Charitativní akce „Běh za hospic“ pořádaná 21. září Oblastní charitou Červený Kostelec získala nečekané politické kontury. Jako jeden z čestných hostů měl být pozván olympijský vítěz ve vodním slalomu a lékař Lukáš Pollert. Organizátoři však pár dní před konáním závodu kvůli „obavám z vyvolání kontroverzních politických debat“ jeho pozvání odvolali. Kauza vyvolala vášnivé ohlasy na sociálních sítích.
„Cílem nemainstreamových médií je svrhnout režim,“ tvrdil Jürgen Elsässer, šéfredaktor časopisu Compact, než byl – prozatím – svržen sám. Média i sociální sítě zaplavily fotografie postaršího pána stojícího v županu ve dveřích svého domku. Je v obklíčení víc než dvou desítek zakuklených policistů. Následuje domovní prohlídka – stejně jako na dalších místech Německa. Do akce byly zapojeny stovky policistů po celé zemi.
Skotsko došlo demokraticky k progresivní antiutopii, jako vystřižené z románu George Orwella. I takové hlasy se ozývají poté, co má v pondělí vejít v platnost nový zákon o zločinech z nenávisti (The Hate and Public Order Scotland) Act). Ten nově výrazně rozšiřuje množství kritérií, na jejichž základě může být člověk vyšetřován policií. Mezi nová kritéria patří věk, postižení, sexuální orientace, či genderová identita. Zákon kriminalizuje rozpoutávání nenávisti vůči někomu, kdo takové charakteristiky vykazuje.
Černošský nacistický voják či asijská žena ve službách SS, to jen jedna ze snah umělé inteligence Gemini od Googlu, jak vytvářet rozmanité obrázky na přání. Nová funkce, kdy AI Googlu Gemini vytvoří obrázek na základě písemného popisu, si připsala překvapivé faux pas. Lidé na sociálních sítích si všimli, že AI u žádostí o obrázky historických postav nabízí i naprosto nesmyslné možnosti. Google v reakci funkci generování obrázků pozastavil a slibuje nápravu. Informuje například The Verge.
Soudobí pokrokáři sami sebe často vnímají jako hlas budoucnosti, její avantgardu (česky předvoj), předsunutou jednotku, z níž se s odstupem blíží veliká armáda, jako lidé, kteří už dnes mluví řečí zítřka. Mohou z toho plynout neporozumění a konflikty, třeba i dílčí porážky. Vždycky ale jenom dílčí, protože směřování historie je neotřesitelné, zítřek se blíží, přijde. Výsledek „kulturní války“, která je často redukována na spor mezi starými a mladými, proto musí být předem daný, je přece jasné, na čí straně je čas, a staří to asi nebudou.
Britský filmový institut v Londýně uspořádal filmovou přehlídku slavného skladatele Johna Barryho, kde představil několik ikonických snímků z 60. a 70. let, včetně bondovek jako Žiješ jenom dvakrát nebo Goldfinger. Institut opatřil filmy varováním, které upozorňuje na zastaralý jazyk či stereotypní obrazy, které „dnes mohou způsobit pohoršení“ a mohou „urazit“ moderní diváky, píše deník The Telegraph. Barry složil hudbu také k filmu Půlnoční kovboj, Vzpomínky na Afriku nebo ke starším snímkům s agentem 007.
Co se stane, když absolventi současných politicky korektních univerzit odejdou z kampusů do korporátního světa? Vezmou si s sebou vše, co se naučili, a nebudou se to bát použít. Coca-Cola si tenkrát strhla fenomenální ostudu: když se před dvěma lety provalilo, že své zaměstnance v rámci povinných firemních tréninků v toleranci učí, jak být „méně bílými“. Usvědčující slajdy z online kurzu „Konfrontování rasismu“ utekly na Twitter, a tak se svět mohl dovzdělat, že být „méně bílý“ znamená např. být „méně arogantní, ale i méně defenzivní, méně utlačovat, být menší ignorant, naslouchat, věřit a ideálně také ukončit solidaritu s bílými“.
