V Rusku se zvyšuje počet lidí, kteří pozitivně vnímají osobnost bolševického vůdce Vladimira Iljiče Lenina v ruské historii. Podle průzkumu nestátní sociologické agentury Levada se k němu v současné době kladně staví 56 procent Rusů, což je o 16 procentních bodů více než v loňském roce. Patnáct procent respondentů pak uvedlo, že Lenin vedl Rusko správným směrem.
ROZHOVOR S DISIDENTEM A PUBLICISTOU JIŘÍM TICHÝM. Je pozoruhodnou postavou českého uměleckého prostředí.
Protesty proti EET získávají novou podobu. Po demonstracích, nevydávání účtenek nebo nahrazování hospod klubovými pivnicemi a spolky si svou formu protestu našli také trhovci. Zavádí takzvané darovací trhy, kterými chtějí dokázat, že farmářské trhy mohou fungovat i bez elektronické evidence tržeb a vydávání účtenek. První darovací trh se uskuteční dnes v Hradci Králové.
Udělal to stejně jako Jan Palach. Koupil si hořlavinu, uprostřed centrálního náměstí se jí polil a pak se zapálil… Slovensko si v úterý připomíná výročí smrti Michala Lefčíka, devatenáctiletého mladíka, který v dubnu 1969 před zraky desítek kolemjdoucích uhořel na košickém Náměstí osvoboditelů.
Do budovy britského parlamentu se koncem března pokusil proniknout terorista, který předtím zabíjel autem na Westminsterském mostě přes Temži. Titulky v médiích hlásily „útok na kolébku demokracie“.
Příští rok to bude 200 let od narození německého filosofa a ‚otce‘ komunismu Karla Marxe. Město Trevír ve spolkové zemi Porýní-Falc, v němž se Marx 5. května 1818 narodil, si od výročí mimo jiné slibuje zvýšení cestovního ruchu. Nabídka, že Čína městu daruje šestimetrovou bronzovou sochu Marxe, nyní zastiňuje samotné výročí už s ročním předstihem. A řada místních je pobouřena.
Stále víc slýcháme o příjmové nerovnováze, ale i teplotní nerovnováze celého zemského systému a o dalších vychýleních ze situace tradičního světa. Pojďme se podívat na pojem nerovnováha pohledem civilizací, které se touto otázkou zabývaly skoro tři tisíciletí. Jedná se o staré, ba prastaré motivy, které po staletí řešily tak významné civilizace, jako byla ta čínská, sumerská či egyptská.
V minulém čísle jsme přinesli rozhovor se scenáristkou seriálu Bohéma Terezou Brdečkovou. Protože však debata kolem seriálu neutichá, navazujeme ještě salonem. Sešli se v něm filmová historička Tereza Czesany Dvořáková (ta zároveň se podílela na výrobě seriálu coby odborná konzultantka, specialistka na filmovou výrobu v zobrazeném období od konce 30. do počátku 50. let minulého století), historik Michal Stehlík a překladatel a teatrolog Michal Zahálka (vždyť Bohéma zjevně je televizní dílo divadelních rozměrů).
Ruští nacionalisté navrhli v dolní parlamentní komoře změnu státních symbolů, které by se vrátily k vlajce a státní hymně z dob ruského impéria. Podle Liberálnědemokratické strany Vladimira Žirinovského by se dosavadní bílomodročervená vlajka měla změnit na carskou černožlutobílou a hymnou by se měla stát píseň Bože, cara chraň.
Vědci objevili zkamenělé mikroorganismy, které podle nich mohou patřit k vůbec nejstarším formám života na planetě Zemi. Fosilie, které našli v nerostu starém přibližně čtyři miliardy let, mají rysy podobné s mnohem později vyvinutými mikroby. Uvádí to výzkumná zpráva zveřejněná v časopise Nature.
Před 75 lety vznikla v Němci okupovaném Polsku Zemská armáda (Armia Krajowa, AK), organizace, která spojila stovky malých odbojových skupin utvořených po německé invazi v roce 1939. Zkratka AK se brzy stala označením jedné z největších vojenských i civilních odbojových organizací v Evropě během druhé světové války a později také významným symbolem pro budoucí generace Poláků.
Před měsícem zde započatý roční seriál o událostech vážících se k roku 1717, v němž bylo zmíněno probíhající panování Karla VI. a krásná doba temna, musí nutně pokračovat alespoň stručnou zprávou o jednom ze dvou nejdůležitějších porodů toho roku pro naši širší vlast habsburskou.
Vleklý spor o způsob pietní úpravy prostoru bývalého židovského hřbitova řeší prostějovská radnice se zástupci židovských organizací. Na konkrétní podobě místa, kde se nyní nachází park a škola, se obě strany dlouho nemohly shodnout. Do celé pře se tak v roli mediátora musel na začátku února zapojit i expremiér Vladimír Špidla. Celou diskuzi navíc vyostřují i anonymní příspěvky antisemitů. Tento týden začal po městě kolovat dopis plný urážek a vulgarit na adresu Židů. Věc už řeší i policie.
Jenže to, co způsobilo onen celosvětový poprask a prý rozplakalo německé tenistky, nebyla žádná nacistická hymna!
Čtyřicet ruských filmařů podepsalo otevřený dopis, v němž obviňují stát z cenzury filmu Matilda o posledním ruském carovi Mikuláši II. Alexandrovičovi. Snímek zobrazující jeho tříletý poměr s mladou baletkou je podle Dumy urážlivý, nevlastenecký a pornografický. Film žádá v petici zakázat i 20 tisíc ruských ortodoxních aktivistů.
