Lídři zemí G20 se dnes na summitu v Římě shodli, že jejich cílem je udržet globální oteplování pod kritickou hranicí 1,5 stupně ve srovnání s předindustriální érou. Vyplývá to ze závěrů schůzky, o nichž informovala agentura Reuters. Ve společném prohlášení ale není řeč o konkrétních opatřeních na snižování emisí. Původně zvažovanou formulaci o snaze „podstatně snížit emise“ nahradil nakonec závazek snižovat emise „co nejrychleji, proveditelně a co nejhospodárnějším způsobem“.

Politici si stanovili, že do konce letošního roku úplně ukončí financování projektů uhelných elektráren v zahraničí. O výrobě energie z uhlí v jednotlivých zemích a jejím postupném utlumování není v závěrech zmínka, což lze podle agentury AP považovat za vítězství zemí jako jsou Indie a Čína, které jsou na uhlí energeticky závislé.

Stejně tak v dokumentech chybí konkrétní termín, do kdy je třeba emise skleníkových plynů podstatně snížit. Klimatologové hovoří o tom, že pokud nemá oteplování překročit hranici 1,5 stupně, je třeba emise stlačit téměř k nule do roku 2050.

Italský premiér Mario Draghi označil dvoudenní summit G20 za úspěšný a novinářům řekl, že se skupině podařilo dosáhnout významného pokroku v boji proti rostoucí hrozbě globálního oteplování. Odmítl kritiku klimatických aktivistů, že G20 nezašla dost daleko.

Trochu jiný názor ale vyjádřil generální tajemník OSN Antonio Guterres. Ten prohlásil, že římský summit nepřinesl vše, v co doufal. „Odjíždím z Říma s nenaplněnými nadějemi – ale alespoň nejsou pohřbeny,“ uvedl na twitteru.

Skupina ekonomicky vyspělých zemí G20 představuje v boji s globálním oteplováním klíčový prvek, protože tyto státy vypouštějí do ovzduší více než tři čtvrtiny celkových emisí. Vyjednavači proto pracovali celou noc na tom, aby se v závěrech schůzky objevil konkrétnější slib opatření pro jejich snižování. Nakonec se však potvrdil odhad komentátorů, kteří předpokládali, že se země na společných závazcích neshodnou nebo budou formulovány vágně.

O závazcích na snižování emisí je v komuniké řeč jen s odkazem na plány jednotlivých zemí. Ty podle G20 mají mít ambicióznější podobu, „pokud to bude nutné“.

„Boj proti změně klimatu je klíčovou výzvou naší doby... Buď budeme jednat teď, popereme se s náklady a úspěšně posuneme naše hospodářství na udržitelnější kolej nebo se opozdíme, zaplatíme mnohem vyšší cenou a budeme riskovat, že neuspějeme,“ řekl dnes premiérům šéf vlády hostitelské země Mario Draghi.

Zodpovědnosti bohatých zemí se ve svém vystoupení dovolával i britský princ Charles. „Je nemožné neslyšet zoufalé hlasy mladých lidí, kteří ve vás vidí správce planety, co drží jejich budoucnost ve svých rukou,“ řekl následník trůnu. Podle něj katastrofálním důsledkům klimatické změny mohou zabránit jen investice ve výši bilionů dolarů ročně a partnerství veřejné a soukromé sféry.