Tu tlustou dámu sleduju už pár let, každý pátek zveřejňuje své populární módní okénko na YouTube a na Instagramu. Jaelynn Chaneyová spolu s britskou fashion guru Trinny Woodallovou se vždycky obléknou do stejného oblečení s cílem dokázat, že každý může nosit všechno, respektive že všem všechno sluší. Nesluší a pozná to každý, kdo má dvě oči a aspoň zbytkový smysl pro realitu. Obojí naše hrdinka očividně postrádá; týden za týdnem tak lze sledovat její postupnou ztrátu důstojnosti, zatímco trapno roste.
Britský list Daily Mail se dostal do sporu se společností Disney kvůli novému hranému filmu o Sněhurce. List zveřejnil kontroverzní snímky s „politicky korektními“ trpaslíky, které podle fotografií ztvárnili nejen muži různých barev pleti i výšek, ale dokonce i žena. Společnost Disney po smršti kritiky uvedla, že „fotky jsou falešné a nejsou z naší produkce“, píše server Fox News s tím, že od listu očekává společnost nápravu. Později se však společnost Disney opravila a prohlásila, že fotografie jsou z její produkce, jen nejsou oficiální.
Český velvyslanec v Německu Tomáš Kafka nepovažuje za dobrý nápad návrhy odstranit z populárních dětských knížek o Pipi Dlouhé punčoše možné rasistické formulace. V aktuálním komentáři pro deník Die Welt napsal, že jako Čech se zkušeností z komunistického režimu takovou debatu v Německu sleduje s údivem. Velvyslanec ve svém názorovém sloupku odkazuje na někdejšího československého a českého prezidenta Václava Havla a na jeho esej Slovo o slovu.
Nakladatelství HarperCollins ve spolupráci s „citlivými čtenáři“ přepsalo a upravilo hned několik klasických detektivních románů od Agathy Christie kvůli „potencionálně urážlivým výrazům“. Nejnověji vydané romány ze série o slečně Marplové nebo o Herculu Poirotovi byly přepracované tak, aby neobsahovaly urážlivé výrazy, urážky a odkazy na etnickou příslušnost. Knihy slavné britské autorky se tak dostaly pod cenzorskou palbu, která zachvátila také dílo spisovatele Roalda Dahla či autora bondovek Iana Fleminga.
Renesanční dílo Michelangela Buonarrotiho i dnes budí rozpaky. Škola v hlavním městě Floridy Tallahassee v rámci umělecké výuky svým žákům ukazovala fotky této slavné sochy, která znázorňuje nahou mužskou postavu, hlásí kanál BBC. Jednoho z rodičů to pohoršilo natolik, že ředitelka školy byla donucena odstoupit. Klasická škola Tallahassee se ocitla uprostřed kauzy, když v rámci výuky o Renesančním umění byly dětem ve věku 11-12 let ukazovány obrázky Michelangelova Davida a Botticelliho Zrození Venuše.
Je dobře známo, že čarodějnice se poznají podle nechutných pařátů a plešaté hlavy. Proto se na veřejnosti skrývají tak, že nosí rukavice a paruky. To je ponaučení, které si odnesly miliony dětí z knihy Roalda Dahla Čarodějnice. Má to však háček. „Nemůžeš přece obcházet všechny paní a tahat je za vlasy, i kdyby nakrásně měly rukavice. Jen to zkus a uvidíš, co se bude dít,“ poučovala svého vnuka-vypravěče v díle babička. Jenže už nepoučuje. Tato čistě praktická žena se v nejnovějším vydání proměnila v moderní progresivistku.
V novém britském filmovém zpracování klasické předlohy Alexandra Dumase Tři mušketýři hraje roli D’Artagnana černošský herec. Film ještě neměl premiéru, takže nikdo neví, jak ho onen herec hrál a jestli se na něj, tedy na ten film, dá dívat. Ale už se o tom filmu ví to hlavní, tedy že tam černoch hraje Gaskoňce ze 17. století.Někdo se diví, někdo kroutí hlavou, někdo možná i zuří: což by ale neměl. Někdo to naopak vítá a chválí to jako projev pokroku a jakési všelidské emancipace, možná si dokonce i upřímně myslí, že to tak má být.
