Bývalý velvyslanec ve Francii a někdejší náměstek ministra zahraničí Petr Drulák přišel o místo vedoucího výzkumníka na Ústavu mezinárodních vztahů (ÚMV), který spadá pod ministerstvo zahraničí. Ministerstvo i ředitel ústavu na bývalého diplomata vyvíjeli několik měsíců tlak kvůli jeho veřejně prezentovaným názorům na geopolitiku i válku na Ukrajině. Umlčet se ho nepodařilo přes vytýkací dopisy ani udáním k etické komisi, která nakonec Druláka podpořila. Výpověď ale ve výsledku stejně přišla. Oficiální odůvodnění k jeho propuštění, které má deník Echo24 k dispozici, zní: „výpověď z organizačních důvodů“.

Začátkem druhého lednového týdne byl Petr Drulák pozván na kobereček do kanceláře k řediteli státního Ústavu mezinárodních vztahů Ondřeji Ditrychovi nedaleko Pražského hradu, kde mu ředitel podle jeho slov sdělil, že s ním bude rozvázán pracovní poměr, a to buď dobrovolně, nebo formou výpovědi.

Drulák setkání popsal následovně: „Byl jsem pozván na jednání k řediteli, ale nevěděl jsem proč. Ředitel mi řekl: ‚Tady je výpověď, anebo dohoda o ukončení pracovního poměru, vyberte si.‘ Takže je zřejmé, že se spoluprací se mnou se nepočítalo. A to z důvodů, které jsou, myslím, evidentní, vzhledem k tomu, co proběhlo v minulém roce.“

O bezprecedentním sporu mezi Drulákem a jeho zaměstnavatelem informoval deník Echo24 opakovaně už v září minulého roku. Tehdy se Drulák rozhodl podat proti svému zaměstnavateli také žalobu, a to kvůli dvěma šikanujícím vytýkacím dopisům.

Dohoda byla podle Druláka finančně výhodnější, přesto ji však odmítl a přistoupil na výpověď k 31. březnu letošního roku. Sám nepochybuje o tom, že „organizační změny“ byly pouze zástupným důvodem pro propuštění kvůli jeho soukromým aktivitám a mediálním vyjádřením, na než dříve upozorňoval ředitel ÚMV Ditrych i ministerstvo zahraničí.

„Od jara spolu vedeme spor a ústav se mě pokusil zbavit určitou cestou. Sami si ale podle mého názoru nakonec vyhodnotili, že by to bylo velmi problematické. A samozřejmě cesta organizační změny z tohoto hlediska je právně mnohem méně kontroverzní,“ říká bývalý velvyslanec v Paříži z let 2017 a 2019. Nedokáže si prý představit, že by to bylo jinak. Do jaké míry je tento postup napadnutelný, chce teprve probrat s právníky.

„Myslím, že je důležité ten boj vést. S Ústavem mezinárodních vztahů už vedu spor ohledně vytýkacích dopisů a ten bude řešit soud. Soud stanovil projednání na březen. Tohle je ale něco úplně nového,“ dodává Drulák s tím, že mu to připomíná rok 1970. „Tehdy se zrušil ÚMPE (Ústav pro mezinárodní politiku a ekonomii) a založil se ÚMV. Předtím byl ústav plný komunistů, kteří usilovali o reformu a oni, aby se jich elegantně zbavili, tak celý ústav zrušili a založili nový, do kterého už směli jen někteří. Z hlediska právního to bylo velmi elegantní a tohle je na podobné úrovni,“ řekl.

Snižujeme stavy, oznámil ředitel ústavu Ditrych

Ředitel ÚMV Ondřej Ditrych napsal na nový rok dopis několika desítkám zaměstnanců ústavu, v němž píše, že musí „přikročit k mírnému snížení stavů“.

„Vzhledem k tomu, že více než 90 % našich základních výdajů pokrývá osobní náklady, k zajištění stabilního a udržitelného rozpočtu pro rok 2023 a další jsem musel – ve světle asertivní strategie expanze instituce v posledních letech a tlaku na rozpočet výsledkem rostoucích cen energií a dalších cen v kombinaci s méně příznivým vývojem poměru nákladů a výdajů, než jsem očekával ještě při sestavování minulého rozpočtu – přijmout rozhodnutí, které se dotýká i těchto výdajů,“ píše v dopise ředitel ÚMV Ditrych, který zároveň dodává, že se tento krok dotkne celkem tří kolegů, kteří pracují na ÚMV v rámci vedlejšího pracovního poměru.

O bezprecedentním soudním sporu jsme psali již dříve v článku K soudu míří precedentní spor, bývalý diplomat Drulák žaluje ÚMV kvůli svobodě slova. V předchozím článku nazvaném Drulákovi hrozí kvůli názorům vyhazov. Dostal už dva vytýkací dopisy jsme zase upozorňovali na pozadí tlaků na Druláka v souvislosti s mediálními výstupy, které bývalý velvyslanec učinil jako soukromá osoba.

Drulák v posledních dnech podepsal i kontroverzní petici „Mír a spravedlnost“ (Více se dočtete v článku Iniciativa Stropnického a spol. chce zastavit pomoc Ukrajině. V Kremlu mají radost, řekl Pojar). Petice odmítá třeba dodávání zbraní Ukrajině a podporuje jednání o příměří v rusko-ukrajinské válce. Veřejně pak někdejší diplomat podpořil prezidentského kandidáta hnutí SPD Jaroslava Baštu.

Za Druláka se už dříve postavila třeba Společnost pro obranu svobody projevu, která v září napsala dopis přímo řediteli ÚMV. „Prof. Drulák podle našeho názoru nepochybně realizoval své zákonné právo na svobodu projevu (...). Upozorňujeme, že zahájení vyšetřování nelze považovat za nestranný akt. Instituce tím signalizuje, že vychází vstříc snaze názory prof. Druláka potlačit,“ píší zástupci spolku v dopise.