Příběh amerických filmů Zrození národa, toho z roku 1915 i toho loňského, je ilustrací proměn vztahů mezi lidmi různých ras ve Spojených státech i přetrvávajících problémů, jež to soužití může přinášet. Životní peripetie černošského filmového tvůrce Natea Parkera, režiséra a hlavního představitele nového Zrození národa, zas vyjadřují střet dvou velkých témat soudobé západní debaty.
S nařčením z antisemitismu se nyní musí potýkat místopředseda ruské Státní dumy Pjotr Tolstoj. Pravnuk slavného ruského klasika totiž označil lidi protestující proti předání slavné petrohradské katedrály sv. Izáka z vlastnictví města do rukou církve za „potomky těch, kteří zničili ruské katedrály, když v roce 1917 přeskočili s revolvery Zónu/linii osídlení“, tedy území, na němž během carského Ruska žili Židé. Informuje o tom rádio Svobodná Evropa.
Když člověka omrzí přítomnost, poohlédne se po minulosti a řekne si, jaké to bylo třeba před třemi sty lety.
Rusové mají od Nového roku nového koníčka – hromadně chodí na nový velkofilm Viking oslavující dávné dějiny Ruska. Vše odstartovala páteční návštěva tvůrců snímku v Kremlu, kde jej předvedli spolu se spoustou filmových rekvizit přímo prezidentu Vladimiru Putinovi.
Matka v prostém národním kroji drží v náručí malé dítě, jež saje z jejího odhaleného prsu. V pozadí se v oblaku, z nějž vycházejí paprsky či zář, vznáší jiná matka, sama Bohorodička s malým Ježíškem. Na druhé straně výjevu je umístěné trojvrší s dvojramenným křížem.
František Josef I. zemřel ve své pracovně na zámku v Schönbrunnu 21. listopadu 1916 a s ním skončila historická éra, na kterou dnes nejen Rakušané, ale většina národů staré monarchie vzpomíná s nostalgií.
Na Gennadiji Janajevovi vlastně nebylo nic zajímavého. Byl po všech stránkách typický, dítě svého věku, prostředí. Nezanechal po sobě nějaký velký odkaz. Pokud ho někdo má v paměti, pak kvůli chvíli, v níž se před celým světem ztrapnil.
Pražské tramvaje č. 22, 16, 6 a 4 drandí po těle kaple, aniž by to v cestujících zanechávalo nějaký dojem. „Co jest dole, jest i nahoře,“ jak praví tajemný Hermes Trismegistos a jeho Smaragdová deska. Prodával se tu dobytek, který se sem hnal ve stádech někdy i stovky kilometrů, třeba až z Uher. Také dříví a obilí.
Vnuk sovětského diktátora Josipa Stalina v pondělí prohrál soudní spor, v němž zpochybňoval ruskou vinu za masakr Poláků v Katyni v roce 1940. Obětí masového vraždění, které Stalin schválil, se v Katyni u Smolenska stalo 22.000 Poláků, včetně důstojníků, intelektuálů, duchovních a policistů. Rusko dlouho vinu za masakr popíralo.
Hlavní výrobní náplní největšího tuzemského výrobce zámků FAB v Rychnově nad Kněžnou, který vznikl před 105 lety, 9. října 1911, je produkce stavebních zámků a zámků pro automobily, motocykly a jízdní kola. V roce 1997 se firma stala členem celosvětového zámkařského koncernu Assa Abloy se sídlem ve Švédsku.
Spisovatel a filmař Peter Krištúfek patří ke schopným a velmi oceňovaným slovenským autorům. Když tedy nyní česky vyšel jeho stěžejní román Dům hluchého, v němž autor líčí slovenské dějiny od 30. do 90. let minulého století, je to událost.
Studenti z univerzity v japonské Hirošimě chtějí darovat fragmenty „Atomového dómu“ potomkům českého architekta Jana Letzela. Úlomky z domu, který se stal symbolem ničivosti jaderných zbraní, studenti našli v přilehlé řece.
Dnešní padesátníci, k nimž náleží, ač nedobrovolně, autor článku, sledovali rok 1968 z hmyzí, nevědomé perspektivy. Začátkem ledna, po našich druhých vánocích v životě, kdy jsme pod stromeček dostali svůj osobní nočník, jenž bude mít v našem příběhu roku 68 ještě svůj význam, byl odstaven krásný Antonín Novotný, a za prvního tajemníka KSČ byl zvolen muž s tváří smutného pierota Alexander Dubček.
Předseda Českého svazu bojovníků za svobodu (ČSBS) Jaroslav Vodička, který v květnu na terezínské tryzně varoval před uprchlíky, ve svém oficiálním životopise zatajuje vybrané informace ze své minulosti. V půli 80. let vstoupil Vodička do KSČ a později se stal agentem tehdejší Veřejné bezpečnosti. Tito agenti pomáhali komunistické policii při odhalování kriminální činnosti, pronikali do prostředí podezřelých osob a plnili další operativní úkoly.
Raoul Wallenberg byl švédský diplomat, který před holokaustem zachránil tisíce maďarských Židů. Během posledních týdnů druhé světové války za obsazení Maďarska Rudou armádou však bez vysvětlení zmizel. Rodina i západní svět je přesvědčen, že Sověti ho zlikvidovali. Objevila se i některá údajná svědectví, že byl po válce spatřen v gulagu.