Poté, co v literárním světě vyvolalo kritiku přepsání knížek britského spisovatele Roalda Dalha do jazyka bez výrazů, které mohou být některými považovány za urážlivé, se podobné úpravy dočkaly i romány Iana Fleminga o Jamesi Bondovi. Informoval o tom server Variety, podle kterého si britští vydavatelé knih o slavném agentovi nechali vypracovat revidovanou verzi, která neobsahuje například rasistické narážky.
Kritiku v literárním světě vyvolalo přepsání knížek britského spisovatele Roalda Dalha do jazyka bez výrazů, které mohou být některými považovány za urážlivé. Barvitý jazyk zmizel třeba z Karlíka a továrny na čokoládu. V novém vydání Dahlových knih z nakladatelství Puffin Books, jež spadá pod společnost Penguin Books, editoři změnili pasáže týkající se váhy, mentálního zdraví nebo rasy. Augustus Gloop, hamižný chlapec posedlý jídlem z Karlíka a továrny na čokoládu, nově není „obrovsky tlustý“, ale jen „enormní“.
Pojem bezpečného prostoru, tzv. „safe space“, se vyšvihl. Ve Spojených státech se původně pojil „jen“ s prostory, v nichž se zástupci sexuálních menšin mohli svobodně bavit bez odsudků, či dokonce hrozby násilí. Od roku 2013 se začíná psát nová kapitola. Ve Spojených státech se ozývají hlasy volající po tom, aby se v takový prostor proměnily univerzity. Lze vůbec něco namítat? Přeje si snad někdo, aby studenti čelili nebezpečí? Problém nastává, když se s bezpečím pojí nejen nepřítomnost šikany nebo násilí, ale rovněž nárok na emocionální komfort. Právě to se děje a nejde jen o americký fenomén.
Bývalý velvyslanec ve Francii a někdejší náměstek ministra zahraničí Petr Drulák přišel o místo vedoucího výzkumníka na Ústavu mezinárodních vztahů (ÚMV), který spadá pod ministerstvo zahraničí. Ministerstvo i ředitel ústavu na bývalého diplomata vyvíjeli několik měsíců tlak kvůli jeho veřejně prezentovaným názorům na geopolitiku i válku na Ukrajině. Umlčet se ho nepodařilo přes vytýkací dopisy ani udáním k etické komisi, která nakonec Druláka podpořila.
Soud se bude zabývat precedentní žalobou, kterou podal bývalý velvyslanec ve Francii Petr Drulák. Nelíbí se mu, že ho Ústav mezinárodních vztahů (ÚMV) napomíná kvůli jeho veřejným vystoupením a politickým názorům. Od ředitele ÚMV dostal už dva vytýkací dopisy, přičemž třetí může být pro Druláka, který v současné době pracuje jako seniorní výzkumný pracovník ústavu, posledním. Podobnou žalobu ještě české soudy neprojednávaly, upozorňuje advokátka.
Cancel culture neboli kultura rušení (určitých lidí s určitými názory) je import z USA, nejprve do západní Evropy a teď v prvních náznacích i k nám. Petr Drulák, donedávna velvyslanec ve Francii, předtím náměstek ministra zahraničí a ještě předtím ředitel Ústavu mezinárodních vztahů (ÚMV), se do úzkých nedostal proto, že by snad nevhodně používal genderové maskulinum, případně zlehčoval rasismus, ale kvůli jiným názorům v zahraniční politice, především pokud jde o válku na Ukrajině a roli Západu při jejím vzniku.
Děkujeme vám za vaši kritiku. Vaše zpětná vazba nám dala najevo, že vydáváním titulů s Vinnetouem můžeme urážet city lidí. To nikdy nebylo naším cílem a je to neslučitelné s naším posláním. Výslovně se za to omlouváme. Tak si v prohlášení ze 14. srpna nasypalo popel na hlavu německé nakladatelství Ravensburger, které vydalo dva díly knížky pro mládež Mladý náčelník Vinnetou, která měla doprovázet stejnojmenný dětský film, jenž právě přišel do německých kin.
