Udělal to stejně jako Jan Palach. Koupil si hořlavinu, uprostřed centrálního náměstí se jí polil a pak se zapálil… Slovensko si v úterý připomíná výročí smrti Michala Lefčíka, devatenáctiletého mladíka, který v dubnu 1969 před zraky desítek kolemjdoucích uhořel na košickém Náměstí osvoboditelů.

O smrti Lefčíka, který zemřel ještě před převozem do nemocnice, se dlouho nesmělo vůbec mluvit. Přestože stále chybí jednoznačné důkazy o motivaci mladíkova činu, historici i velká část veřejnosti věří, že se Lefčík inspiroval Janem Palachem, jenž se upálil v Praze v lednu téhož roku.

Lefčíkovou smrtí se zabývá výzkum slovenského historika Martina Furmaníka ze Společenskovědního ústavu Slovenské akademie věd a českého historika Petra Blažka z Ústavu pro studium totalitních režimů v Praze. Ti zatím konečný důkaz o motivaci mladíkova činu nepřinesli, píše server kosicednes.sk s tím, že ani dopis na rozloučenou pro Lefčíkovy rodiče sovětskou okupaci ani Jana Palacha nezmiňuje.

Originál dopisu na rozloučenou se sice nezachoval, ale podle záznamů Státní bezpečnosti byl jeho text zmatený a nesouvislý. Historik Furmaník to podle serveru kosicednes.sk připisuje tomu, že pisatel mohl být pod vlivem psychotropních látek, ale stejně tak je možné, že tehdejší bezpečnostní orgány obsah dopisu zkreslily, aby Lefčíka zdiskreditovaly.

Vzpomínka na oběť

V úterý se v Košicích koná pietní akce, která má slovenskou živou pochodeň připomenout. Její hlavní organizátor, výtvarník a spisovatel Tomáš Straka má na Michala Lefčíka jasný názor a o motivaci k sebevraždě nepochybuje. „Vždy jsem obdivoval československý underground, například skupinu Plastic People of the Universe, Karla Kryla či Jana Palacha a jeho následovníky. Proto mě zajímá případ jediného slovenského mladíka, který se stal živou pochodní,” uvedl serveru Straka.

Podle něj už samotný způsob sebevraždy odkazuje na Palacha. Symbolické je podle Straky rovněž místo, na kterém Lefčík ukončil život. Straka nemá o motivu Lefčíkova činu pochyby a připomíná, že okupaci nezmínil ve svém dopise ani Jan Palach.

Historik Pavel Blažek serveru Echo24.cz uvedl, že řada otázek kolem smrti Michala Lefčíka zůstává i po letech pátrání v archivech nejasná. Podle něj by odpovědi mohly patrně dát archivní spisy vojenské prokuratury a vojenské kontrarozvědky, jejichž příslušné útvary byly podle hlášení Městské správy VB Košice informovány krátce po Lefčíkově sebeupálení. „Teprve podrobný výzkum snad poskytne jasnější odpověď na otázku, zda se stejně jako v případě Jana Palacha jednalo o sebeupálení z politických důvodů,“ uvedl Blažek.