Ministr školství v demisi Robert Plaga (ANO) by chtěl do podzimu vypracovat návrh změn ve státních maturitních zkouškách. Vycházel by z výsledků debaty, kterou chce nyní otevřít. Řekl to v České televizi v Otázkách Václava Moravce. Novela zákona by podle Plagy mohla zavést například dvě úrovně maturity z matematiky a omezit státní maturitu z češtiny jen na didaktický test. Pokud by změny schválila Sněmovna, mohly by se týkat maturantů, kteří půjdou ke zkoušce na jaře 2020.

Plaga tento týden oznámil, že chce diskutovat o podobě maturit a o nastavení jejich otázek a odpovědí. Řekl to poté, co se kvůli chybám v letošních přijímacích i maturitních testech rozhodl odvolat z funkce ředitele Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat) Jiřího Zíku.

"Na podzim bych chtěl mít jasno o podobě (maturit) a pak by to šlo do legislativního procesu," uvedl dnes Plaga. Konečná podoba návrhu by podle ministra měla vycházet z výsledků odborné diskuse.

Plaga by chtěl změnit ustanovení o maturitě z matematiky, která má být od roku 2020 povinná pro gymnázia a lycea a o rok později pro všechny ostatní. Jedna úroveň této zkoušky podle něj nemůže vyhovovat všem. "Buď bude příliš nízko, pak studenti budou mít maturitu, ale ta nebude vyhovovat požadavkům na další vzdělání, nebo bude zase moc vysoko a pak budeme mít spoustu problémů s žáky s neukončeným vzděláním," řekl.

"Řešení může být rozdělení na matematiku a matematiku plus nebo mistrovskou zkoušku a matematiku maturitní," uvedl. Sám by se přikláněl k zavedení dvou úrovní maturity z matematiky, která by jinak podle něj měla zůstat povinná.

Ministr dnes také zopakoval, že by se podle něj písemné práce z češtiny nemusely opravovat centrálně. Již v úterý uvedl, že by považoval za rozumné stažení maturit jen na didaktické testy.

Současné nastavení maturit kritizuje řada učitelů i dalších odborníků na vzdělávání. Poukazují na to, že přibývá maturantů, kteří u zkoušek neuspějí. Podle senátora Jiřího Růžičky, který je zároveň ředitelem gymnázia Jana Keplera v Praze, je proto třeba jednat také o tom, zda je maturita potřebná na všech typech škol. Domnívá se, že na učilištích by byla vhodnější mistrovská zkouška.

U maturity z češtiny i matematiky uspělo letos méně studentů než loni. Didaktický test z češtiny nezvládlo letos 10,4 procenta maturantů, tedy o 0,7 procentního bodu víc než loni. Z matematiky propadlo 22,3 procenta maturantů, což je o 0,6 procentního bodu víc než loni.

Plaga chce víc pro vysoké školy a závazek pro další léta

Ministr školství Plaga bude při dalších jednáních o státním rozpočtu žádat, aby dokument obsahovat i závazek dostatečného zvýšení částky na platy ve školství pro rok 2020 až 2021, uvedl dále v pořadu Otázky Václava Moravce. Ministr chce usilovat i o více peněz pro nepedagogické pracovníky ve školství. Aby se dorovnaly jejich platy, bylo by podle něj třeba jednotek miliard korun.

"Jsem spokojen s rozpočtem na rok 2019 a chci, i když to není obvyká praxe ministerstva financí, aby se objevily závazky vedoucí k (navýšení platů učitelů na) 45.000 korun v roce 2020 až 2021 ve střednědobém výhledu," konstatoval. V příštím roce rozpočet počítá s navýšením o 13,5 miliardy korun, které půjdou na platy. Plaga to vítá, ale musí podle něj být i záruka, že bude dostatek peněz i na rok 2020 a 2021.

Na slibovaný růst platů učitelů i nepedagogických pracovníků by podle návrhu rozpočtu, který byl zveřejněn v pátek, mělo jít o 16,4 miliardy korun víc než letos. Návrh ale nenaplňuje například požadavky vysokých škol, které usilují o tři miliardy korun navíc proti letošku. Ministerstvo financí pro ně počítá s navýšením o 1,8 miliardy korun. Plaga počítá s tím, že bude žádat zvýšení ve druhém kole jednání o rozpočtu.

Celkově by se rozpočet školství v příštím roce mohl zvýšit o 25,6 miliardy korun. Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) už dříve slíbil růst rozpočtu školství v příštím roce o 30 miliard korun, tedy o 4,4 miliardy víc než je v aktuálním návrhu. V příštím roce by se rozpočet školství mohl zvýšit na 194,7 miliardy korun. I s evropskými dotacemi by pak mohl činit 204,7 miliardy korun.

Ve svém programu se kabinet zavázal zvednout průměrný plat kantorů do roku 2021 na 46.000 korun. Loni dostávali v průměru 31.632 korun.

Vysoké školy (VŠ) by podle návrhu měly dostat o 1,2 miliardy korun méně, než jim dříve přislíbilo ministerstvo školství. Podle akademiků je pro udržení jejich konkurenceschopnosti nutný každoroční růst rozpočtu VŠ o tři miliardy korun v následujících třech letech. Chtějí, aby vláda zajistila zvýšení tarifní části platů akademických pracovníků o deset procent. Na to by podle nich bylo potřeba asi 1,7 miliardy korun. Další peníze by chtěli získat na investice a údržbu. Plaga v pátek uvedl, že navrhovaných 1,8 miliardy stačí na zabezpečení růstu platů akademiků i větší podporu společensky žádaných oborů.