Veřejnoprávní německá televize ARD nehodlá nadále vysílat filmy s legendárním náčelníkem Apačů Vinnetouem. Podle deníku Bild vadí, že ve filmech jsou příslušníci domorodého amerického obyvatelstva označováni jako „Indiáni“. Televize nechala některé zakoupené licence k filmům vypršet už v roce 2020. ARD rovněž neplánuje v budoucnu zakoupit licence na filmy s Vinnetouem. Část veřejnosti totiž považuje označení „Indiáni“ za rasistické.
Nakladatelství Ravensburger Verlag zastavilo prodej několika dětských knih založených na sérii literatury a filmů o náčelníkovi Apačů Vinnetouovi, údajně kvůli „zlehčujícímu klišé“. Rozhodnutí vzbudilo vlnu nesouhlasu. Společnost odůvodnila rozhodnutí „velkým množstvím negativních ohlasů“ na knihu Mladý náčelník Vinnetou kvůli údajnému podporování rasistického folklóru a zlehčování utrpení původních obyvatel Ameriky.
Název opičích neštovic by mohl stigmatizovat pacienty různých etnických skupin a členů komunity LGBT+ a mohl by být brán jako rasistický, myslí si zástupce města New York. Požádal tak Světovou zdravotnickou organizaci (WHO) o přejmenování viru. Informuje server Economic Times. Šéfovi WHO Tedrosi Adhanomu Ghebreyesusovi poslal žádost o přejmenování viru newyorský komisař pro veřejné zdraví Ashwin Vasan.
Univerzita v britském Northamptonu opatřila slavný dystopický román George Orwella 1984 tzv. trigger warningem, varováním v tomto konkrétním případě před tím, že se próza "týká náročných témat ve vztahu k násilí, genderu, sexualitě, rase, třídě, zneužívání moci, sexuálnímu zneužívání, politickým myšlenkám a uráživému jazyku". Může proto na některé čtenáře působit "urážlivým a zneklidňujícím způsobem".
BBC pozměňuje archivní pořady tak, aby byly vhodné i v nové době. Informují o tom britská média a sama BBC tvrzení potvrdila. Veřejnoprávní vysílatel odstraňuje například rasistické poznámky nebo nevhodné vtipy, které by dnešní podle tvrzení BBC posluchač nemusel pochopit. Deník Daily Telegraph přinesl zprávu o tom, že BBC v posledních letech vysílala upravené verze některých pořadů. Ty byly upravovány tak, aby více odpovídaly společenským mravům 21. století.
K přelomu roku na sociálních sítích patří petardový diskurz. Střetávají se v něm uživatelé, kterým nevadí, když se o silvestrovské půlnoci odpaluje „zábavní pyrotechnika“ (nezaměňovat s pyrotechnikou užitkovou – např. dělostřelecká munice –, u níž je zábavná funkce až druhotná), a ti, kterým to vadí, případně to vadí jejich domácím zvířatům, jež v důsledku explozí trpí a jejich majitelé trpí s nimi.
Autorka Harryho Pottera J. K. Rowlingová čelí pokusům o vymazání z vlastního díla. Chystá se televizní speciál při příležitosti 20 let od prvního filmu na základě jejích knih. Sejdou se tam snad všichni žijící herci a tvůrci, kteří se na filmu podíleli. Výjimkou je právě J. K. Rowlingová, která významně chybí.
K otázce, zda je současná americká woke kultura exportovatelná podobně, jako byly v posledním století další americké trendy, přinesl minulý týden zajímavý příspěvek. Pražský Činoherní klub byl nucen stáhnout inscenaci hry britského dramatika Martina McDonagha Ujetá ruka, protože autor si ve smlouvě vymiňuje, že jednu z postav musí hrát černošský herec, „potomek Afričanů či obyvatel Karibiku“. Činoherní klub dřív takového herce měl, ale teď už nemá, a tak se nehraje. Doslova proto, že nemáme dost černochů.
Pražský hotel Marriott odmítl hostit konferenci a valné shromáždění Světového ujgurského kongresu, které se uskutečnily minulý týden od pátku do neděle. Informaci zahraničních médií potvrdila programová manažerka kongresu Zumretay Arkinová. Konference se nakonec konala v hotelu Grandior. Podle dopoledního vyjádření Arkinové se hotel zatím telefonicky omluvil zástupci kongresu v Praze, oficiální omluvu ale stále očekává.
