Ministerstvo školství připraví do několika týdnů návrh, jak by mohlo vypadat bodování při přijímacích zkouškách na střední školy. Stanovení minimální bodové hranice pro přijetí do maturitních oborů požadují kraje. Navrhované kroky pro zavedení by měla 19. listopadu projednat tripartita. Na tiskové konferenci po jednání celostátní tripartity s krajskými tripartitami to v pondělí řekl ministr školství Robert Plaga (ANO).

„Otevřeli jsme téma nepodkročitelného bodového minima, které by bylo na vstupu u přijímacích zkoušek. Vydefinujeme přesně, které kroky je potřeba udělat (pro zavedení),“ řekl Plaga. Podle něj návrh postupu vznikne po jednání s kraji o jejich představě do pár týdnů, 19. listopadu by ho pak měla projednat tripartita.

I když se v Česku dělají od loňska na všechny maturitní obory jednotné přijímací zkoušky, o přijetí žáků rozhodují ředitelé jednotlivých škol. Asociace krajů s tím nesouhlasí. Podle ní je tak možné vzít i uchazeče, kteří nemají pro studium předpoklady. Úroveň vzdělávání se pak podle krajů snižuje a zhoršují se výsledky u maturit. To ve své zprávě uvedla už dřív i Česká školní inspekce.

Mnoho ředitelů škol tvrdí, že jsou jednotné přijímačky administrativně náročné a bez centrálně stanoveného minima bodů pro přijetí nemají smysl. Bodová hranice by podle hejtmanů odstranila i rozdíly v přijímání na krajské či soukromé školy.

Ministr řekl, že jeho úřad na zavedení takzvaného cut-off score – tedy bodové hranice pro úspěšné složení zkoušky – začne pracovat. Sestaví plán kroků, které je potřeba připravit a podniknout.

S praxí pomohou i firmy

Celostátní tripartita se zástupci krajských tripartit jednala i o takzvaném duálním vzdělávání, tedy o propojení středních škol s firmami. „Je dobrou zprávou, že vzrostl zájem o technické obory. Konečně je snad vidět světlo na konci tunelu,“ řekl Plaga.

Po propojení teorie s praxí volali léta zaměstnavatelé. Podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Hanáka Česko prvky duálního vzdělávání používá. Pilotní projekty s praxemi pro studenty v podnicích má Moravskoslezský, Zlínský či Olomoucký kraj, uvedl Hanák.

Podle zlínského hejtmana Jiřího Čunka (KDU-ČSL) by učni, kteří se učí ve firmách a mají tam praxi, neměli mít možnost po ukončení školy z podniku „jen tak odejít“ a museli by pro něj určitou dobu pracovat. Podobně by to mělo být třeba i u absolventů medicíny. Za to, že v ČR vystudovali bezplatně, by měli pro stát něco odpracovat, míní Čunek.

S tím nesouhlasí odbory. „Nucené práce už byly zrušeny. Je nerealistické, aby si někdo něco odpracovával,“ uvedl předák Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Řekl, že by učni měli ve firmách, v nichž se připravují, dostávat i pracovní smlouvy. Po skončení učiliště by v práci pak pokračovali. Podle Středuly by dobrá a zajištěná práce byla motivací k tomu, aby mladí o obory stáli.