Tag: klima

Články k tagu

Zákaz spalovacích motorů u aut může paradoxně zhoršit klima, varují experti

Stanovení pevného data zákazu prodeje aut se spalovacími motory může podle automobilek a expertů paradoxně znamenat zhoršení klimatu. Lidé si totiž ve větší míře před rokem 2035 koupí vozy s benzinovými a dieselovými motory a zároveň budou déle používat starší a méně ekologická vozidla. Pro automobilky to bude znamenat dodatečné náklady spojené s urychlením přechodu k elektrickým vozům, vyšší investice i další nejistotu. Uvedlo to dnes Sdružení automobilového průmyslu (SAP). Evropská komise v rámci přelomového klimatického balíčku navrhla, aby nové vozy od roku 2035 nemohly produkovat žádné emise oxidu uhličitého.

Brusel zásadně vyhrotil klimatický cíl. Bude nutné výrazně omezit spotřebu energie

Podíl obnovitelných zdrojů na výrobě energie v Evropské unii by se měl do roku 2030 zvýšit na 40 procent. Evropská komise (EK) dnes jako součást dosud největšího souboru opatření na ochranu klimatu navrhla zvýšit dosavadní cíl, který činil 32 procent. Unijní exekutiva také plánuje, aby státy výrazněji než dosud omezovaly spotřebu energií a zaměřovaly se na energetickou účinnost. EU má do roku 2030 omezit spotřebu energie o devět procent proti současným hodnotám.

Apokalyptický optimismus Paula Kingsnortha

Mašina. Velice zlověstné slovo. Sugeruje neúprosnou sílu napřenou jedním směrem, s níž nemá praktický význam smlouvat nebo se proti ní stavět, sešrotuje vše, co jí stojí v cestě, pohltí jednotlivce a promění ho ve svou součástku, jednající a myslící jen v mezích, které mašina stanoví, účastnou strojové synergie, která mašinu udržuje v chodu. Za takovou mašinu je možné považovat i současnou veřejnou debatu v podobě, již zprostředkovávají sociální sítě a jejich algoritmy, tzv. kulturní válku, která na současném Západě probíhá.

Evropané ochotní snášet svůj Zelený úděl

Tažení Evropské unie proti klimatické změně nabírá tempo. Je odsouhlasen cíl bezuhlíkové ekonomiky do roku 2050, pro rok 2030 máme stanoven etapový cíl snížení emise skleníkových plynů o 55 procent (oproti roku 1990). Už za dva týdny Komise představí patnáct navazujících návrhů, jimiž se Green Deal pro Evropu postupně promítne do národních zákonů, včetně těch českých. Česká politika bere tuto radikální politiku Unie jako danost.

Máš na míň!

Záležitosti, o kterých se mluví v okolních zemích, ale nad kterými v české společnosti visí velké mlčení, nám v dobrém i poněkud maloměstském světle ukazují, kde žijeme. Třeba jsme dnes rádi, že nemáme koloniální historii, a tak nemusíme řešit rasová traumata, ke kterým by téměř určitě došlo. Na druhou stranu je domácí diskuse třeba o klimatických změnách vyloženě mdlá, jako by se nás ani netýkala.

Shell. „Usnesení, které změní svět“

Klimaticky uvědomělá justice slaví další „úspěch“. Před měsícem vyšel zlomový rozsudek německého ústavního soudu, který spolkové vládě v kostce řečeno nařídil urychlit snižování emisí skleníkových plynů tak, aby po roce 2030 velká část cesty k vysněné uhlíkové neutralitě byla už zdolána. To byla instrukce politikům. V Nizozemsku šel jeden okresní soud minulý týden ještě dál a instruuje soukromý byznys, konkrétně ropnou společnost Shell (Royal Dutch Shell, RDS), k povinnosti snížit své emise už do roku 2030 o 45 procent.

Brusel chystá na státy uvalit společnou uhlíkovou daň, požene nahoru ceny benzínu i nemovitostí

Boj za zelenější a uhlíkově neutrální svět se stal dlouhodobě hlavní náplní Evropské komise (EK), která tvrdě razí zavádění ekologických daní. Její šéfka Ursula von der Leyenová se nyní vyjádřila pro celoevropské zdanění emisí uhlíku z dopravy a z budov, což má být součást chystaného dalšího klimatického balíčku. I přesto, že komise slibuje nižší uhlíkovou daň, pocítí ji nejvíce domácnosti v chudších zemí unie.

Zelená progresivní Praha s elektromobily, soláry a mýtem v centru. Plán město na léta zadluží

Významná podpora elektromobilů, výstavba cyklostezek, solární panely na budovách nebo zavádění mýtného pro vjezd do centra. To jsou jen některá z opatření, která chce pražský magistrát provádět v rámci nově schváleného zeleného klimatického plánu. Do něj chce Praha v příštích letech investovat zhruba 230 miliard korun, což opoziční zastupitelé a někteří ekonomové považují za hazard s veřejnými penězi, a varují před dluhem, který město zatíží na mnoho let.

Německo navrhuje založení klimatického klubu spřízněných zemí. V pozadí je uhlíková daň

Německo chce po Evropské unii, aby vytvořila "klimatický klub" s dalšími spřízněnými zeměmi jako USA, Japonskem nebo Čínou. Jeho účelem by bylo předejít případným obchodním třenicím vyvolaným budoucími opatřeními souvisejícími s tzv. bojem proti změnám klimatu, například navrhovaným uhlíkovým clem. Dnes to řekl německý ministr financí Olaf Scholz. EU by se měla snažit domluvit s ostatními zeměmi na společných pravidlech a standardech ohledně snižování skleníkových plynů, řekl Scholz po jednání s portugalským premiérem Antóniem Costou.

