Vědci objevili zkamenělé mikroorganismy, které podle nich mohou patřit k vůbec nejstarším formám života na planetě Zemi. Fosilie, které našli v nerostu starém přibližně čtyři miliardy let, mají rysy podobné s mnohem později vyvinutými mikroby. Uvádí to výzkumná zpráva zveřejněná v časopise Nature.

Vědci našli nepatrné částečky v červeném minerálu zvaném hematit, což je chemickým složením oxid železitý. Pochází z kanadského geologického naleziště Nuvvuagittuq severovýchodně od města Québec. Jeho stáří odhadli na 3,77 až 4,29 miliard let, tedy na geologické poměry nedlouho po vzniku naší planety. Z této doby neexistují žádné přesvědčivě doložené známky života.

„Cítíte se velmi pokorně, když máte v rukou nejstarší známé formy života a můžete se na ně dívat a analyzovat je,“ řekl stanici BBC britský vědec Matthew Dodd, který mikroskopické struktury zkoumal na univerzitě v Londýně.

Organismy mají podle něho rozměr odpovídající desetině tloušťky lidského vlasu a jsou částečně prostoupeny hematitem. Podle Dodda může objev lidstvu umožnit lepší porozumění počátku života na Zemi.

Vědecká komunita bývá obvykle k podobným objevům skeptická, neboť bývá velmi těžké dokázat, zda jsou fosilie skutečně pozůstatky někdejšího života a nevznikly jiným způsobem.

Dosud patrně nejstarším všeobecně uznávaným důkazem o výskytu živých organismů na Zemi jsou zkameněliny nalezené v západní Austrálii v kamenech starých téměř 3,5 miliardy let.