Strmě nahoru letící ceny energií se začínají propisovat do nálad Evropanů a ti proti dalšímu zdražování životních nákladů začínají protestovat. Vlády jednotlivých členských států v obavě z nepokojů reagují například zastropováním cen nebo daňovými úlevami. Britové kvůli nedostatku elektřiny čelí energetickému kolapsu a obnovili i provoz „špinavé“ uhelné elektrárny a nabourali tím tak plán přechodu na bezemisní ekonomiku. Evropská komise (EK) jako strůjce radikálních klimatických plánů však svou politiku nadále hájí hlava nehlava. Hlavní ideolog Green Dealu a místopředseda EK Frans Timmermans je pak přesvědčen, že drahé emisní povolenky problémy nezpůsobují, a že přerozdělování drastickým finančním dopadům na chudší obyvatele zabrání. Zátěž má tak dopadnout bez rozdílu na všechny.

O bezprecedentním klimatickém balíčku a rozsáhlé transformaci unijních ekonomik se v uplynulých dnech vedla debata na půdě Evropského parlamentu. Zde zaznělo, že se jedná o jediný správný a nevyhnutelný krok, který však nesmí dopadnout na nejchudší obyvatele. Právě na ty však už nyní výrazné zdražování energií dopadá nejvíce a kvůli očekávanému dalšímu zdražování nejen energií může být situace kritická.

Unijní exekutiva chce v zájmu boje proti oteplování planety mimo jiné skoncovat s výrobou benzínových a dieselových aut, zpoplatnit emise z dopravy či vytápění budov nebo zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na spotřebě energie. Aby se návrhy staly závaznými normami, budou o nich v následujících měsících vyjednávat europoslanci s členskými státy.

Klima balíček nazvaný Fit for 55, podle kterého se do roku 2030 mají snížit emise až o 55 procent, pak hájil především místopředseda komise Timmermans. Ten přiznal, že zdražování kvůli přijatým opatřením je nevyhnutelné, odmítal ale, že by se na něm podílel hlavně rekordní růst emisních povolenek. Je navíc podle něj vidět, že ceny obnovitelných zdrojů energie zůstávají nízké a stabilní.

Na zdražování energií se sice aktuálně silně propisuje i celosvětová nedostatečná výroba na trhu a vysoké ceny plynu. Ceny emisních povolenek ovšem šplhají do rekordních výší a velkoobchodní ceny elektřiny to také silně ovlivňuje.

Cena emisních povolenek v Evropské unii minulý týden poprvé překročila 60 eur (přes 1500 korun) za tunu, aktuálně je ještě vyšší. Za poslední rok se zhruba zdvojnásobila, k čemuž přispěly ambicióznější cíle pro snižování emisí a rekordní ceny plynu. Ekonomové předpovídají, že neexistuje prakticky žádný scénář, podle kterého by elektřina v Evropě v příštích letech zásadně zlevňovala.

„Vysoké ceny elektřiny a plynu budou obrovským problém v mnoha zemích vyspělého i rozvíjejícího se světa. Zasáhne to ty nejchudší, a to brutálně, možná tolik co letošní zima tisíce domácností v Texasu. Zásadně to postihne průmysl v Evropě i jinde, už dnes se uzavírá továrna na hnojiva v Británii a právě z důvodu vysokých cen plynu,“ uvedl pro deník Echo24 Radim Dohnal z portálu Capitalinked.com.

Stejně tak nelze tvrdit, že lze obnovitelné zdroje energie vždy považovat za stabilní. V případě nepříznivých podmínek může docházet k výpadku dodávek elektřiny, s čímž se aktuálně setkalo například Španělsko. Zde větrné elektrárny vyrobily energie málo a země teď čelí krizi kvůli rekordním cenám elektřiny, které se za poslední půlrok ztrojnásobily.

Vláda se zde snaží zasáhnout tím, že dočasně snižuje zdanění energií a fixuje částku, o kterou se mohou ceny zvýšit. Zároveň ale čelí i velkému odporu ze strany poskytovatelů energií. Vláda totiž naplánovala i snížení zisků energetických společností, které chce částečně redistribuovat mezi spotřebitele. Provozovatelé jaderných elektráren tak už pohrozily, že by v tomto případě brzy odstavily své reaktory, které dodávají zhruba pětinu energie v zemi.

Britové na pokraji kolapsu

V Itálii stoupla cena elektřiny za poslední čtvrt rok o 20 procent a v problémech je i Británie, která se už od „špinavých“ zdrojů energie radikálně odklonila a je nyní čistým dovozcem elektřiny, kterou odebírá nejvíce z Francie. Britové se nyní ocitli téměř na pokraji energetického kolapsu, rozsáhlý požár totiž vyřadil páteřní kabel, který elektřinu z Francie přivádí. Nedostatek elektřiny zhoršil už tak napjatou situaci na trhu, kde ceny každým dnem stoupají na rekordy. Země už dokonce musela znovu uvést do provozu i jednu z odstavených uhelných elektráren.

Do větších problémů se může brzy dostat i Francie, která je sice spojována s jádrem, podle nové klimatické legislativy chce však výrazně posílit zelenou složku energie. Solární či větrné elektrárny by tak měly nahradit část elektřiny ze stárnoucích jaderných reaktorů a podíl obnovitelných zdrojů by měl narůst během následujících deseti let na 33 procent.

Timmermans je přesvědčen, že i přesto, že je nyní Evropa částečně paralyzovaná cenovým nárůstem energií, nesmí se zpomalovat. Energetická přeměna má naopak zrychlovat. K tomu, aby nedošlo k finančnímu zruinování chudších, bude podle něj nejefektivnější „zátěž dobře přerozdělovat“.

Debata v Evropském parlamentu o klimatických plánech však nebyla jen ve znamení souhlasu, ale ovládly ji i obavy z toho, že přechod na čistou energii bude pro lidi velmi bolestivý a hrozí tak z jejich strany odpor. Kritika se ozývala z Polska, které tvrdí, že občané už si začínají klást otázky, kdo zaplatí konečný účet. Velké výhrady zaznívaly i proti tomu, aby se systém emisních povolenek rozšířil na vytápění domácností či na dopravu. Jak uvedl francouzský europoslanec Pascal Canfin, politické náklady tohoto kroku by byly obrovské a dopad na klima jen velmi nízký.

Italský ministr pro ekologickou přeměnu Roberto Cingolani pak varoval před tím, že je nebezpečné, když lidé budou energetickou přeměnu chápat jen tak, že zaplatí více za elektřinu. Mluvil o „historické transformaci“, která lidi donutí provést v životě „klíčové změny“, a která jim zvýší životní náklady.