„Evropa bude klimaticky neutrální a digitální.“ Zeman podepsal prohlášení o vizi EU

Evropská unie by měla být světovým lídrem v přechodu na udržitelný a klimaticky neutrální rozvoj. Ve společném prohlášení to uvedli prezidenti zemí Evropské unie včetně českého prezidenta Miloše Zeman. Dokument vydali k nedělnímu Dni Evropy a ke konferenci o budoucnosti Evropy, která v neděli začíná. Publikujeme jej celý na závěr textu. Evropští lídři vyzvali občany EU, aby využili konference, která podle nich představuje jedinečnou příležitost k formování společné budoucnosti.

„Tvrdě pracovala.“ Greta Thunbergová byla podruhé navržena na Nobelovu cenu za mír

Sedmnáctiletá švédská ekologická aktivistka Greta Thunbergová byla v pondělí opět navržena na Nobelovu cenu za mír. Informovala o tom agentura AP. Nominace přišla poté, co se loni Thunbergová stala osobností roku časopisu Time a spolu se třemi dalšími lidmi obdržela „alternativní Nobelovku“ – Cenu za správný život (Right Livelihood Award). Ekologickou aktivistku nominovali na Nobelovu cenu za mír již loni, byla považována za favoritku, nicméně ocenění nakonec získal etiopský premiér Abiy Ahmed.

2019: Rok, kdy bylo módní vyhlašovat klimatickou nouzi. První byla Británie

Neustále sílící diskuze o změnách klimatu dohnaly řadu měst a městských částí, ale i států k vyhlášení stavu klimatické nouze. Podle odborníků se jedná spíše o symbolické gesto, přesto bylo letos vyhlašování klimatické nouze módnější než kdy předtím. V současné době žije v takto označených oblastech asi 800 milionů lidí, to je přibližně každý desátý člověk na planetě. První ze států byla Velká Británie.

Nobelista Stiglitz: Kvůli klimatu není třeba zastavit růst ani odsoudit lidi ke strádání

Podle amerického ekonoma a držitele Nobelovy ceny Josepha Stiglitze není pravda, že lze dosáhnout cílů pařížské klimatické dohody jen tím, že zastavíme ekonomický růst. Máme podle něj řadu možností, jak ho zkvalitnit a zmírnit tak dopad na klima, „aniž bychom odsoudili miliardy lidí ke strádání“. Stiglitz to uvedl v komentáři pro server Project Syndicate.

Washington, Londýn a periferie Evropa

Po tomto pátku máme jasno ve dvou věcech. Po vítězství konzervativce Borise Johnsona odchází Velká Británie jasně a bez všech dalších podivných spekulací o zvrácení brexitu z Evropské unie. Odchod to bude rychlý a Johnson bude se silným mandátem od voličů tvrdým vyjednavačem. Stejný den nad ránem se Evropská unie na summitu v Bruselu i hlasem Andreje Babiše dohodla, že se stane zeleným pionýrem uhlíkově neutrální ekonomiky.

Aktivisté z Extinction Rebellion zahájili půst za klima. Jako první požadují stav klimatické nouze

Dvacítka aktivistů z české pobočky hnutí Extinction Rebellion (Rebelie proti vyhynutí) drží od pátku hladovku kvůli klimatické krizi, která podle nich ohrožuje schopnost lidstva se uživit. Cílem protestu je dosáhnout toho, aby bylo řešení klimatické krize prioritou vlády. Prvním požadavkem je vyhlášení stavu klimatické nouze, řekl dnes mluvčí hnutí Extinction Rebellion ČR Martin Vrba.

Kdeže půl milionu. Klimatičtí aktivisté si prý mohli zvýšit údaje o počtu demonstrantů až pětkrát

Nadsadili klimatičtí aktivisté počty demonstrantů v Madridu až pětkát? I více než týden po mohutném protestu ve španělské metropoli právě tato akce ze 6. prosince plní stránky některých médií. Podle části organizátorů a účastníků bylo v ulicích Madridu půl milionu lidí, policie ale uvedla, že jde jen o 15 tisíc. Mluvčí německé odnože Fridays for Future (FFF), Luisa Neubauerová, též hovořila o půl milionu demonstrantů. Jaké číslo je tedy pravdivé? Nad tím se zamýšlí berlínský deník Tageszeitung (taz).

Evropské komise oznámila zelenou revoluci. Rozloží to Evropu, tvrdí Vondra

Evropská komise chce v rámci přechodu ke klimaticky odpovědnému hospodářství v nejbližších měsících přijít s řadou kroků a iniciovat masivní investice do ekologických projektů. Prohlásila to dnes šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová, která představila klimatický plán označovaný jako Evropská zelená dohoda. Mezi první opatření bude patřit návrh normy zavazující unii ke klimatické neutralitě v polovině století či k vytvoření fondu pro podporu regionů závislých na energii z fosilních paliv. Europoslanec ODS Alexander Vondra uvedl, že má ze zelené revoluce velké obavy, neboť zelená revoluce podle něj může rozložit Evropu.

Česko plní klimatické závazky, řekl Babiš na konferenci OSN. Zdůraznil význam jádra pro Česko

Klimatické závazky stanovené do roku 2020 Česká republika splní a v některých oblastech je i překoná. V projevu na úvod Konference OSN o změnách klimatu (COP25) v Madridu to v pondělí řekl český premiér Andrej Babiš, který ale zároveň upozornil, že bez jaderné energie Česko nebude moci v budoucnu dosáhnout uhlíkové neutrality. Babiš také zdůraznil, že úsilí v boji proti globálnímu oteplování musí vyvinout všechny státy světa bez rozdílu a ne jen Evropa.