství v demisi Robert Plaga (nestr. za ANO). Podle předsedy Asociace češtinářů Josefa Soukala je odvolání Zíka nesystémové opatření a pouze k uklidnění veřejnosti. Zíku navíc nahradí analytička Michaela Kleňhová. Její podpis přitom figuruje pod dokumentem, který bezchybnost testů potvrzoval.
Ministr školství Robert Plaga k 31. květnu odvolal ředitele Cermatu Jiřího Zíku. Ten čelil kritice kvůli chybám v přijímací zkoušce na víceletá gymnázia a maturitním testu z českého jazyka.
Politici by měli podle zástupců učitelů přijmout místo slibů závazný a kontrolovatelný plán zvyšování platů pedagogů. Více peněz by mělo jít nejen na tarifní platy, ale i na osobní ohodnocení. Školy by neměly být zatěžovány byrokracií. Představitelé učitelských organizací na to naléhali při veřejném slyšení v Senátu k odborářské petici za kvalitní podmínky ve vzdělávání, jejímž cílem je zvýšení učitelských mezd a také výdajů na vzdělávání.